Co je rakytník?
Co se dozvíte v článku
Jako rakytník (Hippophae) se označuje rod vyšších dvouděložných rostlin, který se řadí do čeledi hlošinovité (Elaeagnaceae). Stromy a keře z tohoto rodu jsou velice odolné, dokáží se poměrně dobře přizpůsobit nízkým teplotám a navíc vytváří rozsáhlý kořenový systém. Díky tomu pomáhají bránit erozi půdy a kromě toho jsou vhodné i pro její rekultivaci.
Pokud jde o vzhled, rakytníky jsou opadavé, dvoudomé a trnité stromy nebo keře. Jejich listy jsou celistvé a celokrajné, vstřícné, řapíkaté a střídavé nebo přeslenité. Květy rakytníků jsou jednopohlavné (samčí a samičí) a uspořádané v květenstvích, která vyrůstají na bázi postranních větví a objevují se ještě před olistěním. Plodem je pak kulovitá až válcovitá peckovice.
Jaké má rakytník druhy?
Tento rostlinný rod zahrnuje celkem 7 samostatných druhů, které jsou v současné době rozšířené od severozápadní Evropy až po východní Asii. S největším výskytem těchto stromů a keřů se ovšem setkáte v Číně, Indii, Mongolsku, severní Evropě, Rusku, na Ukrajině nebo také v Kanadě. Z botanického hlediska přitom rozlišujeme tyto druhy:
- rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides),
- rakytník vrbolistý (Hippophae salicifolia),
- rakytník tibetský (Hippophae tibetana),
- Hippophae goniocarpa,
- Hippophae gyantsensis,
- Hippophae litangensis,
- Hippophae neurocarpa.
Největší rozmanitost nabízí Čína, kde se vyskytují hned čtyři endemické druhy rakytníku. Jedním z nich je rakytník řešetlákový, který má největší areál rozšíření a je mezi lidmi nejznámější. Ostatní druhy jsou spíše horské až vysokohorské a setkat se s nimi můžete převážně v nadmořských výškách nad 3000 metrů. [1, 2, 3]
Rakytník řešetlákový
Mezi rostliny, které si v současné době získávají přízeň stále většího množství zahrádkářů, můžeme jednoznačně zařadit rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides). Tato opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých roste jako trnitý keř, ale může mít i podobu vzrostlejšího stromu. Někdy se označuje také jako rakytník úzkolistý, což odkazuje na podobu jeho stříbřitě zelených, střídavých lístků.
Pro své vlastnosti si navíc rakytník řešetlákový vysloužil i řadu zajímavých přezdívek. Lidé ho nazývají třeba citroník severu, oranžový poklad, žlutozob nebo písečný trn, ale setkat se můžete i s pojmenováním sibiřský ananas (kvůli specifické chuti a vůni jeho plodů). Rakytník anglicky se pak označuje jako sea-buckthorn nebo seaberry, což značí, že dobře snáší přímořské podmínky.
Jak vypadá rakytník řešetlákový?
Co se týče vzhledu, v závislosti na formě pěstování může být rakytník keř, ale i strom, který často dosahuje až do výšky 6 metrů. Mladé větve bývají porostlé hvězdovitými trichomy, které mají zpočátku stříbřitou barvu a jsou chlupaté, ale později se mění na rezavé. Borka starších větví je pak šupinatá a černohnědá.
Kořeny rakytníku řešetlákového jsou povrchové a obsahují kořenové hlízky se symbiotickými bakteriemi, které vážou vzdušný dusík. Systém kořenů sahá maximálně do hloubky od 10 do 60 centimetrů, přičemž samičí rostliny vytváří řadu kořenových výběžků, které pak samovolně přecházejí v souvislé porosty. Výmladky lze následně využít pro množení rakytníku.
Při bližším zkoumání si na první pohled můžete všimnout, že má rakytník listy celokrajné, kopinaté, krátce řapíkaté a velice úzké. Jejich barva je stříbřitě zelená a velikost se pohybuje kolem 3–10 centimetrů. Rakytník kvete zhruba od března do května, a to vždy na loňských větvičkách. Samčí pupeny jsou pak zhruba 2krát nebo 3krát větší než ty samičí.
