Co je zinek?
Co se dozvíte v článku
Zinek (chemická značka Zn, latinsky Zincum) je minerál, který patří mezi nejdůležitější stopové prvky v lidském organismu. V malém množství je potřebný ke správnému vývoji a růstu, nachází se v každé buňce i orgánu a výrazně se podílí na metabolismu makroživin, bílkovin, sacharidů či mastných kyselin. Pro život je tedy zcela nepostradatelný.
V lidském těle se zinek účastní více než 300 různých biochemických reakcí, a to včetně trávení, metabolických dějů či nervových funkcí. Jelikož si ho tělo neumí samo vyrobit, člověk musí přijímat zinek v potravinách nebo třeba ve formě doplňků stravy. Pokud jde o to, jaké má zinek vlastnosti, je nezbytný pro velké množství procesů, kam patří například:
- imunitní funkce,
- genová exprese,
- enzymatické reakce,
- proteosyntéza,
- syntéza DNA,
- růst a vývoj,
- hojení ran. [1]
Aby toho nebylo málo, dostatečný přísun zinku je podstatný také pro zdraví pokožky a produkci bílkovin. Závisí na něm pacientův tělesný růst, jelikož hraje důležitou roli při vývoji a dělení jednotlivých buněk. Kromě toho je pak zinek potřebný také pro správné čichové a chuťové vnímání, jelikož jeden z enzymů, které o daných smyslech rozhodují, je na tomto minerálu závislý. [2, 3, 4, 5]
Jaké má zinek účinky na lidské zdraví?
Zinek je esenciální minerál, který lidské tělo využívá mnoha různými způsoby. Kromě toho, že hraje roli při aktivaci více než 300 různých enzymů, zároveň může snižovat riziko některých onemocnění, která souvisí s přibývajícím věkem. Podporuje také normální růst a vývoj během těhotenství, dětského věku i dospívání.
Výzkumy dále ukazují, že zinek pomáhá zlepšit imunitní funkce, podporuje zdraví pokožky, má pozitivní vliv na lidské srdce i zrak a zároveň představuje jeden z faktorů, které stabilizují hladinu cukru v krvi. Kromě toho může být prospěšný také v jiných oblastech, jako je trávení, plodnost nebo léčba kožních obtíží. Jeho nedostatek naopak může mít na lidský organismus velmi negativní vliv. [6, 7]
Posílení imunitního systému
Jednou z nejdůležitějších funkcí zinku v lidském organismu je podpora správné činnosti imunitního systému. Tento minerál je totiž nedílnou součástí imunitních buněk (hlavně T-lymfocytů) a podílí se na přenosu signálů od buňky k buňce. Pokud ho má člověk v těle nedostatek, vede to k celkovému oslabení imunitní odpovědi a zhoršení obranyschopnosti. Užívání zinku v podobě doplňků stravy naopak buňky imunitního systému stimuluje, brání oxidačnímu poškození a snižuje riziko infekce. [8, 9, 10]
Růst a vývoj
K čemu je dobrý zinek z pohledu tělesného vývoje? Mnohé studie dokazují, že tento minerál hraje nepostradatelnou úlohu v období dětství a dospívání, kdy se lidský organismus formuje. Jeho nedostatek může u malých pacientů způsobit výrazné narušení růstu, a proto je nutné, aby ho lidé přijímali v dostatečném množství. [11]
Hojení ran
Pokud jde o to, na co je dobrý zinek, velice důležitou roli hraje tento stopový prvek při regeneraci pokožky. Běžně se tak používá třeba při léčbě popálenin, vředů nebo dalších kožních obtíží, jelikož celkově urychluje hojení ran, je nezbytný pro syntézu kolagenu a podporuje také správné fungování imunitního systému. Kromě toho má vliv na zánětlivou odpověď organismu a jeho užívání (zinek jako doplněk stravy) může pomoci s odstraněním různých kožních defektů. [12, 13]
Protizánětlivá činnost
Podle lékařů ovlivňuje zinek zdraví člověka na mnoha úrovních. Kromě podpory imunitního systému zároveň snižuje oxidační stres, který může u pacienta vyvolat chronický zánět, jenž přispívá k rozvoji mnoha nebezpečných onemocnění, jako jsou například kardiovaskulární choroby, různé druhy rakoviny nebo poruchy kognitivních funkcí. Zinek zároveň snižuje hladinu některých zánětlivých proteinů, které se v těle nachází, a může pomoci v boji proti infekci. [14, 15]
Regenerace pokožky a léčba akné
Pravidelný příjem zinku je důležitý nejen z pohledu růstu a vývoje, ale také jako prevence kožních obtíží. Přispívá totiž k ochraně buněk před oxidativním stresem, brání jejich poškození působením volných radikálů a hraje nezastupitelnou roli v mnoha biologických procesech. Kromě toho se pak často hovoří také o dalších pozitivních účincích tohoto minerálů, které má:
- zinek na pleť,
- zinek na vlasy,
- zinek na nehty.
