Dieta při mononukleóze není tak přísná jako v minulosti. Vychází ze zásad zdravého stravování

Co je infekční mononukleóza?

Pod tímto názvem se ukrývá infekční onemocnění, za jehož rozvoj je ve valné většině případů zodpovědný virus Epstein-Barrové (EBV). Ačkoliv se tato choroba může projevit v jakémkoliv věku, nejvíce postihuje děti a mladistvé. Ohroženi jsou přitom hlavně pacienti s oslabenou imunitou a mladí lidé ve věku od 15 do 24 let.

V České republice představuje infekční mononukleóza poměrně časté onemocnění, přičemž lékaři ročně zaznamenají zhruba 2000 až 2500 nových případů. Svými příznaky, jako je horečka nebo nepříjemná bolest v krku, pak toto onemocnění na první pohled často připomíná streptokokovou angínu, ale na rozdíl od ní nereaguje na antibiotickou léčbu. [1, 2]

Příčiny a přenos mononukleózy

Za rozvoj infekční mononukleózy je zhruba z 80–90 % zodpovědný virus Epstein-Barrové (EBV), který se řadí do skupiny herpetických virů běžně vegetujících v lidském organismu. Po prodělání infekce navíc v těle zůstává, a pokud je člověk ve stresu, má oslabenou imunitu nebo je vystaven nadměrné zátěži, může se znovu aktivovat. Méně často se pak rozvíjí syndrom infekční mononukleózy, jejíž rozvoj způsobují tyto patogeny:

• HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti),
• HHV-6 (lidský herpesvirus 6),
• CMV (cytomegalovirus),
• vzácnější adenoviry,
• Toxoplasma gondii.

Mezi lidmi se infekční mononukleóze často říká nemoc z líbání, nemoc studentů nebo polibková nemoc, což souvisí hlavně se způsobem, jakým se dané onemocnění v populaci šíří. Virus Epstein-Barrové se totiž z člověka na člověka přenáší prostřednictvím slin při úzkém kontaktu. Rizikové je tedy nejen líbání, ale i sdílení stejné cigarety, pití ze stejné flašky nebo konzumace stejného pokrmu. [3, 4]

Jaké má mononukleóza příznaky?

Zatímco v některých případech bývá počátek nemoci náhlý, jindy se naopak rozvíjí plíživě za doprovodu mnoha nespecifických komplikací, kam patří například celková únava, bolest svalů nebo nevolnost. Poté se přidávají další příznaky mononukleózy, jako je zvětšení lymfatických uzlin v oblasti krku, podpaží a třísel, což zároveň doprovází zvýšená teplota nebo horečka.

Dále pak infekční mononukleóza způsobuje bolest v krku, výsev bílých nebo šedavých povlaků v ústní dutině a samozřejmě i viditelné zvětšení mandlí. S těmito projevy se někdy pojí i obstrukce dýchacích cest, která je pro pacienta velice nepříjemná. Kromě toho může zaznamenat také otoky víček, což se označuje jako Bassův příznak, nebo drobné krevní výronky na patře označované jako Holzelovo znamení.

Aby toho nebylo málo, infekční mononukleóza může způsobit i rozvoj dalších zdravotních obtíží, kam se řadí například svědivá vyrážka, žloutenka, zápach z úst nebo dokonce zvětšení jater a sleziny(hepatosplenomegalie). Ve vzácných případech je pak nutné pacienta hospitalizovat a nasadit intenzivní symptomatickou léčbu, přičemž mezi závažné komplikace se řadí především:

• obstrukce dýchacích cest způsobená lymfadenopatií a hypertrofií tonzil,
• hematologické komplikace – autoimunitní hemolytická anémie, vzácná aplastická anémie,
• neurologické komplikace – serózní meningitida, meningoencefalitida, syndrom Guillain-Barré, cerebelitida, myelitida, Bellova paréza, neuritida optiku (velice vzácné),
• plicní komplikace – intersticiální pneumonie, 
• rhabdomyolýza,
• ruptura sleziny – objevuje se hlavně ve 2.-3. týdnu onemocnění,
• Duncanův syndrom – nemoc objevující se u chlapců (X-vázaný lymfoproliferativní syndrom),
• velmi vzácné problémy – postižení srdce (myokarditida, perikarditida), renální postižení (proteinurie, mikroskopická hematurie a velice vzácně selhání ledvin). [5, 6, 7]

Léčba mononukleózy

Při podezření na mononukleózu lékaři provádí hned několik vyšetření, jako jsou jaterní testy, odběr krve a výtěr z krku, přičemž dále se používá i metoda ELISA nebo PCR. Pokud se jejich obavy potvrdí, je nutné zahájit léčbu, která probíhá hned na několika úrovních. Kromě toho je dobré vědět, že infekční mononukleóza podléhá hlášení epidemiologickému odboru KHS.

Než se nemocný plně zotaví, obvykle to trvá zhruba 6 měsíců, přičemž akutní příznaky trápí člověka zhruba 14 dnů. Během prvních čtyř týdnů by měl být pacient doma, věnovat se hlavně odpočinku a dbát na dostatečný přísun tekutin. Po dobu prvních tří měsíců by se měl navíc vyhýbat jakýmkoliv sportovním nebo fyzicky náročným aktivitám, které by mohly jeho stav opět zhoršit.

