Jakou má zánět středního ucha nakažlivost?
Co se dozvíte v článku
Lidé se někdy ptají, jestli je zánět středního ucha nakažlivý. Odpověď je v tomto případě záporná, protože dané onemocnění se z člověka na člověka nepřenáší. Nakažlivá je pouze virová nebo bakteriální infekce, která je za rozvoj nepříjemného zánětu zodpovědná. [1, 2, 3]
Druhy potíží
Zánět středního ucha označuje onemocnění, které může mít několik různých forem. Podle délky trvání jednotlivých příznaků lékaři rozlišují otitidu akutní a chronickou, zatímco dle charakteru výpotku hovoříme buď o nehnisavých, nebo naopak o hnisavých zánětech. Konkrétně se pak zdravotníci setkávají s následujícími problémy:
- Akutní zánět středního ucha (otitis media acuta) – jde o nejčastější formu, kterou musí lékaři ve svých ordinacích řešit. Velmi často postihuje malé pacienty, ale nevyhýbá se ani dospělým.
- Chronický zánět středního ucha (otitis media chronica) – v tomto případě se jedná o trvalé obtíže nebo případně o často se opakující záněty doprovázené výtokem z ucha. Nemoc nicméně většinou probíhá bez horečky i bez výraznějších bolestí. Ucho však bývá zalehlé, svědí a v místě bubínku dochází k trvalému poškození (perforaci), což způsobuje nedoslýchavost.
- Zánět středního ucha s výpotkem (otitis media secretorica) – jedná se o druh infekce, pro niž je typická přítomnost tekutiny ve středouší, a to alespoň po dobu 3 měsíců. U pacientů dochází k retenci dané tekutiny za bubínkem, který je neporušený, a to bez příznaků akutního infekčního onemocnění. Přítomné sekrety mohou být serózní, mukózní nebo seromukózní. Na vině přitom bývají recidivující záněty středního ucha, katary horních dýchacích cest nebo třeba špatně fungující Eustachova trubice. [4, 5, 6, 7, 8, 9]
Příznaky zánětu středního ucha
Jak poznat zánět středního ucha? Projevy tohoto onemocnění se většinou liší podle toho, o jakou variantu zánětu se jedná. Akutní forma u dětí propukne nejčastěji v nočních hodinách, protože poloha vleže napomáhá přesunu infekce do středouší. Zánět může postihnout pouze jedno ucho, obvykle ale bývá oboustranný. Má rychlý nástup a projevuje se celou řadou typických symptomů.
Mezi charakteristické příznaky zánětu středního ucha patří hlavně bolest v uchu, která je způsobena tím, že nahromaděná tekutina nemůže odtékat ze středouší a mění se v hlen nebo hnis. Tato hmota pak tlačí na ušní bubínek, což je pro člověka velmi bolestivé. K tomu se navíc přidružují také další potíže, jako je celková podrážděnost, bolest hlavy nebo třeba nespavost.
Kromě toho pak osoby trpící zánětem středního ucha většinou trápí také zvýšená teplota nebo horečka. Mohou zaznamenat pocit zalehlého ucha nebo třeba zhoršený sluch a v některých případech se dostaví také hnisavý výtok. Výjimkou pak nejsou ani další zdravotní potíže, jako je rýma, kašel, nechutenství, zvracení či průjem.
Zánět středního ucha mívá běžně na svědomí zvyšování tlaku ve středoušní dutině a vyklenutí ušního bubínku. Ten následně může sám od sebe prasknout, což vede ke spontánnímu výtoku a okamžité úlevě od nepříjemných bolestí. Právě z toho důvodu se někdy jako součást léčby doporučuje chirurgické propíchnutí bubínku.
Jaké má zánět středního ucha příznaky?
- Bolest v uchu,
- bolesti hlavy,
- zvýšená teplota či horečka,
- nespavost,
- podrážděnost,
- celková schvácenost,
- zhoršený sluch,
- pocit zalehlého ucha,
- hnisavý výtok z ucha,
- problémy s rovnováhou,
- rýma a kašel,
- průjem a zvracení,
- spontánní prasknutí bubínku.
U dětí se akutní zánět středního ucha obvykle projevuje nechutenstvím, průjmem a zvracením. Typická je plačtivost a celkový neklid. Malí pacienti si pak neustále sahají na bolavé ucho, nemohou spát, v posteli se pouze převalují a zároveň mohou mít okolí postiženého ucha nepříjemně nateklé. Bolest se většinou zhoršuje při ležení, v noci, při polykání nebo třeba při kašli.
Co se týče chronické formy, ta se obvykle obejde bez teplot nebo horeček. Pacienti většinou nepociťují tak silnou bolest jako při akutní formě, ale zánět se projevuje pálením či svěděním v uchu. Kromě toho si lidé stěžují na zalehlé ucho nebo také na šumění, praskání či nepřirozený tlak v uchu. Chronický zánět středního ucha u dospělých, ale i u dětí navíc často způsobuje nedoslýchavost. [10, 11, 12, 13, 14]
Zánět středního ucha a možné komplikace
Neléčený zánět středního ucha může pacientům způsobit velmi vážné zdravotní komplikace. Jednou z nich je například protrhnutí ušního bubínku v důsledku přítomného hnisu. Bubínek pak už nemusí být schopný dostatečně zachycovat a přenášet zvuk, a proto se pacienti často potýkají se zhoršeným sluchem. V některých případech dokonce může dojít až k trvalému ohluchnutí.
Mírné zhoršení sluchu je v rámci zánětu středního ucha poměrně běžné a situace se obvykle zlepší, jakmile infekce zmizí. Pokud ovšem dochází k recidivám, mohou být potíže výraznější. Je-li pak sluch u kojenců, batolat či malých dětí dočasně nebo trvale narušen, můžete u nich zaznamenat opožděný vývoj řeči, sociálních dovedností a dalších schopností.
Někdy se také projeví zánět kostí za uchem (mastoiditida neboli zánět kosti spánkové) který může přejít až v zánět mozkových blan. Jelikož se v blízkosti středouší nachází také lícní nerv, může dojít k jeho dočasné obrně. Někteří pacienti si navíc i po vyléčení zánětu středního ucha stěžují na to, že mají zalehlé ucho, což může přetrvávat měsíce.
Opakované záněty středního ucha potom mohou způsobit rozvoj cholesteatomu, což je nepravý nádor tvořený tukovou tkání spolu s agresivními enzymy, který může narušit sluch. Z těchto důvodů není radno zánět středního ucha podceňovat. Lékaři proto důsledně radí, aby pacienti co nejdříve vyhledali pomoc, dodržovali doporučenou léčbu a vždy dobrali předepsaná antibiotika, a to i v případě, kdy příznaky zánětu po několika dnech vymizí.
A jak dlouho trvá zánět středního ucha? Doba hojení tohoto onemocnění je velice individuální. Vždy totiž záleží na tom, zda je zánět středního ucha podchycen včas, nebo již došlo k rozvoji dalších komplikací. U pacientů s perforací bubínku může hojení trvat klidně i několik týdnů a často souvisí se zvýšenou bolestivostí nebo zalehnutím ucha. [15, 16, 17, 18, 19]
Zdroje: stefajir.cz, nemoci.vitalion.cz, wikiskripta.eu, nzip.cz, lekarnickekapky.cz, fnol.cz, healthline.com, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, verywellhealth.com, medicinenet.com, hopkinsmedicine.org