Co je rýma?
Co se dozvíte v článku
Rýma (latinsky rinitida či rinosinusitida) je onemocnění postihující sliznici nosní dutiny a často také sliznici vedlejších dutin, které dohromady tvoří jeden funkční celek. V důsledku probíhajícího zánětu zde dochází ke vzniku otoku, jenž blokuje přirozené vyústění dutin, což způsobí stagnaci sekretu v dutinách. Sliznice je pak překrvená a produkuje tekutinu s obsahem bakterií a leukocytů.
Za rozvojem rýmy obvykle stojí patogeny virového původu, kterých je více než 70, ale na vině mohou být i některé druhy bakterií. Lékaři pak rozlišují několik samostatných typů rýmy, a to v závislosti na různých faktorech. Podle délky trvání se tak rinitidy dělí na akutní a chronické. Kromě toho je možné odlišit také rýmu vodnatou, hnisavou, zadní nebo vazomotorickou. [1, 2]
Chronická rýma
Na rozdíl od rýmy akutní, která pacienta trápí pouze několik dní a poté odezní, je chronická rýma dlouhodobým problémem. Nemocný se s ní totiž potýká zpravidla i několik měsíců nebo dokonce roků (obvykle však alespoň 12 týdnů). V mezičase pak přicházejí období, kdy pacienti pociťují dočasnou úlevu od potíží. Ty se ovšem po nějakém čase opět vrací v plné síle.
Nejčastěji bývá chronická rýma způsobena alergiemi, ale existuje i řada dalších možných příčin, které se mohou na rozvoji tohoto zdravotního problému podílet. Příznaky pak sice většinou nebývají tak intenzivní jako v případě rýmy akutní, ale obtěžují člověka trvale, což může být velice nepříjemné. Mohou mu například dlouhodobě ztěžovat dýchání a narušovat klidný spánek.
Podle odhadů se s chronickou rýmou v dnešní době potýká zhruba 20 % dospělých, zatímco chronická rýma u dětí se objevuje asi v 10 % případů. Velice často přitom trápí malé pacienty starší 10 let a mladé dospělé. Polovina z nemocných, u nichž se příznaky daného onemocnění objeví, však nikdy nevyhledá lékaře a nijak svůj problém neřeší. [3, 4]
Příčiny chronické rýmy
Pacienty, kteří se každý den potýkají s ucpaným nosem a dalšími obtížemi, většinou nejvíce zajímá, jaké má chronická rýma příčiny a co mohou dělat, aby se tohoto nepříjemného zdravotního problému zbavili. Lékaři přitom v závislosti na původci obtíží rozlišují hned dva různé typy chronické rýmy, což je konkrétně:
- alergická chronická rýma (senná rýma) – způsobena alergickou reakcí na specifické alergeny,
- nealergická chronická rýma – nesouvisí s imunitní reakcí organismu na vnější podněty.
S alergickou rýmou se dnes potýká stále větší množství pacientů a je také mnohem častější než rýma nealergická, která tvoří pouze čtvrtinu všech případů. Ta nealergická pak zase velice často postihuje pacienty starší 20 let, přičemž rizikovou skupinu představují hlavně ženy, u nichž se obtíže typicky zhoršují během menstruace nebo v průběhu těhotenství. [5, 6]
Příčiny alergické rýmy
Za rozvojem alergické rýmy stojí alergická reakce na specifické podněty, které jsou pro většinu populace naprosto neškodné. Jde tedy o přehnanou imunitní odpověď pacientova organismu, který následně začne uvolňovat chemickou látku označovanou jako histamin. Ta tělu pomáhá bránit se proti danému alergenu, ale zároveň způsobuje rozvoj řady obtíží.
Mezi hlavní spouštěče alergické rýmy se řadí alergeny, které přecitlivělý jedinec může vdechnout (takzvané inhalační alergeny). Může se přitom jednat o alergeny se sezónním výskytem, jako jsou různé pyly a venkovní plísně, ale také o alergeny s celoročním výskytem, kam se řadí například roztoči, některé profesní alergeny (například cement či latex) nebo zvířecí alergeny:
- sliny,
- krev,
- moč,
- výkaly,
- výměšky mazových žláz,
- odumřelé buňky kůže.
