Co jsou spalničky?
Pod názvem spalničky (latinsky morbilli) se ukrývá virové infekční exantémové onemocnění, které je vysoce nakažlivé a v některých případech může mít velice těžký průběh. Zatímco první fázi nemoci doprovází horečky, kašel a zánět spojivek, ve druhé fázi se za ušima a na zátylku objevuje charakteristická červená vyrážka, která se šíří na obličej, trup i končetiny.
Rizikové skupiny obyvatelstva
Spalničky nejčastěji postihují děti do 5 let věku, které ještě nebyly očkovány. Nakazit se ovšem mohou i starší děti a výjimkou nejsou ani spalničky u dospívajících pacientů nebo spalničky u dospělých. Velké nebezpečí hrozí hlavně lidem, kteří nemoc neprodělali a účinnou vakcínu odmítají. Může se ale rozvinout i v případě, že očkování u pacienta nevytvořilo dostatek protilátek.
Osýpky, jak se spalničky slovensky označují, se typicky objevují na přelomu zimních a jarních měsíců. V minulosti lékaři tuto nemoc považovali za poměrně běžnou, ale díky očkování se její výskyt během posledních let výrazně snížil. Stále však patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v dětském věku (především vlivem sekundárních bakteriálních infekcí), a to zejména v rozvojových státech.
Zavedení očkování výskyt spalniček výrazně snížilo a ve většině evropských zemí již tato choroba není považována za endemické onemocnění. Může ovšem propuknout vlivem importu z oblastí s nízkou imunitou populace. I v dnešní době tak na světě dochází k rozsáhlým epidemiím spalniček, které mívají fatální následky.
Očkování proti spalničkám vedlo k prodloužení intervalů mezi jednotlivými etapami hromadného výskytu tohoto onemocnění, ale právě v tomto období se objevují noví vnímaví jedinci, kteří jsou k nákaze náchylní. K rozvoji epidemií zároveň přispívají nedostatečné očkovací programy a odmítání účinné očkovací látky (například rodiče, kteří odmítají nechat naočkovat své děti).
Lékaři sice v minulém století plánovali úplné vymýcení spalniček, k němuž mělo dojít zhruba v roce 2005, ale místo postupného snižování počtu nakažených v novém tisíciletí množství nakažených spíše narůstalo. Zatímco americký kontinent cíle eliminace spalniček dosáhl roku 2016, Evropa se naopak přiblížila situaci na africkém a asijském kontinentu. Příčinou jsou následující faktory:
- snižující se proočkovanost populace,
- vyvanutí imunity u dříve očkovaných osob,
- zvýšená expozice vlivem migrace obyvatelstva,
- podceňování protiepidemiologických opatření.
Výskyt spalniček v ČR
Před zahájením povinného očkování proti spalničkám bylo na území České republiky každoročně hlášeno více než 50 000 nových případů spalniček. Díky očkování tento počet výrazně klesl a po roce 1982 došlo k přerušení přirozeného procesu šíření spalničkového viru, což způsobilo, že se lékaři setkávali pouze s ojedinělými případy nákazy.
V letech 2000–2013 byla situace v Česku poměrně stabilní, přičemž každý rok bylo hlášeno zhruba 30 případů spalniček, a to hlavně u dospívajících či dospělých pacientů, kteří nebyli očkováni, nebo jim byla aplikována pouze první dávka vakcíny. Později ovšem celková proočkovanost klesla, a jelikož se četnost případů zvýšila, Světová zdravotnická organizace (WHO) vyřadila Českou republiku ze seznamu zemí, kde byly spalničky úspěšně vymýceny.
Co se týče výskytu spalniček na našem území, v roce 2014 proběhla epidemie v Ústeckém kraji, roku 2017 následovala epidemie v Moravskoslezském kraji a v roce 2018 zasáhla epidemie spalniček také hlavní město. Roku 2017 přitom lékaři zaznamenali 146 případů tohoto onemocnění, roku 2018 to bylo 203 případů a roku 2019 se počet nemocných vyšplhal až na 590 (u 58 jedinců šlo o nákazu importovanou ze zahraničí).
Jak se přenáší spalničky?
Původcem tohoto onemocnění je jednovláknový RNA virus spalniček (Morbillivirus) z čeledi Paramyxoviridae, jehož jediným přirozeným hostitelem jsou lidé. To znamená, že je teoreticky možné spalničky celosvětově vymýtit a zabránit rozvoji dalších epidemií. Tento cíl ovšem zůstává v nedohlednu, protože jsou spalničky vysoce nakažlivé a proočkovanost není dostatečná.
A jakým způsobem zajišťují spalničky přenos? Nemoc se šíří prostřednictvím kapének (vzdušnou cestou), tedy v momentě, kdy se nemocný člověk vysmrká, zakašle nebo kýchne. Nebezpečný je jakýkoliv kontakt s nosními a nosohltanovými sekrety nakažených, přičemž do těla pacientů virus proniká skrze dýchací cesty a oční spojivky, odkud pokračuje také do lymfatického systému.
Při kontaktu s infikovaným člověkem se nakazí až 90 % jedinců, kteří nemají proti spalničkám dostatek protilátek. Velký problém představuje také skutečnost, že kapénky mohou ve vzduchu vydržet i několik hodin a kromě toho ulpívají na různých površích. Výjimečně tak může dojít k přenosu spalniček skrze kontaminované předměty.
Co se týče nákazy novorozenců, pokud je proti spalničkám nastávající matka imunní, mateřské protilátky od ní po porodu získá také její dítě, které je pak chráněno zhruba dalších šest měsíců. V některých případech se samozřejmě mohou objevit spalničky u kojence s pasivní imunitou, ale nemoc obvykle mívá mírnější průběh, trvá kratší dobu a děti zůstávají nadále imunní.
Spalničky: inkubační doba
První příznaky nemoci se u nakažených obvykle rozvinou během několika týdnů. Inkubační doba spalniček se podle lékařů pohybuje v rozmezí od 7 do 21 dnů, ale tento údaj je samozřejmě značně individuální. Pokud jde o to, jakou mají spalničky nakažlivost, pacienti jsou pro své okolí nebezpeční již 5 dnů před výsevem typické vyrážky a vnímavé jedince ohrožují ještě 4 dny po jejím výskytu.
Jaké mají spalničky příznaky?
Lidé se často ptají, jaké mají spalničky projevy a jak poznat spalničky včas, aby bylo možné co nejrychleji zahájit vhodnou léčbu. Nakažení se obvykle potýkají s řadou specifických i nespecifických symptomů a výjimkou není ani rozvoj závažných komplikací. Pro spalničky je navíc typický dvoufázový průběh, přičemž první stádium lékaři označují jako prodromální a druhé jako exantémové.
Prodromální stádium
Jak vypadají spalničky v počáteční fázi? Prodromální stádium, které trvá zhruba 4 dny, se vyznačuje rozvojem nespecifických příznaků. Pacienty trápí hlavně horečka, rýma, kašel, zvýšená únava, bolest svalů a kloubů nebo třeba zánět spojivek. Kromě toho se objevují Koplikovy skvrny, což jsou bílé nebo šedavé fleky v ústech. Mezi typické příznaky spalniček v prodromální fázi se tedy řadí především:
- vysoké horečky,
- kašel a rýma,
- zánět spojivek,
- Koplikovy skvrny,
- celková slabost,
- bronchiolitida,
- zduřelé uzliny,
- bolest kloubů a svalů,
- nechutenství a nevolnost.
Exantémové stádium
Jak se projevují spalničky ve chvíli, kdy nemoc pokročí do druhého stádia? Charakteristickým znakem je především sytě červená vyrážka, kterou lékaři označují jako erytematózní makulopapulární exantém. Objevuje se zhruba 2–4 dny po nástupu horečky, a to hlavně za ušima a na zátylku. Později se šíří také na obličej, trup a horní i dolní končetiny.
Vyrážku tvoří nepravidelné a místy splývající skvrny, které mají sytě červenou až červenofialovou barvu (makulopapuly). Kromě toho ji doprovází vysoké horečky (přes 39 °C), které špatně reagují na antipyretickou léčbu, a přetrvávají i respirační projevy spalniček včetně suchého kašle. Pokud se člověk vyrážky dotkne v rané fázi, při stisku zbělá, ale později tento fenomén již patrný nebývá.
Ať už se pacient právě nachází v prodromálním stádiu nemoci, nebo již pokročil do exantémového stádia, na své okolí vždy působí velmi nemocně, slabě a unaveně. Objeví-li se spalničky u dětí, typické zobrazení zahrnuje jejich nešťastnou a uplakanou tvář posetou vyrážkou. Lékaři takový stav označují jako „facies morbillosa“.
Pokud mají spalničky nekomplikovaný průběh, příznaky začnou zhruba po 6–8 dnech ustupovat. Exantém většinou mizí v takovém sledu, jak se objevil, na pokožce přechodně zůstávají ložiska zvýšené pigmentace a kůže se po vymizení vyrážky často olupuje. Jakmile ale člověk jednou spalničky prodělá, získává celoživotní imunitu a nemůže se znovu nakazit.
