Neurofibromatóza se může projevit už po narození. Typickými příznaky jsou skvrny a nádory na kůži

Co je neurofibromatóza?

Neurofibromatóza představuje genetickou poruchu, která způsobuje abnormální růst nezhoubných i zhoubných nádorů po celém těle pacienta. Existují přitom dvě hlavní formy tohoto onemocnění, které se od sebe liší především příčinou vzniku, ale také příznaky a případnými následky. Tyto formy nemoci odborníci rozdělují následujícím způsobem:

• Neurofibromatóza typ 1 (NF1): někdy je též označována jako takzvaný periferní typ neurofibromatózy nebo Recklinghausenova neurofibromatóza. Tato forma nemoci je vyvolána mutací NF1 genu nacházejícího se na 17. chromosomu. Mezi její charakteristické příznaky patří skvrny na kůži označované jako café au lait spots (jelikož mají barvu bílé kávy), neurofibromy a Lischovy uzlíky.
• Neurofibromatóza typ 2 (NF2): jedná se o formu nemoci známou také pod názvem MISME neurofibromatóza, která vzniká mutací NF2 genu na 22. chromosomu. Vyskytuje se vzácněji než první typ této poruchy, ale je u ní zaznamenána vyšší mortalita. Také u této formy se mohou objevit výše uvedené „café au lait“ skvrny.

Má-li jeden z rodičů některý typ neurofibromatózy, existuje 50% šance, že jeho potomek po něm toto onemocnění zdědí. Nádory, jež porucha způsobuje, bývají převážně benigní, nicméně až v 5 % případů se mohou vyskytnout také jejich zhoubné formy.

Kromě dvou zmíněných základních typů se pak můžete setkat ještě s pojmem schwanomatóza, což je nejvzácnější typ neurofibromatózy, který způsobuje vznik nádorů periferních nervů, třeba těch v okolí páteře. U tohoto typu poruchy se příznaky zpravidla dostavují až po 20. roku života pacienta a nejčastěji se nemoc projevuje chronickou bolestí a necitlivostí či mravenčením v různých částech těla.  [1, 2, 3, 4, 5]

Neurofibromatóza u dětí

Někdy mohou být příznaky neurofibromatózy 1. typu přítomny už při narození nebo krátce po něm. Symptomy se v takto raném věku zpravidla projevují charakteristickými „café au lait“ skvrnami vyskytujícími se na kůži dítěte nebo vzácně zakřivením kostí dolních končetin. U dětí ve věku od 10 do 15 let se pak mohou objevit neurofibromy, což jsou obvykle nezhoubné nádory, jež vypadají jako ohraničené boule nacházející se pod kůží.

Rodiče by měli být ve střehu hlavně ve chvíli, kdy u své ratolesti zaznamenají bolestivé nádory nebo problémy s vývojem. Ačkoliv se to děje vzácně, některé neurofibromy se mohou stát maligními, čili veškeré podezřelé symptomy a změny je u dětí potřeba sledovat. Co se týká neurofibromatózy 2. typu, tak ta se v dětském věku projevuje spíše vzácně. Příznaky této formy nemoci se u pacienta zpravidla objeví až v období mezi 20. až 30. rokem života. [6, 7, 8]

Příčiny neurofibromatózy

Jak bylo už výše zmíněno, neurofibromatózu způsobuje mutace genů. U NF1 se konkrétně jedná o gen NF-1, který řídí produkci proteinu s názvem neurofibromin. Tyto mutace jsou asi v polovině případů dědičné. U druhých 50 % pacientů však důvod těchto změn v genech není známý a uvádí se, že jde o takzvané spontánní mutace.

V podstatě stejné je to i v případě neurofibromatózy druhého typu. Zhruba polovina pacientů s touto nemocí zdědí danou poruchu od svých rodičů a u druhé poloviny dochází opět ke spontánní mutaci. Při NF2 se ale mění jiný gen, než je tomu u NF1. Zde se jedná o neurofibromin 2, který je známý také pod názvem merlin nebo též schwannomin. [9, 10, 11, 12]

Jaké má neurofibromatóza typu 1 příznaky?

