Co je šedý zákal?
Co se dozvíte v článku
Šedý zákal neboli katarakta je poměrně vážné onemocnění oka, které postihuje oční čočku. Ta spolu s rohovkou láme světlo, aby mířilo přímo na sítnici, má schopnost akomodace, díky čemuž dokážeme sledovat blízké i vzdálené předměty, a zároveň funguje jako přirozená ochrana před škodlivým UV zářením.
Pokud se ovšem u pacienta rozvine katarakta, čočka, která je za normálních okolností čirá, se zakalí a přestane být stoprocentně průhledná. Zakalení čočky znemožňuje průchod světelných paprsků na sítnici a pacienta trápí zastřené vidění, které působí dojmem, jako by měl oči překryté šedým závojem nebo jako by se na svět díval skrze špinavé sklo. Problém postupem času nabývá na intenzitě a v nejhorších případech může vést až k úplné slepotě.
Odborný název pro šedý zákal (katarakta), který se dnes celkem běžně používá, původně pochází z řeckého slova katar(rh)aktes. To bylo odvozeno z výrazu katarassein, což v překladu znamená padat dolů. Staří Řekové totiž přirovnávali katarakt k vodopádu. Pokud jde o šedý zákal latinsky, jednalo se o výraz portcullis, který se překládá jako padací mříž.
Šedý zákal: příčiny vzniku
Nejčastějším typem šedého zákalu je tzv. senilní katarakta, která postihuje starší část populace. Vznik šedého zákalu je v tomto případě spojený s přirozeným stárnutím lidského oka, konkrétně pak oční čočky. Většinou trápí osoby starší 65 let, ale může se objevit i mnohem později, zhruba kolem 80. roku věku. Pokud jde o četnost tohoto onemocnění, údajně se s ním potýkají až tři čtvrtiny pacientů nad 75 let, přičemž častěji postihuje ženy.
Šedý zákal sice patří mezi nemoci, které jsou v naší populaci velice časté, přesný mechanismus jeho vzniku ovšem prozatím není známý. Ačkoliv senilní katarakta tvoří naprostou většinu případů, s nimiž se lékaři ve svých ordinacích setkávají, toto onemocnění je považováno za multifaktoriální, což znamená, že se na jeho rozvoji podílí více různých faktorů. Svou roli zde kromě věku hraje například:
- pohlaví,
- rasa,
- složení stravy,
- genetické vlivy,
- kouření a užívání drog,
- ultrafialové záření,
- míra znečištění ovzduší,
- radiační působení.
Šedý zákal může vzniknout také v důsledku dlouhodobého užívání některých léčiv (toxická katarakta), jako jsou například kortikosteroidy. Další možnou příčinou tohoto onemocnění je pak úraz či vážnější poranění oka (traumatická katarakta), těžší oční zánět, nádor oka, zánět duhovky, glaukom (zelený zákal) či jiná oční onemocnění.
Tvorbu šedého zákalu ovšem mohou ovlivnit také jiné choroby, kam patří například různá systémová onemocnění, jako je cukrovka, myotonie či tetanie, ale i kožní onemocnění (atopický ekzém) či nemoci kloubů. Mezi další možné příčiny katarakty se pak řadí zarděnky nebo třeba toxoplazmóza a k rychlejšímu rozvoji šedého zákalu mohou přispět i nitrooční operace (například odstranění sklivce).
Někteří pacienti se s tímto onemocněním již narodí (tzv. kongenitální katarakta nebo také vrozený šedý zákal), přičemž zde hraje důležitou roli hlavně dědičnost. Šedý zákal u novorozenců se však může rozvinout také na základě infekce, kterou matka prodělala v průběhu těhotenství. Pokud se šedý zákal u pacientů projeví v mladém věku, označuje se pak jako juvenilní katarakta.
Druhy šedého zákalu
- Subkapsulární katarakta – tento typ se obvykle vyskytuje na zadní ploše čočky. Nejvíce ohroženi přitom bývají pacienti s diabetem a lidé, kteří užívají vyšší dávky kortikosteroidů.
- Nukleární katarakta – jedná se o druh šedého zákalu, který vzniká v centrální zóně oční čočky. Často bývá spojený se stárnutím a může významně ovlivnit počet dioptrií.
- Kortikální katarakta – pro tento druh šedého zákalu, který se vyskytuje v kůře čočky (kolem centrálního jádra), jsou typické bílé, klínovité sklivcové zákalky, které začínají na periferii čočky a postupují až do jejího středu.
