Nedostatek draslíku v těle může ohrozit pacienta na životě. Jak se projevuje?

Co je draslík?

Draslík neboli kalium (K) je velice důležitý prvek z řady alkalických kovů, který má hojné zastoupení v zemské kůře. Představuje však i nezanedbatelnou složku mořské vody, můžete ho najít prakticky ve všech podzemních minerálních pramenech a zároveň patří mezi nejrozšířenější prvky v živých organismech, které bez něj nemohou správně fungovat.

Ačkoliv se v souvislosti se zdravím častěji skloňují jiné látky, jako je například vitamín C nebo hořčík, udržování správné hladiny draslíku v krvi je ve skutečnosti pro člověka zásadní. Jedná se o třetí nejvíce zastoupený minerál v lidském těle, přičemž 98 % této látky je obsaženo v buňkách. Z toho 80 % připadá na buňky svalové a zbylých 20 % se nachází v kostech, játrech a červených krvinkách.

Pro správné fungování lidského organismu je draslík naprosto nezbytný, jelikož se výrazně podílí na udržování stability vnitřního prostředí. Funguje totiž jako elektrolyt, který se ve vodě rozpouští na ionty schopné vést elektřinu. Přítomnost elektrolytů v lidském těle pak zásadně ovlivňuje mnoho důležitých funkcí včetně přenosu nervových vzruchů mezi buňkami.

Hodnoty draslíku v krvi jsou přísně regulovány pomocí ledvin. Správná hladina je přitom velice důležitá a jakákoliv větší odchylka koncentrace draslíku v krvi od optimálního stavu (nedostatek draslíku či nadbytek draslíku) může zdraví pacienta vážně ohrozit.

Jaké má draslík účinky?

Draslík je pro lidský organismus nenahraditelný, jelikož napomáhá správnému fungování veškerých buněk a tkání. Společně se sodíkem, hořčíkem a vápníkem udržuje optimální rovnováhu vody v organismu. Zhruba 60 % těla je tvořeno vodou, přičemž více než 40 % této tekutiny se nachází uvnitř buněk a zbytek je obsažen v krvi, v míše nebo v prostoru mezi buňkami.

Je to právě množství vody uvnitř buněk a ve vnějším prostředí, na které má vliv koncentrace přítomných elektrolytů. Draslík se sodíkem a dalšími prvky v těle napomáhají vytvořit rovnováhu tekutin a udržují optimální poměr vody v tkáních. Pokud se zde vyskytne nějaký problém, dochází k dehydrataci a špatná rovnováha tekutin může negativně ovlivnit také zdraví ledvin nebo srdce.

Kromě udržování vhodného poměru vody v těle je draslík nezbytný také pro správné fungování nervové soustavy. Ionty draslíku a sodíku totiž generují nervové impulsy a zajišťují jejich přenos po celé délce nervového systému, čímž umožňují pohyb svalů. Mají tedy vliv na veškeré svalové kontrakce a reflexy.

Přečtěte si také:

Vysoký krevní tlak může být velice nebezpečný. Jak ho poznáte?

Draslík v těle pacienta dále napomáhá správné funkci kardiovaskulárního systému, udržuje pravidelný srdeční rytmus a zároveň reguluje krevní tlak. Normální hladina draslíku je tedy jistou prevencí rozvoje hypertenze, čímž částečně zabraňuje mozkovým i srdečním příhodám. Faktorů vzniku těchto zdravotních komplikací je ale mnoho a samotná optimální hodnota draslíku nestačí a nemusí zabránit vzniku daných nemocí. Poruchy srdečního rytmu ani zástava srdce v důsledku zvýšené či snížené hladiny draslíku v krvi dnes ovšem nejsou ničím neobvyklým.

Aby toho nebylo málo, draslík umožňuje přeměnu krevního cukru na glykogen, který se ukládá ve svalech a v játrech. Představuje také přirozené diuretikum, povzbuzuje vylučování moči z těla a pomáhá tak odstranit z organismu všechny škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu. Zároveň udržuje v těle alkalické prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví kostí a svalů.

V kombinaci s hořčíkem a dalšími prvky funguje draslík v přiměřené hladině jako prevence proti poškození ledvin. Má ovšem pozitivní vliv také na fungování jater a jeho vliv na distribuci tekutin je významný, takže se často skloňuje při léčbě zadržování vody a jeho snížená hladina může stát za problémy s nafouklým břichem. Na přísun draslíku by ale měli dbát i sportovci, protože jeho přítomnost zajišťuje buňkám proces výroby energie a posiluje imunitu.

Doporučená denní dávka draslíku

Co se týče správného dávkování, v ideálním případě by měl dospělý člověk zkonzumovat zhruba 2000–4000 miligramů draslíku v průběhu jednoho dne. U malých dětí je pak doporučená denní dávka o něco menší, konkrétně 500–2000 miligramů. Toto množství nicméně bez problémů zkonzumujete jako součást běžných potravin.

Přírodní zdroje draslíku

Draslík se samozřejmě přirozeně vyskytuje v okolním prostředí, ale najdete ho také v mnoha potravinách, které jsou součástí vašeho běžného jídelníčku. Mezi nejbohatší zdroje draslíku se v tomto případě řadí:

• ovoce (banány, jablka, pomeranče, hroznové víno, datle),
• sušené ovoce (meruňky, fíky, datle),
• zelenina (hrášek, rajčata, květák, kapusta, špenát),
• obilné klíčky,
• ořechy,
• sója,
• brambory,
• fazole,
• avokádo,
• houby,
• vejce,
• hovězí maso,
• ryby (losos, sardinky),
• černý čaj a káva.

