Co je zánět pobřišnice?
Co se dozvíte v článku
Pobřišnice (peritoneum) je odborný název pro tenkou blánu, jež slouží jako výstelka stěn břišní dutiny a dalších orgánů, které se v ní nacházejí. Zánět pobřišnice neboli peritonitida pak představuje jednu z takzvaných náhlých příhod břišních. Jedná se o život ohrožující stav, při kterém je zmíněná tkáň infikována mikroorganismy (mikrobiální peritonitida) či podrážděná tělesnými tekutinami (chemická peritonitida). Lékaři přitom rozlišují podle mechanismu vzniku následující tři typy peritonitidy:
- primární peritonitida: infekce, při které není narušena břišní stěna ani orgány,
- sekundární peritonitida: infekce vzniká v důsledku penetrujícího poranění břišní stěny nebo zánětu některého orgánu v dutině břišní, který se rozšířil do okolí,
- terciární peritonitida: zánět, který vznikl po přeléčení primární či sekundární peritonitidy.
Toto onemocnění je smrtelně nebezpečné, neboť může dojít k infekci orgánů a případně se bakterie mohou dostat také do krevního oběhu a způsobit sepsi. Pakliže se nemoc u pacienta rozvine, obvykle se zprvu projevuje bolestí břicha. Její průběh může být mírný i závažný, přičemž v některých případech je zánět lokalizovaný na jednom místě (ohraničená peritonitida) a jindy se šíří po celém peritoneu (difuzní peritonitida). [1, 2, 3, 4, 5]
Příčiny zánětu pobřišnice
Peritonitidu může vyvolat poměrně velké množství různých mikroorganismů (bakterie a plísně) i chemických činitelů. Mezi typické příčiny vzniku tohoto onemocnění patří například jaterní cirhóza (spontánní bakteriální peritonitida) a hromadění tekutiny v břišní dutině (tzv. ascites), které může být důsledkem také různých nemocí ledvin, srdečního selhání nebo některých druhů rakoviny.
Bakterie a plísně se do pobřišnice mohou v některých případech dostat také přes katetr umístěný do pacientova těla v rámci takzvané peritoneální dialýzy nebo prostřednictvím vyživovacích trubiček zavedených do břišní dutiny během chirurgického zákroku. Jedná se však spíše o výjimečné situace, které se dějí jen vzácně.
Mezi mikroorganismy způsobující toto onemocnění přitom patří například Escherichia coli, Klebsiella nebo streptokok. Kromě infekce bakteriemi či plísněmi jsou však za vzniklé potíže mnohdy zodpovědné i tělní tekutiny hromadící se v břišní dutině. Nemoc tak může vyvolat například žluč vytékající ze zaníceného žlučníku, žaludeční kyseliny, enzymy nebo prasklý nádor či cysta. Na rozvoj sekundární peritonitidy tak mohou mít vliv následující faktory:
- prasklé slepé střevo,
- prasklý žaludeční vřed,
- Crohnova choroba (vzácněji),
- divertikulitida,
- zánět slinivky,
- zánětlivé onemocnění pánve,
- perforace žaludku, střev nebo žlučníku,
- bodná či střelná zranění. [6, 7, 8, 9, 10, 11]
Jaké má zánět pobřišnice příznaky?
Pokud jde o to, jak vypadá zánět pobřišnice, respektive jak se projevuje, tak hlavním příznakem je náhlá silná bolest břicha, která se postupně zhoršuje. Je-li však příčinou zánětu onemocnění jater, tato bolest nebývá tak prudká, ale spíše mírnější nebo středně silná. Kromě ní pak pacient obvykle zaznamená také tvrdé a na dotek bolestivé břicho.
Vzhledem k tomu, že nemoc může být způsobena různými původci, příznaky zánětu pobřišnice se často případ od případu liší. Výše uvedená bolest břicha je však zpravidla společná pro všechny, kdo peritonitidou trpí. Dále si pak pacienti často stěžují také na další symptomy, mezi které se nejčastěji řadí následující zdravotní potíže:
- nevolnost a zvracení,
- horečka,
- zácpa,
- plynatost,
- nižší produkce moči,
- potíže s dýcháním,
- nízký krevní tlak,
- bušení srdce,
- nechutenství,
- poruchy vědomí.
