Astma se sice nedá zcela vyléčit, ale musíte brát doporučené léky. Jinak hrozí trvalé poškození plic

13. 9. 2023 9:00
přidejte názor
Autor: Pixabay

Lapání po dechu, sípání a záchvaty kašle. To vše patří mezi zdravotní potíže, se kterými se potýkají astmatici. Mezi časté provokující faktory se pak řadí dráždivé látky v ovzduší, alergeny a stres. Vyšší riziko propuknutí astmatu mají ovšem i pacienti, u kterých se toto onemocnění objevilo v rodině. V současné době sice neumíme astma trvale vyléčit, ale poctivé užívání preventivních léků může projevy nemoci snížit na minimum.

Co je astma?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je astma?
  2. Astma: příčiny
  3. Jaké má astma příznaky?
  4. Léčba astmatu
  5. Astma – rozcestník

Průduškové astma, odborně nazývané astma bronchiale, je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Jak tomu již napovídá název, postihuje nejčastěji průdušky. Průdušky astmatických pacientů se přitom potýkají s chronickým zánětem, jenž může být způsoben nejrůznějšími rizikovými faktory.

Při podráždění se stávají dýchací cesty hyperaktivními, zvyšuje se produkce hlenu a dochází k bronchokonstrikci (zúžení průdušek). Průtok vzduchu je tím dočasně omezený, takže se pacient potýká s epizodami dušnosti a kašle. Tento stav lékaři označují jako reverzibilní bronchiální obstrukce.

Název samotného onemocnění pak vychází z řeckého výrazu „asthma“, což znamená v překladu do češtiny „lapání po dechu“. [1, 23]

Astma: příčiny

Přesný mechanismus způsobující bronchiální astma zatím není známý. Lékaři znají pouze rizikové faktory, které k rozvoji onemocnění přispívají. Lze je rozdělit do tří skupin:

  • genetické predispozice – při výskytu v rodině se zvyšuje pravděpodobnost propuknutí onemocnění,
  • environmentální faktory – vlivy vnějšího prostředí,
  • další vlivy – stres, psychická zátěž a jiná onemocnění.

U některých pacientů způsobují astmatické záchvaty specifické vlivy vnějšího prostředí. Často se jedná o dráždivé látky v ovzduší, jako jsou:

  • cigaretový kouř,
  • výfukové plyny,
  • těkavé organické chemikálie,
  • agresivní čisticí prostředky,
  • velké množství ozónu,
  • chladný vzduch.

U dětí se často objevuje alergické astma. Mezi nejběžnější spouštěče potíží patří v takovýchto případech:

Pokud je astma způsobeno pyly, jedná se většinou o sezónní záležitost (nejčastěji se objevuje na jaře). Astma je v tomto případě doprovázeno podrážděním nosu a sennou rýmou. Astmatické obtíže navíc úzce souvisí s mentálním a fyzickým zdravím pacienta. Někteří se proto potýkají se záchvaty v období, kdy trpí stresem a prožívají silné emoční vypětí.

Existuje ještě takzvané zátěžové astma, které se objevuje výhradně při fyzické námaze. Potíže s dechem a další příznaky lze pozorovat již při fyzické aktivitě, nicméně přetrvávají ještě nějakou dobu po ní. Se vznikem astmatu ovšem mohou úzce souviset i některá onemocnění, jako jsou:

Jaké má astma příznaky?

Pokud vás zajímá, jak poznat astma, zaměřte se na zvuky, které pacient při dýchání vydává. Mezi charakteristické projevy astmatu patří sípání, pískání nebo praskání při dýchání. Pacient má pocit, jako by mu ležel na hrudi těžký kámen, což je opravdu hodně nepříjemné. Poté se dostavují záchvaty suchého kašle, který je někdy tak silný, že v pacientovi vyvolává úzkosti a strach z udušení.

Při astmatickém záchvatu dochází ke stahům hladkého svalstva v průduškách, což má za následek zvýšenou produkci sekretu. Hlen není snadné vykašlat, protože bývá hodně hustý. Někdy jde dokonce spíše o hnis než ö hlen.

