Mýty o novém typu koronaviru a nemoci COVID-19. Jaké nesmysly se šíří internetem?

Informace o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění zvané COVID-19, už nějakou dobu zahlcují internet. Rozebírají ho na zpravodajských webech, sociálních sítích i osobních blozích. Prostoru pro šíření falešných či dokonce poplašných zpráv je tedy víc než dost. Připravili jsme pro vás přehled nejčastějších hoaxů, které kolují po internetu. Pojďme si je společně uvést na pravou míru.

COVID-19 je jen lehčí verze chřipky. Nakazit vás mohou i balíčky ze zahraničí. Mladí lidé onemocnět nemohou. Nepravdivých zpráv týkajících se nového typu koronaviru koluje na internetu celá řada. Ve sněti informací, které na nás dennodenně valí média, přestává být jednoduché tyto hoaxy odhalit, zvláště pokud dané problematice nerozumíte. Dali jsme proto dohromady 9 nejčastějších mýtů a nepravd, na které můžete v online světě narazit.

Když nemám příznaky, nejsem infekční

Jeden z nečastějších a nejnebezpečnějších omylů, které se po internetu a mezi lidmi šíří. Jak už jsme psali v dřívějších článcích, koronavirus SARS-CoV-2 se oproti předchozím virům MERS-CoV a SARS-CoV šíří podstatně rychleji, postihuje navíc mnohem více obyvatel.

Jedním z důvodů, proč se tak děje, je skutečnost, že nakažený člověk je nejvíce infekční během inkubační doby, tedy v období mezi vniknutím viru do lidského organismu a projevením prvních příznaků nemoci. Až 14 dní (ve výjimečných případech až 21 dní) dlouhá inkubační doba je totiž zpravidla asymptomatická, což znamená, že během ní pacient nemusí pociťovat vůbec žádné příznaky. Pro své okolí ale představuje vysoké riziko.

Podobně je to i se samotným průběhem nemoci. Ta až u 80 % populace probíhá asymptomaticky či jen s mírnými příznaky, které připomínají nachlazení. Lidé, u kterých se horečka, dušnost ani kašel neobjeví, často mívají za to, že jsou zdraví, někteří z nich proto nemají potřebu striktně dodržovat preventivní opatření, jakými je důkladné mytí rukou, omezení vycházení a návštěv přátel i příbuzných a v neposlední řadě nošení zakrytých úst a nosu na veřejnosti. Výjimkou není ani porušování nařízené karantény.

Tímto nezodpovědným chováním někteří jedinci přispívají k rychlejšímu šíření viru a ohrožují rizikové skupiny, kterými jsou senioři a lidé s oslabenou imunitou.

Rouška mě před koronavirem ochrání

Neochrání. Jediná pomůcka, která dokáže poskytnout stoprocentní ochranu, je respirátor FFP3, který je vyrobený z materiálu, jenž nepropouští viry ani bakterie. Těch je ale v České republice momentálně akutní nedostatek, chybí proto i zdravotníkům, kteří se při boji s koronavirem ocitají v první linii, čímž riskují nákazu. Bezpečí nedokáží zajistit ani jednorázové chirurgické roušky či po domácku vyrobené roušky z bavlny. Mezery mezi vlákny jsou příliš široké na to, aby částice viru zachytili. Přesto je jejich nošení velice důležité.

Jejich největší předností totiž je, že dokáží zachytit kapénky z úst a nosu nemocného, které obsahují virus. Tím, že budu nosit roušku (nebo alespoň šátek či šálu), tedy mnohonásobně snížím pravděpodobnost, že infikuji své okolí. Tuto prevenci je nutné aplikovat i u asymptomatické části populace, právě mezi těmito jedinci se totiž nachází nejvíce potenciálních přenašečů. Pokud tedy bude mít roušku nasazenou úplně každý, přenos viru a s ním spojený výskyt onemocnění COVID-19 se výrazně sníží. 

Když jdu po ulici sám, je zbytečné mít nasazenou roušku

Povinnost neopouštět domov bez zakrytých úst a nosu je momentálně daná ze zákona. Jak se ale ukázalo, každý člověk si ji vykládá po svém. Zatímco někteří lidé nosí roušku od momentu, co za sebou zavřou vchodové dveře a sundávají ji až po opětovném příchodu domů, jiní si tuto povinnost poupravují dle vlastního úsudku. Na veřejnosti tak můžete narazit například na takové jedince, kteří ochranu obličeje sundávají v momentě, kdy se nenacházejí v přítomnosti jiných lidí, běhají v parku anebo jdou po ulici v „dostatečném“ odstupu od ostatních. 

Nosíte roušku po celou dobu, co se nacházíte mimo domov?

