Chřipka je těžké onemocnění, které se musí vyležet. Antivirotika se ovšem předepisují jen málokdy

Co je chřipka?

Chřipka je silně nakažlivé virové onemocnění. Velice snadno se šíří v kolektivech a nejaktivnější bývá především během podzimu a zimy, kdy způsobuje každoroční epidemie. Ačkoli se úmrtí na chřipku v ČR týká zpravidla pacientů starších 65 let a osob s oslabenou imunitou, průběh chřipky se rozhodně nevyplatí podceňovat ani v případě dětí a dospělých. Je velmi nevyzpytatelná a podlehnout jí mohou všechny věkové skupiny.

Nejčastěji se s chřipkou setkáváme v období zimy, kdy hodně topíme, čímž snižujeme vlhkost vzduchu a vytváříme dokonalé podmínky pro množení virů. K jejich přenosu pak v případě chřipky dochází pomocí kapének, tedy především kašláním, kýcháním a smrkáním. Nebezpečné jsou v tomto ohledu však i kontaminované předměty, kterých se nemocný dotkl. Virus chřipky na nich totiž může ulpět a zůstat až po dobu několika hodin.

Do těla pak chřipkový virus vniká zpravidla nosem nebo rty a následně se zachytí na sliznici krku nebo nosu. Dále se šíří v horních cestách dýchacích a může napadnout i plíce. Podle statistik chřipka nejčastěji postihuje mladé dospělé, obecně však na věku pacienta vůbec nezáleží. Nevyhýbá se totiž ani dětem či seniorům. Nejlépe se viru daří v kolektivech, kam patří například školy. [1, 2, 3, 4]

Typy chřipky

Původcem chřipkového onemocnění jsou ve většině případů dva typy RNA viru, a to typ A a typ B. Celkem ale existují hned čtyři typy chřipkových virů, přičemž každý z nich má lehce odlišné vlastnosti. Všechny spadají do čeledi Orthomyxoviridae. Z lékařského hlediska jsou rozděleny následujícím způsobem:

• chřipka typu A – vyvolává velké chřipkové epidemie a pandemie (španělská chřipka, ptačí chřipka, prasečí chřipka), má nejtěžší průběh, kromě lidí může způsobit problémy i jiným savcům a ptákům,
• chřipka typu B – postihuje prakticky jen lidi, stojí za epidemiemi menšího rozsahu, průběh nemoci není tak závažný jako u chřipky A,
• chřipka typu C – způsobuje jen lehké záněty dýchacích cest, klinické příznaky se většinou objevují jen u dětí, dospělé téměř nepostihuje,
• chřipka typu D – postihuje primárně skot, nákaza člověka tímto typem viru zatím nebyla zjištěna. [5, 6, 7]

Příznaky chřipky

Ačkoliv je chřipka laickou veřejností často zaměňována za nachlazení, provází ji několik charakteristických příznaků, podle kterých se dá vcelku spolehlivě odlišit. Asi nejtypičtějším symptomem je vysoká horečka (nad 38 °C), která se objevuje zcela náhle. Spolu s horečkou se objevují:

• bolesti svalů a kloubů,
• zimnice a schvácenost,
• silná bolest hlavy,
• ztuhlost šíje,
• světloplachost,
• suchý kašel.

Později se může dostavit i rýma a ucpaný nos. Kašel bývá spíše suchý a dráždivý, vlhký kašel s vykašláváním hlenu není u chřipky běžný. U dětských pacientů a seniorů se ale k výše zmiňovaným příznakům často přidávají i zažívací potíže, jako jsou nevolnost, bolesti břicha, zvracení a průjem.

Stav imunitního systému a celková kondice hodně ovlivňují, jaký má chřipka průběh. Těžším průběhem jsou ohroženi:

• malé děti,
• lidé starší 65 let,
• imunokompromitovaní pacienti (AIDS, rakovina, autoimunitní onemocnění),
• pacienti s chronickým onemocněním (cukrovkáři, kardiaci a podobně),
• těhotné ženy,
• obézní lidé. [8, 9, 10]

Jak dlouho trvá chřipka?

Chřipka je těžké onemocnění, které člověka vyřadí z běžného provozu i na několik týdnů. Pokud nemá pacient komplikovaný průběh, může u něj chřipka trvat třeba jen 7–14 dní. K tomu je ale nutné ještě připočítat rekonvalescenci, což je doba, kdy by se měl člověk ještě šetřit a vyhýbat se zvýšené zátěži. To mohou být klidně až 3 další týdny.