Některé studie navíc odhalily, že existuje spojitost mezi hladinou zinku v lidském těle a rozvojem akné. Lidé, kteří se s projevy tohoto onemocnění potýkají, totiž údajně mají nižší úroveň zinku než jedinci se zdravou pletí. Právě z toho důvodu se často doporučuje používat kosmetické prostředky s obsahem tohoto minerálu (různé krémy nebo gely), ale i doplňky stravy s obsahem zinku, které zmírňují zánět, potlačují růst bakterií a snižují aktivitu mazových žlázek.
Kromě toho, že se využívá zinek na akné, je vhodný i pro všechny osoby, které bojují s hrubými, padajícími, rychle se mastícími, nebo naopak příliš suchými vlasy, u nichž naprosto schází přirozený lesk. Zároveň může pomoci lidem s křehkými a lámavými nehty i těm, kteří se potýkají s rozvojem nepříjemných nehtových plísní (onychomykózy). [16, 17, 18]
Plodnost a reprodukce
Aby toho nebylo málo, podle lékařů je zinek prvek, jenž pozitivně působí na mužskou i ženskou plodnost. Zatímco u žen má tento minerál vliv především na růst zárodečných buněk a reguluje hormonální funkce, buněčné dělení či ovulaci, v případě mužské části populace ovlivňuje hlavně množství a kvalitu spermií.
Pokud má pacient zinku nedostatek, tento stav se u něj může projevit špatnou kvalitou spermatu a příliš nízkým počtem spermií, což často souvisí také s neplodností. Užívání zinku v podobě doplňků stravy naopak může pomoci ochránit spermie před škodlivými vlivy a působením toxinů. Zároveň může zvýšit objem spermatu, pohyblivost spermií i hladinu testosteronu. [19, 20]
Nižší riziko vzniku některých chorob
Zinek pomáhá snížit oxidační stres, zlepšuje imunitní odpověď a podporuje činnost T-lymfocytů i NK buněk, které chrání pacientův organismus před rozvojem infekce. Díky tomu pak může snižovat také riziko vzniku některých onemocnění, které často souvisí s přibývajícím věkem. Patří sem například zápal plic (pneumonie), různé infekční choroby nebo věkem podmíněná makulární degenerace.
Například senioři, kteří užívali jako doplněk stravy zinek, měli podle studie lepší imunitní odpověď na zátěžové stavy, jako je například očkování proti chřipce. Také lépe reagovali na patogeny, které jsou zodpovědné za rozvoj zápalu plic, a toto onemocnění u nich proto mělo nižší výskyt. Kromě toho pak u nich došlo i ke zlepšení kognitivních funkcí. [21, 22, 23]
Denní dávka zinku
Pokud jde o to, jaké má zinek dávkování, konkrétní doporučení jsou uvedena například v publikaci Dietary Reference Intakes (DRIs), která se soustředí hned na několik různých prvků. Denní příjem zinku je přitom potřebný k udržování rovnováhy a stabilizovaného stavu, jelikož lidské tělo nemá žádný speciální systém k ukládání tohoto minerálu a potřebuje ho přijímat zvenčí.
Množství zinku, které by měl člověk každý den zkonzumovat, se samozřejmě liší v závislosti na mnoha různých faktorech. Jde například o pohlaví, ale také o věk pacienta nebo jeho aktuální zdravotní stav. Jaká je tedy podle lékařů pro zinek doporučená denní dávka? Národní institut zdraví (NIH) uvádí následující doporučené hodnoty (DDD zinku):
- děti (1–3 roky) – 3 mg,
- děti (4–8 let) – 5 mg,
- děti (9–13 let) – 8 mg,
- muži starší 14 let – 11 mg,
- ženy starší 14 let – 8 mg,
- zinek v těhotenství – 11 mg,
- zinek při kojení – 12 mg.
Maximální tolerovatelné množství zinku, které může člověk během jednoho dne přijmout, činí zhruba 40 mg. Trpí-li však pacient chronickým nedostatkem tohoto minerálu v důsledku genetické poruchy nebo třeba nějakého závažného onemocnění, může na doporučení lékaře užívat i vyšší dávky zinku. Nejlépe se přitom vstřebávají doplňky stravy, které obsahují tento prvek ve formě citrátu zinečnatého či glukonátu zinečnatého. [24, 25]
Které potraviny obsahují zinek?
Nejlepším způsobem, jak tento minerál do těla dostat, je konzumace pestré stravy. Přírodní zinek se totiž nachází v řadě potravin rostlinného i živočišného původu, takže lidé, kteří se normálně stravují a dbají na to, aby byl jejich jídelníček rozmanitý, obvykle nemají problém zajistit jeho dostatečný přísun. Absorpce zinku nicméně s věkem klesá a seniorům nemusí příjem zinku v potravě stačit.
Pokud jde o to, jaké má zinek zdroje, je dobře známé, že nejvíce tohoto minerálu obsahují ústřice. Většina lidí na našem území nicméně doplňuje zinek konzumací drůbežího a červeného masa, jelikož zde plody moře nejsou tak dostupné jako v přímořských destinacích. Mezi potraviny bohaté na zinek se pak konkrétně řadí například:
- mořské plody – hlavně ústřice, mušle, krevety, humři nebo krabi,
- ryby – losos, platýs, sardinky, mořský jazyk a další,
- maso a drůbež – hovězí, vepřové, jehněčí, krůtí či kuřecí,
- luštěniny – fazole, čočka, cizrna,
- obilniny a cereálie – oves, hnědá rýže, quinoa,
- ořechy a semena – dýňová semínka, slunečnicový semínka, kešu oříšky,
- některé typy zeleniny – kapusta, hrášek, chřest,
- mléčné výrobky – mléko, sýry, jogurty,
- vejce,
- houby.
V jedné porci ústřic (85 g) se nachází 74 mg zinku, což zdaleka převyšuje jakékoliv další zdroje. Hovězí maso (85 g) pak obsahuje zhruba 5,3 mg zinku, vepřové (85 g) asi 2,9 mg zinku a totéž platí i pro porci vařených fazolí (90 g). Někteří výrobci potravin pak dokonce přidávají tento stopový prvek do svých výrobků, čímž pomáhají lidem dosáhnout doporučené denní dávky zinku. Konkrétně jde například o mouku nebo o cereálie.
