Co je drmek?
Co se dozvíte v článku
Pod názvem drmek (latinsky Vitex) se ukrývá rostlinný rod z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), jenž zahrnuje řadu opadavých či stálezelených keřů a stromů. Spousta z nich představuje zdroj kvalitního dřeva nebo jedlých plodů, které se dají zpracovat na mnoho různých způsobů. Vybrané druhy si ovšem našly své místo také v lidovém léčitelství, zatímco jiné slouží jako okrasné či stínící dřeviny.
Drmky jsou velmi různorodé, přičemž některé se vyznačují spíše nižším vzrůstem, zatímco jiné mohou dosahovat klidně až do výšky 40 m. Jejich listy bývají vstřícné či přeslenité a obvykle jsou dlanitě složené. V takovém případě je tvoří 3–8 řapíčkatých lístků, které jsou buď celokrajné, nebo mají zubatý, pilovitý či vykrajovaný okraj. U některých druhů však bývají listy jednoduché.
Co se týče květenství, v případě drmků jsou květy uspořádané ve vrcholících, thyrsech nebo latách. Bývají dvoustranně souměrné, mají zvonkovitý, trubkovitý nebo nálevkovitý kalich, který je na konci obvykle uťatý či mělce trojzubý (případně pětizubý), a jejich koruna je dvoupyská. Tvoří ji rovná nebo prohnutá korunní trubka, která má bílou, žlutou, modrou nebo purpurovou barvu.
Květy produkují mnoho nektaru, což přitahuje různé druhy hmyzu, kam patří například některé housenky nebo denní a noční motýli. Plodem rostlin z rodu drmek jsou pak kulovité nebo vejcovité peckovice, které podpírá vytrvalý kalich. V každé z jejich čtyř komůrek se nachází jedno semeno, oplodí bývá dužnaté a samotná pecka je tvrdá. [1, 2, 3, 4]
Jaké má drmek druhy?
Podle botaniků dnes rod Vitex zahrnuje asi 210 samostatných druhů, s nimiž se můžete setkat především v tropických a subtropických krajinách celého světa. V některých případech pak jejich rozšíření může zasahovat také do vybraných oblastí mírného pásma (například v Asii nebo v Evropě), ačkoliv to není příliš běžné.
Například na americkém území drmky rostou v pásmu od Mexika až po Argentinu, což zahrnuje také Karibské ostrovy. Najdete zde více než 80 různých druhů, které se vyskytují v sezónně suchých lesích, v blízkosti písčitých bažin a mangrovových lagun nebo v horských mlžných lesích.
Kromě toho se pak drmky objevují také skoro ve všech afrických zemích včetně Madagaskaru a s řadou zástupců se můžete setkat i na jihu nebo na jihovýchodě Asie. V Austrálii dnes roste zhruba 8 druhů, zatímco v Evropě jde pouze o jedinou rostlinu, což je drmek obecný.
Nejznámější zástupci rodu drmek:
- drmek obecný (Vitex agnus-castus),
- drmek čínský (Vitex negundo),
- drmek okrouhlolistý (Vitex rotundifolia),
- drmek trojlistý (Vitex trifolia),
- drmek Gaumerův (Vitex gaumeri),
- drmek obrovský (Vitex gigantea),
- drmek trojkvětý (Vitex triflora).
Přestože jste možná o těchto rostlinách nikdy neslyšeli, drmky mají poměrně všestranné využití. Vybrané druhy se pěstují kvůli svým dužnatým plodům, zatímco jiné si lidé oblíbili především z toho důvodu, že jim poskytují kvalitní dřevo. Z něj se pak vyrábí třeba podlahy nebo obklady. Řada drmků si však našla uplatnění i v tradiční lidové medicíně a jejich plody se dnes používají jako základ různých potravinových doplňků. [5, 6, 7, 8, 9]
Drmek obecný
Jedním z nejznámějších zástupců rodu Vitex je bezpochyby drmek obecný (latinsky Vitex agnus-castus). Jde o subtropický keř nebo případně malý stromek, jenž dosahuje až do výšky 3 nebo 4 m. Lidově se mu říká také mnišský pepř, zatímco v angličtině se můžete setkat s celou řadou názvů, jako je chaste tree, chasteberry, monk´s pepper nebo třeba Abraham´s balm.
Své latinské pojmenování si drmek obecný získal díky svým předpokládaným vlastnostem. Lidé v minulosti totiž věřili, že pomáhá oslabit pohlavní pud, a proto jej pojmenovali agnus-castus, což by se dalo přeložit do češtiny jako „cudný beran“. Označení mnišský pepř pak vzniklo kvůli tomu, že se často vysazoval v klášterech a jeho plody údajně pomáhaly mnichům lépe snášet jejich celibát. [10, 11, 12, 13, 14]
Jak vypadá drmek obecný?
