Anémie je nemoc krve, která může potrápit každého. Jak se projevuje?

červené krvinky nejsou schopny přenášet kyslík. Nemoc může mít několik příčin a často bývá ovlivnitelná stravou. Trpí jí muži i ženy, něžné pohlaví ale o něco častěji. Léčba spočívá ve zvýšení příjmu železa, vitamínu B12 a kyseliny listové.

Co je anémie?

Anémie neboli chudokrevnost je nejčastějším onemocněním krvetvorby. Spočívá ve snížení koncentrace hemoglobinu v krvi pacienta, který je pro lidské tělo zásadní, neboť přenáší kyslík do tkání a odnáší oxid uhličitý. Nízký hemoglobin pak nepříjemně ovlivňuje také funkce jednotlivých orgánů, ale i celého těla.

Pokud jde o to, jaké má mít hemoglobin hodnoty, normální množství hemoglobinu v krvi se určuje podle věku a pohlaví. U mužů je norma stanovena na 136–176 g/l, u žen pak na 120–168 g/l. Hladina hemoglobinu a hematokritu, což je podíl červených krvinek na celkovém objemu krve, se následně určuje krevními testy. Nedostatek červených krvinek přitom značí anémii.

Lékaři považují anémii spíše za příznak jiného onemocnění, než za samostatnou chorobu. Vzhledem k tomu, že na vině mohou být závažné zdravotní komplikace, které by mohly člověka ohrozit dokonce i na životě, je nutné problém co nejrychleji odhalit, zajistit pacientům vhodnou léčbu a dalším obtížím tak účinně předcházet.

Jaké má anémie příčiny?

Přemýšlíte, jak si vysvětlit nedostatek hemoglobinu? Ačkoliv lidé obvykle hledají problém v úbytku červených krvinek, příčiny snížené koncentrace hemoglobinu v krvi mohou být různé a ne vždy je problém právě v nižším počtu červených krvinek. Naopak může dojít i k situaci, kdy je množství erytrocytů v normě a za rozvoj chudokrevnosti je zodpovědný zcela jiný problém.

Příčiny anémie:

• zvýšené ztráty červených krvinek či jejich poškození,
• snížená tvorba červených krvinek,
• zvýšení objemu krevní plazmy,
• krevní ztráty.

Rizikové faktory anémie

S anémií se v dnešní době potýká téměř jedna třetina populace a tento zdravotní problém se nevyhýbá rozvojovým ani rozvinutým státům. Postihuje pak všechny etnické skupiny i věkové kategorie, přičemž muži a ženy většinou bývají zasaženi stejnou měrou, ačkoliv u žen může být výskyt o něco málo vyšší.

Co zvyšuje riziko rozvoje chudokrevnosti?

• konzumace stravy chudé na železo,
• rodinná anamnéza anémie,
• velké krevní ztráty způsobené úrazem,
• velké krevní ztráty po operaci,
• diabetes mellitus,
• chronické choroby ledvin,
• zánětlivá onemocnění střev,
• myeloproliferativní choroby,
• rakovina
• tuberkulóza,
• leukémie,
• HIV.

Druhy anémie

Co se týče klasifikace chudokrevnosti, existuje několik různých přístupů, podle kterých se mohou lékaři řídit. Většinou se ovšem používá rozdělení do tří základních kategorií podle velikosti červených krvinek. Sem patří:

• mikrocytární anémie,
• normocytární anémie,
• makrocytární anémie.

Pokud jde o mikrocytární anémii, průměr červených krvinek se pohybuje pod 7 μm. Tento problém může způsobit nedostatek železa nebo třeba talasémie. U makrocytární anémie je průměr červených krvinek naopak vyšší než 8 μm a na vině bývá například nedostatek kyseliny listové nebo třeba nedostatek vitamínu B12.

V rámci normocytární anémie se průměr červených krvinek pohybuje v rozmezí od 7 μm do 8 μm, přičemž MCV (střední objem) činí 80–95 fl. Za rozvoj těchto obtíží je pak zodpovědná především snížená produkce červených krvinek, což se děje například vlivem aplastické anémie), nebo také zvýšená ztráta červených krvinek či akutní krvácení.

Mezi výše zmíněné anémie se však řadí také velké množství dalších specifických druhů. Ty mohou mít celou řadu různých příčin a projevů. Další dělení chudokrevnosti se pak soustředí na koncentraci hemoglobinu v erytrocytech (MCV). V tomto případě lékaři opět rozlišují tři typy anémie, kam se konkrétně řadí:

• hypochromní anémie – koncentrace nižší než 300 g/l,
• normochromní anémie – koncentrace 300–350 g/l,
• hyperchromní anémie – koncentrace vyšší než 350 g/l.

Hemolytická anémie

Příčinou Hemolytické anémie je rozpad červených krvinek a následná neschopnost kostní dřeně dostatečně rychle vytvářet nové. Ke zničení erytrocytů dochází za velice krátkou dobu (často v průběhu několika dní) a v organismu tedy nepanuje potřebná rovnováha.

U zdravého jedince je doba života červené krvinky v obvodové krvi asi 100 až 120 dnů. Po této době, kdy je vyčerpána její energetická zásoba, červená krvinka zaniká v buňkách retikuloendoteliálního systému a je nahrazena novou krvinkou z kostní dřeně. Vznik a zánik červených krvinek je tak v rovnováze a hladina hemoglobinu se nemění.

Jestliže je tato rovnováha narušena pro nekompenzovaný zvýšený zánik červených krvinek, jsou dány podmínky pro vznik anémie. Normální kostní dřeň má však značnou funkční rezervu a může po určitou dobu zvýšit produkci erytrocytů několikanásobně, takže i při zvýšeném zániku k anémii nemusí dojít. Rozvine se však ve chvíli, je-li hemolýza (předčasná destrukce červených krvinek) natolik významná, že ji není kostní dřeň schopná nahradit.

V rámci hemolytické anémie pak lékaři rozlišují dva specifické typy. Prvním z nich je hemolytická anémie korpuskulární, která je způsobená poruchou genů a je tedy vrozená, přičemž na vině může být například hemoglobinopatie či porucha metabolismu erytrocytů. Druhým je hemolytická anémie extrakorpuskulární, kterou má na svědomí poškození fyzikálními činiteli, toxickými činiteli či protilátkami a je tedy získaná.

Srpkovitá anémie

Jedná se o autozomálně recesivní dědičné onemocnění projevující se změnou tvaru červených krvinek, které vypadají místo promáčknutých piškotů jako protažené srpky. Srpkovitá anémie přitom výrazně snižuje průměrnou délku života. Ta je při této nemoci u mužů 42 let a u žen 48 let.

Změna tvaru erytrocytů je způsobená mutací genu pro hemoglobin. V tropických oblastech s běžným výskytem malárie se srpkovitá anémie projevuje již od dětství. Nejčastěji se s touto nemocí setkáte v Africe, ve Středomoří, v Indii, v Karibiku nebo třeba v Jižní a Střední Americe. Jedinci, kteří mají jeden vadný gen, ale žádné příznaky se u nich neprojevily, jsou pak údajně proti malárii imunní.

Aplastická anémie

Tento typ anémie lékaři označují také jako dřeňový útlum. Jde o stav, k němuž dochází při poškození kmenové krvetvorné buňky, což vede k úbytku tvorby všech krevních elementů, kam patří červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Za rozvoj tohoto onemocnění přitom bývají zodpovědné například autoimunitní choroby, virové infekce, ozáření, toxiny či léčba pomocí cytostatik.

Pokud jde o to, jak se aplastická anémie projevuje, u nemocných jsou patrné různé krvácivé symptomy. Jedná se především o časté krvácení z nosu nebo o zvýšenou tvorbu modřin. Kromě toho jsou pacienti náchylní k těžkým infekcím a nemoc je může dokonce ohrozit na životě. Lékaři navíc rozlišují specifické druhy aplastické anémie, kam patří:

• myeloftíza,
• Fanconiho anémie,
• idiopatická anémie,
• Blackfanova-Diamondova anémie,
• čistá aplázie červené řady.

Fanconiho anémie

Jde o vrozenou aplastickou anémii, která patří mezi dědičná onemocnění. Nemocní často trpí poruchami růstu, pigmentovými změnami na kůži, anomálii palců a sníženou fertilitou. Také dochází k častému výskytu solidních nádorů, jako jsou tumory hlavy, krku a gynekologické tumory. Léčba je symptomatická a soustředí se hlavně na přítomné nádory. Podávají se hormony pro podporu růstu a je nutná transplantace kostní dřeně.

Perniciózní anémie

Tento typ anémie je způsoben nedostatkem vitamínu B12 a kyseliny listové. To pak brání normálnímu vývoji červených krvinek a postupem času vede k celkovému snížení jejich produkce. Perniciózní anémie trápí hlavně pacienty se světlými vlasy a modrýma očima, přičemž nejčastěji postihuje dospělé jedince. Příznaky nemoci se příliš neliší od jiných druhů anémie, mají nicméně pomalý nástup.

Vitamín B12 je obsažen v mase, mléku a vejcích. K jeho nedostatku dochází až po několika letech sníženého příjmu, a to buď sníženým příjmem v potravě, nebo poruchou vstřebávání vitamínu B12 ze střeva. Další příčinou může být nedostatek vnitřního faktoru, odnětí žaludku nebo onemocnění slinivky břišní. Perniciózní anémie přitom bývá často doprovázena jiným autoimunitním onemocněním.

Megaloblastická anémie

Jedná se o chudokrevnost doprovázenou megaloblasty, což jsou velké nezralé erytrocyty v kostní dřeni. Příčinou těchto obtíží je nedostatek vitamínu B12, kyseliny listové či obojího. V některých případech dochází však k poruše syntézy DNA i z jiných důvodů (antimetabolity, antibiotika).

Pokud se jedná o anémii z nedostatku vitamínu B12, dochází ke změnám v krvetvorbě, gastrointestinálním traktu či neuronech (demyelinizace axonů). Zvýšená hladina homocysteinu pak může způsobit trombózu. Jde-li o chudokrevnost z nedostatku kyseliny listové (aktivní formy THF), příčiny mohou být různé, a to včetně nedostatečného příjmu některých látek nebo jejich nedostatečného vstřebávání. To způsobuje například:

• resekce střeva,
• nedostatek vnitřního faktoru,
• parazitická infekce (tasemnice),
• malabsorpce živin (například celiakie),
• kolonizace tenkého střeva bakteriemi,
• užívání cytostatik,
• zvýšená ztráta při dialýze,
• zvýšená spotřeba (třeba vlivem těhotenství),
• deficit enzymů, které slouží ke vstřebávání vitamínu B12.

Posthemoragická anémie

V tomto případě se jedná o chudokrevnost, která se rozvíjí vlivem zvýšené ztráty červených krvinek a nedostatku železa. Jedná-li se o chronickou verzi onemocnění, u pacientů se projevují pravidelné ztráty krve, což jeho organismus výrazně vyčerpává. Na vině přitom mohou být vředové choroby žaludku a dvanáctníku, hemoroidy, nádory či urogenitální obtíže.

V případě akutní posthemoragické anémie dochází k náhlým ztrátám většího množství krve. To se následně projeví snížením krevního tlaku, dušností, tachykardií nebo chladnutím končetin. Kromě toho se samozřejmě objevují i charakteristické projevy anémie, kam patří například zvýšená únava.

Sideropenická anémie neboli anémie z nedostatku železa

Jedná se o jednu z nejznámějších a také nejrozšířenějších anémií. Projevy tohoto typu chudokrevnosti jsou na mnoha místech popsány již v Ebersově papyru pocházejícím asi z roku 1550 před Kristem a v dalších papyrech.

Sideropenická anémie je vždy důsledkem porušené rovnováhy mezi příjmem a výdejem železa z organismu, tedy z nedostatku železa. Pokud k tomu dojde, začne tělo s železem velmi pečlivě hospodařit a k tvorbě nových erytrocytů využívá veškeré železo získané recyklací ze zaniklých červených krvinek.

Ke vzniku sideropenické anémie vedou krevní ztráty, porušené vstřebávání železa buď pro poruchu střeva, nebo pro nevhodné složení stravy s velkým podílem těžce vstřebatelných fytátů a fosfátů a s nedostatkem hemového železa nebo také zvýšené nároky organismu na potřebu železa.

Sideropenická anémie postihuje především děti. Toto onemocnění přitom mohou vyvolat například vrozené či získané poruchy metabolismu železa, dále pak také poruchy absorpce způsobené užíváním léků zvyšujících žaludeční pH nebo léčbou antacidy. Zásoby železa pak ovlivňují také žaludeční vředy, nádory, polypy, záněty, paraziti, alergie na bílkovinu kravského mléka, krvácení či Meckelův divertikl.

U malých pacientů se prvotní příznaky anémie z nedostatku železa následně objevují ve věku od 6 měsíců do 3 let. Poté mohou znovu nastoupit během puberty. Nedostatek železa přitom může být zodpovědný za zpomalení růstu a pacientova psychomotorického vývoje. Další příznaky zahrnují poruchy kognitivních funkcí, tkáňovou hypoxii nebo třeba zvýšenou lomivost nehtů.

Anémie chronických chorob

Dalším velice častým druhem chudokrevnosti je anémie chronických chorob, kterou lékaři někdy označují také jako anémie zánětů či ACD. Na jejím vzniku se obvykle podílí větší množství faktorů, kam patří například snížená tvorba erytropoetinu, zkrácené přežívání erytrocytů nebo relativní nedostatek železa pro erytropoezu.

Na rozdíl od sideropenické anémie je v tomto případě možné pozorovat zvýšenou koncentraci sérového feritinu a vyšší hladinu sérového transferinu, jehož saturace je nízká. Za rozvoj anémie chronických chorob přitom může být zodpovědná celá řada různých onemocnění. Sem patří například:

• nádory,
• chronické infekce (AIDS, zápal plic…),
• chronická selhání ledvin,
• chronická zánětlivá onemocnění (ulcerózní kolitida, revmatické nemoci…),
• systémová onemocnění (revmatoidní artritida, systémová sklerodermie…),
• akutní stavy (infekce, stavy po operaci…),
• mikrozánětové stavy (například těžká obezita).

Příznaky anémie

Mezi hlavní projevy anémie patří únava, viditelná bledost, pocit slabosti a zrychlený srdeční tep. Pokud jde o to, jaké má chudokrevnost příznaky, vždy je ovšem nutné brát v potaz také konkrétní typ anémie, se kterým se pacient potýká. Soubor všech symptomů, které mají jednotlivé varianty onemocnění společné, se pak označuje jako anemický syndrom. Sem patří tyto příznaky anémie:

• únava a celková slabost,
• zrychlený tep,
• snížená schopnost koncentrace,
• ortostatická hypotenze,
• nechutenství,
• závratě,
• bolesti hlavy,
• hučení v uších,
• edémy končetin,
• bolest na hrudi,
• bledost kůže a sliznic,
• pokles tělesné výkonnosti,
• zadýchávání při námaze,
• tachykardie, oběhová insuficience.

Zřetelné projevy anemického syndromu vznikají většinou až při poklesu hemoglobinu pod 70–80 g/l. Kromě výše zmíněných symptomů navíc mohou vznikat i modřiny nebo petechie, objevuje se brnění končetin spojené s poškozením nervového systému a symptomy mohou zahrnovat také žloutenku, zvýšenou lomivost nehtů nebo také pálení jazyka. Barva pokožky pacientů může nabývat odstínů od světle červené až po fialovou. U mužů se někdy vyskytují také problémy s erekcí nebo ejakulací.

Diagnostika

Při podezření na anémii se provádí celá řada různých testů. Důležitá je pacientova anamnéza, analýza klinických příznaků a samozřejmě také běžná laboratorní vyšetření, na jejichž základě se pak provádí i další specifické testy, které pomohou odhalit příčinu nemoci a konkrétní typ anémie. Hlavním ukazatelem, který pomůže lékařům získat přehled o počtu krvinek, je krevní obraz pacienta. Mezi sledované faktory patří:

• nižší množství erytrocytů,
• snížený hemoglobin a hematokrit,
• koncentrace železa a ferritinu,
• nasycení transferinu železem,
• hodnoty MCH, MCHC a MCV.

Dále se používá vyšetření retikulocytů, které napomáhá odhalit konkrétní typ anémie a příčinu, která toto onemocnění vyvolala. Kromě toho je nezbytný také nátěr periferní krve a diferenciální rozpočet bílých krvinek, což jsou testy, které lékařům odhalí relativní zastoupení krvinek v krevním proudu, jejich počet, velikost, tvar a stupeň zralosti.

Mezi další pomocná vyšetření, která pak provádějí odborníci, se řadí například gastroskopie, kolonoskopie, trepanobiopsie, sternální punkce či stanovení délky života červených krvinek prostřednictvím radioaktivního chromu.

Léčba anémie

Jelikož existuje velké množství druhů chudokrevnosti, je nutné léčbu přizpůsobit konkrétnímu pacientovi a jeho obtížím. Terapie se soustředí na primární příčinu nemoci, a proto je nutné komplikace správně diagnostikovat. Léčba pak spočívá hlavně v dodání potřebných látek, které pacientovi schází. Jde například o suplementy vitamínu B12, kyseliny listové a želena, ale někdy také o krevní transfuze.

Pokud pacienta trápí aplastická anémie, v rámci terapie by mohlo pomoci odstranění kontaktu s toxickými látkami, užívání antibiotik, transfúze, imunosupresivní léčba nebo třeba transplantace kostní dřeně. Vrozená hemolytická anémie není léčitelná, a terapie se proto soustředí na zmírňování jednotlivých projevů nemoci.

Jaká je pro chudokrevnost léčba, jedná-li se o získanou formu hemolytické anémie? Možnosti jsou zde poměrně široké. Pomůže například užívání imunosupresiv, krevní transfúze či transplantace kostní dřeně. Kromě toho by se pacienti měli vyhýbat veškerým faktorům, které rozpad červených krvinek vyvolávají.

Léčba prostřednictvím suplementů často řeší pouze projevy anémie, ale nesoustředí se na konkrétní zdroje obtíží. Anémie bývá způsobena například vážnějším onemocněním, přítomností toxinů v těle nebo autoimunitní poruchou, a proto je nutné léčit především tyto příčiny. K rychlému odstranění těžkých příznaků pak poslouží krevní transfúze, což pomůže pacientův stav částečně stabilizovat.

---

Léky na chudokrevnost koupíte zde.

---

Přírodní léčba chudokrevnosti

Anémie je složité onemocnění, které je však do jisté míry ovlivnitelné životosprávou a především stravou. Ta musí být pestrá a ideálně by se měla skládat ze základních surovin. V jídelníčku by nemělo chybět maso, ryby a plody moře, neboť se jedná o základní zdroje železa pro tělo člověka.

U vegetariánů se dá maso nahradit vajíčky. Nezbytnou složkou stravy je také ovoce a zelenina či luštěniny. Pokud se nedaří objevit příčina anémie s nedostatkem železa, doporučuje se vysadit mléčné výrobky a tučná jídla. Chudokrevnost také může být způsobená nadměrnou konzumací alkoholu a jiných návykových látek.