Jaké má šedý zákal příznaky?
Pacienty, které trápí zastřené vidění, většinou zajímá, jak se projevuje šedý zákal a podle čeho je možné tento zdravotní problém včas rozpoznat. Začínající šedý zákal nemusí zrak pacienta nijak výrazně ovlivnit, postupem času se však vidění výrazně zhoršuje. Dochází k zakalení normálně čiré oční čočky, což brání průchodu světelných paprsků na sítnici a snižuje její průhlednost.
Šedý zákal může být pouze jednostranný, ale často postihuje obě oči. Zakalení čočky následně u pacientů vyvolává celou řadu nepříjemných projevů, jako je pokles zrakové ostrosti, zamlžené vidění, nepříjemné oslňování, citlivost na silnější světlo (například přímé sluneční paprsky), dvojité vidění či zkreslené vnímání pozorovaných předmětů.
Dalším projevem šedého zákalu, na který si pacienti stěžují, je skutečnost, že barvy nejsou tak syté jako dříve či jako na druhém oku. Lámou se, mají jinou intenzitu nebo odlišné odstíny. Při pohledu jedním okem se pak pozorované předměty mohou zdát zdvojené až ztrojené, u pacienta narůstá krátkozrakost či astigmatismus a v nejhorších případech může dojít k úplnému oslepnutí.
Příznaky šedého zákalu:
- zastřené vidění,
- rozostřený obraz,
- větší citlivost na světlo,
- jiné vnímání barev,
- dvojité vidění,
- narůstající krátkozrakost,
- narůstající astigmatismus,
- oslňování při nočním řízení,
- omezování zorného pole,
- úplné oslepnutí.
Pokud jde o procesy, které se odehrávají uvnitř oka, u pacientů trpících šedým zákalem dochází k chemickým změnám bílkovin tvořících čočku. Jinak průhledná tkáň čočky, která je tvořená vodou a bílkovinami, se začne zakalovat, což se navenek může jevit jako zbělání nebo zešednutí prostoru zornice. Některé pacienty pak trápí druhotný šedý zákal, což je zakalení pouzdra čočky.
Rychlost rozvoje onemocnění je velice individuální. Zatímco u některých pacientů ke zhoršení dochází poměrně rychle, u jiných trvá měsíce i roky, přičemž v České republice bývá problém operativně odstraněn dříve, než může způsobit celkovou slepotu. V rozvojových zemích však tato zdravotní komplikace šedého zákalu není výjimkou.
Diagnostika
Máte-li podezření, že se u vás rozvíjí šedý zákal, je nutné navštívit očního lékaře. Toho bude samozřejmě zajímat vaše rodinná anamnéza, ale zároveň se vyptá také na všechny zrakové komplikace, které vás v poslední době trápí. Pak bude následovat oční vyšetření, které vaše podezření na šedý zákal buď potvrdí, nebo vyvrátí.
Lékař změří zrakovou ostrost (s brýlemi i bez brýlí) a refrakci oka. Při vyšetření se pak zaměří na sklivec a přední část oka, ale centrem jeho pozornosti bude čočka, oční pozadí a periferní sítnice. Používá přitom různé přístroje, jako je štěrbinová lampa nebo oftalmoskop, přičemž zkoumá také zornicový reflex a pohyby očí. Pomocí tonometru pak může vyšetřit také nitrooční tlak a obvykle se zkoumá i zorné pole pacienta.
Léčba šedého zákalu
Šedý zákal se nedá žádnou terapeutickou cestou zastavit ani zpomalit. Jediným řešením, jak se tohoto problému zbavit, je odstranění šedého zákalu prostřednictvím operace. Během takového zákroku se zkalená oční čočka z oka odstraní a lékaři ji nahradí čočkou umělou. Ta pak zůstává v oku natrvalo a není potřeba ji už nikdy vyměňovat.
Operaci vždy indikuje oftalmolog, probíhá ambulantně, je šetrná a nebolestivá. Umělá čočka navíc nahradí dioptrickou sílu čočky původní, její pomocí lze ovšem odstranit také krátkozrakost nebo dalekozrakost. Pacient si zároveň může zvolit čočku multifokální, která dokáže zlepšit vidění na všechny pozorované vzdálenosti.
Lidé si často myslí, že se šedý zákal musí nechat uzrát, než bude možné podstoupit operaci. To je však hojně rozšířený a zároveň velice nebezpečný mýtus. Naopak je důležité, aby operace šedého zákalu proběhla co nejdříve, ideálně hned v okamžiku, kdy pacient zaznamená, že se začalo zhoršovat jeho vidění. Čím pokročilejší katarakta je, tím se čočka stává tvrdší a její odstranění je pak náročnější.
