Co znamená srdeční selhání?
Co se dozvíte v článku
Srdeční selhání označuje stav, kdy srdce není nadále schopno zajistit výdej krve, aby byly pokryty metabolické potřeby veškerých tělesných tkání. Jinými slovy přestává plnit funkci pumpy krevního oběhu v těle. V důsledku toho dochází k městnání krve před tou částí srdce, která je výrazně oslabena, a k nedostatečnému vyživování orgánů.
Zdravé srdce dokáže zvýšit výdej krve podle potřeb organismu až pětinásobně. Při srdečním selhání je však tato základní funkce narušena. Nedostatečné prokrvení organismu se projevuje nejprve při zátěži, typicky dušností, únavou a otoky končetin, a poté i v klidovém stavu.
V současnosti se uvádí, že na srdeční selhání umírá přibližně 1 až 2 % dospělé populace, přičemž 80 % všech pacientů je starších 65 let. Přestože riziko srdečního selhání stoupá s přibývajícími roky, může nastat v jakémkoli věku. [1, 2, 3, 4]
Klasifikace srdečního selhání
Srdeční selhání se může objevit náhle, tehdy hovoříme o akutním srdečním selhání, nebo se tento stav může rozvíjet pozvolna, což nazýváme chronické srdeční selhávání. Srdeční selhávání může být dále pravostranné, levostranné či oboustranné podle toho, která srdeční komora je zasažena. Obecně však začíná v levé srdeční komoře.
Klasifikace onemocnění závisí zejména na příčině selhání, kterých může být celá řada, nicméně mezi nejčastější patří infarkt myokardu, kardiomyopatie, vysoký krevní tlak a cukrovka. Dále lze dělit srdeční selhání podle tzv. ejekční frakce levé komory. Ejekční frakce je hodnota uvádějící podíl krve, který je s každým úderem levé komory vypuzen do těla. [5, 6, 7, 8]
Akutní srdeční selhání
Akutní srdeční selhání představuje život ohrožující stav, který se objeví náhle a vyžaduje neprodlené lékařské vyšetření a léčbu. Tento stav může být způsobem nově vzniklým zdravotním problémem, nebo může být důsledkem zhoršení chronického srdečního selhávání, například nedostatečným užíváním léků, vznikem infekce, nově vzniklou fibrilací síní a podobně. Mezi nejčastější příčiny patří:
- náhlé zvýšení srdečního tlaku,
- infarkt myokardu,
- plicní embolie,
- srdeční arytmie. [9, 10]
Chronické srdeční selhání
O chronické srdeční selhávání se jedná tehdy, trvá-li déle než tři měsíce. Zpočátku se může objevit bez viditelných příznaků, které se mohou postupně zhoršovat a poté vyústit v akutní srdeční selhání.
První příznaky se ovšem mohou objevovat v řádu dnů, měsíců a někdy také let. V případě, že zaznamenáte náznaky tohoto závažného zdravotního problému, obraťte se neprodleně na vašeho praktického lékaře. [11, 12]
Jaké má srdeční selhání příznaky?
Příznaky srdečního selhání se odlišují podle toho, zda je zasažena pravá, nebo naopak levá srdeční komora. Průvodním příznakem selhávání pravé i levé komory však bývá srdeční arytmie, která se může projevovat těmito příznaky:
- silným tlukotem srdce,
- svíravým pocitem na hrudi,
- palpitacemi,
- únavou a celkovou slabostí,
- točením hlavy.
Levostranné srdeční selhání
Levá strana srdce má za úkol vhánět okysličenou krev z plic do krevního oběhu. Při nedostatečnosti levé srdeční komory srdce není schopné dále pumpovat krev, tělo není dostatečně zásobené a krev se hromadí v plicních žilách.
V důsledku toho je tekutina filtrována přes cévní stěny ven, čímž dochází k hromadění vody na plicích neboli k plicnímu edému. Otok plic se následně projevuje dušností, závratěmi a nízkým tlakem, nejprve při zátěži a v pozdějším stádiu i v klidu.