Do chronického stavu pak může alergická rýma přecházet například ve chvíli, kdy pacienta trápí více alergií najednou (často včetně alergie na určité potraviny), a proto je těžké se v běžném životě jednotlivým spouštěčům neustále vyhýbat. Problém také může nastat v momentě, kdy pacientův organismus nereaguje správně na zvolenou léčbu, ale svou roli zde samozřejmě hraje větší množství různých faktorů.
Kromě alergické rýmy se vlivem kontaktu se spouštěčem objevují také další příznaky, jako je například slzení očí nebo nepříjemné svědění. Sezónní alergická rýma se pak projevuje kýcháním a zvýšenou produkcí vodnatých hlenů, přičemž někdy dochází i ke zkřížené alergii (také na ovoce, zeleninu nebo třeba koření). Při celoroční alergické rýmě převládá překrvení a zduření nosní sliznice. [7, 8, 9]
Příčiny nealergické rýmy
Na rozdíl od rýmy alergické v tomto případě nehraje roli přehnaná reakce imunitního systému. Lékaři naopak předpokládají, že za rozvoj obtíží je zodpovědné rozšíření krevních cév uvnitř nosu, což následně způsobí vznik otoku, zduření a ucpání dýchacích cest. Pacienti se pak často potýkají také s astmatem nebo dalšími podobnými problémy.
Ačkoliv se v mnoha případech nepodaří zjistit, co má chronickou nealergickou rýmu na svědomí, mezi běžné spouštěče se řadí například určité činitele přítomné v okolním prostředí, z nichž některé jsou přítomné doma a jiné na pracovišti. Na vině může být například znečištěné ovzduší a svou roli zde často hrají dráždivé látky ve vzduchu, což zahrnuje konkrétně:
- parfémy,
- laky na vlasy,
- čisticí a prací prostředky,
- silné pachy nebo smog,
- tabákový kouř,
- výfukové plyny,
- dřevěný prach,
- kovové soli.
Za rozvoj nealergické chronické rýmy ovšem mohou být zodpovědné i mnohé další faktory. V první řadě se jedná o náhlé výkyvy počasí, které zahrnují třeba rychlé změny teploty, přičemž problematický je v tomto případě studený vzduch, ale i ten příliš suchý. Kromě toho pak svou roli hrají také virové infekce, jako je například chřipka nebo běžné nachlazení (obvykle však vedou spíše k akutní rýmě než k té chronické).
Dalším faktorem, jenž může mít na rozvoj nealergické rýmy svůj vliv, jsou některé potraviny a nápoje. Nejčastěji jde o příliš horká nebo kořeněná jídla (horké polévky, pokrmy s chilli…), ale otok membrán uvnitř nosu může u některých pacientů způsobit také pití alkoholu (zejména piva nebo vína). Za vznikem nealergické rýmy pak někdy stojí i užívaná léčiva, kam patří například:
- nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) – ibuprofen, aspirin,
- léky na krevní tlak – ACE inhibitory, beta-blokátory,
- sedativa či antidepresiva,
- perorální antikoncepce,
- léky na erektilní dysfunkci.
Samostatnou kapitolou je pak používání nosních sprejů a kapek, pomocí kterých se pacienti snaží ulevit od potíží a vyřešit problémy s ucpaným nosem. Ty sice v první chvíli zúží cévy a zmenší otok nosní sliznice, ale jsou silně návykové a člověk je postupem času potřebuje užívat stále častěji, aby se dostavil očekávaný výsledek. Vlivem zúžených cév pak sliznice není dostatečně vyživována, zduří a nosní dírka se trvale zúží, což může zároveň vést k rozvoji chronické rýmy (rhinitis medicamentosa).