Nedostatek draslíku

Nízký draslík v krvi se odborně označuje jako hypokalémie. Normální koncentrace draselných iontů se u dospělých pohybuje v rozmezí od 3,8 do 5,3 mmol/litr. Pokud jejich množství v krvi pacienta klesne pod 3,8 mmol/litr, lékaři hovoří o nedostatku draslíku. Tento problém může nenávratně poškodit ledviny, vyvolává svalové křeče a další nepříjemné příznaky a zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.

Co způsobuje nedostatek draslíku?

Kromě příznaků, které se s tímto problémem pojí, pacienty zajímá hlavně to, jaké má nedostatek draslíku příčiny. Na vině přitom může být celá řada různých faktorů, které není radno podceňovat. Sem patří například:

• užívání léků, které snižují koncentraci draslíku – především některá diuretika, jako je furosemid, který se užívá při léčbě srdečního selhání a vysokého krevního tlaku,
• nízká hladina krevního cukru – to je nebezpečné hlavně u diabetiků, kteří jsou léčeni pro příliš vysokou hladinu krevního cukru, což často vede také k prudkému poklesu draslíku,
• nedostatečný přísun draslíku v potravě,
• velké ztráty draslíku při déletrvajících průjmech nebo v důsledku zvracení,
• Connův syndrom, Bartterův syndrom či renální tubulární acidóza,
• problémy s ledvinami nebo nadledvinkami,
• rozvoj ledvinových kamenů,
• dlouhodobé užívání projímadel,
• alkoholismus,
• léčba dlouhodobě neléčeného diabetu.

Nedostatek draslíku v krvi hrozí také osobám, které dodržují různé nízkokalorické diety, nebo třeba profesionálním sportovcům. Pozor by si ovšem měli dát všichni pacienti, kteří podstupují dlouhé a náročné sportovní tréninky, kdy dochází k zahřívání těla, nadměrnému pocení a výrazným ztrátám minerálů. Takoví lidé by si měli přísun draslíku hlídat a v případě potřeby tento prvek doplňovat.

Jaké má nedostatek draslíku projevy?

Při nedostatku draslíku dochází u pacienta k rozvoji celé řady nepříjemných symptomů, které mohou značně omezit jeho běžné fungování. Mezi nejčastější komplikace patří celková únava, svalová slabost a gastrointestinální obtíže, přičemž patrné bývají také změny na EKG. Může dojít k poškození ledvin, zrychlí se srdeční akce a v nejhorším případě se pacientovi dokonce může zastavit srdce.

%

%

%

%

%

%

Příznaky nedostatku draslíku:

• bolesti hlavy a závratě,
• hučení v uších,
• nespavost,
• celková únava a ospalost,
• slabost a svalové křeče,
• špatná koncentrace a problémy s pamětí,
• změny nálad, roztěkanost a deprese,
• mravenčení nebo brnění v končetinách,
• nevolnost a zvracení,
• zácpa,
• plynatost a bolestivé větry,
• nepravidelný srdeční rytmus,
• bezdůvodné bušení srdce,
• vysoký krevní tlak.

Nedostatek draslíku způsobuje pacientům také snížení pevnosti kostí, jelikož dochází ke zvýšenému vylučování vápníku močí, a výjimkou nejsou ani nepříjemné bolesti kloubů. Nemocní se potýkají s tachykardií a hrozí jim zvýšené riziko rozvoje srdečních chorob, mrtvice a vzniku ledvinových kamenů.  

Problémy s nedostatkem draslíku je možné vyřešit prostřednictvím konzumace vhodných potravin, které jsou uvedené výše. Sportovcům se pak doporučuje přijímat draslík také v doplňcích stravy, což zaručí, že je ztráty vlivem zvýšeného pocení a námahy nijak neohrozí. To samé platí i pro pacienty, kteří mají málo draslíku v krvi vlivem onemocnění nebo jiných faktorů. Ideální je ovšem poradit se o tomto kroku nejprve s ošetřujícím lékařem.

Nadbytek draslíku

Ačkoliv užívání většího množství draslíku může pomoci vyřešit výše zmíněné obtíže, s jeho konzumací byste to rozhodně neměli přehánět. Nedostatek draslíku by se totiž rychle mohl změnit v opačný problém, kterým je zvýšený draslík v krvi neboli hyperkalémie. O té lékaři hovoří ve chvíli, kdy hladina draslíku u dospělého stoupne nad 5,3 mmol/litr.

Co způsobuje nadbytek draslíku?

Stejně jako v případě hypokalémie je možné i zde najít celou řadu různých příčin, které mohou být za rozvoj obtíží zodpovědné. Nadbytek draslíku v těle mohou pacienti zaznamenat, pokud se jich týká některá z následujících problémů:

• zvýšený přísun draslíku (například v tabletách nebo v infuzích),
• užívání léků, které zvyšují hodnoty draslíku (ACE-inhibitory a diuretika spironolakton či eplerenon),
• rozvoj rozsáhlého nádorového onemocnění a jeho léčba chemoterapií či radioterapií,
• akutní nebo chronické selhání ledvin,
• vysoká hladina krevního cukru,
• Addisonova choroba.

Jaké má nadbytek draslíku projevy?

Ačkoliv v některých případech může být hyperkalémie zcela asymptomatická, jindy dokáže člověka pořádně potrápit. Typické jsou například změny na EKG (opačné než u hypokalémie), ale objevit se mohou i některé z následujících zdravotních obtíží:

• brnění v končetinách,
• podrážděný žaludek,
• pocity slabosti,
• zmatenost,
• nevolnost,
• průjmy a zvracení,
• nepravidelná srdeční akce,
• zástava srdce.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Zdroje: stefajir.cz, lekarna.cz, cs.medlicker.com