Co se dozvíte v článku
Známé druhy jitrocele
V současné době botanikové rozlišují více než 250 různých druhů jitrocele (latinsky Plantago), ale i řadu zajímavých poddruhů. Tento rostlinný rod z čeledi jitrocelovitých zahrnuje jednoletky, dvouletky i vytrvalé byliny nebo polokeře, s nimiž se můžete setkat prakticky po celém světě. Jejich rozšíření se ovšem liší podle toho, jaký konkrétní druh jitrocele máte na mysli.
V České republice momentálně roste 11 samostatných druhů jitrocele, ale jelikož se mezi sebou jednotlivé rostliny mohou křížit, narazit můžete také na některé hybridy. Konkrétně pak k nejznámějším jitrocelům u nás patří například:
- jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata),
- jitrocel větší (Plantago major),
- jitrocel prostřední (Plantago media),
- jitrocel blešníkový (Plantago afra),
- jitrocel vraní nožka (Plantago coronopus).
Na našem území si největší využití našel jitrocel kopinatý, který je oblíbenou součástí lidového léčitelství pro své pozitivní účinky na lidský organismus. Podobné vlastnosti se ovšem přisuzují také dalšímu druhu, kterým je jitrocel větší. Ten sice není mezi lidmi tak populární, ale dá se využít na mnoho různých způsobů. Jitrocele však zároveň patří mezi významné alergeny. [1, 2, 3, 4]
Jaké látky jitrocel obsahuje?
Konkrétně jitrocel kopinatý obsahuje účinné složky především ve svých listech. Jde například o slizové látky, některé enzymy (emulsin, invertin) nebo různé kyseliny (kyselina citronová, kyselina křemičitá). Kromě toho se v listech ovšem nachází i další důležité látky, jako jsou třísloviny, hořčiny, fenylethanoidy, kumariny, draselné soli a vitamín C.
Jitrocel větší se pak vyznačuje podobným složením. Mezi prospěšné látky, které v této bylině najdete, patří například fytochemikálie, a to konkrétně flavonoidy, asperulosidy, alantoin, aukubin či kyselina ursolová. Dále zahrnuje vitamín C, vitamín B1, beta karoten, draslík, vápník, pektin a třísloviny. V semenech se navíc nachází hodně vlákniny a slizu. [5, 6, 7, 8, 9, 10]
Jaké má jitrocel účinky na zdraví?
Jak už jsme zmínili výše, jitrocel kopinatý i jitrocel větší působí na lidský organismus velmi podobným způsobem. Obě rostliny se řadí mezi známé antioxidanty, což znamená, že pomáhají chránit lidské buňky před působením škodlivých volných radikálů. Kromě toho se pak těmto druhům připisují také antiseptické a protizánětlivé vlastnosti.
Asi nejčastěji se jitrocel používá pro podporu léčby různých onemocnění dýchacích cest, a to například v podobě jitrocelového čaje nebo také jitrocelového sirupu. Pomáhá bojovat proti zahlenění, uleví od dráždivého kašle a zmírňuje podráždění krku. Skvěle se tedy hodí hlavně jako lék na chřipku, nachlazení nebo třeba zánět průdušek.
Odvary z jitrocele pomáhají také s dalšími problémy, které postihují pacientovy dýchací cesty, jako je například astma bronchiale. Tato bylina je nicméně vhodná i pro jedince, kteří se potýkají s tuberkulózou. Kromě toho má údajně i čisticí účinky, přičemž pomáhá zbavit organismus škodlivých látek a choroboplodných zárodků (například plíce, krev nebo třeba žaludek).
Dále pak jitrocel pozitivně působí také na trávicí soustavu. Podporuje správné fungování jater i střev, stimuluje tvorbu žluči a pomáhá zmírnit nepříjemné zažívací obtíže. Právě z toho důvodu mohou být semena a listy jitrocele prospěšné třeba při léčba průjmu, zácpy nebo bolestí břicha. Navíc úspěšně léčí žaludeční vředy a podle starých pramenů brání vzniku žlučových kamenů.
Vzhledem k pojmenování daných bylin vás jistě nepřekvapí, že jitrocel pomáhá zacelit různé rány. Používá se tedy jako první pomoc u pacientů, které trápí různé kožní problémy (například ekzémy, puchýře či bércové vředy), spáleniny, opary, drobné rány a oděrky nebo třeba pokousání hmyzem. K tomu se hodí hlavně jitrocelová mast, obklad, šťáva nebo třeba čerstvé listy. Látky obsažené v dané bylině by měly zmírnit zánět, podpořit hojení a snížit bolest. [11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18]
Má jitrocel nežádoucí účinky?
Ačkoliv jitrocel kopinatý i jitrocel větší patří mezi byliny, které jsou lidmi dobře snášeny, vždy je dobré konzultovat jejich užívání s ošetřujícím lékařem, jenž pečlivě zhodnotí váš zdravotní stav i další faktory, které zde mohou hrát svou roli. Neexistuje totiž dostatečné množství vědeckých informací, které by nezávadnost těchto rostlin potvrdily, a proto bude nutné provést v budoucnu další výzkum.
Perorální aplikace různých jitrocelových extraktů se zdá bezpečná, ale přesto je lepší dávat si na užívání daných bylin dobrý pozor. Při aplikaci jitrocele na pokožku (například ve formě krémů a mastí) se u některých osob může objevit alergická reakce. Zcela by se pak měli daným bylinám vyhnout lidé s gastrointestinální obstrukcí, protože by mohly jejich stav zhoršit. Těhotným a kojícím ženám se pak doporučuje pouze konzumace jitrocelového sirupu. [19, 20, 21, 22, 23]
Co se z jitrocele vyrábí?
Jitrocel se dá usušit, ale musíte si dát pozor, abyste to udělali správně. Nejprve tedy odstraňte květní stvoly a zbytek rostliny pak sušte ve stínu, a to ve vrstvách, které budou mít maximální tloušťku 5 cm (případně můžete jitrocel předsušit na slunci a teprve pak ho přesunout do stínu). Teplota by neměla přesáhnout 40 °C. Správně usušené listy jitrocele poznáte podle hnědozelené či olivové barvy a jejich lámavosti. Připravují se z nich pak různé bylinné směsi.
Čerstvý i sušený jitrocel můžete využít pro přípravu čaje, který má protizánětlivé účinky a pozitivně působí na trávicí soustavu. Jitrocel se navíc mnohdy kombinuje také s mateřídouškou nebo jinými bylinami. K dalším oblíbeným přípravkům patří jitrocelový sirup, jenž podporuje odkašlávání, pomáhá zbavit organismus hlenů a tiší nepříjemnou bolest v krku. Připravit si ho můžete sami doma, ale dá se koupit také v lékárnách či na internetu.
Pokud chcete pomocí jitrocele léčit různé kožní neduhy, můžete vyzkoušet čerstvé listy, omývání odvarem z jitrocele, jitrocelové obklady nebo také jitrocelový extrakt. Kromě toho je dostupná také jitrocelová mast, která podporuje hojení ran a pomáhá zbavit člověka bércových vředů. Pozitivní vliv na zdraví ovšem mohou mít i jitrocelové pastilky, jitrocelový olej či jitrocelová tinktura. [24, 25, 26, 27, 28]
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, healthline.com, web.archive.org, webmd.com, drugs.com, ema.europa.eu, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, sciencedirect.com, hindawi.com, powo.science.kew.org, preslia.cz, herbalista.cz, biolib.cz, bylinkopedie.cz, pylovasluzba.cz