Pokud jde o květy a jejich opylení, z tohoto pohledu je rakytník rostlina dvoudomá a větrosnubná. Vytváří tedy pouze samičí, nebo pouze samčí květy, k jejichž oplození je nutné, aby se pyl ze samčí rostliny (květy s tyčinkami) přenesl na rostlinu samičí (květy s pestíky). Zatímco samičí květy pak bývají žlutavé, samčí mají naopak zelenavě stříbřitou barvu.
Nejvíce však zahrádkáře obvykle zajímá, jaké má rakytník plody a kdy dozrávají. Jde o peckovice o velikosti od 5 do 10 milimetrů, které mají kulovitý nebo vejčitý tvar a sytě žlutou, oranžovou až červenou barvu. Vyrůstají natěsnané přímo na větvích, a to od srpna do září, ale na stromě mohou vydržet až dlouho do zimy. Semena pak bývají hladká, lesklá a temně hnědá.
Kde roste rakytník řešetlákový?
Tato opadavá dřevina se přirozeně vyskytuje na území Asie a Evropy, přičemž areál jejího rozšíření sahá od Skandinávského poloostrova na severu až po Španělsko na jihu. Jeho populace se objevuje také ve východní Evropě a v Turecku, je ale hojně rozšířený i v Číně a v severozápadní části Indie. Kromě toho se rakytník řešetlákový na obou kontinentech (včetně území České republiky) hojně pěstuje, a to jako okrasná i ovocná dřevina.
Rakytník: sklizeň
Kdy sklízet rakytník? Plody rakytníku se začínají sbírat ve chvíli, kdy jsou již plně vybarvené, ale na dotek zatím neměknou, tedy během září a října. Sběr ovšem často znepříjemňují trnité větve, a proto může být obírání bobulí poměrně zdlouhavé a někdy i bolestivé. Pokud máte dostatek trpělivosti a nevadí vám příležitostný škrábanec, můžete plody rakytníku sklízet postupně tímto způsobem.
Jednodušší metodou, jak trhat rakytník, je však takzvaný dvoufázový sběr. Nejprve je nutné ustřihnout celé větve, které jsou hustě obalené plody, což by rostlině nemělo nijak ublížit, ale pravděpodobně to oslabí příští sklizeň. Bobule pak již můžete obrat v pohodlí domova, a to ideálně tak, že je vložíte do mrazničky a ze zmrzlých větviček již plody jednoduše sklepnete.
Co obsahuje rakytník?
Olejovitá dužina rakytníkových plodů má žluto-oranžovou barvu a příjemnou, sladko-kyselou (někdy až nahořklou) chuť. Důležité je ale především to, jaké obsahuje rakytník vitamíny. Jeho plody jsou totiž známé tím, že představují zdroj mnoha cenných látek, kam patří především provitamin A (beta karoten), vitamíny skupiny B (B1, B2, B3, B6, B9), ale i vitamíny C, D, E, F nebo K. [4]
Ačkoliv to mnozí lidé nevědí, podle botaniků má rakytník obsah vitamínu C vyšší než pomeranč, citron, černý rybíz nebo kiwi a při správném dávkování dokáže bez problémů pokrýt doporučenou denní dávku tohoto vitamínu. Navíc je obsažen i v produktech z rakytníku, protože bobule neobsahují askorbinázu, což je enzym, jenž vitamín C (kyselinu askorbovou) rozkládá. [5]
Kromě těchto látek pak bobule rakytníku řešetlákového obsahují také alkaloid hipophein, jenž se v lidském těle mění na serotonin, což je hormon přenášející signály mezi jednotlivými nervy. Jeho hladina výrazně ovlivňuje pacientovo duševní rozpoložení, brání rozvoji deprese i dalších obtíží a někdy se mu proto přezdívá „hormon štěstí a dobré nálady“. [6]
Dále pak rakytník řešetlákový obsahuje některé minerály, jako je železo, bór nebo mangan, organické kyseliny (kyselina vinná a kyselina jablečná) a třísloviny, které pozitivně působí na lidské zažívání i vzhled pokožky. Semena, listy i bobule jsou pak zdrojem flavonoidů, jako je kaempferol, rutin nebo kvercetin, který pomáhá snížit krevní tlak a brání rozvoji srdečních onemocnění. [7]
Kromě toho jsou zde zastoupeny i omega-3, 6 a 9 nenasycené mastné kyseliny, které si lidské tělo nedovede samo vyrobit, a omega-7 mononenasycené mastné kyseliny, jež se v přírodě vyskytují jen velmi vzácně. Obsah oleje v plodu se pohybuje až kolem 9 %. Lehce trpkou chuť pak bobulím dodávají sloučeniny fenolového typu, které mají antibakteriální účinky. [8, 9, 10, 11]
Jaké má rakytník účinky na zdraví?