Pravděpodobně vůbec netuší, že tímto chování pro své okolí představují nebezpečí. Kapénky, které by z velké části zachytila nasazená rouška, se bez ochrany úst a nosu snadno dostanou do vzduchu, a to nejen ve chvíli, kdy infikovaný zakašle, ale také během dýchání. Ve vzduchu následně vydrží až dlouhé tři hodiny. Po tuto dobu pak přetrvává i riziko, že infikují jiného člověka.

Koronavirus je jen lehčí forma chřipky

Ačkoli mají běžná chřipka a onemocnění COVID-19 mnoho společných příznaků, v mnohém se naopak liší. Tvrzení, že nový typ koronaviru způsobuje nemoc, která je méně nebezpečná než chřipka, tak rozhodně nelze pokládat za doložený fakt. To koneckonců dokazují i čísla, podle kterých je pravděpodobnost úmrtí na COVID-19 mnohonásobně vyšší. Zatímco na chřipku zemře 0,1 % nakažených, v případě koronaviru jsou to 4 %, a to průměrně u všech věkových kategorií. Pacienti starší 80 let dokonce umírají až v 8 % případů. Konečné výsledky ale samozřejmě budeme znát po skončení epidemie či po protestování významné části populace.

Závažnější je rovněž i průběh u symptomatických pacientů, vážných případů je totiž až 20 %, z nichž se zhruba 5 % neobejde bez umělé plicní ventilace. Podstatnou roli hraje rovněž fakt, že u rizikové skupiny pacientů může COVID-19 vyústit až v oboustranný zápal plic.

V neposlední řadě je nutné zmínit, že zatímco chřipce se dá předcházet pomocí očkování, na COVID-19 zatím neexistuje preventivní vakcína ani žádný lék. Více informací k tomu, jak poznat rozdíl mezi koronavirem a chřipkou, najdete ZDE.

Pokud mám horečku nebo kašel, měl bych se nechat otestovat

Pokud kašlete a máte teplotu, nemusí to automaticky znamenat, že máte COVID-19. Vzhledem k tomu, že až 80 % infikovaných nemá žádné anebo jen velmi mírné příznaky, pravděpodobnější je, že jste jen nachlazení anebo jste chytili klasickou chřipku. Vaše obava by proto rozhodně neměla být jediným důvodem k tomu, abyste se šli nechat testovat.

Určitá pravděpodobnost, že jste se koronavirem nakazili přesto existuje, neměli byste proto opouštět domov a místo toho telefonicky kontaktovat svého lékaře, který vám s následným postupem poradí. K podobným účelům pak slouží také speciální linka 1212, na kterou můžete v případě dotazů týkajících se onemocnění COVID-19 rovněž volat.

Pakliže máte důvodné podezření, že jste se koronavirem infikovali, to znamená,

  • přišli jste do kontaktu s někým, u koho se nákaza potvrdila,
  • vrátili jste se z rizikových zemí,
  • byli jste v kontaktu s někým, kdo se vrátil z rizikových zemí,

kontaktujte krajskou hygienickou stanici. V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu – 725 191 370724 810 106 nebo 725 191 367. Aktuální informace si můžete najít i na stránkách Státního zdravotnického ústavu nebo ministerstva zdravotnictví

Na koronavirus existuje lék

Žádný lék, který by byl dostupný lidem, zatím neexistuje. Momentálně se tak léčí jen samostatné příznaky nemoci, s onemocněním jako takovým si ale každý lidský organismus musí poradit sám. U specifických případů, může Česko aplikovat experimentální léčbu pomocí Remdesiviru od americké firmy Gilead, který byl původně vyvinut na boj s ebolou. Momentálně se ale přesně neví, jaké výsledky lze od této léčby očekávat.

Co se týče vakcíny proti onemocnění, ta prozatím k dispozici není. Na její výrobě se ale neustále pracuje minimálně 40 společností. Klinické testování už spustila například americká společnost Moderna, která vakcínu testuje na skupině zdravých dobrovolníků. Výsledky se očekávají do 3 měsíců. Začít s testováním na lidech v Evropě, v Číně i USA chce v dubnu i německá biotechnologická společnost Biontech.

Další vakcínou, která je již v testovací fázi na lidech, je ta s označením Ad5-nCoV, kterou vyvíjí Pekingský institut biotechnologie a čínská biofarmaceutická společnost CanSino Biologic. Testování probíhá na 108 zdravých dobrovolnících a mělo by být dokončeno v prosinci tohoto roku. Zcela dokončené a připravené pro aplikaci na širokou veřejnost by pak očkování mělo být v roce 2022.