Zatímco potraviny živočišného původu obsahují zinek v pro tělo poměrně lehko vstřebatelné formě, z potravin rostlinného původu (například cereálie nebo luštěniny) se tento minerál vstřebává podstatně hůře. To je způsobeno skutečností, že dané potraviny obsahují další látky, které brání vstřebávání zinku v trávicím traktu. [26, 27, 28]
Co se týče vegetariánské a veganské stravy, i zde je nutné myslet na to, v čem je zinek obsažen, aby ho člověk prostřednictvím stravy přijímal v dostatečném množství. Mezi dobré zdroje zinku patří třeba fazole, ořechy, semena, kvasnice nebo obilné klíčky. Problém ale může spočívat v tom, že se zinek z potravin rostlinného původu hůře vstřebává. Proto by vegetariáni a vegani měli konzumovat až o 50 % větší množství zinku než ostatní nebo se souhlasem lékaře vyzkoušet doplňky stravy. [29]
Léky a doplňky stravy se zinkem
Co obsahuje zinek, pokud nejde o přírodní zdroje? Jelikož je zinek velice důležitý pro správné fungování lidského těla a někteří lidé ho nedokáží v jídelníčku přijmout dostatečné množství, kromě potravin bývá obsažen také v řadě doplňků stravy. Nejčastěji obsahují zinek tablety a pastilky, které mohou být doplněné také o jiné prvky. Patří sem třeba:
- Walmark Zinek Forte,
- Selen a Zinek Forte,
- Bioaktivní Zinek,
- REVITAL Vápník, Hořčík, Zinek + vitamín D3 + K1,
- GS Vápník, Hořčík, Zinek PREMIUM,
- AVITA Zinek, Selen,
- VITAR Vitamin C + Zinek + Echinacea + Šípek,
- zinek pro děti (ve formě gumových medvídků).
Ať už obsahují doplňky stravy zinek samotný, nebo jde o kombinaci s jinými prvky či vitamíny, vždy je nutné se o jejich konzumaci poradit s ošetřujícím lékařem. Při používání těchto doplňků, které jsou obecně dobře snášeny, dle jeho doporučení pak mohou mít pozitivní efekt na pacientovo zdraví. U některých však může mít zinek vedlejší účinky, jako je nevolnost, zvracení, průjem či bolest žaludku.
Pokud člověk překročí doporučenou denní dávku (40 mg), objevují se také příznaky podobné chřipce, kam se řadí především horečka, kašel, bolest hlavy a celková únava. Zinek navíc může v některých případech bránit tělu v absorpci mědi, což mívá za následek její nedostatek. Kromě toho narušuje vstřebávání některých antibiotik a může snižovat jejich účinnost.
Vzhledem k tomu, že zinek podporuje správné fungování imunitního systému a má i řadu dalších prospěšných účinků na lidský organismus, přidává se také do různých léků. Často se například vyskytuje zinek ve spreji, který slouží k uvolnění ucpaného nosu (dekongestivum), ale bývá také součástí různých pastilek nebo bonbónů proti kašli a nachlazení. [30, 31, 32]
Nedostatek zinku
Ačkoliv je kritický nedostatek zinku spíše vzácností a převážná většina dětí i dospělých má tohoto minerálu v těle dostatek, může se stát, že některým jedincům zinek v potravě zkrátka nebude stačit. Nedostatkem zinku trpí například senioři, u nichž se s přibývajícím věkem projevuje zhoršené vstřebávání tohoto minerálu ve střevě, ale může ohrozit také další skupiny lidí, kam patří:
- jedinci se zvláštními genetickými mutacemi,
- lidé závislí na alkoholu,
- osoby užívající léky na potlačení imunity (imunosupresiva),
- kojené děti, jejichž matky nemají zinek v těle v dostatečném množství.
Má-li člověk v organismu zinku nedostatek, v těžších případech se to projeví například narušením růstu a vývoje, opožděným pohlavním dozráváním (pozdním nástupem puberty), ale i přítomností dalších symptomů. Sem patří především chronické průjmy, rozsáhlé kožní vyrážky, oční léze, hypogonadismus nebo zhoršené hojení ran. Kromě toho si pak u postiženého můžete všimnout poruch chování a mentální letargie.
Mírné formy nedostatku zinku jsou poměrně běžné. Často postihují například děti z rozvojových zemí, kterým nejsou schopné poskytnout zinek potraviny (a zároveň většinou nepřijímají ani dostatečné množství dalších živin a minerálů). Mezi typické příznaky tohoto problému se pak řadí průjmy, snížená imunita, vypadávání vlasů, suchá kůže, nechutenství či poruchy plodnosti.
Největší riziko nedostatku zinku hrozí:
- alkoholikům,
- těhotným a kojícím ženám,
- kojencům, kteří se stravují výhradně mateřským mlékem,
- veganům a vegetariánům,
- lidem s nedostatečným kalorickým příjmem,
- osobám trpícím srpkovitou anémií,
- pacientům s chronickým onemocněním ledvin,
- lidem s poruchou příjmu potravy (anorexie, bulimie),
- jedincům s nemocí trávicího traktu (Crohnova choroba). [33]
Celosvětově nedostatek zinku údajně trápí až 2 miliardy lidí, a to především kvůli příliš vysokému množství vlákniny a fytátů v jejich stravě (například v chlebu nebo fazolích), což vstřebávání zinku zhoršuje. To pak často vede ke špatné funkci imunitního systému. Každý rok tak má nedostatek zinku na svědomí úmrtí velkého množství dětí mladších 5 let, které jsou vlivem tohoto problému náchylnější k infekčním chorobám.
K deficitu zinku často přispívají i další problémy, jako jsou například průjmová onemocnění, malabsorbční syndromy nebo parazitární choroby. Geneticky podmíněnou poruchou absorpce zinku je pak Danboltova choroba neboli Acrodermatitis enteropathica. Ta se vyvíjí po narození dítěte, obvykle brzy po přechodu na umělou výživu. U těhotných žen zase výrazný deficit zinku často vede k vrozeným vadám u novorozenců nebo ke spontánním potratům.
Nedostatek zinku se bohužel klasickým laboratorním vyšetřením krve většinou nedá jednoduše zjistit, a diagnostika tohoto problému proto bývá obtížná. Tělo totiž hladinu zinku reguluje v úzkém rozmezí a navíc je distribuován jako součást různých proteinů a nukleových kyselin. Ačkoliv se laboratorní hodnoty mohou jevit jako naprosto normální, nedostatek zinku často mívá na pacientův stav výrazný vliv.
Při určování, zda je nutné dodat pacientovu organismu zinek nejen v potravě, ale také pomocí potravinových doplňků, lékaři berou v úvahu řadu faktorů. Sem patří genetické predispozice ovlivňující zásobování těla zinkem, kvalita stravování, alkoholismus, zažívací onemocnění nebo třeba pacientův věk. Zohlednit ovšem musí i příznaky nedostatku zinku, které jsou u postiženého patrné. [34, 35, 36, 37]
Předávkování zinkem
Lidé, kteří se zajímají o výživu a konzumují různé doplňky stravy, se také často ptají, zda může způsobit zinek předávkování. Pokud ho bude člověk užívat příliš velké množství (denně více než 40 mg), tento stav skutečně může nastat. Nejčastěji se to děje u pacientů, kteří překročí povolenou denní dávku doplňků stravy se zinkem, což pak má řadu nežádoucích účinků.
Když se člověk předávkuje zinkem, paradoxně může zaznamenat nedostatek jiných potřebných živin. Nadužívání doplňků stravy s obsahem zinku například narušuje vstřebávání mědi či železa. Kromě toho se objevují také akutní nebo chronické příznaky, které zahrnují:
- průjem,
- nevolnost,
- zvracení,
- nechutenství,
- křeče v břiše,
- bolesti hlavy,
- omezení funkce imunitního systému,
- pokles koncentrace HDL cholesterolu v krvi. [38, 39]
Zdroje: healthline.com, cs.medlicker.com, ncbi.nlm.nih.gov, ods.od.nih.gov, wikiskripta.eu