Zánět štítné žlázy postihuje především ženy nad šedesát let. Při léčení nijak výrazně nenarušuje život pacienta

9. 12. 2024 7:30
přidejte názor
Autor: Depositphotos.com/serezniy
ručitel
MUDr. Daniel Petr | Odborný garant článku
„Zánět štítné žlázy se často projeví až nedostatkem nebo nadbytkem jejích hormonů.“

Zánět štítné žlázy je stav, kdy štítná žláza zpravidla produkuje nedostatečné či nadbytečné množství hormonů, což se projeví na metabolismu. Při nedostatku se dotyčný cítí unavený, mění se mu hmotnost a špatně se vypořádává s výkyvy teplot. V pokročilém stadiu může vést k vysoké hladině cholesterolu či srdečním chorobám. Obvykle však lze při léčbě vést normální a zdravý život.

Čemu se říká zánět štítné žlázy?

Co se dozvíte v článku
  1. Čemu se říká zánět štítné žlázy?
  2. Příčiny zánětu štítné žlázy
  3. Jaké má zánět štítné žlázy příznaky?
  4. Diagnostika
  5. Léčba zánětu štítné žlázy
  6. Prevence zánětu štítné žlázy

Zánět štítné žlázy je častým jevem a odborně se nazývá tyreoiditida. Více postihuje ženy než muže a zpravidla osoby starší 60 let. Kromě toho se častěji objevuje u bělochů a Asiatů než jiných ras. 

Zánět štítné žlázy je obecné označení pro vícero druhů onemocnění, která mají různý původ, klinický obraz i průběh. Vytváří se při něm nedostatek či nadbytek hormonů štítné žlázy (T3 a T4), které se vylučují do krevního řečiště a působí prakticky na všechny části těla, od srdce přes mozek až po svaly a kůži. 

Počet hormonů v krvi závisí na hypofýze, což je centrální orgán endokrinního systému uložený za chiasma opticum (křížení optických nervů), v prohlubni kostí klínové zvané turecké sedlo. Pakliže hypofýza zaregistruje nedostatek či nadbytek hormonů štítné žlázy, uzpůsobí produkci svého vlastního hormonu TSH a pošle ho krví do štítné žlázy za účelem jejich množství vyrovnat.

Štítnou žlázu najdeme v přední, dolní části krku pod štítnou chrupavkou. Jde o malou endokrinní žlázu připomínající svým tvarem motýla. Její úlohou je spravovat metabolismus, tedy to, jak tělo nakládá s energií získanou z potravy. Svými hormony tedy reguluje srdeční tep, trávení, tělesnou teplotu, ale také to, jak spalujeme kalorie. V případě nedostatku hormonů štítné žlázy se procesy v těle zpomalují a tělo produkuje méně energie. 

Zpravidla se rozlišují tři fáze tyreoiditidy. První je tyreotoxická fáze, při níž se štítná žláza zanítí a uniká z ní příliš mnoho hormonů, což přivozuje dočasnou tyreotoxikózu. Druhou je hypotyreoidální fáze, kdy po několika týdnech či měsících nadměrného uvolňování hormonů není štítná žláza schopná si opatřit dostatek hormonů, což se projevuje jejich nedostatkem, tedy hypotyreózou

V této fázi setrvávají onemocnění, jako je Hashimotova choroba či tyreoiditida způsobená radiací. Poslední fází je eutyreóza, během níž se hladiny hormonů dostávají do normálu a kdy se štítná žláza zotaví. Také je možné, že se dostaví po první fázi těsně před tím, než přejde do druhé.

Typy zánětu štítné žlázy

Chronický autoimunitní zánět štítné žlázy, jako je Hashimotova choroba či poporodní tyreoiditida, je nejběžnější formou tohoto onemocnění. Do velké míry je onemocnění dáno geneticky. Většinou se po delší čas neobjevují žádné příznaky, v rané fázi však na chronický zánět štítné žlázy může upozornit struma (viditelné zvětšení štítné žlázy). Řeší se nasazením levotyroxinu, přičemž někdy je třeba kvůli velkým uzlovým strumám i chirurgický zákrok.