Inkubační doba chřipky a infekčnost

Inkubační doba je u chřipky poměrně krátká. Většinou trvá 1–4 dny, než člověk z plného zdraví náhle ulehne s horečkou. Pro své okolí je nejvíce nakažlivý po dobu přibližně prvních 5 dnů. Tato doba je ale dost individuální a například malé děti a osoby s narušenou imunitou mohou chřipku roznášet výrazně déle. [11, 12, 13]

Chřipka: léčba

U většiny pacientů se léčba chřipky zakládá na mírnění klinických příznaků. Zásadní je dodržovat klid na lůžku, přijímat dostatek tekutin a dopřávat si více vitamínů. Ke zmírnění silných bolestí kloubů a svalů se užívají analgetika, jako jsou paracetamol nebo ibuprofen. Další možností jsou přípravky s kyselinou acetylsalicylovou, které se ovšem nesmí podávat dětem mladším 12 let.

Nejde o bakteriální onemocnění, proto lékaři nepředepisují na chřipku antibiotika. Výjimkou jsou případy, kdy se jako komplikace přidruží bakteriální infekce. U pacientů s rizikem těžkého průběhu je sice možné nasadit antivirotika, nicméně tyto léky mají jeden zásadní problém. Aby měly požadovaný efekt, musí se nasadit co nejdříve po propuknutí příznaků, což znamená nejdéle do 48 hodin. Jinak mohou být zcela neúčinné. [14, 15, 16]

Prevence chřipky

S ohledem na to, jak moc je chřipka rozšířené a nakažlivé onemocnění, se nelze infekci vždy spolehlivě vyhnout. Existují ale určitá opatření, která mohou snížit riziko nákazy a zmírnit závažnost průběhu onemocnění. Doporučuje se:

• vyhýbat se během chřipkové epidemie místům s vysokou koncentrací osob (MHD a nákupní centra),
• důsledně dodržovat základní hygienická opatření, jako je mytí rukou po příchodu domů,
• dodržovat správnou životosprávu (dostatek spánku, hodně čerstvého ovoce a zeleniny, pravidelný pohyb a otužování),
• pravidelně větrat místnosti,
• posilovat imunitní systém (pomáhá zvýšený příjemvitamínu C, echinacea a zinek).

Očkování proti chřipce

Za nejlepší prevenci je v současné době považováno očkování, které je vhodné zejména pro rizikové skupiny. Očkování by se mělo podstoupit ještě před začátkem chřipkové sezóny, což znamená v období od října do prosince. Ochrana navozená vakcinací začíná působit až dva týdny po aplikaci. Jelikož se jedná o nepovinné očkování, pro řadu pojištěnců není hrazeno ze zdravotního pojištění.

Plně hrazené je pro osoby starší 65 let. Dále existují jiné rizikové skupiny pojištěnců, kterým je hrazena vakcína do výše nejméně ekonomicky náročné varianty:

• zdravotničtí pracovníci,
• osoby dlouhodobě pobývající ve zdravotnických a sociálních zařízeních,
• pacienti trpící diabetem, vážným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacího traktu, ledvin a jater,
• pacienti po odstranění sleziny či po transplantaci kostní dřeně,
• pacienti s vrozenou či získanou poruchou imunitního systému. [17, 18, 19]

Chřipka u dětí

Příznaky chřipky u dětí se mohou mírně lišit od potíží, které trápí dospělé. K virové nákaze se může snadno přidružit i bakteriální infekce v podobě zánětu středního ucha. Malí pacienti také častěji pociťují bolesti břicha a trpí nevolnostmi, průjmem a zvracením. Zažívací potíže během chřipky jsou běžné zejména u kojenců.

Ačkoliv se většina předškoláků z chřipky dostane za týden, je pořád nutné mít na mysli to, že děti patří mezi ohrožené skupiny. Zejména u miminek je nutné hlídat příjem tekutin, aby nedošlo k dehydrataci. Pediatra byste měli kontaktovat, pokud:

• chřipkou onemocní kojenec mladší 3 měsíců,
• horečka trvá déle než 3 dny,
• kašel přetrvává déle než týden. [20, 21, 22]

Zdroje: cdc.gov, nih.gov, betterhealth.vic.gov.au, health.harvard.edu, hopkinsmedicine.org, webmd.com, who.int, healthychildren.org, pharmanews.cz, bezpecnostpotravin.cz, nzip.cz, vzp.cz, pediatriepropraxi.cz, vaccination-info.europa.eu, ockovacicentrum.cz

Chřipka – rozcestník