Zázvor lékařský
Co se dozvíte v článku
Jako zázvor lékařský či zázvor pravý (Zingiber officinale) botanikové označují rostlinu z čeledi zázvorníkovitých, jejíž oddenky si našly využití v kuchyni i v lidovém léčitelství. Jde o tropickou trvalku vysokou až 90 centimetrů, která se někdy označuje také jako zázvorovník či zázvorník lékařský. Na Slovensku je pak známá jako ďumbier (odtud i název nejvyššího vrcholu Nízkých Tater).
Pro zázvor je typický hlízovitý, dužnatý oddenek světle žluté barvy, který se skládá z jednotlivých pospojovaných článků. Z něj pak vyrůstá lodyha, která střídavě nese řadu jednoduchých, špičatých, úzce kopinatých listů. Ty bývají zhruba 25 cm dlouhé a 2–3 cm široké. Kromě toho se objevuje také několik bočních výhonků, které v průběhu zrání postupně schnou.
V našich podmínkách kvete tato rostlina pouze vzácně. Pokud k tomu skutečně dojde, na stvolech mívá zázvor květy žlutofialové barvy, které jsou pyskaté, spíše drobné a vyrůstají z podpůrných listenů. Plodem zázvoru jsou pak trojpouzdré tobolky, které se podobně jako květy vyvíjejí také jen velmi zřídka a ve většině případů nedozrávají. [1, 2, 3]
Kde roste zázvor?
Odkud zázvor pochází, není botanikům dodnes jasné. Předpokládá se ovšem, že jeho domovinou byla jihovýchodní Asie, přičemž někteří tvrdí, že nejprve rostl v Číně a odtud se později rozšířil také do Indie. S jistotou je možné říci, že na těchto místech se zázvor používá již více než tři tisíciletí, a to jako oblíbené koření i šikovná léčivka. První písemnou zmínku o zázvoru pak najdete v díle Konfucia.
Z tropických oblastí se zázvor díky obchodníkům později dostal také do zemí Blízkého východu a do Středomoří. Oblíbený byl například ve starověkém Řecku, v Římě nebo v Egyptě, kde ho lidé používali jako přísadu do cukrovinek, k masu, luštěninám či omáčkám. V 11. století byl dobře známý třeba v Anglii, kde se jednalo také o drahou záležitost (libra zázvoru stála klidně i tolik jako ovce).
Do Čech si zázvor našel cestu ještě o něco později, a to konkrétně ve 13. století. Prodával se především v lékárnách (v sušené podobě), ale i jako pamlsek naložený v cukru. Na africký kontinent pak tuto tropickou rostlinu dovezli Portugalci a do Jižní Ameriky se rozšířila díky Španělům. Například v Karibiku je toto koření velice populární i dnes a Jamajka patří mezi jeho přední vývozce.
V současné době je ovšem největším pěstitelem zázvoru Indie, která ročně vyprodukuje více než 1,8 milionu metrických tun této oblíbené suroviny. Mezi další významné producenty zázvoru se pak řadí Nigérie, Čína a Nepál, ale pěstuje se hojně také v Indonésii, v Thajsku, v Bangladéši nebo třeba v Japonsku. Kromě toho se mezi producenty řadí také Austrálie, Spojené státy či Velká Británie. [4, 5, 6, 7, 8]
Obsažené látky
Zázvor lékařský lidé pěstují především kvůli oddenkům, které se dnes používají v mnoha různých podobách. Důležité je samozřejmě i jeho nutriční složení, které se může částečně lišit v závislosti na konkrétní odrůdě, pěstebních podmínkách a skladování. Ve 100 gramech čerstvého zázvoru nicméně bývají obsaženy tyto živiny:
- 80,9 g vody,
- 12,3 g sacharidů,
- 2,4 g vlákniny,
- 2,3 g bílkovin,
- 0,9 g tuků.
Kromě toho je ovšem zázvor lékařský také bohatým zdrojem vitamínů a minerálů. Nejvíce je zde zastoupen vitamín C (5 mg/100 g), ale nedílnou součástí jsou také další látky, jako je vitamin E, vitamin B3 (niacin), vitamin B5 (kyselina pantotenová) nebo vitamin B9 (kyselina listová). Z minerálů hrají nejdůležitější roli hlavně draslík, hořčík, fosfor, vápník a sodík.
Nezastupitelnou roli zde mají ovšem i další biologicky aktivní látky nenutritivní povahy, které jsou základem pro léčivé vlastnosti zázvoru. Mezi hlavní zastoupené fytochemikálie se řadí esenciální oleje, fenolické sloučeniny, flavonoidy, saponiny, alkaloidy, terpenoidy a taniny. Jejich zastoupení nicméně závisí na geografickém původu rostliny a na tom, zda jde o zázvor čerstvý či sušený.
Účinné látky zázvoru se nachází hlavně v jeho esenciálním oleji. Součástí zázvorových silic je například zingiberen, jenž dodává rostlině typickou vůni, zatímco gingeroly (hlavně 6-gingerol) bývají zodpovědné za ostrou zázvorovou chuť. Při vaření se pak tato látka, která má pozitivní vliv na lidské zdraví, mění na zingeron, který se hojně využívá v potravinářství nebo k výrobě parfémů. [9, 10, 11, 12, 13]
Jaké má zázvor účinky?
Zatímco v minulosti býval zázvor nedílnou součástí lidové medicíny a používal se hojně jako koření, dnes jej mnozí považují za superpotravinu. A není se vlastně čemu divit. Mnoho studií totiž prokázalo pozitivní účinky zázvoru na lidský organismus, které je ovšem nutné nadále zkoumat. Jakým způsobem tedy ovlivňuje zázvor zdraví člověka?
Antioxidační účinky
Za jedinečnou chuť a vůni zázvoru jsou zodpovědné obsažené esenciální oleje, k nimž se řadí také gingerol. Ten má podle výzkumu silné antioxidační a protizánětlivé účinky. Pomáhá tedy snižovat oxidační stres, který je důsledkem hromadění volných radikálů v pacientově organismu, a brání rozvoji s ním spojených chronických onemocnění.
Kromě toho pak konzumace zázvoru snižuje riziko některých infekcí. V čerstvé podobě je oddenek této rostliny účinný například proti respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV), který je častým původcem těžkých respiračních infekcí (bronchitida, pneumonie). Dále pak může léčit zázvorový čaj nachlazení nebo běžnou chřipku, a proto se u nás připravuje hlavně během podzimních a zimních měsíců.
Aby toho nebylo málo, podle studie z roku 2008 zázvor účinně působí také proti různým ústním bakteriím, které mohou být zodpovědné za rozvoj zánětu dásní a paradontózy. Používá se ovšem i jako prostředek, který při pravidelném užívání posiluje přirozenou obranyschopnost organismu a pomáhá bránit rozvoji nepříjemných zdravotních problémů. [14, 15, 16, 17]
Zažívací obtíže
Výzkumy prokázaly, že užívání zázvoru může mít pozitivní vliv také u pacientů trpících nevolností, zvracením nebo třeba pálením žáhy. Má totiž pozitivní vliv na zažívací trakt, stimuluje trávení i vstřebávání látek a brání rozvoji obtíží, jako je zácpa a plynatost. Studie naznačují, že pomoci může při různých typech obtíží, konkrétně třeba při nevolnosti pooperační.
Také se někdy doporučuje užívat zázvor v těhotenství, jelikož zmírňuje nevolnosti, a to hlavně v prvním trimestru. Denní dávka obecně by nicméně neměla přesáhnout 4 gramy (v čerstvé podobě), nebo případně 1 gram (sušený zázvor). Protože ale může zázvor těhotenství ovlivnit i negativním způsobem, vždy je lepší poradit se o jeho užívání s ošetřujícím lékařem a dávkování případně upravit.
Těhotným ženám, které se blíží termínu porodu nebo již v minulosti potratily, se například zázvor vůbec nedoporučuje. Mohl by totiž ohrozit vývoj plodu nebo způsobit nepříjemné komplikace. Kromě toho by se mu pak měly vyhýbat i ženy trpící vaginálním krvácením a pacientky, které si přejí otěhotnět, jelikož ve větším množství může způsobit posun menstruace a plodných dnů.
Kromě toho zázvor pomáhá zmírnit nevolnost u pacientů, kteří užívají léky na HIV/AIDS a mohl by být účinný i při nevolnostech spojených s chemoterapií, ale na tomto poli je nutné provést další výzkum, který efekt dané byliny u člověka potvrdí. Co se týče cestovních nevolností (kinetóza neboli nemoc z pohybu), zde se pozitivní účinky zázvoru prozatím nepotvrdily.
Studie ovšem naznačují, že zázvor funguje i v případě chronických zažívacích obtíží, které často pramení ze špatného vyprazdňování žaludku. Tento proces může konzumace zázvoru výrazně urychlit, a to i pro osoby, které se s žádnými zažívacími problémy nepotýkají. To se prokázalo například ve studii, kde zázvor dostávali zdraví lidé a jedinci trpící dyspepsií. [18, 19, 20, 21, 22]
Problémy s klouby
Pokud vás zajímá, co léčí zázvor, na seznam si přidejte také osteoartrózu a revmatoidní artritidu. Jedná se o problémy, které způsobují degeneraci kloubů, což se obvykle pojí s nepříjemnou bolestí a ztuhlostí. Tyto příznaky ale můžete zmírnit právě užíváním zázvoru, což by mělo přinést alespoň částečnou úlevu. [23, 24, 25]
Menstruační bolesti
Konzumaci zázvoru jistě ocení také ženy, které se během menstruace potýkají se silnými bolestmi (tzv. dysmenorea). Zmírňuje totiž jednotlivé příznaky, které zahrnují především nepříjemné menstruační křeče. Kromě toho se zdá, že v tomto ohledu funguje podobně jako některé léky proti bolesti, jako jsou přípravky s ibuprofenem. Je ovšem nutné provést další výzkum. [26, 27, 28, 29]
Další pozitivní účinky
Jelikož je zázvor plný zdraví prospěšných látek, může pomoci i při léčbě dalších zdravotních obtíží. Zatímco některé studie potvrzují jeho analgetické a antipyretické vlastnosti, jiné naznačují, že by mohl mít pozitivní vliv také v dalších oblastech. Konkrétně se lékaři momentálně zaměřují například tato tvrzení o zázvoru, která je nutné ověřit pomocí dalšího výzkumu:
- může snižovat hladinu cholesterolu (vede k poklesu „špatného“ LDL cholesterolu),
- může snižovat hladinu krevního cukru a s tím i riziko srdečních onemocnění,
- díky obsahu gingerolu může mít protirakovinné vlastnosti,
- může zlepšit funkci mozku a pomáhá chránit před Alzheimerovou nemocí.
Podle některých studií také podporuje zázvor hubnutí. Výzkum z roku 2016, kterého se účastnilo 80 obézních žen, například zjistil, že zázvor pomáhá snížit index tělesné hmotnosti (BMI) a hladinu inzulínu v krvi. Kromě toho proběhla i řada studií na zvířatech, kdy například krysy a myši konzumovaly zázvorovou vodu či zázvorový extrakt a docházelo u nich k poklesu hmotnosti. [30, 31, 32, 33, 34]
Nežádoucí účinky zázvoru
Pacienty často zajímá, jaké existují pro zázvor kontraindikace a zda je užívání tohoto koření pro člověka bez rizika. Při perorálním užívání je daná rostlina většinou bezpečná. U citlivějších jedinců nicméně může vyvolat vedlejší účinky, jako je například pálení žáhy, průjem, říhání nebo žaludeční nevolnost. Člověk by proto neměl denně zkonzumovat více než 4 gramy zázvoru.
Zázvor pak není vhodný pro osoby trpící žaludečními vředy a vyhnout by se mu měli také diabetici. Při konzumaci příliš velkého množství může dojít k tvorbě žlučových kamenů a může být ovlivněna také centrální nervová soustava, což vede k rozvoji depresí. Nebezpečné může být užívání zázvoru také pro osoby s krvácivými poruchami, jelikož zvyšuje riziko krvácivých stavů, a problematická je také kombinace s aspirinem, heparinem, warfarinem a dalšími přípravky ovlivňujícími srážlivost krve.
Mnohé ženy si dopřávají zázvorový čaj v těhotenství, aby si tak alespoň částečně ulevily od těhotenských nevolností. To by mělo být bezpečné, pokud to pacientka nebude se zázvorem přehánět. Vyhnout by se mu však měla ve chvíli, kdy se blíží porod, jelikož může docházet ke zvýšené stažlivosti dělohy a hrozí i rozvoj dalších komplikací včetně potratu.
Zázvor při kojení by měl být také bezpečný, ale vždy je lepší se o jeho konzumaci poradit se svým ošetřujícím lékařem a nepřekračovat doporučené dávkování. Ani při aplikaci zázvoru na pokožku by nemělo docházet k žádným nežádoucím reakcím, pokud jde o krátkodobé užívání. U některých osob se ovšem může objevit podráždění či zarudnutí (dermatitida). [35, 36, 37]
Využití zázvoru
Zázvor se v současné době řadí k nejoblíbenějším druhům koření. K tomu přispívá hlavně jeho výrazná chuť a vůně, ale i to, jaké obsahuje zázvor vitamíny a minerály. Díky svým vlastnostem se postupem času stal nezbytnou součástí asijské kuchyně (především té indické a čínské), přičemž své využití našel během přípravy sladkých i slaných pokrmů.
Máte rádi zázvor?
V obchodech je zázvor k dostání v mnoha různých formách. Zakoupit dnes můžete zázvor černý (neoloupané oddenky), zázvor bílý (oloupané oddenky) nebo zázvor růžový (naložené plátky). Kromě čerstvého zázvorového oddenku pak v obchodech či na internetu prodávají také sušený zázvor nebo mletý zázvor, který se u nás hojně používá jako koření.
Zázvorový oddenek mívá žlutou, okrovou nebo dokonce načervenalou barvu. Jeho chuť je velice výrazná a aromatická, přičemž často bývá ovocná (lehce citrusová) a zároveň sladce pikantní. Pokud ovšem zkonzumujete větší množství zázvoru, může být pro vás jeho chuť až příliš ostrá. Kromě toho se pak oddenek vyznačuje také silnou pryskyřičnou vůní.
Oblíbené způsoby přípravy:
- zázvorový čaj – připravovaný z čerstvého i sušeného zázvoru,
- domácí zázvorový sirup (zázvorová šťáva),
- zázvorový likér – kombinace zázvoru, citronu, pomeranče, medu a alkoholu,
- kandovaný zázvor – zázvor nakrájený na plátky vařený ve vodě s cukrem a obalený v cukru,
- zázvorové bonbony – dají se koupit v obchodě či v lékárně i připravit doma,
- zázvorová limonáda (nesprávně označovaná jako zázvorové pivo) – slabší alkoholický nápoj,
- zázvorová káva – káva ochucená čerstvým či mletým zázvorem,
- zázvorové víno – víno ochucené zázvorem, které si můžete připravit i sami doma,
- gari – nakládaný zázvor růžové barvy používaný do sushi,
- perník a zázvorky (staročeské vánoční cukroví),
- zázvorová zmrzlina,
- zázvorový pudink,
- zázvorové lízátko,
- zázvorová voda.
Co se týče dochucování pokrmů, zázvor nejvíce vynikne v masitých jídlech (dokáže skvěle odlehčit pokrmy z vepřového či kachního masa). Používá se ale také během přípravy rybích pokrmů, k dochucení sushi a k osvěžení chuti specialit z mořských živočichů. Štiplavá chuť zázvoru nicméně dokáže dodat jedinečný nádech nejen slaným, ale i sladkým receptům.
Sušený zázvor (prášek) se například používá jako jedna z přísad perníkového koření a hodí se také k dochucení různých dezertů, jako jsou sušenky nebo koláče. Kromě toho se přidává do ovocných salátů a kompotů, ve Švédsku se z něj pečou zázvorové koláčky a u nás se někdy přidává do vánočního cukroví. Dále pak bývá sušený zázvor nedílnou součástí mnoha orientálních koření, přidává se do domácího chleba a může se stát základem různých nápojů (čaj ze zázvoru, káva, víno). [38, 39, 40]
Jak připravit zázvorový čaj?
Trápí vás nachlazení a máte pocit, že nejlépe by vám pomohl domácí zázvorový čaj? V tom případě si nachystejte čerstvý zázvor, vodu a med. Nejprve zázvor (kousek velký 5–10 cm) nakrájejte na tenké plátky či nastrouhejte na drobném struhadle. Poté zázvor zalijte vroucí vodou (1 litr) a nechte zhruba 10 minut louhovat (nebo zalijte vodou a přiveďte k varu společně, než nálev scedíte). Poté můžete přidat med, ale nedoporučuje se dochucovat čaj citronem, jelikož v Asii lidé věří, že zázvor prohřívá a citron naopak ochlazuje. [41]
Pěstování zázvoru
Pokud se vám tato rostlina zalíbila a přemýšlíte, jak zvládá zázvor pěstování v našich podmínkách, měli byste si o něm nejprve něco zjistit, než se do toho sami pustíte. Určitě to ale zvládnete i jako začátečníci. Plánujete-li zázvor pěstovat jako pokojovku, spíše než semínka si raději kupte oddenek, který má dobře patrná očka. Jde o pupeny, z nichž později vyraší nové výhony.
Poté si nachystejte nádobu s drenáží, do které nasypete propustnou zeminu, a vložte dovnitř také zakoupený oddenek. Ten nejprve zahrňte zeminou jen mírně, přičemž substrát budete udržovat neustále lehce vlhký. Nádobu pak přeneste na teplé a světlé stanoviště. Za nějaký čas se dočkáte výhonku s úzkými listy, z nějž později vyroste mohutnější rostlina. Tu můžete během letních měsíců pěstovat venku, ale pozor na vítr, který by mohl křehké výhony polámat. [42, 43]
Zdroje: vseokoreni.cz, healthline.com, webmd.com, hopkinsmedicine.org, ncbi.nlm.nih.gov, praktickelekarenstvi.cz, sciencedirect.com, britannica.com