Mezi další faktory, které je nutné vzít v potaz, pokud hledáte příčinu chronické rinitidy, jsou hormonální změny. Obtíže se totiž u pacientů často objevují v době hormonální nerovnováhy, jako je puberta, menstruace nebo těhotenství. Příznaky nicméně mohou vyvolat i další stavy, jako je hypotyreóza, a za rozvojem příznaků někdy stojí také rozsáhlé operace dutin.
Pokud jde o příčiny chronické nealergické rýmy, opomenout bychom neměli ani strukturální problémy, jako jsou zvětšená adenoidní vegetace v nose (lymfatická tkáň v nosohltanu, která brání vzniku infekce) nebo vychýlené septum. Svou roli pak může hrát i stres, spánek na zádech a rozvoj obstrukční spánkové apnoe, jícnový reflux nebo užívání některých nelegálních drog (například kokain). [10, 11, 12, 13]
Rizikové faktory
- věk pacienta (vyšší výskyt obtíží u jedinců starších 20 let),
- pohlaví (vyšší výskyt obtíží u žen během menstruace či těhotenství),
- vystavení organismu dráždivým látkám (smog, výfukové plyny, tabákový kouř),
- expozice výparům na pracovišti (stavební materiály, rozpouštědla, barvy, chemikálie),
- chronické zdravotní obtíže (hypotyreóza, cukrovka, chronický únavový syndrom, gastroezofageální reflux),
- časté používání dekongestačních sprejů a nosních kapek (více než několik dní),
- stres (emoční i fyzické vypětí). [14, 15]
Jaké má chronická rýma příznaky?
Mezi typické projevy chronické rýmy se samozřejmě řadí dlouhodobě ztížené dýchání, které souvisí s otokem sliznice. Střídavě se tak ucpává jedna nebo druhá nosní dírka, přičemž někdy mohou být ucpané dokonce obě, což je pro pacienta velice nepříjemné. Kromě toho pak mohou chronickou rýmu doprovázet i další obtíže, jako je častý výtok z nosu, silná bolest hlavy nebo zhoršení čichu.
Když se pacient snaží uvolnit svůj ucpaný nos a často smrká, výrazně tím zvyšuje tlak, který zde působí. Následně mohou začít praskat okolní cévky, což vede k občasnému krvácení z nosu. Kvůli oteklým sliznicím navíc musí člověk hodně dýchat ústy a chronická rýma také narušuje jeho klidný spánek. Lékaři pak v závislosti na příznacích rozlišují několik specifických typů chronické rýmy:
- chronická hypertrofická rýma,
- chronická atrofická rýma,
- chronická katarální rýma,
- chronická alergická rýma.
Pro hypertrofickou rýmu je typické zduření nosní sliznice a dlouhotrvající neprůchodnost nosních dírek. Tyto problémy někdy doprovází také zvýšený výtok z nosu nebo bolest v obličeji. Člověk je pak nucený dýchat hlavně ústy, má neustále pocit plného nosu a postupně ztrácí čich i chuť. Vlivem osychání sliznic navíc pacienti často chrápou. Později se problém může rozvinout až v chronický zánět průdušek a výjimkou není ani porucha funkce sluchové trubice a slzovodu.
V případě chronické atrofické rýmy mívají pacienti pocit suchosti v nose, což obvykle doprovází také nepříjemné pálení. Mezi typické příznaky se pak řadí i bolesti hlavy nebo přímo migrény, přičemž v nose se začínají tvořit krusty, jejichž odstranění vede k častému krvácení z nosu. Sliznice se navíc neustále ztenčuje a postupem času může v některých případech dojít až k narušení nosní přepážky. Do této skupiny patří také vzácná ozéna, kdy vznikají silně páchnoucí krusty na nosní sliznici.
Katarální rýmu doprovází řídká sekrece (někdy hlenovitá či hlenohnisavá), která se velice často opakuje. Mezi typické příznaky ale patří i ztížené dýchání nosem, střídavá obturace jedné či druhé nosní dírky a překrvení nebo dokonce edém sliznic (hlavně nosních skořep). Kromě toho se mohou objevit poruchy spánku, kdy pacient hlen vdechne, což vede ke kašli nebo k zvracení. Klinické projevy se navíc zesilují v zimě.
Pokud jde o chronickou alergickou rýmu, k typickým projevům se řadí kýchání, svědění nosu, krku a očí, ucpané dýchací cesty nebo poměrně častý výtok řídké či hlenovité sekrece. Kromě toho si pacienti stěžují také na bolesti hlavy, bolesti dutin nebo tvorbu tmavých kruhů pod očima, celkovou únavu a malátnost. Objevit se může i bolest v krku, která souvisí s přítomností hlenu, sípání, kašel nebo problém s dýcháním. [16, 17, 18, 19]
Možné komplikace
Chronická rýma výrazně narušuje výkon běžných činností, což je pro některé pacienty velmi frustrující, protože bývají méně produktivní v práci nebo ve škole. Neustále ucpaný nos pak navíc často zvyšuje míru fyzického i psychického vyčerpání a způsobuje poruchy spánku nebo chrápání. Kromě toho se mohou objevit i závažnější zdravotní komplikace, které není radno podceňovat.
Mezi nepříjemné dopady chronické rýmy patří hlavně silné bolesti hlavy nebo postupná ztráta čichu a někdy i chuti. Při častém smrkání se navíc stupňuje tlak na pacientův nosohltan, vzduch nemá kam uniknout a patogeny se mohou rozšířit i do vedlejších nosních dutin nebo do sluchovodu. Objevit se pak mohou časté záněty středního ucha, sinusitida nebo nosní polypy, které blokují proudění vzduchu a ztěžují dýchání. [20, 21, 22]
Kdy vyhledat lékaře?
Trápí-li člověka dlouhotrvající rýma, jejíž příznaky neustávají ani během několika po sobě jdoucích týdnů, rozhodně by se měl mít na pozoru. Přetrvávající pocit ucpaného nosu, jenž nezmizí ani po občasném využití volně prodejných nosních sprejů nebo kapek, totiž naznačuje, že by se mohlo jednat o chronický stav. Kromě toho je dobré lékaře navštívit i v případě, kdy rýmu delší dobu doprovázejí silné bolesti hlavy a dutin nebo třeba horečky. [23]
Diagnostika
Jakmile se vydáte k lékaři, zpočátku ho budou zajímat hlavně obtíže, s nimiž se dlouhodobě potýkáte, ale také jejich intenzita. Že jde o rýmu alergickou, se obvykle pozná podle typických příznaků. Pacient si ale zároveň může všimnout, že se symptomy objevují pouze při kontaktu s některými spouštěči, přičemž lékař může doporučit, aby si vedl jakýsi deník, který pomůže odhalit původce obtíží. Dále by pak měl být každý nemocný vyšetřen alergologem-imunologem.
Diagnostika chronické alergické rýmy je pak založena na specifických vyšetřeních, jako je kožní prick test. Lékař při něm na kůži pacienta umístí několik různých látek a sleduje, jak na ně jeho organismus reaguje. Pokud se objeví červený hrbolek nebo otok, je velmi pravděpodobné, že je člověk na danou látku alergický. Kromě toho se pak provádí také krevní testy (radioalergosorbentní test neboli RAST), které měří množství protilátek imunoglobulinu E proti alergenům.
Pokud se podezření na alergickou rýmu nepotvrdí, je velice pravděpodobné, že za rozvojem obtíží stojí jiné spouštěče, kam patří například dráždivé látky v ovzduší, hormonální změny nebo užívané medikamenty. Neexistuje ovšem žádný test, který by výskyt chronické nealergické rýmy potvrdil. Lékař tedy může provést pouze fyzikální prohlídku a společně s pacientem se může pokusit zjistit, jaké faktory hrají při rozvoji obtíží svou roli.