Možné komplikace spalniček
Ačkoliv spalničky často probíhají bez jakýchkoliv komplikací, u některých pacientů mohou mít mnohem závažnější průběh a mohou způsobit dokonce i smrt. K nejohroženějším skupinám, kterým tyto problémy hrozí, se řadí:
- děti do 5 let věku,
- podvyživené osoby,
- pacienti s oslabenou imunitou,
- lidé potýkající se s infekcí HIV/AIDS,
- jedinci trpící jiným závažným onemocněním.
Mezi nejčastější zdravotní obtíže, s nimiž se pacienti trpící spalničkami potýkají, patří zánět středního ucha (asi 7–9 % případů). Dále se objevuje bronchitida (zánět průdušek), bronchiolitida, laryngitida (zánět hrtanu), ale i primární či sekundární pneumonie (zápal plic). Kromě toho se pacienti potýkají také s průjmy a častým zvracením (gastroenteritida), což později může vést k dehydrataci.
Daleko větší riziko rozvoje komplikací hrozí podle lékařů nemocným, u nichž horečka v průběhu jednoho až dvou dnů po výsevu vyrážky neustoupí. K úmrtí dochází hlavně vlivem sekundárních bakteriálních infekcí, které nasedají na tkáně poškozené spalničkovým virem. Mezi nejnebezpečnější komplikace patří impetiginizace, což je proces, kdy skrze vyrážku pronikne do těla hnisavá bakteriální infekce. Ta může způsobit sepsi (otravu krve) a smrt pacienta.
Dále se může projevit třeba postinfekční encefalitida, což je onemocnění, jehož rozvoj doprovází komplikace, jako jsou bolesti hlavy, horečky, křeče nebo poruchy vědomí. V takovém případě mají spalničky úmrtnost až 10 %. U malých dětí, které spalničky prodělaly ve věku od 6 měsíců do 2 let, se někdy projeví také Bogaertova subakutní sklerózující panencefalitida, což je fatální degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Rozvíjí se většinou až několik let po prodělání spalniček.
Diagnostika
Vzhledem k tomu, že obvykle doprovází spalničky vyrážka, která je na první pohled jasně patrná, lékaři často stačí k rozpoznání daného onemocnění klinický obraz a pacientův popis obtíží. Kromě toho se provádí fyzikální vyšetření a laboratorní test na protilátky proti spalničkám (u očkovaných ale může být sérologický průkaz problematický).
Další možností je detekce RNA viru spalniček díky polymerázové řetězové reakci (PCR), což je vyšetření, které dokáže přítomnost viru spolehlivě prokázat až u 80 % nakažených, a to do 3. až 4. dne po výsevu charakteristické vyrážky. Pokud se prostřednictvím některého z testů lékařovo podezření potvrdí, je nutné vše nahlásit krajské hygienické stanici a řídit se jejími pokyny. Výskyt spalniček totiž podléhá hlášení.
Léčba spalniček
Jak se léčí spalničky? Ať už se nemoc objevila u malého dítěte, které je vlivem příznaků schvácené a uplakané, nebo chytili spalničky dospělí, kteří nemají v těle dostatek protilátek, důležité je izolovat nakažené od zbytku populace. Žádná specifická antivirová terapie, která by dané onemocnění potlačila, bohužel neexistuje. Dnes je tedy pro spalničky léčba pouze symptomatická.
Pacient by měl důsledně dodržovat klidový režim a pravidelně doplňovat dostatečné množství tekutin. Pokud ho trápí vysoké horečky, je možné nasadit antipyretika, ale ta nemusí být vždy účinná. Antibiotika se nasazují pouze v případě, že horečky přetrvávají déle než dva dny po výsevu sytě červené vyrážky a dojde k rozvoji bakteriální infekce.
Většina nemocných se během několika týdnů zcela vyléčí bez jakýchkoliv trvalých následků. Pokud se pacient cítí dobře a nehrozí mu žádné závažnější zdravotní komplikace, může se zotavovat doma, ale někdy stav nakažených vyžaduje hospitalizaci. V každém případě je nutné do 4. dne po výsevu vyrážky dodržovat izolaci, aby se nemoc dále nešířila.