Jak probíhá operace šedého zákalu?
Spoustu lidí, kteří se s kataraktou potýkají, trápí otázka, jaký má operace šedého zákalu průběh. Nejprve se samozřejmě provádí předoperační vyšetření před operací šedého zákalu, aby se lékař ujistil, v jakém je onemocnění stavu. Zároveň s pacientem vybere vhodnou umělou čočku, která nahradí tu původní a případně zkoriguje optické vady.
Zákrok se vždy provádí v lokální anestezii (tzv. topická anestezie). Lékař nejprve oko znecitliví pomocí speciálních anestetických kapek, které se kapou na rohovku a spojivku, a poté dojde k odstranění zkalené čočky. Pacient je během operace při plném vědomí.
Dříve se prováděla hlavně extrakapsulární extrakce, která je dnes ovšem v rozvinutých zemích již překonaná. Momentálně se zkalené jádro čočky odstraňuje rozmělněním pomocí ultrazvuku a odsáním zbytků řízeným podtlakem, což se označuje jako fakoemulzifikace. Do čočkového pouzdra se následně vkládá umělá čočka vytvořená dle požadavků pacienta.
Další metodou je pak odstranění šedého zákalu pomocí femtosekundového laseru, který při operaci plně nebo částečně nahrazuje ultrazvuk a skalpel. Laserová operace šedého zákalu je totiž přesnější, jemnější a o mnoho šetrnější než ultrazvuk. Samotný výkon přitom trvá zhruba 15 minut, přičemž celkově s předoperační přípravou zabere odstranění šedého zákalu přibližně 2 až 3 hodiny.
Režim po operaci šedého zákalu
Pokud se pacienti rozhodnou podstoupit zákrok, který kataraktu odstraní, zajímá je také, jak dlouho trvá rekonvalescence po operaci šedého zákalu. Vzhledem k tomu, že se operace provádí ambulantně v lokální anestezii, následně by měl pacient s doprovodem odejít domů. Obnova vidění je pak poměrně rychlá, přičemž k úplné stabilizaci zraku dochází zhruba v rozmezí 2 až 4 týdnů.
Zdravotní omezení po operaci šedého zákalu
Především v prvních dnech po operaci šedého zákalu může pacient vnímat pocit mírného škrábání, řezání nebo slzení očí. Pokud ovšem pociťuje velkou bolestivost a pozoruje výrazné zčervenání, světloplachost či náhlé zhoršení vidění, měl by rychle vyhledat lékaře. K prevenci zánětlivé reakce se pak používají kapky na šedý zákal nebo umělé slzy.
A jak se chovat po operaci šedého zákalu? Aby se oko dobře zahojilo, pacient by měl dodržovat pooperační režim a oči příliš nezatěžovat. Jakékoliv aktivity, kdy se dostaví zraková únava, je dobré po operaci omezit. Během slunečných dnů se doporučuje nosit sluneční brýle, což snižuje namáhání očí. Vyhnout by se pacient měl návštěvám sauny či bazénu, ale také příliš prašnému prostředí.
Důležité je omezit také činnosti, které zvyšují nitrooční tlak, jako je ohýbání se do hlubokého předklonu, spaní na břiše či na operované straně nebo zvedání těžkých předmětů. Oko si člověk nesmí mnout, líčení se doporučuje nejdříve týden po operaci a pozor si je třeba dávat také na jakékoliv mechanické poškození.
Komplikace po operaci šedého zákalu
Ačkoliv je riziko pooperačních komplikací poměrně nízké, nelze je zcela vyloučit. V časném období po operaci se může dostavit zánět nebo krvácení a pacientům hrozí také změna nitroočního tlaku. Později může dojít třeba k odchlípnutí sítnice nebo ke zkalení zadního pouzdra oční čočky, ale může se změnit i samotná poloha nové čočky.
Šedý zákal: prevence
Brzkému nástupu šedého zákalu se dá alespoň částečně předcházet, pacient tomu však nedokáže zcela zabránit. Důležité je chránit zrak před UV zářením a myslet také na vyváženou stravu, jež bude dostatečně bohatá na antioxidanty, které zpomalují stárnutí tkání. V jídelníčku by neměly chybět hlavně vitamíny A, C a E.
Zdroje: nzip.cz, neovize.cz, wikiskripta.eu