Na co je dobrý rakytník? Jelikož obsahuje velké množství vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek, má také pozitivní vliv na lidský organismus. Můžete si ho přitom dopřát jak v syrovém stavu (čerstvý rakytník utržený přímo ze stromu), nebo z něj připravit rakytníkový sirup či rakytníkový olej, který je podle mnohých studií pro člověka při správném užívání velice prospěšný. [12]
V lidovém léčitelství byla tato rostlina známá již od pradávna. Její plody používali třeba obyvatelé Číny, Mongolska nebo Sibiře, a to hlavně při léčbě plicních, jaterních, žaludečních a kloubních onemocnění. Kromě toho si lidé všimli, že rakytník napomáhá rychlejšímu hojení ran a zároveň může mít pozitivní vliv také na pokožku. V tibetské tradiční medicíně si pak dokonce našel využití i při léčbě kardiovaskulárních obtíží. [13]
V současné době je rakytník řešetlákový známý hlavně tím, že podporuje správné fungování imunitního systému. Díky vysokému obsahu antioxidantů pomáhá chránit lidské tělo před škodlivými volnými radikály (čímž zároveň působí preventivně proti vzniku rakoviny), zvyšuje jeho odolnost vůči infekcím, působí antibakteriálně a protizánětlivě. Vyplatí se tedy užívat ho jako prevenci, ale i v případě angíny, chřipky, nachlazení a dalších obtíží. [14, 15, 16]
Plody rakytníku mohou mít pozitivní vliv také na trávení, působí detoxikačně, podporují hojení žaludeční sliznice a brání rozvoji žaludečních vředů. Kromě toho mají i hepatoprotektivní účinky, přičemž obsahují látky, které chrání jaterní tkáň před poškozením a stimulují jejich činnost. Prospěšný pak může být rakytník třeba při léčbě jaterní cirhózy i nealkoholických jaterních poruch. [17, 18, 19, 20]
Kromě toho je pak rakytník známý také tím, že pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, a to zejména toho „zlého“ (LDL cholesterol), přičemž naopak podporuje tvorbu „hodného“ HDL cholesterolu. Zároveň má vliv na správné fungování krevního oběhu, snižuje krevní tlak, podporuje krvetvorbu, zvyšuje pružnost a průchodnost cév a pozitivně působí na funkci kardiovaskulárního systému (brání rozvoji komplikací, jako je ateroskleróza). [21, 22]
Kromě toho rakytník celkově posiluje tělo, urychluje rekonvalescenci, podporuje pacientovu odolnost vůči stresu a vylepšuje také jeho fyzickou aktivitu. Jeho užívání ale prospívá i zdraví pokožky, zlepšuje její kvalitu a pružnost, omezuje tvorbu vrásek a brání tvorbě jizev. Díky silným regeneračním a epitelizačním účinkům navíc rakytník podporuje také hojení ran (spáleniny, omrzliny) a pozitivně působí při léčbě kožních onemocnění (například různých ekzémů, akné či atopické dermatitidy). [23, 24, 25]
Další účinky rakytníku řešetlákového a produktů, které se z jeho bobulí vyrábějí, lékaři prozatím zkoumají. Studie však naznačují, že by mohl být účinný třeba proti syndromu suchého oka a zároveň funguje jako prevence cukrovky. Dále pak může zmírnit symptomy menopauzy, chrání ledviny před poškozením a dokonce se ukázalo, že rakytníkový extrakt pomohl ochránit krysy před celotělovým ozářením. [26, 27, 28]
Má rakytník nežádoucí účinky?