Očkování proti spalničkám
Účinným preventivním opatřením, pomocí kterého se podařilo výrazně snížit počet nemocných, je očkování na spalničky. Tato vakcína byla vyvinuta v 60. letech 20. století a dnes je v České republice povinná. Před zavedením očkování spalničky propukaly v epidemiích a nemoc byla na evropském kontinentě považována za endemickou. To dnes naštěstí v mnoha oblastech již neplatí.
Na našem území se proti spalničkám očkuje od roku 1969. Nejprve se používala jednorázová vakcína (monovakcína na spalničky), kterou později nahradilo účinnější dvoudávkové schéma. Momentálně je očkování proti spalničkám součástí MMR vakcíny, která chrání před nákazou třemi různými viry (spalničky, příušnice zarděnky). Někdy pak může být dítě očkováno MMRV vakcínou, která navíc představuje ochranu před planými neštovicemi.
Kdy se očkují spalničky? První dávka se malým pacientům obvykle podává mezi 13. a 18. měsícem života. Přeočkování, které by mělo zajistit posílení imunity, následně probíhá ve věku od 5 do 6 let. Kromě toho se samozřejmě provádí také očkování dospělých proti spalničkám a podstoupit by ho měli i cestovatelé, kteří se chystají do některé z ohrožených oblastí.
Podle lékařů je vakcína účinná minimálně z 95 %. Aby však byli všichni proti této nebezpečné nemoci chráněni, je nutné zajistit na spalničky očkování alespoň u 95 % populace, čímž vznikne kolektivní imunita. Ačkoliv se dnes většina závažných případů objevuje v rozvojových zemích, pro které je typická neuspokojivá kvalita protiepidemických opatření, také v Evropě je výskyt úmrtí na spalničky stále častější.
Reakce na očkování proti spalničkám
U některých dětí se po očkování proti spalničkám mohou dostavit nežádoucí účinky vakcíny. Reakce přitom může být mírná, ale i poměrně výrazná. Nejčastěji si malí pacienti stěžují na bolestivost, citlivost, zarudnutí a otok v místě vpichu, ale potrápit je může také horečka, nepříjemná vyrážka nebo třeba nevolnost.
V některých situacích je proto lepší očkování o nějaký čas odložit a poradit se s pediatrem o dalším postupu. Pokud dítě onemocní nějakou jinou chorobou, budete muset vakcinaci přesunout na jindy, což platí i ve chvíli, kdy ratolest bere nějaké léky (například antibiotika). V době očkování by děti neměly být vystavené ani žádné zvýšené fyzické nebo psychické zátěži.
Spalničky v těhotenství
Pokud se řadíte mezi nastávající maminky, jistě přemýšlíte, jak na sebe působí spalničky a těhotenství nebo zda může tato nemoc nějakým způsobem ohrozit vaše nenarozené dítě. Ačkoliv lékaři varují především před zarděnkami, které u těhotných žen zvyšují riziko rozvoje vývojových vad plodu, ani spalničky by pacientka rozhodně neměla podceňovat. Mohou způsobit komplikace, jako je například:
- potrat,
- předčasný porod,
- porod mrtvého dítěte,
- nízká porodní hmotnost,
- vrozené spalničky.
Také nastávajícím maminkám, které nemají dostatek protilátek, pak hrozní vážné zdravotní problémy (například pneumonie). Ženy, které plánují se svým partnerem miminko, by se proto měly poradit s lékařem a pro jistotu ověřit imunitu proti spalničkám. Pokud jsou hodnoty protilátek příliš nízké, v ideálním případě by pak měly podstoupit očkování a s pokusy o otěhotnění počkat alespoň 4 týdny.
Pokud těhotná žena přijde do styku s nakaženou osobou, většinou se provádí stanovení protilátek. Poté již lékaři postupují individuálně. Do šesti dnů po kontaktu s nemocným může nastávající maminka dostat nitrožilní imunoglobulin s obsahem protilátek. Pouze ve výjimečných případech je nutné podstoupit očkování MMR vakcínou.
Může se stát, že se žena nechá očkovat ve chvíli, kdy je již těhotná, ale o své graviditě ještě neví. To by ovšem nemělo mít negativní vliv na její plod a rozhodně to není důvod pro ukončení těhotenství. Nežádoucí reakce na očkování v každém případě bývá mnohem mírnější než možné komplikace, které by se mohly rozvinout v důsledku nemoci. Čerstvé maminky s nedostatkem protilátek by pak měly být očkovány rovnou po porodu, přičemž MMR vakcína by měla být bezpečná i pro kojící ženy.
Spalničky foto
Zdroje: vakciny.net, vzu.cz, nzip.cz, mzcr.cz