Pravostranné srdeční selhání
Pravá strana srdce přijímá odkysličenou krev z těla a vhání ji do plic k novému okysličení. Pravostranné neboli městnavé srdeční selhání často vzniká jako důsledek poruchy funkce pravé komory, srdečních onemocnění či plicních onemocnění.
Příznakem nedostatečnosti pravé strany srdce je zadržování tekutin, což je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu. To se projevuje zejména otoky dolních končetin, nejprve v oblasti kotníků a poté i výše.
Následně se může krev městnat v dutině břišní a způsobovat bolesti pod pravou stranou žeber. Městnáním krve dochází k hromadění tekutiny v tělních tkáních, což se může projevit také oteklostí, pocity plnosti a ztrátou chuti k jídlu. [13, 14, 15, 16]
Prodělal někdo z vašich blízkých infarkt myokardu?
Co způsobuje srdeční selhání?
Příčin, které vedou ke vzniku srdečního selhání, existuje celá řada. Prvotním důvodem bývá nejčastěji postižení věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují srdeční sval, srdečních chlopní a samotného srdečního svalu. Nejčastější příčinu v naší populaci přitom představuje infarkt myokardu a zánět srdečního svalu (myokarditida). Kterýkoli z následujících stavů ovšem může poškodit nebo oslabit vaše srdce a způsobit srdeční selhání:
- vysoký krevní tlak,
- poškození srdečního svalu: může mít mnoho příčin, a to včetně infekce, nadměrného užívání alkoholu a drog, případně i užívání léků k chemoterapii,
- vadná srdeční chlopeň,
- vrozená srdeční vada,
- srdeční arytmie,
- chronická onemocnění, jako je například HIV, cukrovka, nedostatečná činnost štítné žlázy a podobně. [17, 18]
Diagnostika srdečního selhání
Pokud se objeví jakékoliv z výše uvedených příznaků, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Váš lékař pak může měřením množství krve vypumpované při každém úderu určit, jak dobře vaše srdce pumpuje. Tomu se říká ejekční frakce. Ejekční frakce se využívá ke klasifikaci srdečního selhávání a následnému vedení léčby.
U zdravého srdce je ejekční frakce 50 % nebo více. To znamená, že více než polovina krve, která vyplňuje komoru, je každým úderem srdce pumpována. Akutní srdeční selhání ovšem může nastat i při normální frakci, například když srdeční sval ztuhne v důsledku jiných stavů, jako je například vysoký krevní tlak.
Aby mohl lékař diagnostikovat srdeční selhávání, provede pečlivou anamnézu a zkontroluje veškeré vaše příznaky, včetně rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak, onemocnění koronárních tepen, cukrovka a podobně. [19, 20]
Léčba srdečního selhání
Léčba vždy závisí na typu srdečního selhání, na tom, co jej způsobilo, a také na stádiu nemoci. Součástí každého léčebného plánu jsou především léky a změny životního stylu. Základem je přiměřená zdravá strava s omezením příjmu soli a adekvátní fyzická aktivita. Samozřejmostí je také úplné omezení kouření, alkoholu, kofeinu a jiných návykových látek. Individuální léčebný plán terapie je však nutné konzultovat s vaším ošetřujícím lékařem.
Tělesná zátěž se doporučuje pro všechna stádia onemocnění kromě období přechodného zhoršení (dekompenzace) a velmi pokročilého stádia. Dále je možné průběh selhávání ovlivnit operací, jako je například koronární by-pass, operace chlopní či zavedení automatického defibrilátoru. Ve velmi pokročilém stádium je nejzazším řešením transplantace srdce.
Chronické srdeční selhání: prognóza
V úspěšnosti léčby je klíčové včasné zachycení nemoci a správně vedená léčba, která závisí především na důsledném a pozitivním přístupu pacienta. Očekávaná délka života se bude u každého lišit. Záleží hlavně na tom, v jaké fázi srdečního selhávání se dotyčný nachází, jaká je příčina onemocnění a zda člověk trpí dalšími zdravotními problémy. [21, 22, 23]
Zdroje: ikem.cz, nzip.cz, medimerck.cz, kardiologie-sro.cz mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, medicalnewstoday.com, labtestsonline.cz, healthline.com