Plody rakytníku konzumované v čerstvém stavu nebo jako součást připravovaných pokrmů by v normálním množství měly být pro člověka bezpečné. Pokud ale člověk zvažuje konzumaci rakytníku v podobě doplňků stravy, měl by se nejprve poradit se svým lékařem. Obzvláště opatrní by pak měli být lidé, které trápí krvácivé poruchy, nízký krevní tlak či záněty žaludku, slinivky a jater. Nedoporučuje se ale ani pacientům, kteří se chystají podstoupit nějakou operaci.
Při zevním použití je dobré rakytníkový olej nejprve vyzkoušet na malé části pokožky. Pokud se neobjeví žádná alergická reakce, zarudnutí ani jiné obtíže, vše by mělo být v pořádku a olej je možné aplikovat i na větší část kůže. Na trhu je pak dostupný i rakytník pro děti, a to ve formě sirupu a čaje nebo jako rakytníkové bonbony. Jeho užívání byste však měli vždy konzultovat s dětským lékařem a mějte také na paměti, že u dětí musí být denní dávka rakytníku menší než u dospělých.
Lidé se pak často ptají, zda je možné užívat rakytník v těhotenství a rakytník při kojení. Tato rostlina je netoxická a nedráždivá, a proto by její plody i přípravky z nich vyrobené měly být pro nastávající a čerstvé maminky bezpečné. Navíc se z nich poměrně často vyrábí různé těhotenské čaje a za prospěšnou se obvykle považuje i konzumace rakytníkového sirupu nebo rakytníkové šťávy. Vždy ovšem záleží na individuálním doporučení ošetřujícího lékaře, se kterým by ženy měly svou situaci konzultovat. [29, 30]
Jak užíváte rakytník?
Jaké má rakytník využití?
Jelikož plody rakytníku řešetlákového obsahují velké množství zdraví prospěšných látek, našly si své využití ve farmaceutickém, kosmetickém i potravinářském průmyslu. Oblíbený je hlavně rakytníkový olej, který se lisuje za studena, což zajistí zachování biologicky aktivních látek. Olej má tmavě oranžovou barvu, podporuje obranyschopnost organismu, správnou funkci cévního systému i zdraví pokožky a jeho užívání s sebou přináší také řadu dalších benefitů. [31]
Kromě toho se peckovice z rakytníku dají sušit, zmrazit, ale i zavařit a lisuje se z nich také rakytníková šťáva. Ta se dá rozdělit na tři samostatné vrstvy, přičemž tou vrchní je oranžová pasta, následuje vrstva tuku a dole se nachází sedlina a samotná šťáva. Zatímco dvě horní vrstvy se používají především v kosmetickém průmyslu, ta spodní se hodí pro přípravu rakytníkového sirupu, který je velice prospěšný pro lidské zdraví.
Kromě toho je pak rakytník součástí mnoha potravinových doplňků a přípravků, které se dají zakoupit v lékárně či na internetu (mnozí lidé si však některé z nich vyrábí i v domácích podmínkách). Jde především o následující produkty:
- rakytníkový čaj,
- rakytníková tinktura,
- rakytníková mast,
- rakytníkové kapky,
- rakytníkové tobolky,
- rakytníkové tablety.
Pokud přemýšlíte, jak zpracovat rakytník v kuchyni, máte k dispozici celou řadu zajímavých rakytníkových receptů. Zatímco někteří lidé preferují čerstvé bobule, jiní dávají přednost jejich využití pro přípravu chutných pokrmů a další zase používají sušený rakytník, který je vhodný třeba pro výrobu čajů, čajových směsí a výluhů pro podporu imunity. Samozřejmě se dá ale připravit i rakytníkový čaj z čerstvých plodů.
Kromě toho se prodává také lyofilizovaný rakytník (rakytník sušený mrazem) a setkat se můžete i s rakytníkovým práškem. Z rakytníkové šťávy se pak dá připravit třeba skvělá rakytníková limonáda nebo smoothie a lidé si oblíbili také domácí rakytníkový likér či rakytníkové víno. Dále pak hospodyňky nedají dopustit ani na rakytníkový džem, rakytníkový koláč nebo rakytník v medu a stále větší přízni se těší i rakytníková zmrzlina.
