Co je infarkt myokardu?
Jako infarkt myokardu (IM, srdeční mrtvice nebo zastarale srdeční záhať) lékaři označují zdravotní obtíže, kdy dochází k poškození nebo dokonce až k odumření části srdečního svalu. Na vině přitom bývá přerušené krevní zásobování a nedostatečné okysličení, které je důsledkem uzavření nebo výrazného zúžení koronární tepny vyživující srdce.
Nejčastější příčinou infarktu je krevní sraženina (trombus), která ucpe cévu v oblasti jejího zúžení a omezí tak průtok krve. Když srdeční tkáň nemá dostatek kyslíku, aby mohla normálně fungovat, postupně odumírá. Ischémie (nedokrevnost) pak způsobuje ischemickou nekrózu zásobované tkáně, přičemž lékaři tento zdravotní problém označují jako infarkt.
Ve většině případů postihuje srdeční mrtvice pacienty, kteří se potýkají s aterosklerózou (kornatění srdečních tepen), což je zánětlivé onemocnění cév, jež vzniká v důsledku ukládání tuku do cévní stěny. Následně dochází ke vzniku aterosklerotického plátu, jehož provalením se poruší protisrážlivá ochrana povrchu tepny, a na něj pak nasedá zmiňovaná krevní sraženina (bílý či destičkový trombus).
K rozvoji infarktu ovšem může dojít i vlivem dalších zdravotních komplikací, například při zánětu tepny nebo vmetkem sraženiny, která vznikla na jiném místě, ale později doputovala do koronární tepny. Příčiny infarktu ale vzácněji zahrnují i spazmus (Prinzmetalova angina pectoris), arteritidu (Takayasuova arteritida, polyarteritis nodosa) či intrakoronární trombózu bez aterosklerózy.
Akutní infarkt myokardu člověka přímo ohrožuje na životě. V případě výskytu jakýchkoliv příznaků je proto nutné neodkladně vyhledat lékaře, který infarkt diagnostikuje pomocí vyšetření krve a elektrokardiogramu, neboli EKG. Ne všechny infarkty jsou stejné a některé z nich se obejdou i bez bolesti, proto je dobré sledovat také doprovodné symptomy a včas zavolat záchrannou službu.
Rizikové faktory
Infarkt se mnohem častěji vyskytuje u mužů než u žen. Nejvíce ohroženou skupinou jsou přitom lidé nad 50 let, ale nevyhýbá se ani mladším generacím. Často je u nich spojený například s vysokou srážlivostí krve, genetickými dispozicemi či velmi špatnou životosprávou. I přes neustálý rozvoj zdravotnické péče se přitom úmrtnost pohybuje okolo 25 %.
Základní příčina infarktu myokardu je ukládání cholesterolu ve stěně tepny a její postupné zužování, což může to vést ke vzniku krevní sraženiny nebo způsobit anginu pectoris. Kromě toho, jaké má infarkt příčiny, je nutné však nutné vzít v potaz i různé rizikové faktory, které mohou mít na rozvoj těchto zdravotních komplikací také velký vliv.
Zatímco některé rizikové faktory může člověk vlastním přičiněním ovlivnit, s jinými se bohužel nedá nic dělat. Mezi neovlivnitelné činitele, které zvyšují možnost, že pacient bude mít náběh na infarkt, se řadí třeba věk, pohlaví nebo genetické predispozice. Pokud se tedy u vás v rodině vyskytly srdeční vady, koronární ateroskleróza, ischemická choroba srdeční nebo přímo infarkt, měli byste s lékařem probrat vhodný způsob prevence.
U žen pravděpodobnost, že dojde k rozvoji infarktu myokardu, výrazně stoupá v období po menopauze. Kolem padesátky jim totiž klesá hladina estrogenu, roste hladina cholesterolu a celkově se tak zvyšuje riziko výskytu srdečních onemocnění. Dalším problematickým faktorem pak mohou být i různá prodělaná onemocnění, kam patří cukrovka nebo třeba angina pectoris.
Ovlivnitelné rizikové faktory:
- nadváha či obezita,
- vysoký krevní tlak,
- vysoký cholesterol,
- kouření,
- nadměrný stres,
- abúzus kokainu,
- sedavý způsob života,
- nedostatek fyzické aktivity,
- nadměrná konzumace alkoholu,
- nedostatečný příjem ovoce a zeleniny.
Jaké má infarkt příznaky?
Projevy infarktu lékaři obvykle dělí na dvě různé skupiny, a to konkrétně na obtíže subjektivní (stav, který popisuje pacient) a problémy objektivního charakteru (stav odhalený přístroji a lékařem samotným). Ve výjimečných případech může infarkt myokardu probíhat téměř asymptomaticky, ale většinou se dostavují charakteristické symptomy v obou výše zmíněných kategoriích.
Mezi typické příznaky infarktu myokardu se řadí například dlouhotrvající svíravá bolest na hrudi, která přetrvává i ve chvíli, kdy je pacient naprosto v klidu. Kromě toho často doprovází infarkt bolest ruky, jelikož z hrudníku mohou vystřelovat nepříjemné pocity do levého ramene. Objevit se ale může i bolest zad, dolní čelisti, krku nebo břicha.
Mezi první příznaky infarktu se dále většinou řadí také dušnost, nevolnost, celková slabost, nadměrné pocení nebo třeba závratě. Intenzita těchto komplikací přitom závisí hlavně na tom, na kterém konkrétním místě došlo k ucpání tepny. Pokud se na tyto symptomy zaměříte, může se jednat o možnost, jak poznat blížící se infarkt.
Podle toho, jak probíhá infarkt, se pak mohou objevit i další akutní komplikace. Jedná se například o srdeční arytmie, kardiogenní šok nebo selhání srdečních komor. Výjimkou ale není ani ruptura infarktového ložiska. Pacient přitom může být zmatený nebo dokonce agresivní, jelikož pociťuje úzkost a často i velký strach ze smrti.
Prodělal někdo z vašich blízkých infarkt myokardu?
Příznaky infarktu u mužů
Nejčastějším příznakem infarktu je náhlá bolest na hrudi, která se může projevit u obou pohlaví. Zatímco u žen se tato bolest často nedostaví nebo je velmi nenápadná, muži daleko častěji pociťují ostrý tlak uprostřed hrudníku nebo svírání za hrudní kostí.
Bolest se někdy rozšíří i do levé ruky nebo dolní čelisti. Většinou trvá déle než pár minut nebo ustupuje a postupně se opět vrací. Pokud jde o to, jak poznat infarkt u mužů, mezi další charakteristické symptomy patří nadměrné pocení a dušnost. Typické jsou také bolesti zad, břicha a čelisti, které se dostavují náhle, přičemž výjimkou není ani infarkt ve spánku.
Příznaky infarktu u žen
Jak se pozná infarkt u žen? Ačkoli tento problém postihuje něžné pohlaví čím dál častěji, ženy v mnoha případech vůbec nepoznají, že u nich srdeční mrtvice proběhla. Příznaky jsou obvykle mnohem nenápadnější než u mužů a prvotní známky infarktu se často objevují i dříve, než k rozvoji komplikací skutečně dojde.
I když část žen také pociťuje bolest na hrudi, u většiny z nich to není obvyklé. Jako předzvěst infarktu naopak slouží celá řada jiných symptomů, které se mohou v jednotlivých případech výrazně lišit. Mezi hlavní příznaky infarktu u žen patří například:
- Velká únava
- Pocit závratě, omdlévání
- Nevolnost a zvracení
- Potíže s dýcháním
- Studený pot
- Bolesti v zádech
- Bolest v čelistech, krku a pažích
Ženy mají ve zvyku své problémy zlehčovat a považují je pouze za důsledek stresu a pracovního vypětí. Své příznaky většinou spojují s jinými zdravotními komplikacemi, jako jsou například trávicí potíže či artritida. Problémy s dýcháním také často přisuzují špatné fyzické kondici a přepracování. Ve skutečnosti se však může jednat o varovné signály, kterými se tělo snaží upozornit na blížící se infarkt.
Diagnostika
Aby lékař mohl potvrdit, že se opravdu jedná o infarkt myokardu, měl by provést natočení křivky EKG (elektrokardiogram), kde jsou patrné charakteristické změny. K určení definitivní diagnózy někdy slouží také laboratorní vyšetření krve, v níž dochází k typickým biochemickým změnám. Dále se provádí katetrizační vyšetření nebo echokardiografie, pomocí které je možné v systému věnčitých tepen odhadnout přesnou lokalizaci infarktu.
První pomoc při infarktu
Kromě toho, jak se projevuje infarkt, chtějí pacienti obvykle vědět, jak si poradit, pokud u některého z jejich blízkých tyto závažné zdravotní komplikace skutečně nastanou. Při infarktu jde hlavně o čas. Jeho zanedbání totiž může vést k nevratným změnám v akutních případech může mít za následek i smrt pacienta.
Pokud v postižené tepně není obnoven krevní proud do dvou hodin, dojde k výraznému poškození části srdce. I obnovení krevního průtoku po těchto dvou hodinách ovšem může pomoci. V případě, že máte podezření na infarkt, je proto nutné okamžitě zavolat záchrannou službu (155).
Než se objeví lékař, můžete postiženému zkusit pomoci sami. Pacient by se neměl fyzicky ani psychicky namáhat. Nesmí ležet, proto ho uložte do polosedu a zajistěte mu přívod čerstvého vzduchu. Můžete mu také dát půl tablety Acylpyrinu, který by měl zastavit zvětšování krevní sraženiny, nebo osobní léky pacienta obsahující nitroglycerin. V případě, že pacient upadne do bezvědomí, je nutné pravidelně kontrolovat, že dýchá. Pokud ne, neodkladně zahajte resuscitaci.
Léčba infarktu
Samotná léčba začíná po příjezdu záchranné služby. Pacientovi je po změření tlaku a natočení EKG podán kyslík a potřebné léky prostřednictvím žilní kanyly. Pro zmírnění bolesti a uklidnění pacienta se běžně používá Fentanyl, Morphin nebo Diazepam, na rozpuštění sraženiny lékaři podávají Heparin, Anopyrin a Aspirin.
Po přesunutí do nemocnice je pacient převezen na jednotku intenzivní péče nebo na koronární jednotku. Pokračuje se v kyslíkové terapii a je vyžadován absolutní klid na lůžku. Při těžkém infarktu je nutný také chirurgický zákrok. Jednou z možností je angioplastika, kdy dojde k umělému roztažení postižené cévy. Jindy lékaři zvolí zavedení koronárního stentu, což je kovová trubička, která drží tepnu dostatečně roztaženou.
V případě, že angioplastika není možná, se provádí tzv. by-pass. Jedná se o uměle vytvořené spojení cév mezi dvěma srdečními tepnami, které přemostí zúžené místo a obnoví průtok krve. Po prvním infarktu se výrazně zvyšuje riziko, že bude následovat další. Proto je nutné začít se sekundární prevencí.
Prevence infarktu
Základem prevence infarktu jsou pravidelné lékařské kontroly a dodržování zdravé životosprávy. Důležité je vyhýbat se fyzickému a psychickému přetěžování organismu, omezit tučné a mastné pokrmy a pravidelně se pohybovat. Doporučuje se také přestat s kouřením, nahradit živočišné tuky rostlinnými a zahrnout do jídelníčku větší množství ovoce a zeleniny.