Zcela výjimečně se objevuje akutní zánět štítné žlázy. Jde o infekční hnisavý zánět způsobený např. bakteriální zánětlivou afekcí třeba po chirurgickém zákroku. Projevuje se mimo jiné zarudnutím a bolestí na krku, doprovázejí ji potíže s polykáním. Na zánět zabírají antibiotika, přičemž úleva se dostaví po analgetikách a antipyretikách.  

Dalším typem je subakutní zánět štítné žlázy, který se nevyskytuje příliš často a bývá odezvou na virovou infekci, především dýchacího traktu. Rozpoznat jej lze podle bolestivého zduření v oblasti štítné žlázy a léčí se protizánětlivými léky. Jinou známou formou je Riedelova tyreoiditida, což je chronický zánět štítné žlázy objevující se jen vzácně. Běžně se projevuje tuhou strumou, jež rychle roste. V tomto případě je nezbytné přistoupit k operačnímu zákroku. [1, 2, 3, 4, 56]

Příčiny zánětu štítné žlázy

Mezi příčiny vedoucí ke vzniku zánětu štítné žlázy patří:

  • autoimunitní onemocnění (nejčastěji jde o Hashimotovu chorobu), 
  • operace štítné žlázy – postoperační tyreoiditida (někdy se odstraňuje celá štítná žláza nebo její části kvůli rakovině štítné žlázy či Gravesově chorobě, což má vliv na schopnost štítné žlázy produkovat hormony),
  • virová nebo bakteriální infekce (akutní infekční tyreoiditida a subakutní tyreoiditida),
  • radioterapie (při ozařování krku),
  • léky (např. lithium používané při duševních poruchách, léky na srdce, bipolární poruchu či léky proti rakovině).

Výše uvedené případy jsou nejčastějšími příčinami zánětu štítné žlázy. Ve velké míře dochází při zánětu štítné žlázy k tomu, že imunitní systém začne tento orgán napadat. Její reakcí je, že přestává správně pracovat a vytváří buď příliš mnoho, či málo hormonů. Na vině jsou ale i infekce, jejichž projevem bývá zduření štítné žlázy čili struma. 

Poporodní tyreoiditidou se pak nazývá autoimunitní zánět štítné žlázy vzniklý po těhotenství. Je zapříčiněn nejdříve prudkým vzestupem tvorby hormonů a následně jeho poklesem. Většinou se však jedná o dočasný stav. Neléčený zánět štítné žlázy v těhotenství ale může mít nepříznivý vliv na vyvíjející se plod (zpomalení růstu či rozvoj mentálního postižení) nebo může způsobit preeklampsii, předčasný porod či potrat.

Poruchu štítné žlázy navíc někdy vyvolává i nedostatek jódu. Nicméně není vhodné jej při onemocnění štítné žlázy začít náhle konzumovat ve velkém, protože by to mohlo stav ještě zhoršit. A nakonec mohou problémy se štítnou žlázou přivodit i nějaká jiná onemocnění, jako je například amyloidóza, sarkoidóza či hemochromatóza, které způsobují, že se do štítné žlázy ukládají abnormální látky (amyloidní protein, granulomy či železo). [7, 8, 9, 10, 11]

Poruchy štítné žlázy mají mnoho různých příznaků. Často se objevuje struma na krku
Přečtěte si také:

Poruchy štítné žlázy mají mnoho různých příznaků. Často se objevuje struma na krku

Jaké má zánět štítné žlázy příznaky?

Příznaky zánětu štítné žlázy se odvíjí od typu zánětu a toho, v jaké fázi se nachází. Většina typů tyreoiditidy vyvolává projevy tyreotoxikózy, po čemž se objevují příznaky hypotyreózy. Fáze tyreotoxikózy většinou netrvá nijak dlouho, běžně jeden až tři měsíce.