Pokud jde o příznaky neurofibromatózy, tak ty se liší podle toho, s jakým typem onemocnění se pacient potýká. NF1 se obvykle projevuje už u dětí, a to nejčastěji okolo 10. roku. Míra jejich závažnosti je individuální. Někdy se nemoc vůbec nemusí projevit, jindy však může mít závažný průběh. Mezi konkrétní charakteristické projevy NF1 pak patří například:

• Světlé skvrny na kůži (café au lait spots): vyskytují se zpravidla během prvních let života pacienta, přičemž v pozdějším věku se většinou už nové nevytváří. Bývají neškodné a mohou se objevit prakticky na jakémkoliv místě na těle.
• Neurofibromy: jedná se o měkké bouličky nacházející se pod kůží, na jejím povrchu nebo uvnitř těla. Jedním z typů těchto nádorů jsou takzvané plexiformní neurofibromy, které se objevují na pokožce hlavy, obličeji, krku, hrudníku nebo v oblasti pánve či břicha. Pokud se vyskytnou v obličeji, mohou způsobit znetvoření.
• Lischovy uzlíky: představují drobné hrbolky na oční duhovce. Bývají neškodné a ve většině případů nijak neovlivňují pacientův zrak.
• Deformace kostí: jsou způsobeny abnormálním vývojem kostí a nedostatkem kostní minerální hustoty. Typicky se u tohoto typu poruchy projevují skoliózou.
• Nádory na zrakovém nervu (optický gliom): objevují se zpravidla kolem 3. roku života dítěte a méně často pak během dospívání.
• Poruchy učení: bývají v případě NF1 časté, ale obvykle pouze mírné. Často se jedná o specifickou poruchu, jako je například dysgrafie nebo dyskalkulie. Běžné jsou také poruchy pozornosti a opožděný vývoj řeči.
• Větší průměrná velikost hlavy: děti s NF1 mají sklony k větší průměrné velikosti hlavy a zároveň bývají menšího vzrůstu. [13, 14, 15, 16, 17]

Příznaky neurofibromatózy typu 2

Na rozdíl od NF1 je neurofibromatóza 2. typu výrazně vzácnější. Příznaky této formy nemoci se často odvíjí od růstu benigních nádorů v uších (tzv. akustické neurinomy), přičemž jejich výskyt může dokonce u pacienta vést až k úplné ztrátě sluchu. Symptomy se v případě NF2 zpravidla objevují až v průběhu dospívání nebo v dospělosti a mohou zahrnovat:

• postupnou ztrátu sluchu,
• pískání v uších,
• špatnou rovnováhu,
• bolest hlavy,
• necitlivost nebo slabost v pažích či nohou,
• problémy se zrakem,
• šedý zákal,
• záchvaty.

Kromě uvedených projevů mají osoby s NF2 někdy navíc potíže s kontrolou obličejových svalů. Stejně jako u neurofibromatózy prvního typu se pak mohou také u druhého typu této poruchy objevit na kůži skvrny v barvě bílé kávy, avšak děje se tak méně často. Co se však u neurofibromatózy druhého typu nevyskytuje vůbec, jsou Lischovy uzlíky charakteristické pro NF1. [18, 19, 20, 21]

Přečtěte si také:

Bradavice na obličeji a krku vznikají v důsledku virové nákazy. Odstranit je lze laserem i chemicky

Možné komplikace

S oběma typy neurofibromatózy jsou spojeny určité komplikace, které většinou souvisí s tím, v jakých místech se vyskytují vzniklé nádory a na které orgány případně působí. Jednou z nejobávanějších komplikací je přitom rakovina, jelikož přibližně u 3 až 5 % pacientů s NF1 se vyvinou zhoubné nádory. Ty obvykle vznikají z neurofibromů nacházejících se pod kůží nebo z plexiformních neurofibromů.

Osoby, u nichž se rozvinula neurofibromatóza typu 1, jsou navíc více ohrožené vznikem dalších forem rakoviny, kam patří například leukémie, kolorektální rakovina, nádory na mozku a některé nádory měkkých tkání. Ženy s NF1 by proto měly začít docházet na pravidelné screeningy prsu v dřívějším věku než běžná populace.

Kromě rakoviny jsou s NF1 spojené také různé neurologické potíže. Nejčastěji se jedná o epilepsii nebo hromadění přebytečné tekutiny v mozku. Někdy se také může vytvořit nádor na zrakovém nervu, který v některých případech způsobuje potíže s viděním. Dále se u pacientů mohou vyskytnout abnormality krevních cév či respirační potíže.

Aby toho nebylo málo, v nadledvinách se někdy vytváří benigní nádor zvaný feochromocytom, který vylučuje hormony, jež mají na svědomí vysoký krevní tlak. K odstranění tohoto problému je pak zapotřebí podstoupit chirurgický zákrok. Zároveň NF1 může u dětí zapříčinit také abnormální tvarování kostí, což má někdy za následek zlomeniny, které se špatně hojí, a různé deformity.

Nakonec je ještě potřeba zmínit negativní dopad této vývojové poruchy na psychiku pacienta. Vzhledem k tomu, že na kůži dochází často ke vzniku skvrn a nádorů, osoby s NF1 se mohou cítit nekomfortně, mají-li se svléknout například do plavek nebo nosit letní oblečení. Zejména pak neurofibromy vyskytující se v obličeji mohou u nemocného vyvolat úzkost a deprese, a to i bez ohledu na to, že nejsou zdravotně závažné.

Co se týká komplikací spojených s neurofibromatózou typu 2, tak při ní pacientům hrozí zejména částečná nebo úplná hluchota, poškození obličejového nervu nebo problémy se zrakem. V některých závažnějších případech se mohou vyskytnout také mnohočetné benigní nádory na mozku nebo páteři, které vyžadují časté operace. [22, 23, 24, 25]

Diagnostika nemoci

Neurofibromatóza je diagnostikována pomocí celé řady vyšetřovacích metod a testů. Standardně bude lékaře nejprve zajímat rodinná anamnéza. Jelikož je toto onemocnění v mnoha případech dědičné, je nutné zjistit, zda jím netrpí nebo netrpěl některý z rodinných příslušníků.

Následně musí lékař zjistit také informace o zdravotní historii pacienta a zejména pak bude potřebovat znát podrobnosti o příznacích, které dané potíže doprovázejí. Dále bude pacient muset pravděpodobně podstoupit jedno nebo více z následujících vyšetření:

• rentgen,
• CT vyšetření,
• magnetickou rezonanci,
• biopsii neurofibromů,
• zrakové testy,
• testy sluchu a/nebo rovnováhy,
• genetické vyšetření.

Neurofibromatózu 1. typu obvykle indikuje výskyt šesti nebo více světle hnědých skvrn na těle, které jsou u osob, jež prošly pubertou, velké alespoň 1,5 cm a u dětí alespoň 0,5 cm. Dále rozvoj nemoci značí také vznik dvou či více neurofibromů nebo minimálně jednoho plexiformního neurofibromu. Podezřelým symptomem jsou pak také oční gliomy, výskyt dvou nebo více Lischových uzlíků, výrazné kostní léze a dysplazie klínové (sfenoidální) kosti.

Aby vám byla diagnostikována neurofibromatóza 2. typu, musely by se u vás objevit bilaterální vestibulární schwannomy neboli akustické neuromy. Pokud má pacient NF2 v rodinné anamnéze, může u něj rozvoj nemoci signalizovat také výskyt mnohočetných meningeomů, gliom, šedý zákal, tinnitus nebo problémy s rovnováhou. [26, 27, 28, 29]

Neurofibromatóza – léčba

Na neurofibromatózu v současné době bohužel neexistuje žádný lék. Léčba se proto zaměřuje pouze na kontrolu příznaků, přičemž mnoho z nich ji ve skutečnosti nevyžaduje (například „café au lait“ skvrny jsou pouze kosmetickou vadou). Pokud však lékař uzná za vhodné léčbu nasadit, jelikož jsou symptomy pacienta středně nebo hodně závažné, bude se pravděpodobně jednat o operační zákrok.

Operativně se pak odstraňují výrůstky a nádory z pacientova těla. Pakliže se nádor změnil v maligní, je možné, že bude nemocná osoba muset podstoupit chemoterapii nebo radioterapii. Dále se operativně provádí také odstranění šedého zákalu a mozkové léze se léčí pomocí takzvané stereotaktické radiochirurgie. Pacientovi může být doporučena také fyzikální i psychologická terapie. [30, 31, 32, 33, 34, 35]

Zdroje: mayoclinic.org, nhs.uk, wikiskripta.eu, stefajir.cz, healthdirect.gov.au, ncbi.nlm.nih.gov, kidshealth.org, aans.org, medvik.cz, my.clevelandclinic.org, hss.edu, webmd.com, healthline.com