Kromě toho se lékař bude chtít s největší pravděpodobností ujistit, že chronická rýma nesouvisí také s dalšími obtížemi, jako je vychýlená přepážka nebo přítomnost polypů. Aby si to ověřil, může doporučit provedení zobrazovacích testů, které pacientovy dutiny prozkoumají. Jde především o nosní endoskopii a poté o CT sken, který vytvoří vysoce detailní snímky dutin. [24, 25]
Léčba chronické rýmy
Pacienty, kteří se dlouhodobě potýkají s příznaky rýmy, většinou zajímá hlavně to, jak se tohoto zdravotního problému co nejrychleji zbavit. Vše přitom záleží na tom, o jaký druh chronických obtíží se jedná a co je jejich původcem. Léčba chronické alergické rýmy se totiž bude lišit od terapie chronické nealergické rýmy, kterou si pacient způsobil častým užíváním nosních sprejů. Většinou pomůže kombinace léků a režimových opatření, někdy je však nutné podstoupit operaci.
Režimová opatření
Ať už se pacient potýká s alergickou či nealergickou chronickou rýmou, nejlepším způsobem, jak podpořit léčbu, je vyhýbání se veškerým spouštěčům, které mají rozvoj příznaků na svědomí. Ne vždy je to možné, ale člověk by se měl alespoň pokusit kontakt s danými látkami minimalizovat, obzvláště pokud si je jistý, které z nich jsou zodpovědné za jeho obtíže. Pomoci mohou například tato opatření:
- během pylové sezóny si chraňte oči slunečními brýlemi, větrejte pouze krátce a intenzivně, vyhýbejte se kvetoucím loukám či stromům a omezte fyzickou aktivitu ve venkovním prostředí,
- při sekání trávníku nebo při provádění jiných nezbytných zahradních prací noste respirátor,
- pokud váš organismus reaguje na zvířecí alergeny, nejdůležitějším opatřením je odstranění mazlíčka z bytu a případně omezení kontaktu s dalšími zvířaty, která mají reakci na svědomí,
- nechce-li se člověk zvířete zbavovat, je nutné tomu přizpůsobit životní návyky, nepouštět zvíře do ložnice ani na gauč, odstranit veškeré lapače prachu a často uklízet, aby se předešlo kontaktu s alergenem,
- při alergii na roztoče používejte protialergické lůžkoviny nebo ochranné povlaky, které zabrání průniku alergenů z lůžkovin k pacientovi,
- přestaňte s kouřením a vyhýbejte se místům, kde se kouří,
- vyzkoušejte čističku vzduchu, HEPA filtry do vysavačů a antialergické povlaky,
- pravidelně vyměňujte filtry v klimatizaci a na dalších místech, kde je to potřeba,
- pravidelně perte své ložní prádlo na vysokou teplotu,
- vyhýbejte se kamnům a krbům na dřevo (pokud zaznamenáte obtíže),
- vyhněte se kontaktu s čisticími prostředky, parfémy a dalšími produkty, které jsou zodpovědné za vznik příznaků,
- požádejte rodinu, přátele nebo spolupracovníky, aby ve vaší přítomnosti nepoužívali vonné produkty, které mohou být spouštěčem vašich problémů,
- vyhněte se chemikáliím a dalším látkám či materiálům, které u vás způsobují rýmu nebo další nepříjemné obtíže,
- v místnostech, kde se pohybujete, se snažte udržovat alespoň 40% vlhkost vzduchu,
- jsou-li na vině užívané medikamenty, poraďte se s lékařem o jejich vysazení nebo o tom, čím je možné dané léky nahradit,
- svůj význam může mít také návštěva sauny, klimatoterapie nebo otužování,
- pokud přemýšlíte, jakou může mít chronická rýma přírodní léčbu, vyzkoušet můžete třeba čaj z třezalky nebo z jitrocele, aromatické koupele s eukalyptem a citronovým olejem, či bylinky, jako je černý bez nebo řebříček. [26, 27, 28]
Léky na chronickou rýmu
Mezi léčiva vhodná pro pacienty trpící chronickou rýmou se řadí především dlouhodobě užívané solné roztoky nebo nosní spreje či kapky s obsahem kortikosteroidů (na lékařský předpis). Ty musí být aplikovány pravidelně každý den (jednou nebo vícekrát), přičemž samotná léčba může trvat několik týdnů, ale i několik měsíců. Trpí-li pacient navíc nosními polypy, může lékař doporučit, aby je užíval trvale.
Topické intranazální kortikosteroidy mají vliv na imunopatologickou reakci v nosní sliznici, snižují přítomný otok, mohou pomoci zredukovat objem nosních polypů a kromě toho také zlepšují čich. Dobrou zprávou také je, že jejich nežádoucí účinky jsou minimální (na rozdíl od kortikosteroidů podávaných v tabletách, které mohou mít vliv na celý pacientův organismus).
Pokud se při lokálním intranazálním podání kortikosteroidů projeví suchost a pálení sliznic, je možné situaci zlepšit právě díky solným roztokům, jako je Vincentka nebo Stérimar (fyziologický roztok mořské vody ve spreji). Výplach nosu, který se provádí jednou nebo vícekrát denně, může být velice prospěšný v případě nealergické chronické rýmy.
Pokud je při chronické rýmě sekret hustý, podávají se někdy i mukolytika, přičemž v některých případech mohou být účinné také inhalace. Dojde-li vlivem chronické rýmy k infekci ve vedlejších nosních dutinách, lékaři navíc obvykle nasazují antibiotika, která by měla tento problém spolehlivě vyřešit.
Jednou z možností léčby chronické alergické rýmy je užívání antihistaminik, což jsou léky vhodné k potlačení alergických projevů. Někdy se pak doporučuje také podávání alergenové imunoterapie, kdy lékaři pacientův organismus dlouhodobě vystavují kontaktu s nízkými dávkami alergenů, které způsobují vznik nepříjemné reakce. Mělo by to navodit jejich částečnou snášenlivost.
Léky ze skupiny dekongestiv (spreje a kapky) by pacienti neměli užívat déle než 7–10 po sobě jdoucích dnů, ačkoliv po jejich aplikaci obvykle přichází úleva a uvolnění ucpaného nosu. Při jejich dlouhodobé aplikaci totiž dochází k rebound fenoménu, kdy se opět rozvine otok sliznic a pacient se stává na těchto přípravcích závislým. Léčba dané závislosti bývá složitá, kapky či spreje musí být vysazeny a v mezidobí se používají nosní kortikosteroidy v kombinaci se solnými roztoky. [29, 30, 31]
Další možnosti léčby
Je-li důvodem pro vznik chronické rýmy adenoidní vegetace (nosní mandle) nebo třeba anatomický problém (špatný tvar nosního průchodu), je nutné přistoupit k chirurgickému řešení. Při operaci mohou být odstraněny nosní polypy, lékaři se snaží o obnovení průchodnosti v oblasti vyústění nosních dutin, které je ucpané, a dochází k odsání patologického obsahu dutin.
Jednou z možností, jak chronickou rýmu řešit, je laserový operativní zákrok (laserová mukotomie). Ten ovšem nemůže podstoupit každý a zároveň vyžaduje pečlivou předoperační přípravu. Následně je pacientovi odstraněna část zduřelé sliznice, čímž se její povrch zmenší, nosní dírka se zprůchodní a umožní průchod vzduchu. Další možností je pak také radiofrekvenční indukovaná termoterapie (RFIT).
Ani úspěšný chirurgický zákrok nicméně nemusí být v každém případě trvalým řešením, takže někdy bývá nutné pacientům i nadále podávat topické kortikosteroidy. U nemocných, kteří se potýkají s nosní polypózou pak k recidivám onemocnění dochází velmi často. V současné době se proto u některých těžko kontrolovatelných průběhů využívá biologická léčba. [32, 33, 34]
Zdroje: healthline.com, fnmotol.cz, pediatriepropraxi.cz, webmd.cz, lekarnickekapky.cz, nhs.uk, mayoclinic.org