Otřes mozku se dobře léčí, ale nesmí se podceňovat. Jaké jsou jeho příznaky?

Otřes mozku neboli komoce je dočasná porucha mozkové funkce, která je způsobena úrazem hlavy a následným otřesem mozkové tkáně. Často bývá spojena s pády na lyžích, tupými údery a nárazy hlavy během sportu. Mnohem častěji je otřes mozku spojený s úrazem, během kterého nedošlo k poranění lebky a krvácení. Může však doprovázet i otevřený typ zranění. 

Během otřesu jako takového nedochází k žádným morfologickým změnám ani trvalým následkům. Přesto by se s návštěvou lékaře nemělo otálet. Zranění může doprovázet životu nebezpečné nitrolebeční krvácení.

Příznaky

Jak poznat otřes mozku? Pro tento typ poranění je typická dočasná ztráta vědomí, která většinou trvá jen několik sekund, opakované zvracení a ztráta paměti. V některých případech může ztráta vědomí trvat i 30 minut. Co se týče paměti, pacient si často není schopný vzpomenout na poslední vteřiny před úrazem. Oběti nehody tak mnohdy nedokáží důvod a průběh nehody vůbec vysvětlit.

Mezi další příznaky, které se vyskytují pár dní po úrazu, patří:

• Nevolnost
• Bolest hlavy
• Závrať
• Otupělost

Otřes mozku u dětí

Otřes mozku se velmi často vyskytuje i u dětí, a to převážně vlivem pádů z kola nebo úrazů při sportu. Otřes mozku se u dětí projevuje stejně jako u dospělých, to znamená: krátkou ztrátou vědomí i paměti a zvracením. Může se vyskytovat také dočasná porucha zraku, u nejmenších dětí pak spavost.

Každé dítě s podezřením na závažné poranění hlavy musí být bez odkladu ošetřeno lékařem. Pokud se diagnóza otřesu mozku potvrdí, mělo by být dítě v případě déletrvajícího bezvědomí hospitalizováno na pozorování, ideálně po dobu jednoho až tří dnů. Zhruba dva až tři týdny po propuštění by mělo dodržovat klidový režim. To ve zkratce znamená: omezit fyzické i psychické aktivity (sledování televize, čtení, počítač) a nechodit do školy.

U dětí se častěji než u dospělých dostavuje postkomoční syndrom, který může přetrvávat i několik týdnů. Projevuje se:

• Nesoustředěním
• Snížením celkové výkonnosti
• Bolestmi hlavy
• Závratěmi

U malých dětí se lékaři vzácně setkávají také s otřesem mozku, kterému nepředcházel úder do hlavy. Otřes tak může být způsoben například rychlým dosednutím. Známé jsou i případy, kdy bylo dítě takto poraněno v důsledku hrubého třesení. V takovém případě mluvíme o takzvaném syndromu třeseného dítěte.

Diagnóza

Ačkoli je během vyšetření pacient už většinou při vědomí, je třeba, aby průběh nehody popsal někdo třetí, oběť si ji totiž zpravidla nedokáže vybavit. Otřes mozku navíc nemusí doprovázet ani povrchová poranění, jakými jsou odřeniny nebo boule. Změny nelze pozorovat ani na rentgenovém snímku lebky, takže lékař stanovuje diagnózu na základě aktuálního stavu nemocného a informací, které mu byly poskytnuty.

Léčba

Přestože po prodělání otřesu mozku není nutné žádné zvláštní ošetření, bývají pacienti v následujících 24 hodinách pod lékařským dohledem. Existuje totiž určité riziko rozvoje krvácení do mozku, které by mohlo pacienta ohrozit na životě nebo způsobit trvalá poškození.

Po dobu rekonvalescence, která je u každého jinak dlouhá, by se pacient neměl namáhat. To znamená, pokud mu dělá problém pohyb, měl by raději ležet a odpočívat. Omezit by měl i zatěžování očí, konkrétně čtením a sledováním televize.

Prevence otřesu mozku

Ačkoli mnohé nehody předvídat nemůžeme, tam, kde hrozí zvýšené riziko pádu či nárazu, bychom měli vždy nosit ochranou helmu. Toto pravidlo se netýká jen sportu, ale také některých profesí. Poraněním hlavy jsou ohroženi třeba pracovníci na staveništích.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií