Encefalitida není pouze klíšťová. Onemocnění mohou způsobovat jak viry, tak bakterie

25. 6. 2024 7:30
přidejte názor
Autor: Depositphotos.com/serezniy
check
MUDr. Daniel Petr | Odborný garant článku
„Nejčastější encefalitidou v Česku je ta klíšťová. Prevencí je očkování.“

Většina lidí je díky lékařské osvětě poměrně dobře seznámena s příčinami a projevy klíšťové encefalitidy. Věděli jste ale, že existuje mnohem více typů tohoto onemocnění? Encefalitida představuje totiž souhrnný název pro zdravotní stavy, při nichž dochází k zánětu mozku. Původcem potíží tak nemusí být pouze virus přenášený klíštětem.

Co se dozvíte v článku
  1. Co je encefalitida?
  2. Typy a příčiny encefalitidy
  3. Jaké má encefalitida příznaky?
  4. Diagnostika
  5. Léčba encefalitidy
  6. Možnosti prevence

Co je encefalitida?

Encefalitida je odborný název pro zánět mozku typicky způsobený virovou nebo bakteriální infekcí či napadením mozkové tkáně samotným imunitním systémem pacienta (autoimunitní encefalitida). Léčba nemoci se pak liší v závislosti na její příčině a většinou vyžaduje hospitalizaci.

Nemoc obvykle začíná horečkou a bolestí hlavy, přičemž symptomy se postupně rychle zhoršují. Většina pacientů s mírným průběhem encefalitidy se zpravidla zcela zotaví, nicméně těžší případy onemocnění mohou člověka ohrozit na životě. Prognóza pak vždy závisí na mnoha faktorech, jako je příčina a závažnost onemocnění, věk nebo celkový zdravotní stav nemocného. [1, 2, 3, 45]

Typy a příčiny encefalitidy

Lékaři rozdělují encefalitidu na infekční a autoimunitní a pro každou z nich je charakteristický jiný původce potíží. U autoimunitní encefalitidy imunitní systém pacienta omylem napadá mozek, čímž v něm způsobuje  zánět, který může ovlivnit jeho fungování. Tento stav se objevuje například u osob trpících rakovinou. Vedle toho infekční encefalitida zahrnuje následující subtypy nemoci:

  • virová encefalitida: jde o nejběžnější formu encefalitidy, která se vyvíjí v důsledku virové infekce.
  • arbovirová encefalitida: je přenášena některými členovci, zejména pak komáry, blechami nebo klíšťaty.
  • bakteriální nebo plísňová encefalitida: způsobují ji bakteriální či plísňové infekce a je nejméně se vyskytujícím typem tohoto onemocnění.

Klíšťová encefalitida

Asi nejznámějším typem virové encefalitidy je encefalitida klíšťová. Jak vyplývá z názvu, virus se v tomto případě do organismu člověka šíří kousnutím infikovaného klíštěte. Občas se navíc může na člověka přenést také konzumací nedostatečně tepelně zpracovaného (nepasterizovaného) mléka nebo sýra pocházejícího od infikovaných koz, ovcí či krav.

Virus klíšťové encefalitidy lze nalézt v částech regionu od západní a severní Evropy až po severní a východní Asii. Klíšťata, která nákazu šíří, jsou nejaktivnější v teplejších měsících, to znamená od dubna do listopadu. Pokud trávíte teplé dny rádi v lesích nebo na jejich okrajích či na loukách, jste vystaveni vyššímu riziku kousnutí infikovaným klíštětem, proto je vhodné nosit do těchto míst dlouhé nohavice a rukávy.

Mnoho osob, které se nakazí tímto virem, nepociťuje vůbec žádné příznaky. Pakliže se však symptomy dostaví, činí inkubační doba encefalitidy obvykle asi 7 až 14 dnů, avšak může se lišit případ od případu. Pokud jde o to, jaké má klíšťová encefalitida příznaky, jedná se v první fázi zejména o horečku, bolest hlavy, zvracení a celkovou slabost. Může následovat bezpříznakové období. O několik dní později se mohou rozvinout závažné příznaky včetně zmatenosti, světloplachosti, špatné koordinace, potíží s mluvením, slabosti paží nebo nohou a záchvatů.

Herpetická encefalitida

Jedním z dalších typů tohoto onemocnění je herpes simplex encefalitida, která způsobuje jak celkové, tak fokální příznaky mozkové dysfunkce. Předpokládá se, že k infekci mozku dochází v tomto případě prostřednictvím přímého přenosu viru z periferního místa do mozku prostřednictvím trigeminálního nebo čichového nervu a nepřímých imunitně zprostředkovaných procesů vyvolávajících zánět. Přesná patogeneze však není jasná a faktory, které urychlují nemoc, zatím nejsou známy.

Stejně jako u klíšťové encefalitidy se také v tomto případě zprvu dostavuje horečka, malátnost, bolest hlavy a nevolnost, přičemž později se mohou projevit vážnější příznaky, jako je letargie, zmatenost a delirium. Počáteční příznaky pak mohou být odlišné u imunokompromitovaných pacientů, což jsou například osoby užívající kortikosteroidy.

Rickettsiové encefalitidy

Někdy mohou být za rozvoj nemoci zodpovědné také vši, které přenáší gramnegativní bakterie s názvem Rickettsia prowazekii. Podle této bakterie je pojmenovaný také typ encefalitidy, již daný mikroorganismus způsobuje. R. prowazekii napadá endotel (tj. vrstva buněk vystýlající cévy), který následně začne nekrotizovat. Nejčastěji přitom bývá postižena prodloužená mícha, Varolův most a bazální ganglia. [6, 7, 8, 9, 10, 11]

Jaké má encefalitida příznaky?

Pokud vás zajímá, jaké má obecně encefalitida projevy, pro akutní formu nemoci bývá charakteristický rychlý nástup příznaků, které se zhoršují v průběhu několika dnů až týdnů. V případě infekční encefalitidy se často nejprve dostavují symptomy podobné chřipce, bolesti hlavy a potíže s uvažováním, myšlením i pamětí. Konkrétní příznaky encefalitidy se pak zpravidla liší podle toho, která oblast mozku je postižena. Mezi fyzické projevy encefalitidy kromě již zmíněných patří dále například:

  • horečka,
  • záchvaty,
  • problémy s pohybem,
  • citlivost na světlo,
  • citlivost na zvuk,
  • ztuhlost krku,
  • ztráta vědomí,
  • ospalost,
  • zmatenost a dezorientace,
  • podrážděnost,
  • úzkost,
  • psychóza,
  • halucinace,
  • změny chování.
Příznaky nádoru na mozku se často objevují v pokročilém stádiu nemoci. Zahrnují třeba poruchy zraku
Přečtěte si také:

Příznaky nádoru na mozku se často objevují v pokročilém stádiu nemoci. Zahrnují třeba poruchy zraku

Podle příčiny infekce a závažnosti nemoci pak může u některých pacientů dojít také k určitým zdravotním komplikacím. V krajním případě může zánět mozek poškodit natolik, že pacient upadne do kómatu, nebo dokonce zemře. Komplikace encefalitidy se pak mohou projevit například následujícími příznaky:

Diagnostika

Pro stanovení diagnózy encefalitidy je zapotřebí podstoupit určité testy, provést lékařskou prohlídku a prodiskutovat anamnézu pacienta. Lékař se může zeptat na aplikovaná očkování, nedávná nachlazení a prodělaná respirační či gastrointestinální onemocnění. Bude chtít také vědět, zda jste na sobě měli v nedávné době přisáté klíště, jestli jste byli v blízkosti domácích či jiných zvířat, nebo zda jste necestovali na určitá místa. Samotné testy na encefalitidu pak mohou zahrnovat:

Vyšetření pak může kromě výše uvedeného zahrnovat i kultivaci sputa, kdy je testován materiál, který pacient vykašlává z plic. Ve vzácných případech se provádí ještě biopsie postižené mozkové tkáně, aby bylo možné vyšetření pod mikroskopem. A nakonec je někdy potřeba podstoupit také monitorování intrakraniálního tlaku za účelem sledování otoku mozku. [17, 18, 19, 20]

Léčba encefalitidy

Pacient musí v rámci léčby dodržovat klid na lůžku, přijímat dostatečné množství tekutin a případně užívat protizánětlivé léky, které mírní bolesti hlavy a horečky. Mezi taková léčiva patří například acetaminofen (paracetamol), ibuprofen či naproxen sodný. Herpetické viry se léčí běžně dostupným aciclovirem intravenózně. Je-li příčinou nemoci virus CMV (cytomegalovirus), lékař pacientovi předepíše také antivirotika (např. Ganciklovir nebo Foscarnet).

S jakým typem encefalitidy jste se léčili?

Některé viry ale kauzálně léčit neumíme. Příkladem je například virus klíšťové encefalitidy, na který lék neexistuje. Jelikož etiologické agens nebývá první dny známo, lékaři často indikují okamžitou léčbu některým z antivirotik nebo antibiotik. Tyto léky mají ovšem svoje nežádoucí účinky.

Pokud testy prokážou autoimunitní příčinu encefalitidy, pak je pacientovi zpravidla doporučeno užívat léky, které se zaměřují na jeho imunitní systém. Jedná se o takzvané imunomodulační léky, kam se řadí například intravenózní nebo perorální kortikosteroidy či intravenózní imunoglobulin. Léčba autoimunitní encefalitidy způsobené nádory pak může zahrnovat chirurgický zákrok, ozařování, chemoterapii nebo kombinaci uvedených léčebných postupů.

Osoby, které jsou hospitalizovány s těžkou encefalitidou, pak obvykle potřebují podpůrnou péči. V rámci ní je pečlivě monitorován pacientův dech a jeho srdeční funkce. Dále mu jsou intravenózně aplikovány tekutiny pro zajištění hydratace a optimální hladiny základních minerálů. Pacientovi jsou zároveň podávány také protizánětlivé léky ke snížení otoku a tlaku v lebce a případně antikonvulzivní léky pro zastavení nebo prevenci záchvatů.

Pokud se u pacienta projeví komplikace spojené s encefalitidou, je možné, že bude potřebovat ještě další terapie, jako je rehabilitace mozku pro zlepšení paměti a kognice nebo fyzioterapie pro zlepšení síly, flexibility, rovnováhy, motorické koordinace a mobility. Aby se nemocná osoba mohla zapojit zpět do běžného života a zvládala každodenní činnosti, doporučuje se podstoupit také ergoterapii. [21, 22, 23, 24, 25, 26]

Možnosti prevence

Nejlepší způsob, jak předejít encefalitidě, je vyhýbat se mikroorganismům, které tuto nemoc mohou způsobit.  Lékaři proto v rámci prevence doporučují očkování proti encefalitidě, a to zejména v případě, pokud máte v plánu cestovat do oblastí, kde hrozí vysoké riziko přenosu virů prostřednictvím klíšťat nebo komárů (exotické nákazy). Existuje však očkování jen proti některým encefalitidám (klíšťová, japonská).

Nejen v zahraničí, ale také v České republice byste se měli vyhýbat expozici klíšťat a komárů, k čemuž vám pomohou kvalitní repelenty. Také je potřeba dodržovat správnou hygienu, to znamená umývat si vždy ruce před jídlem a po použití toalety, abyste zabránili šíření virů a bakterií. A pokud přijdete do kontaktu s někým, kdo má bakteriální encefalitidu, měli byste o tom informovat svého lékaře. [27, 28, 29, 30]

Zdroje: wikiskripta.eu, internimedicina.cz, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, emedicine.medscape.com, sciencedirect.com, ecdc.europa.eu, cdc.gov, my.clevelandclinic.org, hopkinsmedicine.org, webmd.com, healthdirect.gov.au, healthline.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?