Co je kyselina acetylsalicylová?
Co se dozvíte v článku
Pod názvem kyselina acetylsalicylová (latinsky acidum acetylsalicylicum) se ukrývá aromatická karboxylová kyselina, která je derivátem kyseliny salicylové. Dříve se získávala z vrbové kůry, ale dnes se připravuje dvoustupňovou syntézou z fenolu. Co se týče vzhledu, při normální teplotě jde o bílou krystalickou látku, která je mírně rozpustná ve vodě, což vytvoří slabě kyselý roztok.
V současné době se kyselina acetylsalicylová řadí mezi nejčastěji předepisovaná léčiva prakticky po celém světě. Nachází se v celé řadě léčivých přípravků na tlumení bolesti a horečky (například Aspirin či Acylpyrin), které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kromě toho také potlačuje zánět a používá se také jako prevence kardiovaskulárních chorob (především sekundární). [1, 2, 3, 4]
Historický kontext
Přestože se kyselina acetylsalicylová ve farmakologickém průmyslu používá teprve od konce 19. století, léčivé účinky vrbové kůry zmiňují již staré sumerské a egyptské texty. Podle dochovaných pramenů ji k léčbě bolesti a horečky využíval také Hippokrates, a to konkrétně v 5. století před naším letopočtem, a znali ji i staří Keltové, Germáni a severoameričtí indiáni.
První vědecká studie, která léčivé účinky vrbové kůry potvrdila, pochází z roku 1763. Na svědomí ji má anglický reverend Edward Stone, jenž svůj výzkum, kde popisuje schopnost vrbové kůry snižovat horečku, později předložil také Královské lékařské společnosti. Teprve v roce 1828 se však německému farmakologovi Johannu Buchnerovi povedlo z vrbové kůry extrahovat žlutou látku, kterou nazval salicin.
Následovala řada dalších objevů, ale problém spočíval v tom, že salicin získávaný z vrbové kůry a květů tužebníku měl řadu vedlejších účinků. Kromě toho, že byl příliš hořký, také dráždil žaludek, měl na svědomí silné průjmy a mohl dokonce způsobit pacientovu smrt. Ani přeměna kyseliny salicylové na acetylsalicylovou, kterou provedl roku 1853 chemik Charles Frederic Gerhardt, nijak nepomohla.
Dalším krokem k pozdějšímu masovému rozšíření kyseliny acetylsalicylové byl objev německého chemika Hermanna Kolbeho, který roku 1859 přišel na způsob levné výroby kyseliny salicylové z fenolu. Ačkoliv měla podobné nežádoucí účinky jako salicin, začala se využívat jako lék proti horečce a zánětu kloubů.
Teprve roku 1897 se německému chemikovi Felixi Hoffmannovi, který pracoval pro firmu Bayer, podařilo vyrobit derivát kyseliny salicylové esterifikací fenolické hydroxyskupiny. Získal tak čistou kyselinu acetylsalicylovou, která již neměla tolik vedlejších účinků. Později se ale ukázalo, že pouze postupoval dle pokynů židovského chemika Arthura Eichengüna. Kyselina acetylsalicylová se nicméně stala první syntetickou účinnou látkou používanou při výrobě léků a roku 1899 byla patentována jako Aspirin.
Vliv kyseliny acetylsalicylové na srdeční a cévní onemocnění se podařilo odhalit během 50. let 20. století. Praktický lékař Laurence Craven touto dobou publikoval svou práci, kde hovořil o využití Aspirinu k prevenci daných onemocnění a doporučoval jej hlavně pacientům ve věku 45–65 let, u nichž hrozí zvýšené riziko srdečního infarktu.
Výzkumy mnoha různých vědců pak odhalily, že určité dávky kyseliny acetylsalicylové dokáží omezit shlukování krevních destiček, díky čemuž krev snáze protéká cévami. Zároveň se snižuje riziko vzniku krevních sraženin, a tím pádem i riziko rozvoje infarktu nebo mozkové mrtvice. Z toho důvodu se podává jako prevence (primární i sekundární), ale někdy i jako léčba daných onemocnění. [5, 6, 7, 8]
Mechanismus účinku
Jak funguje acetylsalicylová kyselina? Přesný mechanismus jejího účinku vědci dlouho neznali. Teprve roku 1971 se výzkumné skupině anglického lékaře Johna Roberta Vanea podařilo zjistit, že daná látka nevratně inhibuje enzym cyklooxygenázu (COX), jenž má na svědomí syntézu prostaglandinů a tromboxanů. Na vině je přitom přenos acetylové skupiny z molekuly kyseliny acetylsalicylové na koenzym. Roku 1982 pak byl tento objev odměněn Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství.
Prostaglandiny působí jako tkáňové hormony a výrazně ovlivňují průběh zánětu i vnímání bolesti. Kyselina acetylsalicylová ovšem blokuje jejich tvorbu, takže ačkoliv onemocnění nedokáže vyléčit, je schopná potlačit horečku a projevy zánětlivých reakcí. Tromboxany se zase podílejí na srážení krve, jelikož při jejich uvolňování dochází k zužování cév a shlukování krevních destiček. Kyselina acetylsalicylová ovšem jejich tvorbu blokuje (stejně jako syntézu protrombinu), díky čemuž krevní srážlivost snižuje. [9, 10, 11, 12, 13]
K čemu se kyselina acetylsalicylová používá?
Kyselina acetylsalicylová je nejstarší syntetický lék, který se kdy podařilo vyrobit. Ačkoliv od jejího vzniku uplynula již řada let a vědci přišli s celou řadou dalších medikamentů, které jsou pro lidské zdraví prospěšné, dodnes zůstává jedním z nejčastěji předepisovaných léčiv. Používá se samostatně i v kombinaci a působí jako analgetikum, antipyretikum, antiflogistikum či antitrombotikum.
Dnes se kyselina acetylsalicylová doporučuje například při horečnatých stavech, při bolestech hlavy, svalů a kloubů nebo při revmatických obtížích. Kromě toho má protizánětlivé účinky a při dlouhodobém užívání snižuje krevní srážlivost (shlukování krevních destiček). To znamená, že brání vzniku sraženin v cévách mozku a srdce a může pacienta ochránit před rozvojem závažných zdravotních komplikací, jako je infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.
Právě z toho důvodu se dnes kyselina acetylsalicylová velice často používá jako sekundární prevence srdečně-cévních chorob. Podává se tedy hlavně pacientům, kteří již prodělali mozkový nebo srdeční infarkt, setkali se s tranzitorní ischemickou atakou, což je přechodný záchvat nedostatečného mozkového prokrvení, nebo je trápí bolest na hrudi spojená s narušením průtoku krve cévami.
V roce 2009 přitom došlo k přezkoumání preventivního účinky kyseliny acetylsalicylové především ve vztahu ke kardiovaskulárním chorobám. Podle Pracovní skupiny preventivních služeb USA, která měla tento výzkum na starosti, se kyselina acetylsalicylová hodí i jako forma primární prevence (tedy pokud lidé ještě srdečně-cévními chorobami netrpí), ale pouze u vybraných skupin populace.
Kromě toho lékaři doporučují kyselinu acetylsalicylovou také pacientům, kteří se potýkají s poruchou prokrvení dolních končetin, jedincům s určitým druhem srdeční arytmie a osobám, jež podstoupily chirurgický zákrok na tepnách. Léky s kyselinou acetylsalicylovou lze navíc použít i pro zmírňování příznaků onemocnění covid-19, ale lidé by se rozhodně neměli spoléhat pouze na jejich účinky.
Výsledky některých studií pak také naznačují, že by dlouhodobé podávání kyseliny acetylsalicylové mohlo být účinné také v prevenci dalších zdravotních komplikací, kam patří například demence, karcinom tlustého střeva nebo tvorba metastáz. Vědci však upozorňují na to, že tyto účinky je nutné potvrdit pomocí dalšího výzkumu, díky kterému lidé roli aspirinu v prevenci lépe porozumí. [14, 15, 16, 17, 18, 19]
Dávkování kyseliny acetylsalicylové
Aby měla acetylsalicylová kyselina požadovaný účinek, je nutné zvolit odpovídající dávkování. V rámci primární nebo sekundární prevence se například doporučuje podávání 75–100 mg kyseliny acetylsalicylové denně, což se obvykle pojí s minimálními vedlejšími účinky. Vyšší dávky (kolem 400–1000 mg) jsou pak vhodné hlavně k tlumení bolestí nebo horečky. Vše ovšem závisí na doporučení lékaře.
Pokud lékaři chtějí plně využít potenciál kyseliny acetylsalicylové, k pacientům by nicméně měli přistupovat individuálně. Na účinnost léků, které danou látku obsahují, totiž může mít vliv třeba zvýšený obrat krevních destiček u některých chorobných stavů (například diabetes mellitus), ale i tělesná hmotnost konkrétního pacienta.
Užíváte léky s kyselinou acetylsalicylovou?
Kromě toho je nutné poznamenat, že vyšší dávky kyseliny acetylsalicylové sice pomáhají snižovat horečku a zmírňují bolest, ale v prevenci srdečně-cévních onemocnění již nehrají žádnou výraznou roli (větší denní dávka tedy v tomto případě pro pacienta rozhodně neznamená vyšší přínos). Naopak s sebou nesou vyšší riziko nežádoucích účinků. [20, 21, 22, 23, 24, 25]
Nežádoucí účinky kyseliny acetylsalicylové
U většiny osob, kterým jsou podávány nízké dávky kyseliny acetylsalicylové, se žádné vedlejší účinky nevyskytují. To samé pak většinou platí pro pacienty, kteří krátkodobě užívají vyšší dávky tohoto léčiva. Kyselinu acetylsalicylovou byste však rozhodně neměli užívat, pokud ve vašem případě vyvolává alergickou reakci. V takovém případě lékař předepíše alternativu.
Riziko rozvoje nežádoucích účinků nicméně typicky stoupá s výší dávky, kterou pacient užívá. Jelikož kyselina acetylsalicylová dráždí trávicí trakt, může u některých pacientů způsobit žaludeční a střevní obtíže a zhoršit nebo vyvolat žaludeční vředy včetně krvácení do žaludku. To se týká hlavně lidí, kteří v minulosti žaludečními vředy trpěli nebo užívají léky s podobným rizikem (například kortikoidy).
Zvýšená krvácivost se pak s užíváním kyseliny acetylsalicylové pojí všeobecně. Léky, které tuto látku obsahují, mohou zpomalit srážení krve a někdy mají na svědomí také silnější menstruační krvácení. Dlouhodobé užívání (často společně s jinými léky proti bolesti) navíc může způsobit také další komplikace, kam patří závratě, poruchy sluchu, nadměrné pocení, bolesti hlavy, chronická nefritida nebo dokonce selhání ledvin.
Užívání kyseliny acetylsalicylové se rozhodně nedoporučuje při chorobné krvácivosti, u pacientů s žaludečními vředy nebo v případě lidí, kteří se potýkají s průduškovým astmatem. Pozor byste si měli ale dávat i ve chvíli, kdy léky s kyselinou acetylsalicylovou normálně užíváte, ale chystáte se podstoupit chirurgický zákrok nebo náročnější vyšetření s rizikem krvácení. Situaci raději konzultujte s lékařem a domluvte se na dalším postupu.
Co se týče interakce kyseliny acetylsalicylové s ostatními medikamenty, než začnete užívat léky, které ji obsahují, raději se poraďte s ošetřujícím lékařem nebo s lékárníkem. Ne všechny přípravky je totiž možné užívat společně. Problematický je například Warfarin, který snižuje srážlivost krve. Dále by se kyselina acetylsalicylová neměla užívat spolu s hormonální léčbou nebo třeba s některými léky na cukrovku. [26, 27, 28, 29, 30]
Kyselina acetylsalicylová u dětí
Vzhledem k možným vedlejším účinkům by se léky s kyselinou acetylsalicylovou neměly podávat dětem do 16 let věku (až na některé výjimky a indikace). Může totiž způsobit rozvoj nebezpečného Reyova syndromu, což je vzácná porucha, která se pojí s narušením funkce mitochondrií. To pak může vést k trvalému poškození jater, ledvin, srdce i mozku. [31, 32, 33]
Kyselina acetylsalicylová v těhotenství
Pokud se pacientka nepotýká se specifickými zdravotními problémy (například preeklampsie či poruchy srážlivosti), léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové se během těhotenství obecně nedoporučují. Rozhodně by se pak neměly podávat v posledních 3 měsících gravidity a po 36. týdnu těhotenství jsou kontraindikovány dokonce i malé dávky. Kromě toho se tyto léky nedoporučují ani při kojení, jelikož daná látka přechází do mateřského mléka.
Rizika spojená s užíváním vyšších dávek kyseliny acetylsalicylové v průběhu gravidity se liší podle toho, ve které fázi těhotenství se pacientka právě nachází. Během prvního trimestru hrozí rozvoj vrozených vad plodu nebo potrat. Ve třetím trimestru pak mohou vyšší dávky kyseliny acetylsalicylové způsobit třeba předčasné uzavření cévy v srdci dítěte.
Dlouhodobé užívání vyšších dávek kyseliny acetylsalicylové v těhotenství se pojí s vyšší perinatální mortalitou, ale i s dalšími riziky, jako je například předčasný porod nebo krvácení do mozku u novorozenců. V případě matky pak hrozí zvýšené krevní ztráty. Podávání medikamentů, které kyselinu acetylsalicylovou obsahují, je proto nutné vždy konzultovat s lékařem, jenž zváží potenciální rizika a případně navrhne alternativní způsob léčby. [34, 35, 36, 37, 38]
Zdroje: ikem.cz, kardiochirurgie.cz, cukrovka.cz, aspirin-foundation.com, nhs.uk, mayoclinic.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, drugs.com, nzip.cz, ordinace.cz, wikiskripta.eu