Tumor může vzniknout prakticky kdekoliv v těle. Ne vždy je zhoubný, přehlížet byste ho ale neměli

5. 2. 2025 7:30
přidejte názor

Uvnitř i na povrchu lidského těla se mohou objevovat nejrůznější abnormální novotvary známé jako tumory. Karcinomy a sarkomy patří mezi maligní tumory a vyžadují onkologickou léčbu. Benigní adenomy, lipomy či myomy často nezpůsobují žádné potíže, ale měly by se alespoň sledovat.

Když se řekne tumor, většině lidí se automaticky vybaví zhoubné nádory a onkologie. Ne každý útvar ale musí být hned nutně maligní. V lidském těle se může objevovat celá řada novotvarů, která nijak neohrožuje zdraví. To ale neznamená, že bychom měli přítomnost nebolestivých či drobných útvarů ignorovat.

Co se dozvíte v článku
  1. Co je tumor?
  2. Příčiny tumorů
  3. Příznaky tumoru
  4. Druhy tumorů

Co je tumor?

Tumor je odborný výraz vycházející z latiny, který popisuje jakékoliv chorobné zduření tkáně. Tumor je tak na první pohled viditelný či snadno nahmatatelný abnormální novotvar, který se může objevit kdekoliv na těle. Zatímco některé útvary jsou skutečně drobné, jiné mohou dosahovat velkých rozměrů a utlačovat vnitřní orgány.

Pokud je u pacienta nalezen nádor, nemusí jít nutně hned o rakovinu. Mnoho tumorů je nezhoubných, což znamená, že nejsou život ohrožující. Všechny patologické útvary je ale nutné pečlivě vyšetřit a monitorovat, protože některé patří mezi prekancerózy a mohou se časem vyvinout v maligní nádory. [1, 2, 34]

Příčiny tumorů

V lidském těle se neustále tvoří nové a nové buňky, které nahrazují buňky staré, poškozené a odumřelé. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, začne se tvořit velké množství buněk bez ohledu na to, zda je to potřeba. Buňky se pak tvoří mnohem rychleji a mohou vytvořit novotvar. Podle odborníků existuje celá řada rizikových faktorů, které mohou přispívat ke vzniku tumorů.

Rizikové faktory benigních tumorů

  • místní poranění,
  • infekce,
  • expozice environmentálním toxinům (toxiny z hub, aflatoxin a jiné toxiny),
  • nezdravá strava,
  • stres.

Rizikové faktory maligních tumorů

  • kouření,
  • nadměrné pití alkoholu,
  • rakovina v rodinné anamnéze,
  • nadváha a obezita,
  • nadměrné opalování bez ochranných prostředků,
  • některé dědičné stavy a genetické mutace,
  • expozice azbestu, arsenu a jiným toxinům,
  • radiační zátěž,
  • virové infekce (lidský papilomavirus, virus Epsteina-Barrové, HIV a jiné). [5, 6, 7, 8]

Příznaky tumoru

Projevy tumorů se mohou hodně lišit podle jejich typu a původu. Nezhoubné útvary zpravidla nebolí, někdy jsou ale trochu citlivější. Mohou být hmatatelné a či viditelné jako vystouplý hrbolek nad úrovní kůže. Pokud je nádor maligní, může být v místě růstu přítomna bolest, výrazné změny povrchu kůže (ulcerace, záněty a zarudnutí) a jiné nápadné symptomy.

Zatímco některé nádory na sebe upozorní hodně výrazně, jiné lékař objeví až při rutinní prohlídce či při vyšetření tumor markerů. Pacienty někdy do ordinace dovedou nespecifické příznaky, které přetrvávají delší dobu a nemají jasnou příčinu:

  • horečka,
  • zimnice
  • silná únava,
  • ztráta chuti k jídlu,
  • nevysvětlitelné hubnutí,
  • nápadná bledost a slabá výdrž,
  • zvětšení lymfatických uzlin,
  • noční pocení.

Některé vysoce agresivní typy nádorů, kam patří třeba rakovina slinivky břišní, se začnou navenek projevovat až v pokročilé fázi. Proto je zde bohužel velice špatná prognóza a vysoká úmrtnost. [9, 10, 11, 12]

Druhy tumorů

Základní klasifikace rozlišuje tumory benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné). Také se můžete setkat s prekancerózními změnami, které se mohou potenciálně stát maligními.