Tato rostlina se vyznačuje přítomností dlanitě dělených listů, které jsou dlouze řapíkaté a složené z 5–7 samostatných lístků. Ty bývají přisedlé, kopinaté nebo úzce podlouhlé a zároveň jsou velmi aromatické. Na vrchní straně mají tmavě zelenou barvu, zatímco na té spodní jsou bíle plstnaté. Jakmile začnou zasychat, tak zčernají.
Květenství drmku obecného představují dlouhé klasy lichopřeslenů, které mohou být vrcholové či úžlabní. Jednotlivé květy jsou pak pětičetné, tvoří je vytrvalý kalich spolu s dvoupyskou korunou modrofialové barvy, a objevují se běžně od května do září. Plodem této dřeviny je pak kulovitá peckovice, která má černohnědé zbarvení, bývá dužnatá a obsahuje čtyři semena.
Jde o cizosprašnou rostlinu, u níž byla však zaznamenána také samosprašnost. Lidé ji pěstují především pro její plody, které se pak používají například v lidovém léčitelství. Mají nicméně tendenci po dozrání ze stromu opadávat, což je samozřejmě znehodnocuje, a proto se často sklízejí ještě nezralé. To by ovšem nemělo mít žádný dopad na jejich kvalitu. [15, 16, 17, 18, 19]
Kde roste drmek obecný?
Původní domovinou dané dřeviny byla jižní Evropa a západní Asie, odkud se postupem času drmek obecný rozšířil i na další místa. Dnes roste hojně v oblasti Středozemí, a to hlavně na pobřežních skalách jižní Evropy, dále pak v severní Africe nebo třeba v některých asijských zemích. Objevuje se ovšem i na pobřeží Černého a Kaspického moře a zasahuje až do Střední Asie.
V současné době se drmek obecný pěstuje také v našich končinách, a to hlavně v teplejších oblastech nebo na dostatečně chráněných místech. K dispozici je řada zajímavých kultivarů, jako je například ‘Delta Blues’ či ‘Magical Chicagoland Blues’. Některé se přitom vysazují na slunná venkovní stanoviště, zatímco jiné se pěstují jako okrasné nádobové rostliny. [20, 21, 22, 23]
Obsažené látky
V lidovém léčitelství se již odpradávna používají plody drmku obecného, které mají aromatickou a poměrně hořkou chuť. V sušeném stavu mohou mít olivově hnědé, červenohnědé nebo černohnědé zbarvení. Až 1,5 % tvoří silice, přičemž hlavními složkami bývá cineol, limonen, pinen, sabinen, farnesen nebo třeba bornylacetát.
Kromě toho plody drmku obecného obsahují také iridoidní glykosidy (například aukubin či agnusid), diterpeny, flavonoidy (kaempferol, orientin, isovitexin, luteolin), třísloviny nebo mastné kyseliny. Skutečnost, že má drmek obecný léčivé účinky, si přitom lidé spojují hlavně s přítomností diterpenů a flavonoidů. Z plodů se pak nejčastěji získává standardizovaný extrakt. [24, 25, 26, 27]
Jaké má drmek obecný účinky na zdraví?
V lidovém léčitelství se tato rostlina používala již před více než 2500 lety. Oblíbili si ji třeba obyvatelé starověkého Egypta, Řecka nebo Říma, kteří s její pomocí léčili různé gynekologické obtíže. Ve středověku pak drmek obecný pěstovali hlavně evropští mniši, jimž prostřednictvím svých afrodiziakálních účinků pomáhal lépe zvládnout celibát.
Někteří lidé v minulosti zpracovávali také listy drmku obecného, z nich připravovali obklady, které měly údajně pomáhat proti bolestem hlavy nebo třeba v boji proti zvířecím jedům. Na nějakou dobu pak daná bylina upadla v zapomnění, ale postupem času si opět získala pozornost širší veřejnosti i odborníků, kteří ji podrobili různým vědeckým studiím.
Během posledních 50 let lidé používají především výtažek z plodů drmku obecného (Agni casti fructus), s jehož pomocí se léčí různé gynekologické problémy, kam patří třeba bolestivá či nepravidelná menstruace, příliš silné menstruační krvácení nebo třeba cyklická mastalgie (bolest prsou). Známé jsou ovšem i jeho pozitivní účinky na ženské reprodukční zdraví.
