Škytavka může člověka nepříjemně potrápit. Jak se jí účinně zbavit?

Co je škytavka?

Škytavka, kterou odborně nazýváme také singultus, patří mezi poměrně časté obtíže, s nimiž se jednou za čas setká každý z nás. Jedná se vlastně o náhlé, opakující se stahy bránice, které člověk není schopný vlastní vůlí ovlivnit. Většinou jde pouze o krátkodobé nepohodlí, jež postupem času samo odezní. Vytrvalá nebo častá škytavka ovšem může signalizovat řadu nepříjemných onemocnění.

Za rozvoj škytavky je zodpovědné podráždění bráničních nervů nebo mozkových center odpovědných za jejich činnost. Při náhlých záškubech bránice pak člověk prudce nasává do plic vzduch, který cestou prochází skrze hrtan, kde dochází k uzávěru hrtanové příklopky. Nahromaděný vzduch se musí dostat ven jinudy, a to konkrétně skrze hlasivky, což se projeví charakteristickým zvukem označovaným jako škytání. [1, 2, 3]

Jak vzniká škytavka?

Důležitou roli při rozvoji škytavky hraje bránice. Jde o svalovou tkáň, jež odděluje hrudník od dutiny břišní a je zároveň hlavním dýchacím svalem. O její inervaci se stará párový břišní nerv (nervus phrenicus), který vychází z mozkového kmene a prostorem hrudníku sbíhá kolem jícnu, srdce a plic až k bránici. Pokud dojde k narušení jakékoliv části této nervové dráhy, může to vyvolat škytavku.

Muži jsou podle lékařů ke vzniku škytavky (i té dlouhodobé) o něco náchylnější než ženy. K dalším faktorům, které mohou zvyšovat riziko škytavky, patří například duševní a emocionální problémy spojené s intenzivními reakcemi (úzkost, stres, vzrušení) nebo některé chirurgické zákroky (operace břicha či výkony spojené s anestezií).

Přestože by se mohlo zdát, že škytavka je banální problém, s nímž si člověk nemusí dělat žádné starosti, ve skutečnosti bylo objeveno už více než 100 různých příčin, které mohou být za rozvoj obtíží zodpovědné. Typicky pak jde o epizody, které nejsou zdraví škodlivé a samy odezní, ale pokud člověk škytá déle než dva dny, na vině mohou být závažnější zdravotní komplikace. [4, 5, 6, 7]

Běžné příčiny škytavky

Jelikož neexistuje žádný definitivní seznam spouštěčů, které se na rozvoji škytavky mohou podílet, člověk není schopný její vznik předvídat. Obtíže navíc často přichází bez zjevného důvodu a stejně rychle zase mizí. Podle lékařů jsou příčiny škytavky obvykle banální a souvisí hlavně s nevhodným stravováním. Důvodem krátkodobého škytání může být například:

• hltání jídla a přejídání se,
• pití sycených nápojů,
• pití alkoholických nápojů,
• konzumace kořeněných jídel,
• kombinování studených a teplých potravin,
• konzumace velkého množství tekutin najednou,
• dehydratace (nedostatek vody v těle),
• aerofagie (polykání velkého množství vzduchu),
• polykání vzduchu při žvýkání žvýkačky,
• nedostatek vitamínů,
• pálení žáhy,
• náhlá změna teploty vzduchu,
• kouření a inhalace toxických výparů,
• stres a emoční vypětí (vzrušení, strach, smutek),
• radost a bouřlivý smích,
• šokový stav.

Důležité je také poznamenat, že se škytavka může objevit v jakémkoliv věku, tedy u malých dětí, ale i u seniorů. Ne každý pak ví, že škytání může potrápit také nenarozené dítě v matčině děloze. Často se navíc vyskytuje také škytavka u novorozenců, což je poměrně běžný problém, který většinou nevyžaduje žádnou léčbu. [8, 9, 10]

Příčiny dlouhodobé škytavky

Zatímco krátkodobá škytavka obvykle nebývá zdraví škodlivá, vytrvalé škytání může vypovídat o tom, že se pacient potýká se závažnějšími zdravotními problémy. Důležité je proto vyhledat lékařskou pomoc, pokud škytání trvá déle než 48 hodin, je bolestivé nebo ho doprovází další zdravotní obtíže, jako je zvracení, krvácení nebo ztížené dýchání. Na vině přitom může být řada různých faktorů.

Podráždění či poranění nervů

Dlouhodobé škytání je nejčastěji způsobeno podrážděním nebo poraněním nervů, které jsou zodpovědné za pohyby bránice (nervus vagus či nervus phrenicus). Ovlivnit je mohou obtíže, které se dají poměrně snadno vyřešit, ale i onemocnění závažnějšího charakteru. Patří sem především:

• podráždění ušního bubínku (cizí předmět, chloupek, vlas),
• bolest v krku, laryngitida či faryngitida,
• struma (zvětšení štítné žlázy),
• gastroezofageální reflux (GERD),
• cysta nebo nádor v krku,
• zánět osrdečníku,
• zánět pohrudnice, zápal plic nebo astma,
• rakovina plic nebo rakovina jícnu,
• bronchitida či bronchogenní karcinom.

Narušení centrálního nervového systému

Pokud pacienta trápí dlouhodobá škytavka, na vině může být také podráždění CNS v důsledku traumatu nebo nějakého závažného onemocnění. Taková situace pak může vést k tomu, že pacientův organismus ztratí schopnost ovládat škytání a nebude mít nad tímto reflexem žádnou kontrolu. Příčinou může být například:

• poranění hlavy nebo mozku,
• meningitida a encefalitida,
• otok mozku,
• mozková mrtvice,
• roztroušená skleróza,
• přítomnost nádoru,
• hydrocefalus (zmnožení mozkomíšního moku),
• neurosyfilis a další mozkové infekce.

Další možné příčiny škytavky

Kromě výše zmíněných obtíží existuje i celá řada dalších spouštěčů, které mohou mít rozvoj škytavky na svědomí. Jedná se například o některá léčiva, drogy, ale i nebezpečná onemocnění, která není radno podceňovat. Patří sem především:

• alkoholismus či kouření,
• elektrolytická nerovnováha,
• Parkinsonova choroba,
• zánětlivé onemocnění střev,
• gastritida, peptický vřed nebo jaterní absces,
• nádory žaludku a slinivky břišní,
• metabolická onemocnění (diabetes, selhání ledvin),
• operační výkony spojené s anestezií,
• chemoterapie a léčba rakoviny,
• užívání léků (analgetika, antiepileptika, barbituráty, steroidy, trankvilizéry). [11, 12, 13, 14, 15]

Možné komplikace

Pokud se dlouhotrvající škytavka neléčí, může pacientovi výrazně ztěžovat běžné fungování a zároveň může způsobit rozvoj řady zdravotních komplikací. Sem patří například:

• rychlé hubnutí a dehydratace – když se škytání vyskytuje v krátkých intervalech, bývá obtížné se najíst nebo napít,
• nespavost a vyčerpání – pokud škytavka přetrvává i ve chvíli, kdy si jde člověk lehnout, může být těžké usnout nebo ve spánku setrvat,
• problémy s komunikací – vlivem škytání může být pro pacienta obtížné mluvit,
• deprese – dlouhodobé škytání zvyšuje riziko rozvoje klinické deprese,
• zpožděné hojení ran a zvýšené riziko infekcí či krvácení po operacích,
• nepravidelný srdeční tep,
• gastroezofageální reflux. [16, 17]

Diagnostika

Krátké epizody škytání obvykle nejsou důvodem k návštěvě lékaře, pokud pacientovi nezpůsobují žádné další obtíže. Když ale škytavka přetrvává déle než dva dny nebo se velice často opakuju, je lepší nechat se pro jistotu vyšetřit. Lékaře bude zajímat hlavně anamnéza, intenzita obtíží a možný spouštěč, který problémy u pacienta vyvolal.

Následovat bude pravděpodobně fyzikální vyšetření, které mohou doprovázet také krevní testy či jaterní testy. V případě podezření na poškození centrální nervové soustavy se dále provádí neurologické vyšetření včetně CT mozku a někdy je nutné prozkoumat také anatomické poměry hrudníku pomocí rentgenu plic nebo CT hrudníku. Kromě toho může pacient podstoupit vyšetření EKG, endoskopii či bronchoskopii. [18, 19, 20]

Jak se zbavit škytavky?

Pokud vás trápí výše zmíněné obtíže, jistě přemýšlíte, jak zastavit škytavku co nejrychleji. Krátkodobé škytání se obvykle vyřeší samo v řádu několika málo minut nebo v horším případě hodin, ale i tento stav může být pro některé pacienty nesnesitelný. U dlouhodobých problémů je nutné, aby se člověk svěřil do rukou odborníka, jelikož na vině může být jiný zdravotní problém.

Babské rady na škytavku

Co pomáhá na škytavku, pokud chcete obtíže vyřešit co nejrychleji a bez návštěvy lékaře? Vyzkoušet můžete třeba některé přírodní prostředky nebo babské rady, které jsou mezi lidmi velmi známé. Přestože tyto tipy a triky určitě stojí za vyzkoušení a některým lidem opravdu pomáhají, jejich účinnost není lékařsky potvrzená. Zkusit můžete například následující babské rady:

• zadržte dech – zkuste zadržet dech na co nejdelší dobu, na kratší dobu, ale opakovaně, nebo se pokuste polknout ve chvíli, kdy budete potřebovat škytnout,
• zvyšte koncentraci CO2 – dýchejte do papírového sáčku nebo do dlaní,
• napijte se – vypijte naráz celou sklenici vody, zkuste vypít vodu v předklonu nebo pomalu popíjejte ledově studenou vodu,
• snězte něco sladkého – kostku cukru, lžíci medu, lžíci arašídového másla nebo lžíci cukru s deseti kapkami octa či propolisu,
• dejte si něco kyselého – napijte se citronové šťávy nebo zkuste sát plátek citronu,
• ochutnejte suchý chleba – pomalu snězte kousek alespoň dva dny starého chleba,
• zkuste studené obklady – položte si zezadu na krk pytlík s ledem, studený gelový sáček nebo namočený kapesník,
• zklidněte organismus – lehněte si na rovnou podložku a pravidelně zhluboka dýchejte,
• zacvičte si – udělejte stojku, lehněte si na záda a střídavě zvedejte pravou a levou nohu nebo se posaďte a přitáhněte kolena k hrudníku,
• vyzkoušejte další metody – nechte se od jiné osoby plácnout mezi lopatky, polechtat nebo vystrašit, zatahejte se zlehka za jazyk nebo se pokuste cíleně zalapat po dechu. [21, 22, 23, 24]

Další možnosti léčby

Potýká-li se člověk s dlouhodobou škytavkou, lékař se zaměří na to, jaký spouštěč problémy vyvolal. Je-li na vině jiné onemocnění, je nutné se v první řadě soustředit na jeho léčbu. Pokud škytání narušuje kvalitu pacientova života, lékař může předepsat také některé léky. Jediným lékem, který schválila FDA (Food and Drug Administration), je chlorpromazin. Kromě toho se ale využívá také metoklopramid, baklofen nebo třeba gabapentin.

V závažných případech, kdy se nenajde jiný způsob, jak na škytavku vyzrát (neustává a nereaguje na žádnou léčbu), může lékař doporučit některou z invazivnějších metod. Jedná se například o aplikaci léků přímo do bráničního nervu, čímž dojde k dočasnému zablokování jeho činnosti, nebo přerušení bráničního nervu v oblasti krku. [25, 26]

Jak zabránit rozvoji škytavky?

Zatímco škytání způsobené jinou nemocí není možné jen tak potlačit, krátkodobé škytavce se v některých případech lze vyhnout. V rámci prevence existuje hned několik způsobů, jak snížit pravděpodobnost vzniku škytavky, které souvisí především se stravováním a životním stylem pacienta. Pokud chcete těmto obtížím předcházet, dbejte na následující rady:

• nepřejídejte se,
• nepijte alkohol ani sycené nápoje,
• jezte střídmě a pomalu (vyvarujte se hltání),
• dejte si pozor na náhlé změny teploty,
• snažte se vyhnout intenzivním emocionálním reakcím. [27, 28]

Zdroje: healthline.com, nhs.uk, medicalnewstoday.com, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, wikiskripta.eu, stefajir.cz, webmd.com