Co se týče využití rakytníku v kosmetickém průmyslu, ženy si oblíbily třeba rakytníkový olej na pleť, který pomáhá regenerovat pokožku, intenzivně ji hydratuje a obnovuje její pružnost. Hojně se používá ale i rakytníkový krém či tělová a masážní emulze, k dispozici je také rakytníkové mýdlo nebo rakytníkový šampon a můžete se setkat i s rakytníkovým balzámem na rty.
Kromě bobulí si však našly uplatnění i rakytníkové listy, semena, kůra nebo dřevo. Výhonky i lístky obsahují stejné látky jako rakytníkové plody, ale v menším množství. Z toho důvodu je lidé suší a používají třeba k přípravě čaje nebo různých léčivých výluhů. Rakytníkové dřevo je pak oblíbené hlavně v řezbářství.
Jak pěstovat rakytník?
Pokud vás rakytník svými vlastnostmi zaujal a rádi byste ho vypěstovali na vlastní zahradě, nepořizujte si keř z neznámého zdroje. Aby se vám podařilo vypěstovat kvalitní rostlinu, vybírejte sazenice rakytníku pouze v osvědčených zahradnictvích a ovocných školkách (případně na jejich internetových stránkách). Tam vám také poradí, jaké má rakytník odrůdy a kterou zvolit.
Rakytníky se vysazují jako okrasné i ovocné dřeviny, jsou velice odolné a rychle vytváří husté porosty, které pomáhají zamezit další devastaci krajiny vlivem lidské činnosti. Jelikož účinně brání erozi, hojně se umisťují na různé svahy. Jsou ovšem dvoudomé, což znamená, že v těsné blízkosti musí být vysazeny rostliny samčí i samičí (na jeden samčí rakytník se většinou počítají 2–3 samičí keře, ale v ideálním případě by jich mělo být až 6).
Pohlaví rostliny je na malém odkopku velice těžké odhadnout. Bezpečně se dá rozeznat až u rakytníku, který je tři roky starý, a to podle pupenů, které jsou u samčích rostlin větší a hustší. Samčí rostlina se přitom vysazuje na návětrnou stranu a opylování květů následně zajišťuje vítr (jde o větrosnubnou rostlinu).
Rakytník: výsadba
Ačkoliv je rakytník schopný růst a prospívat i na sušších, větrných místech či na nekvalitní půdě, na vyloženě chudých, kyselých, trvale vyschlých nebo přemokřených půdách určitě neporoste. Co se týče vhodných pěstebních podmínek, ideální je slunné stanoviště s lehčí, písčitou, propustnou zeminou, která je bohatá na vápník. V našich podmínkách zvládá rakytník pěstování dobře, protože mu nevadí ani pozdní jarní mrazíky.
A kdy zasadit rakytník řešetlákový? Vhodným okamžikem k výsadbě zakoupených sazenic je podzim (například v říjnu). Před tím je ovšem dobré zapravit do půdy organické hnojivo, které dodá rostlině potřebné živiny, a hnojení pomocí fosforu a draslíku se vyplatí opakovat i v následujících letech. Dokud budou rostliny mladé, za sucha jim pravidelně dopřávejte dostatečnou zálivku, ale půda by nikdy neměla být trvale mokrá. Rakytník pak obvykle začíná plodit kolem čtvrtého roku věku.
Jak stříhat rakytník?
První roky po výsadbě se obvykle zdá, že rakytník žádný řez nepotřebuje. Samičí odrůdy jsou ale náchylné k prosychání plodonosného obrostu, kterého byste se měli pomocí řezu pravidelně zbavovat. Nejlepší je samičí odrůdy průběžně zmlazovat (každý rok odstranit odplozený obrost a staré kosterní větve), aby se keř dále nerozrůstal a neplodil jen na obvodových větvích.
Hluboký zmlazovací řez sice rakytník zvládne, ale vhodnější je keře prořezávat pravidelně a prosvětlovat je. Samčí rostliny pak většinou není nutné prořezávat vůbec, pokud nemáte zájem o jejich tvarování nebo odstranění starých či zničených větví. Čemu byste se naopak měli úplně vyhnout, je přihnojování dusíkem, který rostlinám škodí. Bez něj jim lépe vyzrává dřevo a jsou odolnější vůči nemocem.
Zdroje: healthline.com, topvet.cz, webmd.com, abecedazahrady.dama.cz, ireceptar.cz, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov