Co je dobromysl?
Co se dozvíte v článku
Jako dobromysl (Origanum) označujeme rostlinný rod z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), který zahrnuje zhruba 40 různých druhů a variet. Jde o jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny a polokeře, s nimiž se můžete setkat převážně ve Středomoří, ale také v severní Africe a na většině míst temperátní Asie.
Pro rostliny z rodu dobromysl jsou typické jednoduché, zubaté nebo celokrajné listy. Později se navíc začínají objevovat také oboupohlavné, pětičetné květy, které bývají nahloučené v koncových lichoklasech či hlávkách nebo tvoří lichopřesleny. Jejich koruny se pak vyznačují růžovou či bílou barvou a v některých případech mohou být podepřené výraznými listeny.
Jednotlivé druhy jsou známé také tím, že obsahují velké množství aromatických silic, které se nachází především ve žlázkách listů, listenů a kalichu, díky čemuž vydávají specifickou výraznou vůni. Co se týče konkrétních zástupců rodu dobromysl, patří sem například:
- dobromysl obecná (Origanum vulgare),
- majoránka zahradní (Origanum majorana),
- řecké oregano (Origanum onites),
- Origanum rotundifolium.
V české květeně je původní pouze druh známý jako dobromysl obecná, který si našel své využití v gastronomii i v lidovém léčitelství. Podobně tomu je i v případě majoránky zahradní, kterou botanikové dříve zařazovali do samostatného rodu Majorana (majoránka), zatímco jiné druhy zahrádkáři pěstují také pro okrasné účely. [1, 2, 3, 4]
Dobromysl obecná
Mezi nejznámější zástupce rodu dobromysl se samozřejmě kromě u nás používané majoránky řadí také dobromysl obecná (Origanum vulgare). Tuto vytrvalou bylinu můžete znát pod řadou synonym, z nichž nejrozšířenější je určitě označení oregano. Kromě toho se ale často setkáte i s pojmenováním dobráček, dobrotnice, dobrá mysl, pamajorán, voněklas, divoká marjánka nebo zimní majoránka.
Název oregano vychází z řeckých slov „oros“, což znamená hora, a „ganos“, jehož význam je potěšení či radost. Doslova by se tedy dal přeložit jako radost nebo potěšení z hor. Toto označení pravděpodobně souvisí s tím, že na řeckém území oregano pokrývá horské stráně a šíří kolem sebe výraznou vůni. České pojmenování dobromysl si pak bylina údajně získala díky tomu, že rozveseluje mysl a přináší člověku dobrou náladu. [5, 6, 7]
Jak vypadá dobromysl obecná?
Jedná se o trvalku s dřevnatějícími horizontálními oddenky, která dorůstá zhruba do výšky 60–90 cm. Její lodyha je přímá a čtyřhranná, přičemž na dvou protilehlých plochách vždy bývá odlišně oděná než na těch zbývajících dvou (buď odstále chlupatá, nebo s přitisklými chlupy). V horní části se pak větví, ale často jsou patrné i krátké sterilní větévky v paždí dolních listů.
Vstřícné listy jsou řapíkaté a vejčité, jejich čepel bývá celokrajná nebo nezřetelně vroubkovaná a z obou stran můžete zaznamenat přitisklé chlupy. Na vrcholu hlavní lodyhy a horních větví se pak od června do září objevují květenství, kterými jsou nahloučené krátké lichoklasy a vidlanovité laty shlukující se do hlávek. Tvoří je zhruba 25 květů nachově růžové nebo růžovofialové barvy. Plodem jsou pak hnědavé tvrdky. [8, 9, 10]
Kde roste dobromysl obecná?
Původně se tato rostlina vyskytovala především v oblasti Středomoří, kde se již v dobách antiky lidé zajímali o její pěstování. Později se díky tomu rozšířila také dále do Evropy, přičemž na těchto stanovištích postupně zplaněla. Dnes ji najdete prakticky všude na evropském území. Výjimku tvoří pouze severské oblasti, jako je Island, Skandinávie, Finsko nebo Rusko nad 65° severní šířky.
Používáte v kuchyni oregano?
Kromě toho se dobromysl obecná již odpradávna vyskytuje také v Malé Asii, na Blízkém východě, na Kavkaze nebo třeba v Íránu. Najdete ji ovšem i v nižších polohách Himálaje nebo v některých oblastech Číny a Tchaj-wanu, které byly její původní domovinou, a o něco později byla zavlečena také do Severní Ameriky.
Jelikož se dobromysl obecná řadí mezi světlomilné rostliny, v České republice roste hlavně v řídkých křovinách, na lesních lemech, na slunných stráních, na pasekách nebo ve světlejších listnatých lesích. Objevuje se především na sušších hlinitých půdách (bazických i slabě kyselých), které jsou bohaté na živiny. V našich podmínkách navíc rozlišujeme dva specifické poddruhy, což je konkrétně:
- dobromysl obecná pravá (Origanum vulgare subsp. vulgare) – její lichoklasy jsou kulovité, objevuje se v teplejších oblastech na celém našem území a proniká okrajově také na horská stanoviště,
- dobromysl obecná klasnatá (Origanum vulgare subsp. prismaticum) – její lichoklasy bývají prodloužené a válcovité, přičemž daná bylina roste vzácně na jižní Moravě, obsahuje více silic a někdy se pěstuje jako „zimní majoránka“. [11, 12, 13]
Obsažené látky
Dobromysl obecná je známá hlavně pro vysoký obsah silic (až 0,4 %), kam patří hlavně thymol a karvakrol. Kromě toho zahrnuje také třísloviny, hořčiny, těkavé oleje, flavonoidy, tanin, gumopryskyřici nebo antioxidanty. Největší množství těchto účinných látek se přitom nachází v nati, kterou člověk nasbírá koncem června nebo v červenci kolem poledne. [14, 15, 16, 17]
Jaké má dobromysl účinky na zdraví?
Vzhledem k tomu, že dobromysl (ale také oreganový olej) obsahuje poměrně velké množství antioxidantů, dokáže si skvěle poradit s oxidačním stresem a volnými radikály. Ty jinak mohou být zodpovědné za rozvoj chronických onemocnění, kam patří například rakovina nebo některé srdeční choroby. Konzumace oregana v kombinaci s dalšími potravinami bohatými na antioxidanty tak může velice příznivě působit na lidské zdraví. [18, 19, 20]
Dále je pak dobromysl známá také pro své aseptické, antibakteriální a protizánětlivé účinky a někdy se označuje jako přírodní antibiotikum. Jedna studie například zjistila, že oregano pomohlo zabránit růstu 23 různých druhů bakterií. Esenciální olej z něj vytvořený pak společně s olejem z tymiánu patřil při hodnocení antimikrobiální aktivity k těm nejúčinnějším. Je ovšem nutné provést další testy, které se zaměří na působení na člověka. [21, 22]
Tradičně se pak dobromysl používá například při léčbě nachlazení. Pomáhá zmírnit nepříjemný kašel, působí jako dezinfekce a zároveň usnadňuje pacientům odkašlávání. Kromě toho může být také dobrým pomocníkem v boji proti zánětu, přičemž studie na zvířatech potvrdily, že extrakt z oregana byl účinný například u zánětů vedoucích k rozvoji astmatu či revmatoidní artritidy. Směs esenciálních olejů z tymiánu a oregana pak snížila počet zánětlivých markerů u myší se zánětem tlustého střeva. [23, 24, 25, 26]
Aby toho nebylo málo, oregano prospívá také trávení a zdraví střev. Chrání člověka například před symptomy, jako je průjem, bolest břicha nebo nadýmání, které mohou mít na svědomí střevní parazité. Zároveň brání poškození a zvýšené propustnosti střevní stěny, což by bakteriím a toxinům umožnilo proniknout do krevního řečiště. Mimo jiné ale studie naznačují, že dobromysl může také snižovat cholesterol a údajně pomáhá také zvládat cukrovku. [27, 28, 29, 30]
K dalším zdravotním benefitům, které se pojí s užíváním oregana, pak řadíme třeba schopnost zvyšovat vylučování žluče, tišit bolest a zmírňovat svalové křeče. Jelikož působí také jako antidepresivum, doporučuje se ovšem i při problémech se spánkem. Zároveň může pomoci ženám, které trápí nepravidelná či bolestivá menstruace, i pacientům trpícím migrénami či epilepsií. [31, 32, 33, 34]
Studie také naznačují, že díky vysokému obsahu antioxidantů může být dobromysl prospěšná při prevenci rakoviny. Výzkumy navíc prokázaly, že oregano může pomoci zničit již přítomné rakovinné buňky a zastavit jejich růst (například v případě rakoviny tlustého střeva a rakoviny kůže). Je ovšem nutné provést další výzkum na lidech, jenž tyto závěry potvrdí. [35, 36, 37, 38, 39]
Nežádoucí účinky
Přestože je konzumace oregana i jeho extraktu pro většinu lidí bezpečná, vždy je dobré se o jeho užívání (v jakékoliv formě) poradit s ošetřujícím lékařem či lékárníkem. To je důležité hlavně v případě, že užíváte nějaké jiné léky nebo potravinové doplňky, ale také v momentě, kdy se potýkáte s nějakým zdravotním problémem nebo chronickým onemocněním.
Podle některých studií může dobromysl ovlivnit schopnost organismu absorbovat měď, železo a zinek. V některých případech pak může také snižovat hladinu cukru v krvi a při konzumaci se mohou objevit nežádoucí účinky v podobě žaludeční nevolnosti. Při aplikaci na pokožku pak u některých jedinců může dojít k podráždění. Pozor by si navíc měli dát také lidé alergičtí na rostliny z čeledi Lamiaceae (levandule, máta, šalvěj, bazalka). [40, 41, 42]
Jaké má dobromysl využití?
V minulosti byla dobromysl obecná opředena různými pověstmi. Lidé například věřili, že je tato bylina dokáže ochránit před zlými duchy a čarodějnicemi, ale také před jedovatými hady. Již ve starém Egyptě ji dále užívali jako lék proti křečím a bolestem. Hippokrates pak doporučoval dobromysl pro posílení nervů a abatyše Hildegarda byla přesvědčená, že pomůže při malomocenství.
Ve středověku byla dobromysl součástí tzv. svatojánského kvítí, což je směs bylin, která pomáhá člověka bránit před zlými silami. Zároveň jí byla přisuzována léčivá nebo dokonce kouzelná moc. Nejúčinnější přitom byla dobromysl natrhaná v den sv. Jana (24. června), která údajně pomáhala přičarovat lásku a kromě toho chránila člověka, jeho blízké i zvířata před nemocemi. [43, 44]
V současné době má dobromysl hned několik možných využití. Důležitou roli hraje zejména v potravinářském průmyslu, kde je oregano známé jako oblíbené koření, ale používá se také jako léčivka, a zároveň se řadí mezi významné nektarodárné rostliny. Kromě toho se někdy přidává i do kosmetických výrobků a v nati obsažené barvivo se v minulosti využívalo k obarvení ovčí vlny.
Léčitelství
V lidovém léčitelství je dobromysl známá jako rostlina vhodná k vnitřnímu, ale i k vnějšímu použití. Chcete-li oregano užívat vnitřně, můžete vyzkoušet například čaj s obsahem dvou lžiček sušené natě nebo odvar připravený ze směsi bylin. Zakoupit pak můžete přímo sušenou nať nebo řadu doplňků stravy, které obsahují oreganový extrakt, kam patří například olej nebo želatinové kapsle.
Dobromysl se nicméně hodí i k vnějšímu užívání. Odvar ze sušené natě se používá třeba jako kloktadlo při bolestech v krku nebo při různých zánětech v dutině ústní. Obklady se zase přikládají na špatně se hojící rány. Kromě toho pak můžete danou bylinu přidat také do koupele, která pomůže uklidnit nervy, ale výtažky z oregana poslouží i jako součást vlasového kondicionéru, parfému nebo jiné kosmetiky.
Potravinářství
V gastronomii se dobromysl obecná používá hlavně jako koření, které v obchodě najdete s označením oregano. Její chuť je poměrně výrazná, ale liší se od příbuzné majoránky, takže byste si tyto dvě byliny neměli splést. Nejčastěji se přitom dobromysl používá ve středomořské kuchyni (řecká, italská), ale je také součástí provensálského koření. Mezi oblíbené recepty se pak řadí třeba pizza s oreganem, horký salát z brambor, cibule a oregana nebo různé těstovinové a masové pokrmy dochucené oreganem.
Včelařství
Aby toho nebylo málo, dobromysl obecná je významnou nektarodárnou rostlinou. Nektarium květu přitom během jediného dne vyprodukuje zhruba 1,1 mg nektaru, který má cukernatost asi 76 %. Čistý druhový med pouze z této byliny se sice nevyrábí, ale spolu s mateřídouškou a saturejkou bývá přísadou medu hymetského a tymiánového. [45, 46, 47, 48]
Jak pěstovat dobromysl?
Přestože je dobromysl divoká rostlina, dá se pěstovat také na zahrádce. K tomu byla vyšlechtěna řada zajímavých kultivarů, které se často vyznačují silnější chutí nebo třeba pestřejším zbarvením. Zároveň se poměrně snadno množí a mohou brzy opanovat celý záhon. Proto raději někteří zahrádkáři volí pěstování oregana v nádobách, kdy rostliny tvoří kompaktní keříčky.
Dobromysl vyžaduje sušší slunečné stanoviště, což znamená, že ji většinou lze pěstovat i na skalce. Vysévá se v březnu či dubnu. Máte-li ovšem k dispozici předpěstované sazeničky, obvykle se vysazují do řádků, ale mezi jednotlivými rostlinami by mělo zbýt dost místa na to, aby se mohly rozrůst. Poté je možné oddělovat nové sazeničky dělením. Na zimu pak nezapomeňte dobromysl přihrnout zemí a zakrýt chvojím, aby nezmrzla. [49, 50]
Sběr a sušení oregana
Zhruba od konce června do srpna se sbírá celá oreganová nať, a to ideálně v dopoledních hodinách za slunečného počasí. Seřezává se zhruba 5 cm nad zemí, což můžete provést klidně až třikrát do roka, protože dobromysl pokaždé znovu obrazí. Poté nať svažte, zavěste na stinné místo a nechte ji uschnout. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 35 °C. Správně usušenou dobromysl poznáte tak, že bude mít tmavozelenou barvu, příjemné aroma a jemně nahořklou chuť. [51, 52]
Zdroje: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, healthline.com, webmd.com, botany.cz, mojemedicina.cz, bylinkyprovsechny.cz, medicalnewstoday.com, sciencedirect.com