Co se dozvíte v článku
Co je ischemická choroba srdeční?
Jako ischemická choroba srdeční (ICHS) se označuje jakékoliv onemocnění, při kterém dochází vlivem zúžení věnčitých tepen k nedokrvování srdce. V důsledku tohoto nedostatečného příjmu krve je srdeční sval vystaven vyšší zátěži, jelikož při své náročné činnosti nedostává potřebné množství živin a kyslíku.
Uvedený nepoměr mezi dodávkou a potřebou kyslíku je pak nazýván slovem ischemie. Tento stav přitom může vést k celé řadě příznaků, které se projevují jak při fyzické, tak i při psychické zátěži. Lékaři navíc rozlišují dva typy tohoto onemocnění, pro které jsou charakteristické určité kardiovaskulární potíže:
- akutní ischemická choroba srdeční: zahrnuje akutní infarkt myokardu (AIM), nestabilní anginu pectoris a náhlou koronární smrt,
- chronická ischemická choroba srdeční: zahrnuje stav po prodělaném AIM, stabilní anginu pectoris, Prinzmetalovu anginu pectoris, koronární syndrom X, němou ischemii myokardu, ICHS manifestující se srdeční nedostatečností a ICHS manifestující se arytmií. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Příčiny ICHS
Jak bylo výše zmíněno, hlavní příčina ischemické choroby srdeční je zúžení věnčitých tepen, ke kterému dochází zpravidla v důsledku rozvoje aterosklerózy. Jinými slovy se jedná o takzvané kornatění cév, které postupem času tvrdnou, ztrácí svou pružnost a jejich stěny tloustnou a stávají se čím dál tím hůře průchodné.
Na vině jsou přitom tukové usazeniny způsobující v cévách zánětlivou reakci, kvůli níž se na cévních stěnách kromě tuku začnou usazovat také další látky a buňky, jako jsou například bílé krvinky. Postupně se tak cévy zúží nebo dokonce může dojít i k jejich úplnému zablokování. Právě tento jev má pak na svědomí špatné zásobování srdce kyslíkem i živinami.
Rizikové faktory
A proč ke vzniku těchto tukových usazenin v cévách vůbec dochází? Možností je hned několik. Velice často se jedná o následek dlouhodobé nadměrné konzumace potravin bohatých na živočišné tuky, které obsahují LDL cholesterol. Tento typ cholesterolu je laicky nazýván jako „zlý“ nebo „špatný“, a to právě kvůli tomu, že je zodpovědný za ucpávání cév.
Původců potíží však může být vícero, přičemž některým z nich lze vlastní snahou a silou vůle zabránit, zatímco jiné se ovlivnit nijak nedají. Co se týká věku a pohlaví, tímto zdravotním problémem jsou nejvíce ohroženi muži nad 45 let a ženy nad 55 let. Kromě vyššího věku pak mohou být příčinou kornatění cév také následující rizikové faktory:
- genetické predispozice
- vysoký krevní tlak,
- zvýšená srdeční frekvence,
- vysoká hladina LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi,
- nízká hladina HDL cholesterolu,
- anémie,
- chronické onemocnění ledvin,
- autoimunitní onemocnění,
- diabetes,
- těhotenská cukrovka,
- nadváha nebo obezita,
- nedostatek pohybu,
- kouření,
- endometrióza,
- časná menopauza,
- užívání hormonální antikoncepce,
- poruchy spánku včetně spánkové apnoe. [7, 8, 9, 10, 11]
Jaké má ischemická choroba srdeční příznaky?
Mnoho lidí zažívá ischemii, aniž by o tom věděli. Někdy totiž tato choroba může být zcela asymptomatická. V takovém případě se hovoří o takzvané tiché nebo němé ischemii, což je poměrně zákeřný jev, jelikož pacienta může postihnout infarkt bez předchozích varovných signálů, které by naznačovaly, že je něco v nepořádku.
Pokud se však projevy ischemické choroby srdeční přeci jen vyskytnou, nejčastěji se jedná o tlak či bolest na hrudi. V případě anginy pectoris bývá tato bolest tupá, svíravá a palčivá. Někdy také vystřeluje do levé paže, pod levou lopatku nebo do dolní čelisti či krku. Obvykle však trvá jen pár minut. Kromě toho se mohou přidat další doprovodné příznaky, jako je například nevolnost, bušení srdce, úzkost či slabost.
Bolest vyvolaná anginou pectoris zpravidla do několika minut odezní, nicméně pokud přetrvává déle než 20 minut, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Příznaky této choroby se projevují v momentě, kdy srdce potřebuje více kyslíku, než je mu tepnami dodáváno. Jeho spotřeba přitom závisí na tepové frekvenci a krevním tlaku. Ve chvíli, kdy musí srdce pracovat více, to znamená, když se pacientovi zvýší puls a krevní tlak, začnou se ozývat anginózní příznaky.
Pokud je věnčitá tepna zcela zablokována a krev se nemůže dostat do srdečního svalu, dochází k odumření části tohoto životně důležitého orgánu. Tento stav se přitom odborně nazývá infarkt myokardu. Jeho vinou pak vzniká v postiženém místě vazivová jizva, která není schopna stahu, což má za následek zhoršení funkce srdce.
