Stres a vliv na organismus
Stres lze popsat jako obrannou reakci organismu proti vnějším faktorům, které mu způsobují nadměrnou zátěž. Pod vlivem těchto vnějších sil dochází k vychýlení organismu z vnitřní rovnováhy, v jehož důsledku jsou v lidském těle vyplavovány stresové hormony kortizol a adrenalin. Pokud se člověk nachází v situaci, která mu způsobuje určitou zátěž v dlouhodobém měřítku, v těle neustále proudí stresové hormony v mírně zvýšeném množství, což má degenerativní vliv na organismus a způsobuje různá onemocnění.
Jaké má stres příznaky?
- Bušení srdce
- Bolesti na hrudi
- Únava
- Poruchy spánku
- Zažívací potíže
- Bolesti hlavy
- Poruchy libida
- Menstruační obtíže
Stres a deprese
Dříve lidé zažívali návaly stresu vždy jen v určitých momentech života, při nichž docházelo k vyplavení vysoké dávky adrenalinu a kortizolu do těla jen po omezenou dobu, což jim umožňovalo přežít například v boji nebo na útěku. Po zbytek času byl jejich organismus v klidovém stavu, a to bylo ve výsledku pro tělo zdravé. Dnes už takovým situacím vystavováni nejsme, nicméně novodobý styl života mnohdy vede ke stavům, kdy nám tělem neustále kolují stresové hormony.
Nízká míra stresu, pokud se objeví nárazově v určitých situacích, nemusí být pro organismus škodlivá, naopak člověku umožňuje čelit novým výzvám. Permanentně zvýšené hladiny stresových hormonů vedou k chronickému stresu, který může způsobit úzkosti a deprese. Dochází k němu ve chvíli, kdy odmítáme řešit příčiny, které stres způsobují.Chronický stres způsobující deprese často souvisí například s náročnou prací vykonávanou za nízký plat.
Stres a zažívací problémy
Ve chvíli, kdy lidský mozek aktivuje obrannou reakci organismu, může dojít k zastavení trávení důsledkem toho, že mozek omezí průtok krve v trávicím ústrojí i stahy trávicích svalů a sníží sekreci hormonů, které jsou potřebné pro trávení.
Z logického hlediska je trávení zastaveno z prostého důvodu: tělo potřebuje začít doplňovat živiny do orgánů, které mají při stresové situaci za úkol podat dostatečně vysoký výkon. Zatímco se tedy důležité orgány prokrvují, z trávicí soustavy je krev odváděna pryč. Zažívací projevy způsobené stresem se mohou projevit zácpou, průjmem, nadýmáním nebo také pálením žáhy.
Časté vystavování stresovým situacím může způsobovat nechuť k jídlu, což vede k nižší konzumaci jídla a poruchám trávení. Tito lidé jsou obvykle velmi vytížení a mají problém si na jídlo vůbec najít čas.
Stres a obezita
Zatímco v krátkodobých stresových situacích lidé obvykle trpí nechutí k jídlu, v případě chronického stresu je tomu většinou naopak. Při chronickém stresu, kdy v těle neustále koluje hormon kortizol, mají lidé větší sklony k přejídání. Tělo má v případě psychické nestability sklony ke kalorické kompenzaci zejména v podobě cukrů, což může vést v některých případech až k obezitě.
Na vině není pouze zvýšená touha po sladkém, ale také uspěchaný životní styl, který směřuje k rychlému a špatnému způsobu stravování, například ve formě fastfoodů nebo čehokoliv rychlého, co je k dostání na ulici za účelem rychlé konzumace.
Další příčinou obezity je rychlý způsob stravování. Nehledě na to, jaký typ potravin si zakoupíme, často se na jídlo nesoustředíme, tím pádem mozek neobdrží dostatečné informace o příjmu potravy, což vede k následné kompenzaci dalším jídlem. Kortizol navíc ovlivňuje ukládání tuku, konkrétně kde a jak se ukládá.
Stres a cukrovka
Jaká je spojitost mezi stresem a cukrovkou? Stres může mít vliv na kontrolu glykemie, tedy na hladiny cukru v krvi, jelikož stresové hormony zabraňují uvolňování inzulinu a snižují jeho účinky. Nedostatek inzulinu v krvi se projeví zvýšenou hladinou cukrů v krvi neboli hyperglykemií. Stresové hormony neovlivňují pouze vznik diabetu, ale také jeho průběh, proto je potřeba ho řešit spolu s léčbou.
