Onemocnění je vyvoláno bakterií Bordetella pertussis, jejíž toxiny napadají a porušují řasinkový epitel v dýchacích cestách. Jeho nedostatek způsobuje křečovité záchvaty kašle. Černý kašel postihuje nejčastěji děti do šesti let, ale mezi nakaženými bývají i dospělí, u nichž průběh nebývá tak kritický.
Momentálně je nemoc opět na vzestupu, v České republice se objevují stovky až tisíce případů ročně. Značná část nemocných, u kterých nemoc probíhá v lehčí formě, však lékaře vůbec nenavštíví. Reálné číslo je tak nejspíš až dvojnásobně vyšší. Proti černému kašli se dá očkovat.
Příznaky černého kašle
Zprvu se nemoc projevuje nenápadně, podobným způsobem jako běžné nachlazení. Nemocný se cítí slabý, má zvýšenou teplotu, rýmu a pokašlává. Po čtrnácti dnech se obvykle dostavují záchvaty kašle. Ty jsou typické křečemi, lapáním po dechu a následným zvracením hlenu. Mezi záchvaty, které se objevují ve dne i v noci, se nemocný většinou cítí dobře.
Diagnostika
Včasná diagnostika může pozitivně ovlivnit průběh a šíření nemoci. Onemocnění lékaři určí na základě krevních testů, které někteří z nich doporučují provést opakovaně. Obecně diagnostice pomáhají tyto příznaky:
- Křečovitý a dávivý kašel
- Zvracení hustého hlenu
- Krátká zástava dechu
- Zmodrání kůže
- Sípavý vdech – typické kokrhání
Inkubační doba
Inkubační doba černého kašle je přibližně jeden až dva týdny. Po 5 až 10 dnech se u nemocného obvykle projevují první příznaky – rýma, kýchání, mírná horečka a dráždivý kašel, který trvá 1 až 2 týdny. Nemoc jako taková však může trvat i sto dní. V tomto období je pacient nejvíce nakažlivý, u dětí může docházek k zástavě dýchání.
Bakterií se nakazí 90 % neimunních členů domácnosti nebo spolužáků. Mnoho dětí je nakaženo od rodičů či starších sourozenců ještě před tím, než dosáhnou věku, kdy jsou plně naočkované vakcínou, která se podává v 6 týdnech, 3 měsících a 5 měsících věku.
Černý kašel u dospělých
Průběh nemoci u dospělého člověka nebývá tak závažný jako u malých dětí nebo kojenců. Nemoc se většinou projevuje vytrvalým kašláním, které je podobného charakteru jako u jiných zánětů dýchacích cest. Kašlání však může skončit kolapsem, zlomením žeber či zápalem plic.
V některých případech nemoc naopak probíhá bez zřetelných příznaků, jedinci tak o černém kašli ani nevědí a nevědomky jej tak šíří do svého okolí.
Černý kašel u dětí
Velmi nebezpečná může být nemoc pro novorozence, kteří černý kašel často chytí od infikované dospělé osoby. U malých dětí je větší riziko přidušení. Dávivé kašlání u nich totiž může dočasně zamezit přístupu kyslíku do mozku a způsobit jeho trvalé poškození. Tyto případu jsou ale vzácné. Mohou se také vyskytnout druhotné infekce, jakými je například zápal plic nebo zánět středního ucha.
Komplikace
Během nemoci se mohou objevit tyto komplikace:
- Nedostatek kyslíku
- Dehydratace
- Úbytek váhy
- Krvácení v očích
- Zpomalené dýchání či jeho zástava
- Zápal plic
- Zánět středního ucha
- Křeče
- Úmrtí (hlavně u kojenců)
- Encefalitida
- Inkontinence
- Krvácení z nosu
- Zlomená žebra
Léčba
Při černém kašli užívají nemocní antibiotika, a to hlavně v počáteční fázi. Ke zmírnění kašle pak pomáhá:
- Pití teplých nápojů
- Zvlhčovač vzduchu
- Slané nosní kapky pro odstranění hlenu
- Dostatečný pitný režim
Prevence ve formě očkování
V české republice se celoplošné očkování zavedlo v roce 1958. Od roku 2014 však počet nakažených opět stoupá. Očkování je proto doporučeno nejen dětem, ale také dospělým, hlavně pak těm, kteří se vyskytují v blízkosti novorozenců. Očkovat by se podle lékařů měly i ženy, které se chystají otěhotnět, či matky těsně po porodu. V prvních měsících života totiž novorozence chrání pouze protilátky od matky. Očkování se provádí jednou za deset let dávkou, která je kombinovaná s vakcínou proti záškrtu a tetanu.