Ačkoli to tak v současné době může vypadat, ztráta čichu se automaticky nerovná příznaku onemocnění covid-19. Anosmie, jak se tomuto jevu odborně říká, může mít celou řadu jiných příčin. Obecně ji lze charakterizovat jako zdravotní handicap, který se vyznačuje ztrátou schopnosti vnímat čichové vjemy, tedy pachy a vůně, čímž člověka omezuje v běžném fungování. Pacient, který je zcela čichotupý nedokáže rozpoznat ani ten nejaromatičtější pach, a to včetně pachu škodlivých látek, které ho mohou ohrozit na životě.
Proč je čich důležitý a jak funguje?
Zatímco dnes se význam čichu lehce opomíjí, v minulosti představoval mimořádně důležitý smysl. Koneckonců, naši předkové jej využívali podobným způsobem, jako jej dnes potřebují zvířata. Čich je pro člověka rovněž nejdůležitějším smyslem v době krátce po narození. V prvních okamžicích svého života pomocí něj novorozenci poznají blízkost své matky a tedy i to, zda se u nich nachází zdroj potravy. Získávají navíc pocit bezpečí.
Čich nám dává informace o látkách, které se vyskytují v našem okolí. Jako jediný ze smyslů je napojen na limbické centrum, což je důvod, proč na nás mají různé vůně rozdílné účinky. V limbickém centru se pomocí čichu například vytváří pud sebezáchovy. Stačí, když člověk ucítí kouř nebo plyn, a instinktivně hledá cestu k útěku. Formuje se mu navíc i takzvaná čichová paměť, kdy nám určité vůně mohou například připomenout zážitek z dětství.
Receptorem čichu jsou čichové buňky, které jsou umístěné v nosní sliznici. Ta jich obsahuje více než 10 milionů. V každé buňce je pak uloženo hned několik čichových receptorů. Když se tyto receptory, které vedou až na povrch sliznice, setkají s nějakým pachem, vyšlou informaci do mezimozku a koncového mozku, kde je tento impulz zaznamenán jako vjem určité vůně.
Neustálým přísunem stejného typu molekul však dochází k přesycení čichových receptorů, a z toho důvodu pak můžeme mít pocit, že nevnímáme vůbec žádnou vůni. A ono to tak skutečně je, protože po přesycení receptorů už nové impulzy nevznikají.
Zdravý člověk dokáže rozlišit zhruba 300 různých druhů vůní, a to v závislosti na pohlaví. Ženy jsou v tomto ohledu totiž často vnímavější a dokáží rozeznat i vůně, které muž nemusí být schopen zaregistrovat.
Příčiny ztráty čichu
Ještě před tím, než se dostaneme ke konkrétním obtížím, je nutné ztrátu čichu rozdělit podle jejího původu, a to na získanou a vrozenou.
Získaná ztráta čichu se objevuje v průběhu života u jedinců, kteří do té doby neměli s čichem žádné problémy. Typicky se jedná o důsledek nějakého onemocnění. Za obtížemi může stát například zhoubný i nezhoubný nádor mozku, který kromě čichu může způsobit také ztrátu chuti, ale na vině bývají i polypy či některá z neurologických nemocí. Získaná anosmie je typická také jako následek poleptání výpary z různých škodlivých látek. Docházet k ní může i po poranění lebky.
Ne vždy je získaná ztráta čichu trvalá, v některých případech se totiž jedná také o dočasný příznak, který je důsledkem infekčního onemocnění a po uzdravení sám odezní. Typicky se anosmie vyskytuje ruku v ruce s těžkou rýmou nebo zánětem dutin. Je rovněž jedním z příznaků onemocnění covid-19.
Co se týče vrozené anosmie, jedná se o anomálii, která je velmi vzácná. Bez čichu se častěji rodí předčasně narozené děti, u nichž se čichové buňky ještě nevyvinuly, anebo alespoň jeden z jejich rodičů už čichotupý byl. Anosmie totiž může být i dědičná.
Covid-19
Momentálně je ztráta čichu nejvíce spojována s infekcí koronaviru, konkrétně onemocněním covid-19. Tímto způsobem se projevuje nejčastěji u asymptomatických jedinců, tedy u těch pacientů, kteří nemají žádné další příznaky nemoci. Ztráta čichu může ale samozřejmě potrápit i pacienty s mírným, středním i těžkým průběhem nemoci.
Proč ke ztrátě čichu u covid pozitivních pacientů dochází, vědci zatím nevědí. Ztráta čichu ale podle nich nastává v momentě, kdy koronavirus infikuje buňky, které podporují neurony v nose. Ty se rázem stávají zranitelnými a mají nedostatek výživy, v důsledku čehož pak část z nich zaniká a lidé ztrácí schopnost vnímat pachy. Italští vědci zjistili, že ke ztrátě čichu u pacientů dochází ve stejné době, kdy se v krvi nakaženého zvyšuje množství molekuly interleukin-6, která je spojená se záněty.
A jak je to s návratem čichu po vyléčení nemoci? To je velice individuální záležitost. Zatímco některým se čich vrací v horizontu několika dní, jiní ho postrádají dlouhé týdny či měsíce.
Polypy v nose
Polypy, tedy výrůstky uvnitř nosu, se tvoří převážně lidem, kteří trpí alergiemi, anebo zkrátka těm, kteří prodělali vleklý zánět související s astmatem, alergií na pyly či kyselinu acetylsalicylovou. Stejně tak může potrápit jedince, kteří trpí chronickými záněty vedlejších dutin či nemocné s cystickou fibrózou a atopickým ekzémem.
O tom, že se polypy v nose tvoří, dotyčný nějakou dobu nemusí vůbec vědět. O jejich přítomnosti se často dozví až v momentě, kdy má jejich vinou potíže s dýcháním, anebo v okamžiku, kdy polypy ucpou vývod vedlejších nosních dutin, nosní průduchy anebo právě při ztrátě čichu.
Že se skutečně jedná o polypy a ne o zhoubný či jiný útvar, zjistí lékař během prohlídky za použití nosního zrcátka či zvětšovací optiky. Ačkoli bývají polypy dobře viditelné, někdy je odhalí až rentgen dutin nebo CT. Úlevu od obtíží nemocnému na krátký čas přinese injekce s kortikoidy, předepisují se také antihistaminika a nosní spreje s obsahem kortikoidů, anebo tablety. V případě rozsáhlých nálezů přistupuje lékař k chirurgickému endoskopickému zákroku. Ani tak ale pacienti nemají vyhráno. Hrozí totiž, že se polypy objeví znova.
Výrůstky se rozhodně nevyplatí podceňovat, nemusí se totiž vždy jednat o polypy, ale například o papilomy, tedy nezhoubné nádory. Ty se v případě, že se pacient neléčí, mohou změnit ve zhoubné.
Parkinsonova choroba
Možná se zdá, že spolu ztráta čichu a Parkinson, jak se nemoci také říká, vůbec nesouvisí, ale opak je pravdou. Právě ztráta čichu totiž často patří k příznakům, které na neurologické onemocnění upozorní jako první. Podle vědeckých poznatků začíná Parkinsonova choroba v nervových buňkách, které zajišťují čich, poté patologické změny postupují do žaludku a následně přes bloudivý nerv do mozku.
Parkinson postihuje nervovou soustavu a je charakteristický poruchami motorických funkcí, které jsou zapříčiněny umíráním mozkových buněk, jež jsou potřebné k přenosu informací mezi neurony. V současné době se bohužel jedná o nevyléčitelné onemocnění a jediná léčba tak spočívá v celoživotním tlumení příznaků.
Alzheimerova choroba
Hodně společného mají také ztráta čichu a Alzheimerova choroba, která je typická postupnými změnami mozku, které vyústí až v demenci. Ačkoli se o tom příliš nemluví, snížená schopnost rozeznávat různé pachy a vůně či úplná ztráta čichu patří k nejčastějším příznakům této nemoci. To je podle vědců dáno tím, že plaky, které ucpávají mozkové buňky u Alzheimerovy choroby, mohou stejným způsobem poškodit čichový nerv v mozku, a to dříve, než se objeví další příznaky.
Jedním z důsledků Alzheimerovy choroby, která postupně zhoršuje některé funkce mozku, například myšlení, jazyk a paměť, je demence a tedy i ztráta soběstačnosti. Pacienti bývají odkázáni na pomoc druhých. Ani v tomto případě bohužel zatím neexistuje účinná léčba, která by onemocnění zcela vyléčila.
Jaké další nemoci může signalizovat zhoršený čich?
- Nachlazení,
- rakovinu mozku,
- epilepsii,
- schizofrenii,
- roztroušenou sklerózu,
- amyotrofickou laterální sklerózu,
- Huntingtonovu chorobu.
Zhoršující se či úplně vymizelý čich samozřejmě automaticky neznamená závažné onemocnění, proto je třeba ho brát s rozumem. Jak už zaznělo výše, může být například projevem „pouhého“ nachlazení. Často také znepříjemňuje život celé řadě kuřáků. Horší čich mívají i pacienti s chronicky nemocnými ledvinami, zvláště pak ti, kteří chodí na hemodialýzu.
Ztratili jste někdy čich?
Diagnostika a léčba ztráty čichu
Ztráta čichu se může objevit náhle jako následek virového onemocnění či traumatu, ale také se postupně stupňovat. Tak či onak, diagnóza obvykle začíná na základě vlastního hlášení pacienta. Lékaře zpravidla zajímá anamnéza nemocného. Bude se ptát například na to, zda v poslední době prodělal nějaká onemocnění, poranění hlavy či obličeje.
Zajímat ho bude i to, zda se problém objevil náhle, anebo byl zaznamenáván postupně. V případě druhé možnosti je pak nutné doplnit ještě to, kdy zhruba se první obtíže objevily. Podstatná je také informace o tom, zda jsou přítomny i jiné příznaky.
Samotné vyšetření pak může zahrnovat nosní endoskopii, která potvrdí či vyloučí obstrukční příčiny, tedy například polypy či otoky, dále počítačovou tomografii či magnetickou rezonanci. Pacient může být rovněž vyzván, aby provedl test běžných pachů, na základě kterého lékař určí, o jak silnou dysfunkci se jedná. A vzhledem k tomu, že ztráta čichu je jedním z velmi častých příznaků onemocnění covid-19, může lékař indikovat PCR test na přítomnost koronaviru.
Léčba anosmie se vždy odvíjí od její příčiny, přičemž až ve dvou třetinách případů virového původů obtíže samy odezní. Případy, které souvisejí s nosní obstrukcí, tedy například polypy či alergická rýma, vyžadují léčbu základních příčin. V případě polypů či nezhoubných nádorů i jejich chirurgické odstranění.
Podstatnou roli hraje během léčby také čichový trénink, kdy je pacientův čich každý den vystaven souboru běžných pachů. V takovém případě mohou pomoci i některé byliny na ztrátu čichu, které mohou urychlit návrat ztraceného smyslu. Jedná se například o eukalyptus či mátu peprnou. Během aromaterapie dále poslouží například citrón či hřebíček. Momentálně probíhá i řada výzkumů, které zkoumají schopnosti regenerace poškozených čichových neuronů a roli léků, které hojení podporují.
Komplikace spojené s trvalou čichotupostí
Ačkoli ztráta čichu na první pohled příliš nezasahuje do života nemocného, ve skutečnosti je tomu trochu jinak. I přesto, že se nejedná o tak značný handicap, jako je ztráta zraku či sluchu, může nemocnému způsobit celou řadu problémů. Vzhledem k tomu, že čichotupí jedinci nevnímají absolutně žádné pachy, hrozí jim vysoké nebezpečí v případě požáru či úniku plynu. Z toho důvodu by každý pacient měl mít doma požární a plynový hlásič. Pozor by si lidé s anosmií měli dávat i v případě konzumace jídel, rozhodně by neměli konzumovat pokrmy po uplynutí data spotřeby.
Kvůli svému handicapu mohou být čichotupí pacienti v nevýhodě i z kariérního pohledu. Mají totiž omezené možnosti toho, kde mohou pracovat. Vzhledem k chybějícímu čichu nemohou působit například v oborech, jakými je gastronomie či parfumerie.
Zdroje: Novinky.cz, iDnes.cz, fnusa.cz,