Pokud jde o léky na mononukleózu, typicky se podávají antipyretika na snížení horečky nebo hepatoprotektiva, která mají regenerační a protektivní účinek na jaterní buňky. Dále je možné sáhnout po nosních kapkách a pomoci mohou i Priessnitzovy zábaly na krk nebo různá kloktadla. Objeví-li se i sekundární bakteriální infekce, lékař může předepsat antibiotika.

V terapii lze krátkodobě využít také kortikoidy, a to hlavně u pacientů s výrazným klinickým nálezem na tonzilách a edémem hltanu či hrtanu. Někteří pak doporučují hlavně dostatek vitamínů a užívání doplňků stravy, které mohou pomoci zajistit správnou funkci jater. Kromě toho pak vyžaduje mononukleóza dietu, díky které pacientův oslabený organismus získá všechny potřebné živiny. [8, 9, 10]

Infekční mononukleóza: dieta

V minulosti se v rámci léčby předepisovala přísná jaterní dieta při mononukleóze, kterou museli pacienti striktně dodržovat. Postupem času však lékaři dospěli k názoru, že tato dieta u mononukleózy byla příliš náročná a upustili od ní. Momentálně se tak doporučuje především přizpůsobit svůj jídelníček zásadám zdravého stravování.

Dieta při infekční mononukleóze se soustředí na to, aby člověk v době rekonvalescence přijímal veškeré potřebné živiny, minerály, vitamíny a další důležité látky. Příznaky onemocnění sice spontánně vymizí zhruba do tří týdnů, únava a slabost ale mnohdy přetrvávají. Vhodná dieta mononukleózu může částečně pomoci eliminovat a podpořit pacientův imunitní systém. [11, 12]

Jídelníček při mononukleóze

Jaká by tedy měla být u infekční mononukleózy strava? Vždy je dobré konzultovat svůj jídelníček s ošetřujícím lékařem, který zhodnotí váš celkový zdravotní stav a doporučí, co jíst a čemu se naopak raději vyhnout. Někdy navíc může doporučit pro dietu při mononukleóze recepty, kterých se držet. Pokud po odeznění akutní fáze přetrvává intolerance některých pokrmů, je pak nutné jídelníček individuálně upravit.

Samozřejmě se ale doporučuje jíst kvalitní a plnohodnotnou stravu, která bude obsahovat dostatečný přísun nenasycených mastných kyselin, bílkovin, složitých cukrů, zeleniny a ovoce. Vyhnout byste se naopak měli konzumaci alkoholu (alespoň po dobu 6 měsíců), zvýšenému přísunu tuků a jednoduchých sacharidů. Kromě toho je dobré dodržovat následující rady:

• jezte pravidelně – svůj energetický přísun rozložte na 5–6 menších jídel, která zkonzumujete v průběhu dne,
• dbejte na dostatečný přísun tekutin – během 24 hodin byste měli vypít zhruba 2,5 litru neslazených nápojů,
• omezte živočišné tuky (tučná masa, uzeniny) a raději je nahraďte rostlinnými,
• omezte solení, konzumaci potravin s vysokým obsahem soli a polotovarů (pizza, hranolky),
• pitný režim by měla tvořit hlavně voda, minerálky, bylinné a zelené čaje nebo ovocné a zeleninové šťávy (kávu si dopřejte maximálně jednou denně),
• zaměřte se na dostatečný přísun bílkovin – libové maso, ryby, mléčné produkty a vejce (s jejich konzumací to však nepřehánějte),
• k nevhodným pokrmům se naopak řadí příliš horká a ostrá jídla.

Jelikož velkou škodu může napáchat hlavně přepálený tuk, pacienti by se měli vyhnout smažení a omezit také grilování nebo pečení. Mezi vhodnější způsoby přípravy pokrmů se řadí vaření, dušení či vaření v páře. Na pánvi se pak maso opéká většinou na sucho, bez oleje. Zejména u dětí ovšem dlouhodobé omezování tuků není příliš vhodné, takže je nutné se vždy řídit doporučením lékaře. [13, 14, 15]

Vhodné potraviny při mononukleóze:

• některé druhy ovoce – například banány, jablka, pomeranče, broskve,
• čerstvá zelenina – mrkev, ledový salát, rajčata, papriky, brokolice,
• ryby a libové maso – kuřecí, krůtí, králičí, telecí, dušená šunka,
• mléčné výrobky – raději zakysané a nízkotučné produkty,
• celozrnné pečivo a celozrnné obiloviny (těstoviny, rýže),
• brambory,
• luštěniny,
• vaječný bílek,
• koření – bobkový list, petržel, majoránka.

Nevhodné potraviny při mononukleóze:

• smažené pokrmy,
• tučné maso, uzeniny a vnitřnosti,
• konzervy a polotovary (paštiky, pomazánky),
• ostré koření (pálivá paprika, chilli),
• jídla s vysokým obsahem soli,
• sladkosti a sladké nápoje,
• alkohol.

A co se stane, pokud při mononukleóze jídelníček neupravíte? Nedodržování lékařem doporučených opatření může vést například k pomalejší úpravě jaterních hodnot. Kromě toho může pacient zaznamenat různé trávicí obtíže nebo třeba problémy se žlučníkem. Vše ovšem záleží na individuálním průběhu infekce u každého pacienta, a proto je dobré jakékoliv obtíže konzultovat s ošetřujícím lékařem a případně s ním probrat i to, jak dobře ve vašem případě funguje dieta po mononukleóze. [16, 17, 18]

Zdroje: healthline.com, internimedicina.cz, medicinapropraxi.cz, uhs.umich.edu, stefajir.cz, wikiskripta.eu