Oboustranný zápal plic bývá komplikací chřipky i Covidu-19. Jak jej úspěšně léčit?

15. 2. 2022 8:00

Oboustranný zápal plic je závažná infekce, která, jak už název napovídá, postihuje obě plíce najednou. Tato forma nemoci bývá poměrně častou komplikací onemocnění Covid-19, a to převážně u rizikových skupin, jakými jsou starší lidé a jedinci s chronickým onemocněním nejen dýchacích cest. Za oboustranným zápalem plic mohou kromě virů stát i bakterie a houby. Jak se onemocnění projevuje a v čem spočívá léčba?

Patří k nejčastějším příčinám smrti na světě a velmi často se objevuje jako komplikace chřipky a dalších respiračních onemocnění. Řeč je o pneumonii neboli zápalu plic, zánětlivém onemocnění, které bývá nejčastěji způsobeno viry, bakteriemi a houbami, ale v některých případech může být důsledkem vdechnutí cizího tělesa. Postihnout může malou část jedné plíce i velké části obou plic. V takovém případě mluvíme o takzvaném dvojitém či oboustranném zápalu plic.

Výhodou toho, když onemocnění postihne pouze jednu plíci, je skutečnost, že ta zdravá může její funkci po dobu rekonvalescence kompenzovat. Pokud jsou však zasaženy obě strany dýchacího orgánu, dostává se pacient do choulostivé situace, pro kterou je kromě klasických příznaků typické hlavně ztížené dýchání a tedy i nedostatečné zásobení organismu kyslíkem.

Dvojitá pneumonie může postihnout pacienty jakéhokoli věku, statisticky je ale nejčastější oboustranný zápal plic u starších lidí, jedinců s oslabenou imunitou nebo naopak u velmi malých dětí a novorozenců, kteří nemají ještě dostatečně vyvinutý imunitní systém. [1, 2]

Příčiny oboustranného zápalu plic

Vzhledem k tomu, že je zápal plic zánětlivé onemocnění, předchází mu vždy podnět, který zánětlivou reakci vyvolá. Tím nejčastěji bývá některý z patogenů, tedy konkrétně buď bakterie, nebo viry a houby. Poškození plicní tkáně však může mít na svědomí také cizí těleso, například látka chemické povahy či žaludeční obsah, který dotyčný vdechl a ten následně vyvolal zánětlivou reakci organismu.

Komunitní pneumonie

Tímto způsobem se označují bakteriální záněty plic, které jsou vyvolané běžně se vyskytujícími bakteriálními kmeny. To jinými slovy znamená, že zápal plic vzniká v důsledku běžného životního styku, mimo nemocniční prostředí a bez vztahu ke zdravotnickým výkonům. Způsobují ho běžné patogeny, které jsou zpravidla dobře citlivé na antimikrobiální léčbu. Mezi nejčastější spouštěče nemoci patří:

Streptococcus pneumoniae,
Staphylococcus aureus,
bakterie rodu Neisseria.

Přečtěte si také:

Delta, nebo omikron? Jak se liší jednotlivé mutace Covidu-19?

Nozokomiální pneumonie

Nozikomiální pneumonie je označení pro zápal plic, který je způsobený bakteriemi žijícími v nemocničním prostředí. Na vině jsou zpravidla rezistentní kmeny bakterií, jako jsou klebsielly (Klebsiella pneumoniae), pseudomonády (Pseudomonas aeruginosa) nebo E. coli (Escherichia coli). Do této skupiny patří rovněž stafylokokové pneumonie, zejména pak ty vyvolané rezistentními kmeny zlatého stafylokoka (MRSA). Vzhledem k odolnosti těchto patogenů na antibiotickou léčbu bývá průběh této formy zápalu plic závaznější než u běžných infekcí.

Virová pneumonie

U virové pneumonie bývá postiženo plicní intersticium, což je veškerá plicní tkáň, která se nachází zevně od plicních sklípků. Zápal plic vyvolaný tímto typem patogenu je zpravidla důsledkem jiného virového onemocnění, jakým je například chřipka, virus HIV nebo herpes virus. Stejně tak může způsobit oboustranný zápal plic Covid-19, tedy konkrétně koronavirus SARS-CoV-2.

Mykotická pneumonie

Méně často pak stojí za rozvojem zápalu plic některé druhy plísně, tedy hub. Tyto formy nemoci se nejčastěji vyskytují u osob se sníženou imunitou. Ta může být oslabená například kvůli léčbě nádorového onemocnění, anebo onemocnění AIDS. Nejčastějšími původci pneumonie jsou vláknité plísně známé jako aspergilly, konkrétně třeba Aspergillus flavus, anebo pneumocysty jako Pneumocystus jirovecii či Pneumocystus carinií.

Ventilátorové pneumonie

Ventilátorová pneumonie je zcela specifickým druhem zápalu plic, který, jak už název napovídá, vzniká jako komplikace pacientů, v intenzivní péči, kteří jsou dlouhodobě připojeni na plicní ventilaci. Za obtížemi v tomto případě stojí celá řada mikroorganismů z orofaryngu, které pacient dlouhodobě vdechuje. V plicích pak poměrně snadno může dojít k jejich přemnožení, které vyústí až v pneumonii. [3, 4]

Příznaky oboustranného zápalu plic

Zda zápal plic postihl pouze jednu plíci, anebo se jedná o oboustranný zápal plic, pomocí příznaků určit nelze. K tomuto stanovisku může se 100% jistotou dojít pouze lékař na základě podrobného vyšetření. Jednotlivé symptomy mohou pouze napovědět, že pacienta postihl zápal plic jako takový.

Pro zápal plic je typické, že se zpravidla vyskytuje v návaznosti na jiné respirační onemocnění, onemocnět jím ale mohou i lidé, kteří se nadýchali prachu, pylů, anebo u nich došlo k vdechnutí tekutiny. Kromě toho pacientovi napoví i celá řada příznaků. Mezi ty nejčastější patří:

vysoká horečka (vzácně naopak velmi nízká teplota),
zimnice nebo třesavka,
zhoršující se kašel,
vykašlávání hustého hlenu či hnisavý sekret,
dušnost během každodenních činností,
bolest na hrudi při kašli nebo dýchání,
únava a schvácenost.

Po prodělání původního respiračního onemocnění na sebe zápal plic může rovněž upozornit narůstající nevolností, někdy také zvracením a průjmem. Přidat se k příznakům může také bolest hlavy, svalů a kloubů. V případě těžšího průběhu zápalu plic je u pacientů možné slyšet nepřirozený sípot nebo pískot.

Ať už pacienta trápí bakteriální zápal plic, anebo jeho virová forma, nemoci zpravidla předchází fyzické i psychické vyčerpání, které je spojené se sníženou schopností organismu čelit útokům různých patogenů. Co se týče závažnosti obtíží, ta se odvíjí nejen od jejich původce, ale také od mnoha dalších faktorů, jakými jsou například věk pacienta anebo jeho celkový zdravotní stav. [6,7]

Komplikace oboustranného zápalu plic

S postupujícím zápalem plic může dojít k celé řadě závažných komplikací. Těmi jsou ohroženi zejména lidé s oslabeným imunitním systémem, a to v důsledku věku, nemoci nebo vyčerpávající infekce, jakou je například HIV. Mezi známé komplikace patří:

sepse – tento stav známý také jako otrava krve v těle způsobuje systémový zánět, který může končit i smrtí pacienta,
plicní abscesy – tedy patologické dutiny v plicní tkáni vyplněné hnisem, které vznikají na podkladě nekrózy při těžkém infekčním zánětlivém postižení plic,
pleurální výpotky – což je označení pro nahromadění tekutiny v pleurálním prostoru, jež může způsobit úmrtí pacienta,
zánět pohrudnice – k této komplikaci dochází v případě, kdy se pohrudniční vrstvy zanítí a navzájem se o sebe třou. Zánět pohrudnice následně způsobuje bolest na hrudi pokaždé, když se člověk zhluboka nadechne nebo zakašle. [8]

Prodělali jste někdy oboustranný zápal plic?

Oboustranný zápal plic a Covid-19

Oboustranný zápal plic bývá v posledních letech velmi často skloňovaný také s onemocněním Covid-19, jež je důsledkem infekce koronavirem SARS-CoV-2. Tato nemoc se rozvíjí v okamžiku, kdy se kapénky obsahující virus dostanou do horních cest dýchacích. Jak se virus množí, infekce postupuje a dostat se tak může až do plic.

Kyslík, který vdechujeme do plic, totiž přechází do krevního oběhu uvnitř alveolů, což jsou malé vzduchové váčky v plicích. Infekce virem SARS-CoV-2 může tyto plicní sklípky poškodit. A stejně tak i okolní tkáň. Kvůli tomu, jak náš imunitní systém bojuje s virem a rozvíjí se zánět, může rovněž dojít k hromadění tekutiny v plicích. Tyto faktory pak brání přenosu kyslíku, což vede k příznakům, jako je kašel a dušnost.

U pacientů, které trápí onemocnění Covid-19 i zápal plic, se následně může rozvinout syndrom akutní respirační tísně (ARDS), což je progresivní typ respiračního selhání, ke kterému dochází, když se vzduchové vaky v plicích naplní tekutinou. Mnoho lidí s ARDS je pak odkázáno na mechanickou ventilaci plic, která jim pomáhá dýchat. [9,10]

Rizikové skupiny

Ačkoli může oboustranný zápal plic postihnout pacienty jakéhokoli věku, rasy i pohlaví, přeci jen existují ti, jež jsou tímto onemocněním ohroženi více než ostatní. Do rizikové skupiny patří kromě kuřáků také senioři, novorozenci a velmi malé děti. Ohroženi jsou ale také pacienti s oslabenou imunitou a dalšími přidruženými chorobami. Nebezpečí v tomto ohledu představuje:

astma,
cystická fibróza,
onemocnění srdce, ledvin nebo jater,
HIV nebo AIDS,
nádorová onemocnění,
chemoterapie.

Ohroženi jsou pak také jedinci, jež užívají léky na potlačení imunity z důvodů transplantace orgánů. Riziková je ale i „obyčejná“ chřipka nebo onemocnění Covid-19. [11]

Diagnostika oboustranného zápalu plic

Pacientům, kteří trpí oboustranným zápalem plic, hrozí v případě zanedbání léčby závažné poškození plicní tkáně, a proto je důležité nepodcenit diagnostiku. Lékař by měl nejprve provést fyzikální vyšetření a zaměřit se na klinické projevy, které nemoc provází. Při podezření na zápal plic by měl pacienta poslat na laboratorní vyšetření krve (potažmo moči), kdy pneumonii částečně potvrdí zvýšená sedimentace a CRP. Již v tomto okamžiku je možné určit typ pneumonie, a to na základě příznaků, kdy u virového onemocnění nebývá vzestup tak patrný jako u bakteriálního.

Pro přesnější určení diagnózy lékař následně provádí další specifická vyšetření, jako je například:

mikrobiologické vyšetření sputa,
EKG,
CT,
pulzní oxymetrie,
hemokultura.

Přečtěte si také:

Kvíz: Co víte o zápalu plic?

Léčba oboustranného zápalu plic

Pokud jde o to, jaká je pro oboustranný zápal plic léčba, záleží na původci obtíží, závažnosti infekce i věku a celkovém zdravotním stavu pacienta. V případě lehkého virového zápalu plic, během kterého není nutná hospitalizace, si pacienti vystačí s volně prodejnými léky na zmírnění bolesti a horečky, jako je například aspirin, ibuprofen či paracetamol. Lékař může rovněž doporučit léky proti vysilujícímu kašli. Důležitý je také dostatek tekutin, zvýšený přísun vitamínů a nakonec i dostatek spánku.

Virový zápal plic

Oboustranný zápal plic, který je způsobený viry, lze léčit pomocí antivirotik anebo léků na zmírnění jednotlivých příznaků. Antibiotika při léčbě virových infekcí účinná nejsou. Většinu případů lze léčit doma, hospitalizaci zpravidla potřebují jen lidé s chronicky špatným zdravotním stavem anebo starší pacienti.

Bakteriální zápal plic

Pokud lékař zjistí, že za rozvojem zápalu plic stojí patogen bakteriálního původu, automaticky nasazuje antibiotickou léčbu. Konkrétní antibiotikum záleží na typu bakterie, jež infekci vyvolala. I v tomto případě lze většinu případů léčit doma. Malé děti, starší lidé a jedinci s potlačeným imunitním systémem však mohou potřebovat hospitalizaci a léčbu intravenózními antibiotiky. Existuje u nich také riziko, že budou potřebovat pomoc s dýcháním. [12,13]

Kdy navštívit lékaře?

Okamžitou lékařskou pomoc vyhledejte, pokud se u vás vyskytují příznaky, které by mohly značit oboustranný covidový zápal plic, tedy:

vysoké horečky,
ztráta čichu či chuti,
záchvaty suchého kašle,
stále se zhoršující dušnost.

V případě lehčích příznaků zápalu plic, tedy kašle, horečky, pocení a nechutenství bez potenciálně závažnějších obtíží, jako je například dušnost, vykašlávání krve, modré zbarvení sliznic, pocit na zvracení a motání hlavy, kontaktujte svého praktického lékaře a domluvte se na nejvhodnějším řešení. Záchrannou službu (155) volejte v okamžiku, kdy se u vás objeví tyto projevy: