Cysty bývají neškodné i nebezpečné. Vyskytnout se mohou na různých místech v lidském těle

Co je to cysta?

Cysta je uzavřená váčkovitá struktura, která může být naplněna tekutinou, polotuhým materiálem nebo vzduchem. Může se vyvinout v různých tkáních a orgánech v těle. Cysty jsou typicky benigní (nezhoubné), i když některé se mohou stát maligními nebo indikovat vážné zdravotní onemocnění. Tvorba cyst může být způsobena různými příčinami, včetně infekcí, genetických stavů, chronických zánětlivých stavů atd.

Tyto objekty se mohou objevit téměř kdekoli v těle člověka. Zcela běžně se vyskytuje například cysta pod kůží, cysta na vaječnících, cysta v mazových žlázách, cysta v prsu, cysta v ledvinách nebo třeba cysta kolem kloubů či šlach. Malé cysty často zůstávají bez povšimnutí a nemusí způsobit žádné příznaky. Ty větší však mohou vést k nepohodlí, bolesti a funkčním poruchám v závislosti na jejich umístění.

Rozdíl mezi cystou a pseudocystou

Kromě klasické cysty se ještě můžete setkat také s pojmem pseudocysta. Jedná se také o váček naplněný tekutinou, který ale na rozdíl od skutečné cysty nemá definovanou výstelku. Tento strukturální rozdíl je významný, protože skutečné cysty jsou zapouzdřeny membránou epitelových buněk, která odlišuje cystický vak od okolní tkáně. Pseudocysty jsou obvykle vyplněny vrstvou hnisu s vlastní výstelkou.

Pseudocysty se běžně vyvíjejí v reakci na nějaké poranění, zánět nebo infekci. Například pseudocysta na slinivce často vzniká jako komplikace akutní nebo chronické pankreatitidy. Tyto útvary se tvoří, když pankreatické enzymy pronikají do okolních tkání, což vede ke shromažďování tekutiny, která je obalena spíše vláknitou tkání než epiteliálními buňkami.

Podobně se pseudocysty mohou vyskytovat v jiných orgánech, jako jsou ledviny nebo játra. Často se jedná o následek traumatu nebo infekce, která vede k lokalizované akumulaci tekutiny. Klinický obraz a důsledky pseudocyst se mohou lišit od klinických projevů skutečných cyst. Zatímco skutečné cysty jsou často vrozené nebo se vyvíjejí v důsledku specifických blokád žláz nebo genetických faktorů, pseudocysty jsou obvykle získané a spojené s akutními patologickými procesy.

Příznaky pseudocysty a její možné komplikace závisí na velikosti a umístění vzniklého váčku. Například pankreatické pseudocysty mohou způsobit bolesti břicha, nevolnost, zvracení, a dokonce infekci nebo prasknutí, pokud se zvětší nebo nejsou okamžitě léčeny.

Léčba pseudocyst se pak obvykle zaměřuje na řešení základní příčiny a zvládání symptomů. Větší pseudocysty nebo ty, které způsobují významné příznaky, mohou vyžadovat lékařský zásah, zpravidla v podobě drenáže. Obvykle je pak nutné navíc následné pozorování postiženého místa, aby se zajistilo, že se pseudocysta znovu neobjeví. [1, 2, 3, 4, 5, 6]

Typy cyst

Existuje mnoho různých typů cyst, z nichž každá má odlišné vlastnosti. Jednotlivé struktury se rozdělují z hlediska jejich umístění a podle toho, které tkáně ovlivňují. Následná léčba a také prognóza přitom závisí na konkrétním typu cysty, její velikosti a na tom, jaké vyvolává příznaky a zda způsobuje nějaké komplikace. Mezi nejčastější typy cyst například patří:

• Epidermoidní cysty: nacházejí se těsně pod kůží, jsou malé, pomalu rostoucí, často se vyskytují na obličeji, krku a trupu a bývají naplněné keratinem, což je protein, který tvoří vlasy a pokožku.
• Mazové cysty: vznikají v mazových žlázách, obvykle se nacházejí na obličeji, krku a trupu a jsou vyplněny mazem, který dané žlázy produkují.
• Ovariální cysty: nacházejí se ve vaječnících a mohou zahrnovat folikulární cysty, cysty žlutého tělíska a další složitější formy, jako jsou dermoidní cysty a endometriomy.
• Cysty prsu: vznikají v prsní tkáni, jsou naplněné tekutinou a bývají součástí fibrocystických změn prsu.
• Cysty na ledvinách: mohou být buď jednoduché a samostatné (benigní), nebo jako součást polycystického onemocnění ledvin.
• Bakerovy cysty: jsou umístěny za kolenem, naplněny synoviální tekutinou a mohou způsobit bolest a otok.
• Gangliové cysty: gangliony se objevují kolem kloubů a šlach, zejména v zápěstích a rukou, a jedná se o bouličky naplněné tekutinou, které často vznikají z kloubních pouzder nebo šlachových pochev.
• Pilonidální cysty: nachází se v oblasti kostrče a křížové kosti v horní části hýždí, nejčastěji vzniká následkem zarůstání chlupů.
• Chalazion (meibomská cysta): tzv. vlčí zrno postihuje oční víčko a  vzniká v důsledku ucpané mazové žlázy.
• Cysta ductus thyreoglossus: umístěna ve střední linii krku, jedná se o vrozenou cystu, která není bolestivá a zpravidla se nachází u jazylky.
• Zubní cysty: nachází se kolem kořenů zubů nebo v čelistní kosti a mohou být důsledkem infekcí, zranění nebo vývojových abnormalit. [7, 8, 9, 10]

Cysta na vaječníku

Jedním z častých typů cyst u žen je takzvaná ovariální cysta, která se vyvíjí na vaječníku nebo uvnitř vaječníku. Vaječníky patří mezi orgány ženského reprodukčního systému a jsou zodpovědné za produkci vajíček a hormonů estrogenu a progesteronu. Existují různé druhy ovariálních cyst, přičemž nejčastěji se jedná o takzvané funkční cysty, které jsou obvykle neškodné. Řadí se mezi ně folikulární cysty a cysty žlutého tělíska.

Folikulární cysty vznikají, když folikul, který má během ovulace uvolnit vajíčko, nepraskne a pokračuje v růstu. Vedle toho cysty žlutého tělíska se tvoří, když folikul uvolní vajíčko, ale poté se ve folikulu hromadí tekutina, která způsobuje jeho otok. Tyto typy cyst jsou obecně benigní, přechodné a často mizí během několika menstruačních cyklů.

Zatímco většina ovariálních cyst je nezhoubná a asymptomatická, některé mohou způsobit příznaky, jako je bolest pánve a nadýmání. Ve vzácných případech se cysty mohou zvětšit, prasknout nebo způsobit torzi vaječníků, což je bolestivé zkroucení vaječníku, které může přerušit přívod krve. Méně často pak mohou být ovariální cysty patologické (dermoidní cysty, cystadenomy nebo endometriomy).

Diagnostika ovariálních cyst obvykle zahrnuje vyšetření pánve, ultrazvuk a někdy i krevní testy k posouzení hladin hormonů nebo nádorových markerů. Léčba závisí na velikosti, typu cysty a na tom, zda vyvolává nějaké příznaky. U cyst, které jsou přetrvávající, velké nebo symptomatické, mohou možnosti léčby zahrnovat užívání hormonální antikoncepce, která zabrání tvorbě nových cyst, nebo chirurgický zákrok. [11, 12, 13, 14]

Bakerova cysta

Dalším běžným typem je Bakerova cysta, známá také jako popliteální cysta nebo cysta v koleni. Tento typ je obvykle spojen s nějakým problémem postihujícím kolenní kloub, jako je artritida či trhlina v menisku. Kolenní kloub je obalený membránou, která produkuje synoviální tekutinu, jejíž funkcí je ochrana kloubu. V momentě, kdy koleno produkuje nadbytek této tekutiny, se v něm může začít tvořit zmíněná Bakerova cysta.

Příznaky Bakerovy cysty se mohou u jednotlivých pacientů lišit. V některých případech nemusí jedinci pociťovat vůbec žádné symptomy, zvláště pokud je cysta malá. Větší cysty však mohou způsobit řadu příznaků, včetně bolesti, otoku za kolenem a ztuhlosti, zvláště když je koleno plně natažené nebo ohnuté. V závažnějších případech může cysta prasknout, což vede k úniku tekutiny do lýtkového svalu a způsobuje ostrou bolest, otok a zarudnutí, které může napodobovat příznaky krevní sraženiny.

Diagnóza Bakerovy cysty obvykle zahrnuje fyzikální vyšetření a zobrazovací metody, jako je ultrazvuk nebo MRI, aby se potvrdila přítomnost cysty a určila se její velikost a základní příčina. Možnosti léčby Bakerovy cysty pak závisí na závažnosti příznaků a zdravotním stavu pacienta. Zpravidla je přitom potřeba vyřešit primární zdravotní problém pacienta (např. artritidu).

Samotná léčba může zahrnovat odpočinek, ledování, kompresi, elevaci a užívání protizánětlivých léků ke snížení bolesti a otoku. Prospěšná mohou být také různá fyzioterapeutická cvičení na posílení svalů kolem kolena a zlepšení funkce kloubů. Pokud konzervativní léčba nepřináší úlevu, lze zvážit invazivnější možnosti léčby, jako jsou injekce kortikosteroidů nebo aspirace kloubu. V některých případech může být nezbytný chirurgický zákrok pro odstranění cysty. [15, 16, 17, 18, 19]

Cysta na ledvině

Cysta na ledvině neboli renální či ledvinová cysta se tvoří na ledvinách nebo přímo v nich. Renální cysty jsou poměrně časté zvláště u starších osob. Obecně se dělí do dvou kategorií, kterými jsou jednoduché cysty a složité cysty. Jednoduché cysty bývají tenkostěnné, kulaté a naplněné čirou tekutinou. Bývají benigní a asymptomatické a často se na ně přijde náhodou během vyšetřování jiných zdravotních stavů. Na druhé straně složité cysty mají silnější stěny, přepážky nebo kalcifikace a mohou vyžadovat různá vyšetření, aby se vyloučila jejich malignita.

Jednoduché cysty ledvin jsou obvykle neškodné a nezpůsobují příznaky ani nevyžadují léčbu. Pokud se však výrazně zvětší, mohou způsobit nepohodlí, bolest zad nebo boku a ve vzácných případech i narušení funkce ledvin. Příležitostně také vedou ke komplikacím, a to zejména pokud dojde k jejich prasknutí. Naproti tomu složité cysty ledvin vyžadují důkladnější vyšetření kvůli jejich potenciální souvislosti s rakovinou ledvin.

Kromě jednoduchých a složitých cyst pak existují ještě dědičné stavy, které mohou vést ke vzniku mnohočetných cyst ledvin. Nejznámější z těchto stavů je tzv. polycystická choroba ledvin, která způsobuje tvorbu četných cyst v ledvinách, jež mohou časem zhoršit funkci orgánu. To může vést k příznakům, jako je vysoký krevní tlak, bolest ledvin, hematurie (krev v moči), a nakonec k chronickému onemocnění ledvin nebo selhání ledvin. [20, 21, 22, 23, 24]

Cysta na játrech

Kromě výše uvedeného se cysta může vytvořit také v dalších orgánech, například v játrech. Játra jsou životně důležitý orgán zodpovědný za řadu funkcí, včetně detoxikace, syntézy bílkovin a produkce biochemikálií nezbytných pro trávení. Jaterní cysty jsou v mnoha případech neškodné a většinou o nich pacient ani neví a přijde se na ně až v rámci vyšetření nějakého jiného problému.

Nejběžnějším typem jaterní cysty je jednoduchá cysta, která zpravidla nevede k vážným zdravotním problémům. Většina pacientů s jednoduchými jaterními cystami si jejich přítomnost neuvědomuje, protože tyto cysty zřídkakdy vyvolávají nějaké příznaky. Jsou-li ale velké, mohou způsobit bolest v pravém horním kvadrantu břicha, nadýmání nebo pocit plnosti.

Někdy se ale na játrech vytvoří složitější jaterní cysty, které mohou signalizovat závažnější stavy, jako je rakovina nebo infekce. Přítomnost mnohočetných jaterních cyst může mimo jiné značit takzvané polycystické onemocnění jater, které může vést ke zvětšení tohoto životně důležitého orgánu, vyvolávat nepříjemné příznaky a způsobovat různé komplikace související s funkcí jater.

Diagnostika jaterních cyst se stanovuje prostřednictvím ultrazvuku, CT skenu nebo MRI. Tyto zobrazovací metody pomáhají určit velikost, počet a povahu cyst a posoudit případné komplikace. K posouzení funkce jater a vyloučení jiných zdravotních stavů lze provést také krevní obraz. Následná léčba jaterních cyst se pak odvíjí od typu a velikosti daných útvarů. [25, 26, 27, 28]

Cysta v prsu

Cysta prsu se jeví jako kulatá nebo oválná bulka, která může být měkká, nebo pevná na dotek. Tyto cysty jsou běžné zejména u žen ve věku od 30 do 50 let, přičemž bývají ve většině případů nezhoubné. Cysty v prsou mohou mít různou velikost. Někdy jsou tak velké, že je možné je cítit nebo vidět, zatímco jindy mohou být naopak tak malé, že je lze detekovat pouze pomocí zobrazovacího vyšetření, jako je ultrazvuk či mamografie.

Příznaky cysty prsu mohou kromě hmatatelné bulky v prsní tkáni či v podpaží zahrnovat citlivost nebo bolest prsou a změny velikosti nebo tvaru prsu. Tyto projevy přitom zpravidla kolísají s menstruačním cyklem a často jsou intenzivnější těsně před menstruací. V některých případech mohou cysty způsobit značné nepohodlí nebo úzkost, což ženy nutí vyhledat lékařskou pomoc.

Pokud jde o to, jak se zbavit cysty v prsu, léčba vždy závisí na její velikosti a vlastnostech. Jednoduché asymptomatické cysty často nevyžadují žádnou léčbu a lze je sledovat prostřednictvím pravidelných vyšetření. U symptomatických cyst může úlevu poskytnout zákrok, při kterém dojde k vypuštění tekutiny z cysty, čímž se zmenší její velikost. Pokud však dané útvary způsobují přetrvávající nepohodlí, může být nutné další vyšetření a léčba. U podezřelých cyst je pak třeba provést biopsii, aby se zjistilo, zda nejsou maligní.

Obecně je důležité, aby ženy pravidelně prováděly samovyšetření prsou a vyhledaly lékařskou pomoc, pokud si všimnou jakýchkoli podezřelých bulek, změn nebo přetrvávající bolesti prsou. Pravidelné screeningy a konzultace s lékařem mohou pomoci zajistit včasnou detekci případných vážných onemocnění, jako je rakovina prsu. [29, 30, 31, 32, 33]

Cysta na mozku

Cysta se může vytvořit také v mozku nebo na jeho povrchu. Tyto útvary se přitom významně liší ve velikosti a typu. Zatímco mnohé jsou nezhoubné a nevyvolávají žádné symptomy, některé mohou být maligní a způsobují příznaky v závislosti na jejich typu a umístění. Cysty mozku přitom bývají jak vrozené, tak i získané.

Obvykle bývají detekovány náhodně při vyšetření mozku kvůli nějakému jinému zdravotnímu stavu, avšak někdy mohou způsobovat různé neurologické příznaky, které pacienta přinutí navštívit lékaře. Existuje přitom několik typů mozkových cyst, z nichž každá má odlišné vlastnosti podle toho, kde přesně se nachází.

• Arachnoidální cysty: jedná se o nejčastější typ mozkových cyst. Tvoří se v arachnoidální membráně, což je jedna ze tří vrstev tkáně, které pokrývají mozek a míchu. Arachnoidální cysty jsou naplněny tekutinou, která je podobná mozkomíšnímu moku. Většina arachnoidálních cyst je asymptomatická, ale větší cysty mohou způsobit příznaky, jako jsou bolesti hlavy, záchvaty nebo opožděný vývoj u dětí.
• Cysty šišinky: tyto cysty se vyvíjejí v epifýze, malé endokrinní žláze v mozku, která produkuje melatonin. Cysty šišinky jsou často malé a asymptomatické, ale větší cysty mohou způsobit příznaky stlačením sousedních struktur, což vede k bolestem hlavy, poruchám zraku nebo problémům s rovnováhou.
• Cysty choroidálního plexu: jedná se o útvary nacházející se v choroidálním plexu, který produkuje mozkomíšní mok, a obvykle se vyskytují u kojenců. Většina cyst choroidálního plexu je benigní, ale mohou být příležitostně spojeny s genetickými stavy, jako je Edwardsův syndrom.
• Koloidní cysty: jedná se o vzácné typy cysty, které se nejčastěji tvoří v přední části třetí mozkové komory. Koloidní cysty mohou blokovat tok mozkomíšního moku, což může vést k hydrocefalu (hromadění tekutiny v mozku), což může způsobit bolesti hlavy, nevolnost a problémy s pamětí. Pokud koloidní cysta způsobí významné zablokování, je nutná okamžitá lékařská pomoc. [34, 35, 36, 37]

Jaké komplikace může způsobit prasklá cysta?

Prasklá cysta může vést k různým zdravotním komplikacím, které se liší v závažnosti v závislosti na jejím typu, velikosti a lokalizaci. Jakmile dojde k ruptuře, objevuje se zpravidla náhlá, intenzivní bolest v postižené oblasti. Například prasknutí ovariální cysty může vést k intenzivní bolesti v oblasti pánve, zatímco prasklé cysty v orgánech, jako jsou játra nebo ledviny, způsobují bolest břicha.

Závažnou komplikací spojenou s rupturou cysty je vnitřní krvácení, ke kterému dochází zejména v případě prasknutí ovariální nebo jaterní cysty. To může vést k hypovolémii, což je stav, který vyžaduje urgentní lékařskou intervenci.

Pokud cysta praskne a její obsah se vylije do dutiny břišní, může dojít k zánětu pobřišnice. V takovém případě je také nezbytné vyhledat pomoc lékaře. Kromě toho prasklé cysty někdy způsobují vznik abscesů, které mohou zapříčinit rozvoj lokalizované infekce a obvykle vyžadují provedení drenáže nebo léčbu antibiotiky.

Další možnou komplikací prasklé cysty je poškození orgánů. Například ruptura ledvinové cysty může poškodit ledvinovou tkáň a potenciálně ovlivnit funkci ledvin. Stejně tak, když prasknou velké cysty v mozku nebo játrech, mohou ohrozit funkci daných orgánů, což vede k neurologickým symptomům nebo jaterní dysfunkci.

Nakonec může být vzácným důsledkem prasknutí cysty i septický šok, což je život ohrožující stav charakterizovaný nebezpečně nízkým krevním tlakem a selháním orgánů. Septický šok vyžaduje okamžitý lékařský zásah, typicky na jednotce intenzivní péče, který zahrnuje podávání antibiotik a podpůrnou péči. Je tedy potřeba myslet na to, že ačkoliv je mnoho cyst nezhoubných a nemusí způsobovat žádné komplikace, prasklá cysta může vést k vážným následkům. [38, 39, 40, 41, 42]

Zdroje: wikiskripta.eu, nzip.cz, cpzp.cz, stefajir.cz, ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com, healthdirect.gov.au, healthline.com, medicalnewstoday.com, medicinenet.com, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, 1chirurgie.cz, liverfoundation.org, breastcancernow.org, saintlukeskc.org, cedars-sinai.org, abta.org, link.springer.com