Pacientky dnes drmek obecný používají hlavně ve chvíli, kdy se u nich projeví premenstruační syndrom. Daná bylina totiž údajně snižuje hladinu prolaktinu, což pomáhá vybalancovat ostatní přítomné hormony (estrogen a progesteron). Díky tomu pak může výrazně zmírnit symptomy PMS, k nimž se řadí především následující zdravotní potíže:
- bolest prsou,
- zácpa,
- pokles libida,
- úzkostlivé stavy,
- časté změny nálady,
- poruchy soustředění,
- nespavost,
- vyšší chuť k jídlu,
- bolesti hlavy.
Kromě toho se pak může drmek obecný hodit také pacientkám, které se potýkají s nepříjemnými projevy menopauzy, jako jsou návaly horka, změny nálad či poruchy spánku. Některé studie naznačují, že by daná bylina mohla být účinným lékem na tyto potíže, ale výsledky výzkumů jsou značně nekonzistentní. Z toho důvodu je nutné provést další testování.
Vzhledem k tomu, jakým způsobem může extrakt z plodů drmku obecného ovlivnit hladinu prolaktinu, by tato bylina údajně mohla mít pozitivní vliv také na ženskou plodnost. Pomoci by tak mohla třeba pacientkám trpícím defektem luteální fáze, jenž se pojí s abnormálním množstvím prolaktinu, což ženám ztěžuje otěhotnění. Opět je ale nutné provést další výzkum.
Tradiční lidová medicína pak někdy drmek obecný využívá také při léčbě dalších zdravotních problémů, jako je akné. Podle některých studií extrakt z dané byliny vykazuje antimikrobiální, antikonvulzivní a protinádorové účinky, které souvisí s přítomnými flavonoidy a kasticinem. I zde je však nutné brát daná tvrzení s rezervou a podrobit rostlinu dalšímu zkoumání. [28, 29, 30, 31, 32, 33, 34]
Používáte nějaké přípravky s drmkem obecným?
Má drmek obecný nežádoucí účinky?
Ačkoliv je tato rostlina většinou dobře snášená, a to jak při perorálním podání, tak i v případě aplikace na pokožku, její užívání se samozřejmě v některých případech může pojit s vedlejšími účinky. K těm patří například gastrointestinální potíže, bolesti hlavy, celková únava, sucho v ústech nebo třeba zvýšená ospalost. Objevit se však mohou i různé kožní problémy.
Jelikož neexistuje dostatečné množství spolehlivých informací ohledně působení drmku obecného, raději by se mu měly zcela vyhnout těhotné a kojící ženy. Také se příliš nedoporučuje u pacientek s hormonálními problémy, jako jsou děložní fibromy, endometrióza, rakovina prsu, rakovina dělohy nebo rakovina vaječníků, protože může mít vliv na hladinu přítomných hormonů.
Co se týče interakce s dalšími léčivy, vzhledem k dopaminergnímu působení by drmek obecný mohl negativně ovlivnit účinnost medikamentů užívaných při léčbě Parkinsonovy choroby. To samé platí také v případě léků užívaných v boji proti schizofrenii a některým psychotickým poruchám. Zároveň může negativně interagovat s perorálními kontraceptivy či hormonální substituční terapií. [35, 36, 37, 38, 39, 40]
K čemu se používá drmek obecný?
Dané dřeviny se v dnešní době pěstují hlavně pro své plody, které obsahují řadu zdraví prospěšných látek. Ty pak bývají součástí různých léčiv (některá na lékařský předpis) či potravinových doplňků (často v kombinaci s dalšími bylinami), ale dají se samozřejmě zakoupit i samostatně (v sušené podobě). Obecně se pak z dané rostliny nejčastěji připravují následující produkty:
- drmek obecný čaj,
- drmek obecný tinktura,
- drmek obecný kapky,
- drmek obecný tablety.
Kromě toho se pak drmek obecný někdy vysazuje také jako okrasný keř, a to buď na záhonky, nebo do nádob. Pokud jde o to, jak zvládá drmek obecný pěstování na českém území, ve skutečnosti jej lze vysazovat pouze na teplejších místech nebo na silně chráněných stanovištích. Důležité je zvolit pro něj slunečné místo a dopřát mu propustnou, humózní půdu. [41, 42, 43, 44, 45]
Zdroje: powo.science.kew.org, ncbi.nlm.nih.gov, verywellhealth.com, pfaf.org, healthline.com, webmd.com, efloras.org, researchgate.net, drugs.com, botany.cz, bylinkyprovsechny.cz, farmaciepropraxi.cz, botanika.wendys.cz