Jestliže nastává situace, kdy jsou buňky štítné žlázy rychle poškozeny a uniká odtud větší množství hormonů, lze si všimnout příznaků typických pro hypertyreózu, jako je:

Pokud se onemocnění neléčí, lze si všimnout příznaků hypotyreózy, mezi něž zahrnujeme:

  • únavu,
  • nárůst hmotnosti,
  • opuchlý obličej či jiné fyzické změny (pokleslá víčka, oteklé oči),
  • obtížné snášení chladu,
  • bolest kloubů a svalů nebo křeče,
  • snížené sexuální libido,
  • zácpu,
  • suchou kůži a lámavé nehty,
  • snížené pocení,
  • zhrubnutí hlasu či ochraptění,
  • mozkovou mlhu (pocit zapomnětlivosti),
  • silnou či nepravidelnou menstruaci,
  • depresi,
  • zpomalenou srdeční činnost,
  • zvětšenou štítnou žlázu (krk vypadá otekle).

Co se týče subakutní tyreoiditidy, k symptomům se přidává i horečka, otok štítné žlázy a bolest. Je nutné zánět štítné žlázy nebrat na lehkou váhu, jelikož může vést ke zvýšenému cholesterolu a výjimečně i k myxedémovému kómatu, při němž se funkce těla zpomalí natolik, že je to životu nebezpečné. [12, 13, 14, 15, 16]

Kvíz: Poznáte nemoci podle lidových názvů?

Diagnostika

Důvodem k návštěvě lékaře je jak neopodstatněná únava, tak zpozorování nějakých příznaků typických pro zánět štítné žlázy. Nicméně mnoho výše uvedených projevů se objevuje i u jiných zdravotních potíží, a proto s jistotou diagnózu určí pouze lékař.

Provádí se fyzikální vyšetření, při němž lékař zkontroluje štítnou žlázu a hledá projevy typické pro zánět štítné žlázy. Zároveň je v této fázi vhodné lékaři nahlásit, jakých příznaků jste si sami všimli, jestli poruchou trpí někdo z rodiny a jaké používáte léky, mohly by ji totiž způsobit.

Nejčastěji se však přistupuje ke krevním testům. Jeden z nich měří hladinu hormonu TSH v krvi. Pakliže se naměří vysoké hodnoty, test se zopakuje a spolu s ním se změří i hodnoty hormonu T4. O hypofunkci štítné žlázy jde, jestliže se zjistí vysoká hladina TSH a přitom nízká hormonu T4. Někdy dochází i k měření hormonu T3.

Co se týče testu TSH, využívá se i v průběhu léčby, jelikož je pro doktora dobrým indikátorem toho, jakou dávku léků vám má nařídit. V souvislosti s léky je třeba zmínit, že některé léky či doplňky stravy mohou výsledky krevních testů ovlivnit, stává se tak například u biotinu (vitamin B7). 

Rovněž se využívá testu CRP (C-reaktivního proteinu), jenž měří jeho hladinu v krvi. V případě zánětu se totiž jeho podíl v krvi zvyšuje, a je tedy dobrým vodítkem k jeho odhalení. Další formou testu je vychytávání radioaktivního jódu. Test spočívá v tom, že se pozoruje, jaké množství ho je štítná žláza schopná absorbovat. Při zánětu bývá změřen nižší počet.

Pokud vyjdou u krevních testů či při fyzikálním vyšetření neobvyklé výsledky, je možné, že vám lékař nařídí zajít na ultrazvuk štítné žlázy, což slouží ke zkontrolování uzlů či zánětu. Někdy se využívá rovněž testu na protilátky, při němž se hledají protilátky v krvi, čímž se diagnostikuje autoimunitní zánět štítné žlázy, jako je Hashimotova tyreoiditida. [17, 18, 19, 20, 21]

Obáváte se zánětu štítné žlázy?

Léčba zánětu štítné žlázy

Léčba hypotyreózy obvykle spočívá v podání léku levotyroxinu, jenž se užívá perorálně a navrací hladinu hormonů do normálu. Jde o syntetizovaný hormon T4, který se v cílových tkáních přetváří na aktivní T3. Lék je k dispozici kromě tablet i v tekuté formě a měkkých gelových kapslí, což se jeví jako prospěšné zejména pro osoby s trávicími potížemi, jelikož tyto varianty mohou usnadnit vstřebávání hormonu štítné žlázy. Obvykle se účinek dostaví do jednoho až dvou týdnů, ale je nutné zmínit, že léky bude s největší pravděpodobností potřeba brát po celý život. Za důležité se považuje léky nevysazovat a být konzistentní v jejich užívání. 

Při ischemické chorobě srdeční nebo závažnějším stadiu zánětu štítné žlázy vám bude lékař nejspíše lék postupně navyšovat. Zároveň se musí dbát zvýšené opatrnosti v případě, že konzumujete větší množství sójových výrobků či stravu s vysokým obsahem vlákniny. Vliv na účinek léku mohou mít i doplňky stravy s železem, vápníkem či hydroxid sodný nacházející se v určitých antacidech. 

Užívání spolu s větším množstvím jiných léků by se mohlo nepříznivě projevit na vašem zdravotním stavu a vyvolat fibrilaci síní či osteoporózu. Jak už bylo řečeno, po nějaké době se provádí kontrolní krevní testy (přibližně za 6 až 8 týdnů), které slouží k ověření si, zda užíváte vhodnou dávku léku. Po nalezení správné dávky léku se test zopakuje až po půl roce a poté bude stačit provádět ho jednou ročně.

Pokud osoba trpí akutním zánětem štítné žlázy bakteriálního původu, léčba obvykle probíhá předepsáním antibiotik. Doprovází-li zánět bolest, pomáhají v tomto směru nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), a to například aspirin či ibuprofen. U Riedelovy tyreoiditidy se přistupuje k chirurgickému zákroku. 

Alternativní léčba

Pokud hledáte na autoimunitní zánět štítné žlázy alternativní léčbu, jelikož vám medikamenty z nějakého důvodu nevyhovují, používá se i extrakt disponující hormonem štítné žlázy získaným z prasečí štítné žlázy. Součástí extraktu je jak T4, tak T3. Obecně se tato léčba příliš nedoporučuje kvůli vícero nežádoucím účinkům a za nebezpečnou se pokládá pro těhotné ženy, jelikož by mohla mít dopad na plod. 

Objevilo se několik studií, které naznačují, že doplňky se selenem by mohly příznivě ovlivňovat zánět štítné žlázy a považovat se za přírodní léčbu, ačkoli upozorňujeme na to, že se výzkumy v tomto ohledu různí. [22, 23, 24, 25]

Prevence zánětu štítné žlázy

Zánětu štítné žlázy předcházet nelze. Je možné pouze sledovat příznaky a podchytit onemocnění dřív, než by mohlo vést k závažnějším problémům. Podpořit štítnou žlázu však lze konzumací jódu. Mezi potraviny bohaté na jód patří vejce, mléčné výrobky, ryby, mořské plody a řasy či jodizovaná sůl. 

Nedoporučuje se však jód konzumovat ve velkém, jelikož by to mohlo mít, paradoxně, opačný účinek. Vhodné je proto stravování a případné změny v něm vždy konzultovat s lékařem. Zároveň je během těhotenství důležité, aby žena zvýšila přijímanou dávku jódu, jelikož jód přes ni získává i dítě.  

V rámci prevence je pak vhodné také dopřát si dostatek spánku, zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny nebo začít praktikovat meditaci či jógu. To vám navíc pomůže i při hubnutí, jelikož jak bylo zmíněno, znakem hypofunkce štítné žlázy je i přibírání na váze.[22, 23, 24]

Zdroje: webmd.com, my.clevelandclinic.org, healthline.com, thyroid.org, mayoclinic.org, niddk.nih.gov, medlineplus.gov, nzip.cz, wikiskripta.eu, medicinapropraxi.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?