V případě infarktu myokardu se také objevuje bolest na hrudi, nicméně ta bývá oproti anginózní bolesti prudká, tlaková a svíravá a nejčastěji se projevuje v oblasti za hrudní kostí, přičemž může vystřelovat také do levé ruky, zad či krku. U anginy pectoris tento příznak obvykle odeznívá, když je pacient v klidu nebo po podání nitroglycerinu. V případě infarktu myokardu tomu tak ale není. Bolest přetrvává dále a může trvat i několik hodin.
Kromě charakteristické bolesti na hrudi se při infarktu mnohdy dostavují také další nepříjemné symptomy, jako je dušnost, nevolnost, zvracení, slabost, pocení nebo dokonce ztráta vědomí. Pakliže se u vás nebo vašeho blízkého uvedené příznaky objeví, je zapotřebí bez prodlení zavolat rychlou záchrannou službu. [12, 13, 14, 15, 16]
Diagnostika ischemické choroby srdeční
Pokud jde o to, jak se stanovuje u ischemické choroby srdeční diagnostika, zpravidla se provádí fyzikální vyšetření a jeden nebo více diagnostických testů. Ze všeho nejdříve však doktor musí zjistit informace o příznacích, které vás trápí, o vaší anamnéze, životním stylu a srdečních chorobách vyskytujících se ve vaší rodině, zejména pak u rodičů a sourozenců.
V rámci fyzikálního vyšetření si lékař poslechne vaše srdce pomocí stetoskopu a změří vám krevní tlak. Následně provede EKG a zároveň vás může nechat absolvovat také cvičební zátěžový test a rentgen hrudníku. Kromě toho se obvykle provádí i krevní testy a pro přesné posouzení srdeční funkce vás lékař může poslat ještě na některé z následujících vyšetření:
Ischemická choroba srdeční: léčba
Léčba ischemické choroby srdeční většinou zahrnuje kompletní změnu životního stylu a eliminaci nebo kontrolu rizikových faktorů, které lze určitým způsobem ovlivnit. Často je také zapotřebí užívat určité léky a někdy je pacientovi doporučeno podstoupit operaci. Léčebný plán, který vám lékař stanoví, je přitom nutné poctivě dodržovat, abyste se vyhnuli vzniku případných zdravotních komplikací.
Rizikové faktory, které mají na svědomí kornatění tepen, pomáhá dostat pod kontrolu farmakologická terapie. Lékař vám proto v případě potřeby může předepsat například léky snižující krevní tlak nebo hladinu LDL cholesterolu v krvi. Na záchvaty stabilní anginy pectoris se pak používá nitroglycerin či ranolazin a dále lze užívat také léky na snížení rizika vzniku krevních sraženin.
Pacienti s mírnými potížemi nebo difuzním typem zúžení cév podstupují zpravidla pouze medikamentózní léčbu. Pokud se zúžení či blokace nachází v krátkém úseku tepny, mohou lékaři navrhnout zákrok zvaný perkutánní transluminální koronární angioplastika, který spočívá v dilataci stenózy v cévě, čímž doje ke zlepšení prokrvení srdečního svalu.
Znáte někoho, kdo se léčí s ICHS?
V případě výrazného zúžení nebo postižení více věnčitých tepen se pak provádí chirurgický zákrok známý pod názvem bypass, při němž dochází k přemostění zúženého místa jinou tepnou nebo žílou daného pacienta. Je-li k přemostění použita tepna, odebírá se buď z předloktí, nebo z hrudní stěny. Žíly se pak používají z vnitřní strany stehen nebo lýtek. [21, 22, 23, 24, 25]
Prevence ischemické choroby srdeční
Pakliže trpíte ischemickou chorobou srdeční, měli byste se v rámci prevence především zaměřit na to, co jíte a jakým způsobem trávíte své dny, jelikož zdravý životní styl hraje při léčbě ICHS zásadní roli. Abyste dostali nemoc pod kontrolu a zlepšili svůj zdravotní stav, je nezbytné pravidelně se hýbat a omezit konzumaci potravin s vysokým obsahem sodíku, nasycených tuků a cukru.
Obecně se na srdeční choroby doporučuje dodržovat takzvanou středomořskou dietu, která je založená na konzumaci převážně rostlinné stravy a v menší míře ryb, drůbežího masa, vajec a mléčných výrobků. Váš jídelníček by měl obsahovat hodně zeleniny a neměly by chybět ani zdroje kvalitních rostlinných tuků, kam patří například extra panenský olivový olej, ořechy a semínka.
Minimálně pět dní v týdnu by se pak měl pacient po dobu alespoň 30 minut v kuse věnovat nějaké pohybové aktivitě. Může se přitom jednat například o procházku, jízdu na kole, plavání nebo jakékoliv jiné cvičení či sport. Pakliže pacient trpí nadváhou či obezitou, je vhodné ve spolupráci s odborníky také zapracovat na snížení BMI. Kromě toho je potřeba omezit alkohol a samozřejmě přestat kouřit.
V případě, že se už zotavujete z prodělaného infarktu myokardu, doporučuje se absolvovat kardiovaskulární rehabilitaci, která by vám měla pomoci zlepšit kvalitu vašeho života a zároveň také předejít případným dalším srdečním příhodám. Jedná se o řízený program, který obvykle zahrnuje jak fyzickou aktivitu, tak i vzdělávání v oblasti zdravého stravování a poradenství ohledně duševního zdraví. [26, 27, 28, 29]
Zdroje: wikiskripta.eu, ikem.cz, fnhk.cz, nzip.cz, nemjil.cz, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, heart.org, bhf.org.uk, cdc.gov, clinicbarcelona.org, uvmhealth.org, lf.upol.cz