Příznaky zánětu pobřišnice mohou být podobné mnoha jiným nemocem, které souvisí s trávicím ústrojím. Náhlou bolest břicha se však nikdy nevyplatí podceňovat. Pakliže se u vás projeví některé z uvedených symptomů, měli byste vyhledat lékaře, jelikož neléčená peritonitida může být smrtelně nebezpečná. [12, 13, 14, 15, 16, 17]
Možné komplikace
Jak už bylo několikrát zmíněno, největší komplikací zánětu pobřišnice je případná sepse a poškození životně důležitých orgánů, jelikož v případě neléčené nemoci se mohou bakterie dostat z dutiny břišní do krevního oběhu. Mezi typické projevy sepse přitom patří horečka, nízký krevní tlak, zrychlený tep a dech, únava a porucha vědomí.
Další možnou komplikací peritonitidy, tedy spíše jaterní cirhózy, je rozvoj takzvané jaterní encefalopatie, což je stav, kdy dochází k narušení funkce mozku v důsledku selhání jater. Vedle toho se navíc může objevit také hepatorenální syndrom neboli progresivní selhání ledvin, k němuž dochází při jaterním onemocnění s portální hypertenzí.
V rámci sekundární peritonitidy se pak u pacienta mohou vyskytnout komplikace v podobě intraabdominálního abscesu, gangrény střeva či intraperitoneální adheze. Zároveň často dochází také k dehydrataci, která je způsobená tím, že se v břiše hromadí nadbytečná tekutina. Z uvedených komplikací vyplývá, že tato nemoc musí být vždy léčena, aby se předešlo vzniku případných dalších zdravotních problémů. [18, 19, 20, 21]
Jak se stanovuje diagnóza peritonitidy?
Pro stanovení diagnózy musí lékař nejprve zjistit podrobnosti o příznacích, které se u pacienta projevily, a následně jsou provedena fyzikální vyšetření. Výskyt zánětu indikuje zvýšený počet bílých krvinek a zvýšené hodnoty CRP, z toho důvodu se v rámci diagnostiky odebírá pacientovi vzorek krve. Zároveň je možné podstoupit také krevní kultivační test, z něhož se zjistí, jestli jsou v krvi přítomny bakterie.
Hladiny tekutiny ve střevech, perforace nacházející se v trávicím traktu nebo vzduch pod bránicí lze pozorovat na rentgenových snímcích, takže lékaři pacienty posílají zpravidla také na rentgen břicha. K tomuto účelu lze však využít i ultrazvuk, magnetickou rezonanci nebo CT vyšetření.
Nakonec se v některých případech provádí takzvaná analýza peritoneální tekutiny, při níž se tenkou jehlou odebere vzorek tekutiny z břišní dutiny a následně se zjišťuje, jaký je v ní obsah bílých krvinek a bakterií. Tento test se provádí v případě, že pacient trpí jaterním onemocněním nebo podstoupil peritoneální dialýzu. [22, 23, 24, 25, 26]
Zánět pobřišnice: léčba
Vzhledem k tomu, že zánět pobřišnice je vážný zdravotní stav, pacient bývá obvykle hospitalizován v nemocnici, kde jej lékaři monitorují a je mu poskytnuta nezbytná péče a léčba. Ta zahrnuje několik metod včetně podávání nitrožilních infuzí. Ve velkých dávkách jsou touto cestou nemocnému podávána především antibiotika, jejichž účelem je zlikvidovat nežádoucí bakterie.
K odstranění infikované tkáně nebo opravení prasklého místa v trávicím traktu musí pacient zpravidla podstoupit také chirurgický zákrok. Ten se provádí například v případě, kdy zánět pobřišnice způsobil prasklý apendix nebo žaludeční vřed. V závislosti na dalších příznacích, které nemoc doprovázejí, pak může léčba vyžadovat také podávání léků proti bolesti nebo krevní transfuze.
V případě, že pacient podstupuje peritoneální dialýzu, mu lékař může navíc doporučit jiný typ této specifické léčby, a to minimálně do doby, než se organismus zcela zotaví z infekce. Pakliže nemoc přetrvává nebo se často vrací, pravděpodobně bude nutné, aby pacient přešel na jiný typ dialýzy už natrvalo. [27, 28, 29, 30, 31]
Zdroje: wikispripta.eu, stefajir.cz, webmd.com, healthline.com, my.clevelandclinic.org, nhs.uk, hopkinsmedicine.org, rehabilitace.info, healthdirect.gov.au, kidney.org, mountsinai.org, mayoclinic.org, ncbi.nlm.nih.gov