Jako poslední zatím zahajuje fázi testování na lidech tým vědců z Oxfordské univerzity. Bezpečnost a účinnost vakcíny CHAdOxl vyzkouší celkem 510 dobrovolníků. Výsledky by měly být k dispozici v květnu 2021.

Vakcína by lidskému organismu umožnila bránit se viru vlastními silami, a to tak, že by lidské buňky „naučila“ si vyrábět vlastní verzi neškodných částí koronaviru a zároveň se jich zbavovat. Kdyby pak na očkovaného člověka zaútočil skutečný vir, jeho organismus by ho byl schopný sám zneškodnit.

Na internetu lidé píší o celé řadě (mnohdy až absurdních) přípravků a činností, které mají údajně moc virus zlikvidovat. Jedná se například o:

  • Nosní kapky
  • Česnek
  • Pití horké vody
  • Antibiotika
  • Kouření
  • Konzumace toniku

Ani u jedné ze zmíněných činností, potravin či přípravků nebyl prokázán vůbec žádný pozitivní účinek, který by nějakým způsobem souvisel s léčbou koronaviru.

Proti koronaviru zabírá alkohol a drogy

Další nesmysl, s kterým se na internetu můžete setkat, je informace, že alkohol a některé druhy drog mohou virus zlikvidovat. Alkohol skutečně dokáže koronavirus zneškodnit, ale pouze ve formě dezinfekce o minimální koncentraci 70 %. Tento roztok se podobně jako chlor používá k dezinfekci kontaminovaných povrchů, ale i například rukou a dalších předmětů. Pití alkoholu za prevenci rozhodně považovat nelze. Ve vysoké koncentraci by sliznice naopak mohl vážně poškodit. To samé platí i pro užívání drog.

Na površích virus dlouho nepřežije

O koronaviru SARS-CoV-2 se už s jistotou ví, že se šíří dvěma způsoby, a to přímo, tedy kontaktem s nemocným, anebo nepřímo skrze kontaminované předměty, kterých se tento člověk dotkl nebo na ně dopadly jeho kapénky. Virus má totiž vlastnost na těchto površích přežívat, přičemž na každém materiálu vydrží různě dlouhou dobu. Ta se může pohybovat v rozmezí hodin až dnů.

Například na měděných klikách vydrží koronavirus až 8 hodin, na železných materiálech i třikrát déle a na plastech dokonce až 48 hodin. Co se týče papíru, tedy i bankovek, na nich se organismus udrží zhruba jeden den. Konečný čas samozřejmě ovlivňuje celá řada faktorů, mezi nimiž je například teplota povrchu a kmen viru.

Právě z tohoto důvodu je nutné povrchy pravidelně dezinfikovat, a to nejen v městské hromadné dopravě či supermarketech, ale také v našich domácnostech, kam si nebezpečný virus můžeme přinést zvenku. Ideální je k tomu dezinfekce na bázi alkoholu, s klidným svědomím však můžete použít i roztok chlornanu sodného, který znáte pod názvem SAVO, mýdlový saponát či přípravky typu Sanytol.

Koronavirus se šíří balíčky ze zahraničí: vydezinfikovat

Žádný případ takto infikovaného pacienta neexistuje. Ačkoli virus na některých površích skutečně dokáže přežít i po dobu několika dní, je opravdu extrémně nepravděpodobné, že by došlo k takové kombinaci faktorů, které by způsobily vaší nákazu – tedy aby vámi objednaný balík některý ze zaměstnanců infikoval, virus přežil několikadenní cestu ze zahraničí a ještě se dostal na vaši sliznici. Pokud se i přesto bojíte, nechte doručené zboží v původním obalu odložené na místě, kde se jej nebude nikdo dotýkat. Zhruba po čtyřech dnech bude 100% bezpečné zásilku rozbalit a používat.

Mýty o novém typu koronaviru a nemoci COVID-19. Jaké nesmysly se šíří internetem?
2.6 (52%) 5 hlasování

2 comments

  • Milan Šmid /

    TI CO POUŽÍVAJÍ RESPIRÁTOR NEBO ROUŠKU Z VÝFUKEM NEBOLI S VENTILEM A JSOU NAKAŽENÍ TAK TUTO NEMOC ŠÍŘÍ ASI DÁLE PROTOŽE NAKAŽENÝ VZDUCH VYFUKUJI I S MICRO KAPIČKAMI !!!!! ???? RADĚJI SE TĚMTO LIDEM VYHÝBEJTE TO VÁM RADÍ VIDLÁCI !!!!

    • Redakce Zdraví.Euro.cz /

      Dobrý den, pane Šmide,

      děkujeme za příspěvek, lidé s respirátorem mající ventil by navíc měli mít ještě ochranu ve formě šály či šátku.

      Redakce Zdraví.Euro.cz

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top