Oxytocin hraje důležitou roli při porodu i kojení. Jaké jsou jeho další funkce?

Co je oxytocin?

Oxytocin je peptidický hormon vyskytující se u savců, který vzniká v hypotalamických jádrech. Do krevního oběhu se později uvolňuje z neurohypofýzy (zadní lalok hypofýzy), kde bývá uskladněn. Má přitom výrazný vliv na některé chemické procesy v lidském organismu a zároveň funguje jako neurotransmiter, jenž pomáhá přenášet nervové vzruchy.

Dnes již víme, že se oxytocin skládá z devíti aminokyselin, jejichž pořadí roku 1953 jako první popsal americký biochemik Vincent du Vigneaud. Tomu se také povedlo tento hormon syntetizovat, což mu v roce 1955 vyneslo Nobelovu cenu za chemii. Syntetický oxytocin se následně stal pomocníkem při porodu, jelikož jej pomáhá vyvolat a zároveň urychlit. [1, 2, 3]

Funkce oxytocinu

Přestože se oxytocin tvoří u obou pohlaví, nejznámější je jeho výrazný vliv na ženské reprodukční funkce. Důležitou roli hraje především v závěrečné části těhotenství a při porodu. Způsobuje totiž kontrakce hladké svaloviny dělohy, zvyšuje její pohyblivost, a tím urychluje příchod dítěte na svět. V poporodní době pak usnadňuje vypuzení placenty.

Významnou roli oxytocin plní také v průběhu samotného mateřství. Pomáhá totiž vybudovat citovou vazbu, která vzniká mezi matkou a jejím dítětem (tedy mateřskou lásku), a zároveň má vliv na kojení. Když se miminko přisaje na matčin prs a dojde ke stimulaci hladkého svalstva mléčných žláz, uvolní se oxytocin, což následně spustí laktaci.

Oxytocin je ovšem známý také jako hormon lásky, věrnosti a důvěry. Je totiž zodpovědný za vznik pozitivních emocí, které člověk pociťuje především ve chvíli, kdy ho někdo přitahuje nebo pociťuje sexuální touhu. Kromě toho se pojí s empatií, navozuje pečovatelské či ochranitelské chování a podporuje budování pevných vztahů.

Hladina oxytocinu se výrazně zvyšuje při pozitivních sociálních interakcích, konkrétně třeba při objímání, mazlení a dalších intimních aktivitách. Dále se pak oxytocin uvolňuje také během orgasmu, přičemž u žen vyvolává kontrakce dělohy, zatímco u mužů má na svědomí kontrakci hladké svaloviny vývodných semenných cest.

Svým způsobem se oxytocin může podílet také na výběru partnera, pomáhá vybudovat vzájemnou důvěru, ovlivňuje aktuální náladu a na lidskou psychiku působí zklidňujícím dojmem. U osob ve spokojeném vztahu přitom lékaři zaznamenali vyšší hladinu tohoto hormonu než u lidí, kteří žijí sami a jsou se svou situací nespokojení. [4, 5, 6, 7]

Role oxytocinu u porodu

Když dítě během porodu tlačí na matčin děložní čípek, do mozku putují nervové impulsy, které stimulují hypofýzu. Do krevního řečiště se pak začne uvolňovat oxytocin, jenž dává signál pro vznik kontrakcí. Stahy dělohy mají na svědomí další stimulaci hypofýzy, což vede k uvolnění ještě většího množství oxytocinu a k rozvoji výraznějších kontrakcí (tzv. smyčka pozitivní zpětné vazby).

Oxytocin je známý tím, že zvyšuje produkci prostaglandinů, které hrají důležitou roli během příchodu dítěte na svět a ovlivňují intenzitu i četnost kontrakcí. Kromě toho, že tento hormon pomáhá vyvolat a urychlit porod, je přitom oxytocin zodpovědný také za vypuzení placenty v poporodní době nebo třeba za zavinutí dělohy v průběhu šestinedělí.

V některých případech je ovšem nutné porod vyvolat uměle, a to za pomoci syntetického oxytocinu, který je známý také jako pitocin. Jedná se především o stavy, kdy je z různých důvodů ohroženo zdraví rodičky nebo jejího dítěte. Sem patří například následující situace:

• miminko má větší porodní hmotnost,
• pacientka přenáší a plodová voda se může začít kazit,
• plodová voda odtekla, ale děložní čípek není správně roztažený,
• lékaři zaznamenají hypotonickou necitlivost dělohy,
• objeví se zdravotní problémy, jako je preeklampsie či předčasná ruptura plodových obalů.

Jakým způsobem ale vyvolá oxytocin porod? Zatímco přirozeně vzniklý hormon se do ženského těla uvolňuje nárazově, aby si rodička mohla v mezičase odpočinout a nabrat trochu sil, kontinuální přísun syntetického oxytocinu (typicky ve formě infuzního roztoku) má na svědomí větší a silnější kontrakce. Pomáhá tedy zahájit stahy dělohy nebo je posílit.

Větší četnost a intenzita kontrakcí může sice rodičce pomoci, ale zároveň se někdy pojí s větší stresovou zátěží pro dělohu a nenarozené dítě. Proto je nutné pacientku i miminko neustále sledovat a v případě komplikací přísun syntetického oxytocinu zastavit. Ke sledování plodu přitom slouží speciální pás, který omezuje pohyb a ztěžuje změnu polohy.

Jelikož na každou pacientku působí pitocin jiným způsobem, nedá se jasně říct, jak rychle tento syntetický hormon zabere. Kromě vyvolání či urychlení porodu se přitom využívá také v dalších situacích. Jak bylo zmíněné výše, v poporodním období například usnadňuje vypuzení placenty, ale slouží také jako prevence nebo léčba poporodního krvácení či poporodní atonie dělohy. [8, 9, 10, 11]

Rizika a možné komplikace

Syntetický oxytocin výrazně stimuluje dělohu, což může vést k tomu, že kontrakce budou příliš rychlé nebo příliš intenzivní. S tím se pak pojí i určitá rizika pro matku a dítě, která by lékaři vždy měli brát v potaz. Objevit se může třeba krátkodobá hypotenze doprovázená návaly horka nebo reflexní tachykardie, ale existuje i možnost rozvoje dalších komplikací, kam patří především:

• poškození měkkých tkání,
• ruptura dělohy,
• hypertonie dělohy,
• tetanické kontrakce,
• zvýšená šance na císařský řez,
• změny srdeční frekvence plodu,
• intoxikace vodou a hyponatremie,
• tíseň plodu (dítě vykazuje známky stresu),
• asfyxie (přerušení dodávky kyslíku),
• úmrtí plodu.

Přestože se oxytocin používá již více než 50 let a lékaři ho obecně považují za bezpečný, některé rodičky mohou výše popsaná rizika vyděsit. Proto je důležité situaci s lékařem probrat a na všem se společně domluvit. Existují i jiné způsoby, které lze pro vyvolání porodu využít, jako je například Hamiltonův hmat nebo podání prostaglandinů. Vše ovšem záleží na okolnostech porodu. [12, 13, 14]

Oxytocinový zátěžový test

Důvodem k provedení oxytocinového zátěžového testu je například situace, kdy pacientka nezačne v očekávaném termínu rodit, zaostávání růstu plodu či podezření na ohrožení dítěte nedostatkem kyslíku. Jde o vyšetření, které lékařům prozradí, zda plod dokáže tolerovat zátěž, kterou pro něj porod představuje, a zároveň poskytne představu o reaktivitě dělohy a schopnosti zahájit kontrakce.

Oxytocinový zátěžový test představuje ambulantní vyšetření, které se provádí na porodním sále a trvá zhruba jednu hodinu. Lékař přitom neustále pomocí kardiografie sleduje srdeční akci plodu. Pokud děloha reaguje tak, jak má, pacientka začne brzy pociťovat stahy. Na základě výsledků lékař rozhodne o dalším postupu. [15, 16, 17]

Vztah matky a dítěte

Studie prováděné na lidech i zvířatech v minulosti prokázaly, že přítomnost oxytocinu má výrazný vliv také na vazbu mezi matkou a jejími ratolestmi. Ve chvíli, kdy si žena položí čerstvě narozené miminko na hrudník (bonding), hladina tohoto hormonu prudce stoupne, což je důležité pro vznik silného pouta. U žen s vyšší hladinou oxytocinu se také mnohem výrazněji projevilo láskyplné rodičovské chování včetně:

• většího zájmu o miminko,
• něžných a častých doteků,
• mluvení na miminko,
• zpívání miminku,
• větší trpělivosti při krmení,
• pravidelného kontrolování dítěte,
• láskyplné péče o dítě (při koupání, chování…).

Některé výzkumy naznačují, že u dětí, které se setkají s tímto typem rodičovského chování, dochází k nárůstu oxytocinu. To je pak motivuje k vyhledávání dalšího kontaktu s matkou, což nadále posiluje jejich láskyplné pouto. Tyto účinky se navíc neomezují pouze na biologické matky, ale vědcům se je podařilo zaznamenat také u pěstounek, adoptivních rodičů i biologických otců. [18, 19, 20]

Další využití oxytocinu

Jelikož jsou účinky oxytocinu na lidský mozek komplexní, vědci v současné době zkoumají využití tohoto důležitého hormonu také v dalších oblastech. Podle odborníků například pomáhá zmírňovat vážné kognitivní a psychiatrické poruchy, ale i poruchy chování. Nápomocný by mohl být třeba v případě následujících problémů:

• závislost,
• anorexie,
• deprese,
• úzkostné stavy,
• sociální fobie,
• poruchy autistického spektra,
• posttraumatická stresová porucha.

Podle vědců by oxytocin mohl pomoci zlepšit sociální interakce jedinců, kteří se jim vyhýbají, bojí se jich a nejsou schopní důvěřovat druhým. Kromě toho by údajně mohl být prospěšný také při zvládání hněvu a agresivního chování. Studie z roku 2013 navíc naznačila, že hladina oxytocinu u dětí s autismem měla vliv na to, jak pacienti vnímali sociální a nesociální obrazy.

V každém případě je ovšem potřeba provést další výzkum, který výše popsané účinky potvrdí, nebo naopak vyvrátí. Co se týče formy, v lékařských studiích psychiatrických účinků se často využívá oxytocin sprej, jelikož tímto způsobem může oxytocin snáze doputovat z krevního řečiště do mozku. [21, 22, 23, 24]

Příliš nízká hladina oxytocinu

Pokud je hladina oxytocinu v těle pacientky příliš nízká, mohlo by dojít k zástavě děložních kontrakcí při porodu. Tento problém zároveň může zabránit poporodní laktaci. Ke vzácným obtížím, které se s nízkou hladinou oxytocinu pojí, se dále řadí panhypopituitarismus, což je stav, kdy je množství veškerých hormonů uvolňovaných hypofýzou snížené.

Kromě toho si pak lékaři nízké hladiny oxytocinu spojují také s poruchami autistického spektra a depresivními symptomy a domnívají se, že by se tento hormon dal využít k jejich léčbě. Vědci nicméně spojitost oxytocinu s těmito problémy neustále zkoumají. [25, 26, 27]

Příliš vysoká hladina oxytocinu

U žen jsou vyšší hladiny oxytocinu spíše vzácné. Pokud se ovšem tento problém objeví, označuje se jako oxytocinová toxicita. Jejím výsledkem je hyperaktivní děloha, ve které dochází k nárůstu svalové děložní hmoty (hypertrofie), což má negativní vliv na případné těhotenství. V děloze totiž pro dítě není dostatek prostoru.

U mužů pak bývá příliš vysoká hladina oxytocinu spojována hlavně s benigní hyperplazií prostaty. Jde o zdravotní obtíže, kdy se prostata zvětšuje, což může výrazně zhoršit kvalitu pacientova života. Mezi typické příznaky se řadí především obtíže při močení včetně pocitu nedokonalého vyprázdnění, nepříjemného zápachu a neustálého nucení na močení.

Některé studie navíc naznačují, že vyšší hladina oxytocinu může souviset také s přecitlivělostí k emocím druhých. Pro některé pacienty by proto jeho užívání nemuselo být tak pozitivní, jak se dle předchozích výzkumů mohlo zdát. Na tomto poli je nicméně nutné provést další testy, aby se prokázalo, jakým způsobem oxytocin na člověka skutečně působí. [28, 29, 30]

Zdroje: my.clevelandclinic.org, healthline.com, medicalnewstoday.com, wikiskripta.eu, nzip.cz, ncbi.nlm.nih.gov, stefajir.cz, webmd.com, sukl.cz