Astmatický záchvat: příznaky

  • Sípání a pískot při dýchání,
  • suchý astmatický kašel,
  • produkce hlenu nebo hnisu,
  • pocit svírání a těžkosti na hrudi,
  • výdechová dušnost,
  • zrychlené dýchání,
  • napjaté svaly na krku a hrudníku,
  • problémy s řečí,
  • panika a úzkost,
  • zmodrání rtů.

Astmatické záchvaty se objevují u většiny pacientů nad ránem nebo uprostřed noci. Pokud mají lehčí formu, většinou si poradí sami, mají-li k dispozici příslušné úlevové léky. Silné záchvaty ale mohou být i život ohrožující, takže vyžadují okamžité zavolání rychlé záchranné služby. Do doby, než dorazí lékař, se doporučuje:

  • usadit pacienta do polosedu (Fowlerova poloha),
  • uvolnit mu těsný oděv,
  • dát mu inhalátor. [10, 11, 12, 13]

Léčba astmatu

Průduškové astma bohužel nepředstavuje onemocnění, které bychom uměli v současné době zcela vyléčit. Léčba je tudíž symptomatická a zaměřuje se na zmírnění obtíží a zamezení závažnějšího poškození průdušek. Pacient může díky tomu vést kvalitní a aktivní život, aniž by ho astma nějak výrazněji omezovalo. Neléčené astma vede ke zhoršenému dýchání, které pak dotyčného omezuje v běžných denních aktivitách. Navíc způsobuje trvalé poškození průdušek a plic.

Léky na astma

Každý diagnostikovaný astmatik by měl u sebe nosit úlevové léky. Nejčastěji se jedná o sprej na astma (inhalátor), který pomůže bezprostředně po inhalaci. Využívají se hlavně beta-2-agonisté/beta-2-mimetika (SABA) s velmi rychlým nástupem účinku. Konkrétně se jedná o fenoterol a salbutamol. Lékaři mají možnost podávat také:

  • anticholinergní léky,
  • intravenózně aplikované teofyliny,
  • systémové kortikosteroidy.

Všechny tyto látky sice pomáhají tlumit příznaky akutního astmatického záchvatu, ale jejich působení je jen krátkodobé. Důležitou součástí léčby jsou proto preventivní léky, které kontrolují stav pacienta a mají dlouhodobý účinek. Používají se:

  • inhalační kortikosteroidy (IKS),
  • beta-2-agonisté s dlouhodobým účinkem (LABA) – salmeterol nebo formoterol,
  • systémové kortikosteroidy,
  • teofyliny,
  • antileukotrieny (antagonisté leukotrienových receptorů),
  • anti-IgE protilátky.

V případě alergického astmatu je nutné užívat i léky na alergii (antihistaminika). Pokud je dlouhodobá léčba efektivní, pacient se může zcela obejít bez úlevových léků. [14, 15, 16, 17]

Alergii na maso může vyvolat kousnutí klíštětem. Jak se projevuje?
Přečtěte si také:

Alergii na maso může vyvolat kousnutí klíštětem. Jak se projevuje?

Jak na astma bez léků?

Léčba astmatu se bohužel neobejde bez odborného dohledu a užívání doporučených léků, které zlepšují stav postižených průdušek. Pacient si ovšem může hodně pomoct i sám, pokud bude dodržovat určitá opatření:

  • vyhýbat se provokujícím faktorům,
  • dbát na dostatečnou vzdušnou vlhkost v domácím prostředí,
  • nekouřit ani nepobývat v zakouřeném prostředí,
  • pravidelně se hýbat,
  • věnovat se dechovým cvičením.

Zdraví dýchacích cest je vhodné podporovat i bylinkami, které je možné užívat společně s léky na astma.

Vhodné bylinky na astma:

Zdroje: lung.org, nih.gov, mayoclinic.org, cdc.gov, nhs.uk, getasthmahelp.org, webmd.com, adityabirlacapital.com, zzmv.cz, nzip.cz, internimedicina.cz, medicinapropraxi.cz, copn.cz

Astma – rozcestník

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?