Tinnitus může pacientům bránit v běžných činnostech. Co šelest v uších způsobuje?

Co je tinnitus?

Pod názvem tinnitus se ukrývá ušní šelest, který pacienti vnímají například jako šumění, zvonění, syčení, hučení, bzučení, pískání nebo třeba tikání v uších. Jedná se o sluchové vjemy, pro něž neexistuje žádný zdroj v okolním prostředí. Tinnitus tedy představuje jakési vnitřní zvuky, které pacientům často znemožňují v klidu odpočívat a soustředit se na běžné činnosti.

Termín tinnitus je odvozený z latinského výrazu „tinnire“, co v překladu znamená zvonit. Typ a intenzita šumu se přitom u jednotlivých pacientů mohou výrazně lišit. Někdo slyší šelest jednostranně, jiný vnímá hluk v obou uších a další zase tinnitus popisují jako zvuky přímo v hlavě. Sluchové vjemy pak mohou být vysoké, nízké či hluboké a bývají mírné, příležitostné nebo také konstantní.

Epidemiologie

V současné době trpí ušním šelestem miliony lidí po celém světě a počet pacientů, kteří si v lékařských ordinacích stěžují na pískání, zvonění nebo hučení v uších, neustále roste. Jelikož se tyto problémy zároveň objevují u stále mladších pacientů, lidé začínají o tinnitu pomalu uvažovat jako o civilizační chorobě.

Chronický ušní šelest údajně trápí 10–15 % populace. Aby lékaři potíže klasifikovali jako tinnitus, musí se přitom jednat o vnitřní hluk, který je opakovaný a dlouhodobý. S kratšími intervaly šelestu se totiž setká více než polovina lidí a jsou tedy považovány za zcela normální součást života, která by měla sama od sebe v průběhu času vymizet. 

Zhruba u 1 % pacientů je tinnitus tak závažný, že výrazně ovlivňuje jejich každodenní fungování a snižuje kvalitu jejich života. Pokud jde o výskyt těchto komplikací v České republice, odhaduje se, že na našem území tinnitus pociťuje zhruba 600 až 700 tisíc lidí, přičemž počet případů obvykle s věkem stoupá.

Druhy tinnitu

Tinnitus je možné rozdělit do několika různých kategorií, a to především podle toho, jak dlouho se pacienti s obtížemi potýkají, nebo na základě zdroje, který šelest v uších vyvolal. Lékaři pak rozlišují subjektivní a objektivní tinnitus, akutní a chronický tinnitus, ale také několik dalších specifických typů, jako je tinnitus pulzatorický.

Subjektivní tinnitus

Nejčastějším typem obtíží je subjektivní tinnitus, který tvoří zhruba 95 % všech případů. Sluchový vjem přitom nemá vazbu na žádný skutečný fyzikální zvuk, protože dané zvuky nejsou skutečné. Vnímá je tedy pouze daný pacient, zatímco okolí postiženého žádný šelest neslyší. Pro ostatní je tím pádem velice obtížně detekovatelný a měřitelný.

Objektivní tinnitus

Pokud je za rozvoj obtíží zodpovědný skutečný zdroj zvuku, který se nachází v blízkosti pacientova sluchového ústrojí, hovoříme o objektivním tinnitu. Daný zvuk tedy může slyšet nejen samotný pacient, ale i jeho okolí, přičemž obvykle mívá charakter lupání nebo třeba bručení. Tato forma je nicméně velice vzácná a lékař ji může odhalit například za použití fonendoskopu.

Akutní tinnitus

Na základě délky trvání obtíží lékaři rozlišují akutní tinnitus, který se rozvíjí poměrně rychle a náhle, není tak častý jako chronická varianta a trvá méně než šest měsíců. Po odbourání spouštěče, kterým může být například zánět, úraz hlavy nebo zvukové trauma, se nervové buňky v mozku regenerují a sluchové vjemy postupně vymizí.

Chronický tinnitus

Pokud šelest v uších přetrvává a stane se běžnou součástí pacientova života, jedná se o chronický či konstantní tinnitus. Ten je častější, trvá déle než půl roku a vzhledem k tomu, že s přibývajícími týdny a měsíci šance na jeho odstranění klesá, pacient obvykle musí šum přijmout a naučit se s ním žít.

Neurologický tinnitus

Tento typ šelestu v uších bývá zapříčiněn například Ménièrovou nemocí, která výrazně ovlivňuje centrální nervovou soustavu. Často se pojí s doprovodnými zdravotními komplikacemi, kam patří například točení hlavy, závratě a problémy s udržováním rovnováhy.

Senzorický tinnitus

Velkou část pacientů potýkajících se s ušním šelestem trápí konkrétně senzorický tinnitus neboli smyslový tinnitus, který představuje typický vedlejší projev poškozeného sluchového ústrojí. Obvykle bývá způsoben různými poruchami, které ovlivňují způsob, jakým mozek zpracovává zvuk.

Somatický tinnitus

V tomto případě se jedná o tinnitus, který se pojí hlavně ke konkrétnímu fyzickému pohybu nebo dotyku uvnitř ucha. Signály přicházející z různých částí těla jsou pak narušené, objevuje se svalová křeč v uchu nebo krku a tyto obtíže jsou doprovázeny šelestem v uších. Na vině ovšem mohou být i jiné mechanické zdroje či dentální problémy.

Pulzující tinnitus (pulzatorický tinnitus)

U některých pacientů bývá tinnitus synchronní a slyšitelný společně s krevním pulzem, a proto se označuje jako pulzatorický. Způsobuje ho přirozený tok krve, ale na vině může být také zvýšená krevní turbulence v blízkosti ucha nebo život ohrožující stav vyvolaný přítomností aneurysmatu karotické tepny nebo jako důsledek disekujícího aneurysmatu.

Jaké má tinnitus příčiny?

Tinnitus sám o sobě není nemocí, kterou by bylo možné vyléčit. Jedná se spíše o příznak jiných obtíží, ačkoliv přesnou příčinu se lékařům dosud nepodařilo jednoznačně určit. Může se objevit u pacientů jakéhokoliv věku, postihuje ženy i muže, a ačkoliv největší procento výskytu připadá na seniory a jedince vystavené většímu hluku, stále přibývá případů mezi mladšími pacienty.

Existuje mnoho různých teorií, které vysvětlují, co šelest v uších způsobuje, a lékaři identifikovali také celou řadu rizikových faktorů, které mají na rozvoj těchto obtíží vliv. Přesný mechanismus jejich vzniku však stále není známý. Mezi spouštěče tinnitu patří například:

• poškození sluchu vlivem příliš hlasitých zvuků (hudba, stavební stroje, výstřel),
• poranění v oblasti uší, krku nebo hlavy (různé úrazy, perforace ušního bubínku),
• zánět zevního zvukovodu, zánět středního ucha, Ménièrova nemoc,
• převodní vada sluchu (percepční porucha sluchu),
• užívání některých léků (například analgetika, antibiotika, chemoterapeutika či antivirotika),
• neurologická onemocnění (roztroušená skleróza, poranění temporomandibulárního kloubu…),
• metabolická onemocnění (cukrovka, hyperlipidémie, deficit vitamínu B12),
• psychiatrická onemocnění (úzkosti, deprese),
• výkyvy krevního tlaku,
• stařecká nedoslýchavost,
• zubní obtíže,
• dlouhodobý stres,
• blokáda krční páteře,
• ušní mazová zátka,
• Lymeská borelióza,
• ateroskleróza,
• otoskleróza,
• tympanoskleróza,
• nádory.

Mezi časté příčiny obtíží patří různá traumata. Podle lékařů může způsobit tinnitus sport, a to ve chvíli, kdy dojde k poranění ucha nebo třeba k úrazu v oblasti hlavy a krku. Tinnitus ovšem může být také důsledkem chronického napětí krčních svalů a za rozvojem obtíží někdy stojí také dysfunkce čelistního kloubu nebo poškození spánkového kloubu.

Objektivní ušní šelesty mohou vznikat na podkladu patologie cévního zásobení ucha nebo jeho okolí (aneurysma, komprese arteriálního řečiště nebo arterio-venosní spojky). Kromě toho se však tento typ tinnitu někdy rozvíjí ve středoušních svalech, a to buď v oblasti nervus facialis či nervus trigeminus. Často navíc bývá spojený se spasmy v příslušné inervační oblasti.

Pokud se tinnitus pojí se zhoršením sluchových funkcí, jedná se o tzv. sluchový tinnitus. V opačném případě jde o tinnitus senzomotorický, který sice žádné zhoršení sluchových funkcí nezpůsobuje, ale jeho existence může souviset s pohybovým systémem. 

Jaké má tinnitus příznaky?

Pacienti většinou popisují, že v uších slyší zvláštní šum nebo šelest. Tyto zvuky jsou nicméně subjektivní a každá osoba je může pociťovat jiným způsobem. Zatímco u některých se jedná o nepřetržitý hluk, který je v průběhu času stejně silný, jiní si stěžují na příležitostné problémy nebo na šelest, jehož intenzita je proměnlivá a závisí na různých faktorech.

Obtíže pacienti zpravidla nejvíce vnímají večer při usínání nebo ve chvíli, kdy odpočívají, jsou v klidu a kolem nich je větší ticho. Šelest může být přitom nárazový a mírný, ale v některých případech může jeho intenzita stoupnout takovým způsobem, že ho pacient vnímá permanentně a dokonce i přes působení vnějších zvuků. Pacienti přitom tinnitus nejčastěji popisují jako:

• šumění,
• pískání,
• hučení,
• zvonění,
• tikání,
• cvakání,
• bzučení,
• bručení,
• syčení,
• mlaskání,
• dunění,
• praskání.

Neustálý hluk, který pacienti slyší, může mít výrazný vliv na kvalitu jejich života. Tinnitus totiž zhoršuje jejich soustředění, což se může projevit v práci, ale i při výkonu běžných činností. Šum navíc může pacienta obtěžovat natolik, že si není schopen ani dostatečně odpočinout a může trpět nespavostí. To pak negativně ovlivňuje jeho společenský život a vztahy.

Kromě výše zmíněných obtíží se objevují také další potíže, kam patří hlavně deprese, problémy s pamětí, celková únava nebo třeba bolesti hlavy. Tinnitus je navíc často spojený s negativními emocemi, jako je například zoufalství, strach či neklid.

U mnoha pacientů trpících tinnitem se pak vyskytuje také sluchová ztráta, která může ovlivnit signály odeslané z ucha do mozku. Tinnitus a ztráta sluchu jsou však dvě odlišné věci. Pokud slyšíte šelest v uších, rozhodně to neznamená, že automaticky ohluchnete. Sluchadla mohou navíc projevy tinnitu zmírnit a sluchovou ztrátu zároveň napravují.

Přibližně u 40 % pacientů, kteří se s tinnitem potýkají, se objevuje také hyperakuze. To znamená, že jsou přecitlivělí na běžné zvukové podněty, které ostatní vůbec nevnímají. Jedná se o zvuky o síle 70–80 dB, které mohou u nemocných vyvolávat nepříjemné pocity či dokonce nesnášenlivost.

Diagnostika

Aby bylo možné stanovit přesnou diagnózu, pacient musí podstoupit komplexní lékařskou prohlídku. Ta zahrnuje odebrání anamnézy, fyzikální vyšetření, audiologické vyšetření, ale i specifické testy určené k měření hladiny tinnitu. Kromě toho se provádí také RTG, CT či magnetická rezonance, neurologické vyšetření, ale i vyšetření na stomatologii.

Tinnitus a jeho léčba

Pacienty většinou nejvíce zajímá, jaká existuje pro tinnitus léčba, jak zmírnit tinnitus a jaké léky na tinnitus jsou dnes dostupné. Ačkoliv přesná příčina obtíží není dosud známá, existuje několik způsobů, jak problémy účinně zvládnout a alespoň částečně šelest v uších ztlumit.

Důležité je v první řadě pokusit se najít problém, který tinnitus vyvolal, a ten následně odstranit. U akutního tinnitu se lékaři nejprve pokusí vyloučit jako příčinu ušní onemocnění. Poté zahájí vhodnou léčbu pomocí léků či infuzí, což vede ke zlepšení krevní cirkulace v pacientově mozku. Jedná se například o Tebokan na tinnitus, dále pak o lék na tinnitus, jako je Betahistin či Betaserc.

Jak vyléčit tinnitus, pokud se jedná o chronickou formu? Ačkoliv existují metody, které pomáhají tyto nepříjemné komplikace potlačit, pacienti se často musí smířit s tím, že se problémů nikdy úplně nezbaví, a musí se s nimi naučit žít. Pomoci však mohou některé z doporučovaných způsobů léčby, které by měly obtíže částečně eliminovat.

Jednou z možností je zvuková terapie, díky které šum ustupuje do pozadí. Můžete si stáhnout terapeutické nahrávky na internetu, ale používá se také maskování tinnitu. Do uší pacienta jsou v tomto případě pomocí sluchadel či noiseru (zevní generátor šumu) přehrávány vnější zvuky, které napomáhají maskovat hučení, pískání nebo zvonění způsobené tinnitem. Může se přitom jednat o bílý šum, speciální zvuky nebo nízkou úroveň hudby, ale růžový šum tinnitus také zmírňuje

Kromě výše zmíněných způsobů pomáhá na tinnitus rehabilitace a fyzioterapie, a to především ve chvíli, kdy se jedná o somatosenzorický tinnitus, který je spojován s poruchami krční páteře a čelistního kloubu nebo s traumatickým poraněním v oblasti hlavy a krku (například whiplash, což je poranění páteře v důsledku prudkého nárazu při autonehodě).

Cviky na tinnitus je vždy vhodné provádět pod dohledem specialisty. Základem rehabilitace je uvolnění aktivních svalových spasmů, mobilizace krční páteře, uvolnění žvýkacích svalů včetně ústního dna a nácvik relaxačních či aktivačních technik. Problémy s pohybovým aparátem nicméně nepatří mezi nejčastější příčiny obtíží, a proto tinnitus cviky nemusí nijak ovlivnit.

Další možnosti léčby tinnitu:

• TRT terapie (Tinnitus Retraining Therapy) – napomáhá menšímu vnímání šelestu,
• TSM metoda – usměrňuje činnost vybraných částí mozku vlivem aplikace elektrického proudu do mozkové kůry,
• pobyt v barokomoře – pacienti dýchají čistý kyslík a jsou vystaveni stejnému tlaku, jako by byli 15 metrů pod vodou,
• chirurgická léčba – ve specifických případech, jako jsou například různé nádory mozku, chronické ušní záněty nebo perilymfatické píštěle,
• relaxační techniky, psychologická terapie a poradenství,
• terapie nízkovýkonným laserem,

Lidé trpící tinnitem by se obecně měli vyhnout stresu, jelikož tinnitus a stres představují velice špatnou kombinaci, přičemž stresové faktory mohou šelest v uších výrazně zhoršovat. Dále je dobré vyvarovat se hlasitým vjemům a konzumaci přílišného množství alkoholu, kofeinu, soli, kořeněných jídel a glutamátů.

Pokud jde o to, co zhoršuje tinnitus, dejte si pozor také na nadměrné užívání aspirinu a některých druhů antibiotik. Kromě toho někteří doporučují také bylinky na tinnitus, jako je například ginkgo biloba, které jsou součástí volně dostupných léků na rozšíření cév v mozku.

Zdroje: ftn.cz, fyziosvet.cz, fyzioklinika.cz