Cukrovka neboli diabetes souvisí úzce také s obezitou, konkrétně diabetem II. typu, jelikož tělo je při chronickém stresu obvykle zásobeno vysokým obsahem cukru.
Stres a srdeční problémy
Vzhledem k tomu, že stres zvyšuje srdeční tepovou frekvenci a také krevní tlak, hrozí zde riziko vysokého krevního tlaku a dalších srdečních onemocnění. Stresové hormony mají vliv na uvolňování cholesterolu a triglyceridů (hlavní složky rostlinných olejů a živočišných tuků) do krevního oběhu, čímž ovlivňují celý kardiovaskulární systém.
Situace způsobující náhlý emoční stres mohou být příčinou vážných srdečních onemocnění, dokonce i infarktu. Z toho důvodu se musejí stresovým situacím vyhýbat zejména lidé, kteří již trpí nějakými srdečními problémy. Onemocnění kardiovaskulárního systému bývá umocňováno zejména kouřením, které může v kombinaci se stresem způsobit vážné obtíže.
V případě dlouhodobého stresu, leč v malém množství, hrozí až trojnásobné riziko poklesu přítoku krve do srdečního svalu oproti klidovému rozpoložení. Naopak situace navozující pocity radosti a štěstí snižují pravděpodobnost poklesu přítoku krve do srdečního svalu.
Potýkáte se s chronickým stresem?
Stres a rakovina
Přestože prozatím nebyly objeveny žádné důkazy o tom, že by rakovinu přímo způsobil stres, existují doklady o tom, že stres má vliv na vývoj některých typů rakoviny. Vznik rakoviny způsobují pravděpodobně jiné faktory, včetně dědičného rysu, nicméně stres zde sehrává významnou roli. Jak vzniká vazba mezi stresem a rakovinou?
Chronický stres má často za následek sklony k určitým vzorcům jednání, jako jsou výše zmíněné přejídání, dále také kouření a zvýšená konzumace alkoholu, což jsou faktory zvyšující riziko vzniku rakoviny, například rakoviny plic nebo tlustého střeva. Kortizol a adrenalin dále snižují imunitní systém organismu, což vás činní náchylnější k různým onemocněním, včetně těch rakovinových.
Jak se bránit stresu?
V boji proti stresu hraje roli především vypěstování si určitých návyků, které vám pomohou zvládat určitý typ situací. Pokud se dostanete do náhlé stresové situace, měli byste ji umět co nejdříve opustit a následně dostat pod kontrolu fyzické příznaky stresu, například zpomalit dýchání, které by mělo být hluboké a vycházet z břicha, dále si utřídit a zracionalizovat myšlenky nebo si předem připravit uklidňující myšlenky a ty si třeba předříkávat polohlasem.
Pokud se ocitnete v životní situaci způsobující dlouhodobý stres, je potřeba začít řešit jeho příčiny, ty pokud možno odstranit a změnit svůj životní styl. V případě, že se budete potýkat s depresemi a jinými psychickými obtížemi, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Jak odbourat chronický stres?
- Sdělovat svoje emoce a potřeby.
- Ujasnit si hodnoty a priority.
- Najít si dostatek času na odpočinek.
- Dodržovat pravidelný stravovací režim.
- Oddělovat práci od osobního života.
- Věnovat se vlastním zájmům ve volném čase.
- Neutíkat před konflikty, ale řešit je.
- Neodkládat nepříjemné povinnosti.
- Mít dostatek fyzické aktivity.
Homeopatika na stres
K léčbě stresu se také využívají různá homeopatika, konkrétně koncentráty obsahující určité byliny, které se nazývají rostlinné adaptageny, což jsou látky zvyšující schopnost organizmu přizpůsobovat se nadměrné psychické i fyzikální zátěži, aniž by způsobovaly návykovost. Nejúčinnějšími bylinami jsou rozchodnice růžová, arálie mandúžská, klanopraška čínská a parcha saflorová.
Většina těchto bylin pochází z dálného východu a obsahuje léčivé látky, které mají příznivý vliv na imunitu, antioxidační účinky a preventivní účinky proti kardiovaskulárním chorobám. Jejich efektivitu můžete umocnit kombinováním s vitamínem B a také kustovnicí čínskou.
Zdroj: celostnimedicina.cz, akademiestresu.cz