Benigní tumor

Nezhoubné nádory jsou ohraničené, rostou pomalu a nemají tendenci tvořit metastázy. Nejsou rakovinné, tím pádem neohrožují pacienta na životě. V některých případech ale mohou utlačovat okolní orgány, tlačit na krevní cévy či způsobovat jiné potíže, kvůli kterým je pak lékaři musí odstranit. Benigní tumory mohou vyrůstat z různých tkání, nejčastěji se objevují:

  • Adenomy: vznikají ze žlázových epitelových tkání. Nejčastěji se objevují adenomy štítné žlázy, hypofýzy, nadledvin či v tlustém střevě. Některé typy adenomů se mohou stát zhoubnými, což se stává hlavně u kolorektálního adenomu.
  • Fibromy: vyrůstají z pojivové tkáně. Často se objevují na kůži ve formě měkkých či tvrdých výrůstků.
  • Hemangiomy: jde o nezhoubné útvary vznikající pomnožením krevních cév. Hemangiomy se většinou tvoří na povrchu kůže, kde vypadají jako červené skvrny.
  • Lipomy: benigní nádory z tukových buněk rostou obvykle pomalu. Většinou nezpůsobují bolesti či jiné potíže, ale pacientům mohou vadit i z estetických důvodů. Častěji se objevují v souvislosti s obezitou.
  • Myomy: vyrůstají z buněk hladké svaloviny, která tvoří stěnu dělohy. Jedná se o nejčastější nezhoubný nádor v děloze, objevuje se až u 20–40 % žen v reprodukčním věku. Myomy mohou způsobit potíže s plodností i jiné problémy.
  • Osteochondromy: tyto nezhoubné útvary vyrůstají z kostní tkáně. Objevují se často v blízkosti velkých kloubů, jako jsou kolena a ramena. [13, 14, 15, 16]
Příznaky rakoviny děložního čípku se nemusí projevit hned. Pravidelné prohlídky jsou nejlepší prevence
Přečtěte si také:

Příznaky rakoviny děložního čípku se nemusí projevit hned. Pravidelné prohlídky jsou nejlepší prevence

Maligní tumor

Zhoubné nádory mají tendenci šířit se do okolí a vytvářet metastázy. Zatímco některé druhy rakoviny jsou poměrně dobře léčitelné, jiné mají velice špatnou prognózu. Maligní tumory rostou někdy hodně rychle, záleží ale na konkrétním typu nádoru.

  • Karcinomy: jde o nejběžnější typ zhoubného nádoru, který vyrůstá z epiteliální tkáně. Časté jsou karcinomy prsu, ledvin, plic, žaludku, prostaty či tlustého střeva.
  • Sarkomy: vznikají z buněk měkkých tkání, kam patří buňky svalové, cévní, tukové, vazivové či nervové. Jde tedy o pestrou skupinu maligních útvarů, která zahrnuje třeba liposarkomy, fibrosarkomy, osteosarkomy či leiomyosarkomy.
  • Blastomy: vznikají z nezralých nediferencovaných buněk (blastů), často se objevují již v dětském věku. Mezi běžné subtypy patří hepatoblastom (nádor jater), nefroblastom (nádor ledvin) či meduloblastom (nádor mozku).
  • Meningeomy: tyto nádory mozku rostou hodně pomalu a dosahují velkých rozměrů. Často ale mívají benigní charakter. Pokud je tumor mozku maligní, označuje se jako meningosarkom. [17, 18, 19, 20]

Prekanceróza

Prekancerózy jsou buněčné změny, které ještě nejsou samy o sobě rakovinné, ale mohou předcházet vzniku rakoviny. Typicky mezi ně patří dysplazie děložního čípku, Barretův jícen nebo aktinická keratóza. Pacienti by měli pravidelně docházet na preventivní prohlídky a podstupovat screeningová vyšetření, která se zaměřují na včasnou detekci prekancerózy.

Pseudotumor

Existují ještě pseudotumory, což jsou útvary, které mohou makroskopicky připomínat benigní či maligní tumory. Zánětlivý pseudotumor je zduřelá tkáň v místě chronického zánětu. Specifickým typem pseudotumoru je tzv. Schlofferův tumor, který vzniká v reakci na nějaké cizorodé těleso (třeba vstřebatelný steh ponechaný v zašité ráně). [21, 22, 23, 24]

Zdroje: nih.gov, nhs.uk, cancer.gov, healthline.com, medlineplus.gov, webmd.com, medicalnewstoday.com, clevelandclinic.org, cancer.ca, dermatologiepropraxi.cz, stefajir.cz, muni.cz, mou.cz, nzip.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?