Co je to krevní tlak?
Krevním tlakem se označuje síla, kterou protékající krev působí na stěny tepen. Jeho hodnota se liší v závislosti na jednotlivých částech oběhu, přičemž nejvyšší bývá ve velkých artériích a naopak nejnižší v periferii. Síla, kterou krev působí na stěny, musí být dostatečně velká, ale zároveň nesmí být moc silná, aby nedošlo k poškození srdce a jiným obtížím. Špatně je samozřejmě i opačný extrém, kdy je tlak vyvíjený na tepny nedostatečný.
Ačkoli ani jedna ze zmíněných variant není ideální, vysoký ani nízký tlak automaticky neznamená nebezpečí. Do jisté míry je totiž kolísání tlaku normální, pokud se však vyšší hodnoty drží dlouhodobě, hovoříme o hypertenzi, tedy vysokém tlaku.
Vysoký krevní tlak je do jisté míry ovlivněn pohlavím a věkem pacienta, přičemž určitou roli hraje také dědičnost. Vznik hypertenze, která se řadí mezi civilizační choroby, velmi ovlivňuje také životní styl. Mezi faktory, které mají na rozvoj obtíží vliv, patří:
- konzumace nezdravých pokrmů,
- zvýšený příjem alkoholu,
- kouření,
- obezita,
- chronický stres,
- nedostatek pohybu,
- sedavý způsob života,
- syndrom spánkové apnoe,
- onemocnění ledvin nebo cukrovka.
Při měření tlaku je třeba rozlišovat tlak systolický a diastolický. O systolickém (horním) tlaku hovoříme v momentě, kdy dochází ke stažení levé srdeční komory a pumpování krve do krevního oběhu. V momentě, kdy srdce zrovna nepumpuje, mluvíme naopak o tlaku diastolickém, který je dán odporem cévního řečiště. Obě tyto hodnoty jsou po měření zaznamenány společně s lomítkem uprostřed, tedy například jako 120/80, což je ideální hodnota tlaku. Udáváno je číslo v milimetrech rtuťového sloupce, tedy mmHG.
Příznaky vysokého krevního tlaku
Nebezpečí hypertenze spočívá v její nenápadnosti. Zatímco v některých případech jsou příznaky zřejmé, jiní pacienti nepociťují žádné obtíže a vysoký krevní tlak se u nich poprvé projeví až s rozvojem životu nebezpečných situací, jakými jsou třeba infarkt myokardu či mozková příhoda. Obvykle se ale dostavují tyto příznaky:
- bolest hlavy,
- únava,
- závratě,
- dušnost,
- bušení srdce,
- tlak na hrudi,
- poruchy spánku,
- otoky končetin,
- hučení v uších,
- krvácení z nosu,
- nadměrné pocení,
- poruchy vidění.
Vysoký krevní tlak není radno podceňovat. Přináší s sebou celou řadu zdravotních komplikací a může být jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj dalších onemocnění, mezi které patří například demence, mozkové příhody či ischemická choroba srdeční.
Jak snížit vysoký tlak?
V první řadě je třeba říct, že pokud vás trápí vysoký tlak dlouhodobě, rozhodně byste svůj stav měli zkonzultovat s odborníkem. Ten vám dle nutnosti předepíše vhodné léky a doporučí další léčbu.
Léky na snížení krevního tlaku
Pokud se u vás vysoký krevní tlak vyskytuje dlouhodobě, návštěva lékaře zpravidla končí předepsáním medikamentů. Jedná se hlavně o několik skupin antihypertenziv a jejich kombinací. Patří mezi ně například:
- diuretika,
- betablokátory,
- inhibitory ACE,
- sartany,
- blokátory kalciových kanálů,
- centrálně působící antihypertenziva.
Jak snížit krevní tlak bez léků?
Snížit tlak se ale samozřejmě můžete snažit současně i svépomocí, nikdy však nevysazujte předepsané léky. Pokud lékař rozhodl o tom, že si váš stav žádá medikamenty, pokračujte v jejich užívání a jejich účinnost podpořte kroky, které snížení tlaku napomáhají. Jestliže patříte mezi kuřáky, v první řadě přestaňte kouřit. V případě, že trpíte nadváhou, soustřeďte se na vyvážený redukční jídelníček a začněte se pravidelně hýbat. Nezapomínejte na pitný režim, kam se samozřejmě nepočítá alkohol. Ten je v případě vysokého tlaku třeba zcela vyloučit. Dále se snažte:
- přijímat dostatečné množství minerálů a vitamínů,
- omezit solení,
- vyhnout se konzumaci polotovarů a fastfoodových jídel,
- vyhýbat se stresovým faktorům,
- udržovat optimální body mass index (BMI),
- chodit na intenzivní procházky,
- zapojit pomalé dýchání a meditační cvičení,
- dát přednost kávě bez kofeinu,
- nepodléhat workoholismu,
- dostatečně spát.
V některých případech může docházet i k jednorázovému zvýšení krevního tlaku. Typicky se tak děje na kontrole u lékaře, kdy pacientův tlak výrazně stoupne, a to i přesto, že během domácího měření pravidelně zaznamenával normální výsledky. V takovém případě bývá na vině stres, konkrétně pak syndrom bílého pláště, kdy je spouštěčem vysokého tlaku strach a úzkost z lékařů, přesněji z vyšetření a zákroků jako takových.
Stejným způsobem může na pacienty působit nervozita. V takovém případě je v první řadě potřeba se uklidnit, posadit se a zhluboka dýchat. Pomoci může také studený obklad či masáž hlavy. Dobrý je také hořčík, jenž napomáhá k uvolňování svalů, které řídí cévy, čímž vede k lepšímu proudění krve. Zároveň udržuje rovnováhu mezi sodíkem a draslíkem, což má pozitivní vliv pro hodnoty krevního tlaku.
Blahodárné účinky má v tomto ohledu také vápník, kterého bychom měli přijmout kolem 800 mg denně. Kromě toho, že zajišťuje správnou funkci svalů, působí také dobře na srdce a cévy.
Babské rady na vysoký tlak
To, jak okamžitě snížit krevní tlak, řešily už naše babičky, jděte tedy pro rady i za nimi. Určitě vám doporučí některé potraviny, které mají na udržování správných hodnot krevního tlaku pozitivní vliv. Jedná se například o česnek, cibuli a brambory. Pití kávy omezte a raději vyzkoušejte různé alternativy zelených čajů, které kromě tlaku pomáhají snižovat také hladinu tuků a cukrů. Dalšími pomocníky při boji s vysokým krevním tlakem pak jsou:
- olivy,
- extra panenský olivový olej,
- meduňka,
- hloh,
- sója,
- brambory,
- ibiškový čaj,
- hořká čokoláda.
Jak snížit vysoký diastolický tlak?
Pokud vás trápí vysoký spodní tlak, opět platí, že by vaše kroky měly v první řadě směřovat k lékaři. Vlivem dlouhotrvajících potíží tohoto charakteru totiž dochází k postižení malých cév, jejich zjizvení, snížení elasticity a také větší náchylnosti k ucpání nebo prasknutí. Tyto problémy pak mohou vést k srdečnímu selhání anebo cévní mozkové příhodě.
A jak snížit diastolický tlak? Platí stejné zásady jako ty popsané výše. Soustřeďte se na zdravý životní styl. Jezte dostatek vitamínů a minerálů, hýbejte se, vyhýbejte se stresu, kouření a alkoholu. V případě, že se vás týká vysoký diastolický tlak v těhotenství, situaci nepodceňujte a okamžitě vyhledejte lékaře, aby zamezil riziku rozvoje preeklampsie a jiných stavů, které ohrožují plod i matku.
Jaké jsou ideální hodnoty tlaku?
Jak už zaznělo výše, tlak je do jisté míry ovlivňován pohlavím i věkem, proto se jeho hodnoty v různých životních fázích liší. Obecně se lze řídit podle této tabulky:
| Druh krevního tlaku | Systolický tlak (mmHg) | Diastolický tlak (mmHg) |
| Nízký krevní tlak (hypotenze) | < 100 | < 70 |
| Optimální krevní tlak | 100–119 | 70–79 |
| Normální krevní tlak | 120–129 | 80–84 |
| Zvýšený krevní tlak | 130–139 | 85–89 |
| Vysoký krevní tlak (hypertenze) | > 140 | > 90 |
Proč je vysoký krevní tlak nebezpečný?
Aktivní snaha o snížení krevního tlaku je velmi důležitá, protože pokud se problém neřeší, může mít závažné důsledky. Dlouhodobé hodnoty vyšší než 130/85 mmHg se považují za významné srdečně-cévní riziko, což jinými slovy znamená, že u těchto pacientů je vyšší pravděpodobnost infarktu myokardu, srdečního selhání či cévní mozkové příhody.
Ačkoli jednotlivé orgány dokáží po nějakou dobu pracovat i při vysokém tlaku, jedná se pouze o nouzový režim, který nakonec končí poškození ledvin, srdeční komory a oční sítnice. Posledním stádiem je pak poškození srdce, které je vyčerpané neustálou prací proti vysokému odporu cév a pomalu selhává. Riziko srdečně-cévní příhody ještě více stoupá, pokud pacient trpí současně obezitou, vysokým krevním cukrem anebo vysokou hladinou cholesterolu.
Zdroje: benu.cz, tlakoměry.cz