Závratě, únava i mžitky před očima. Nízký tlak má zásadní vliv na kvalitu života

Krevní tlak a jeho měření

Jako krevní tlak lékaři označují sílu, prostřednictvím které protékající krev působí na stěny tepen. Srdce zde funguje jako pumpa rozhánějící krev po celém těle, a to právě díky svému pravidelnému pumpování. Hodnota krevního tlaku se přitom může v různých částech oběhu lišit. Nejvyšší se dá naměřit ve velkých artériích a nejnižší je naopak na periferii.

Krevní tlak se měří pomocí tlakoměrů, které se soustředí na dvě různé hodnoty. Jedná se o systolický krevní tlak (horní tlak) měřený v momentě, kdy se srdeční sval stahuje, a diastolický krevní tlak (spodní tlak) měřený ve chvíli, kdy mezi jednotlivými srdečními stahy dojde k uvolnění srdečního svalu. Výsledná hodnota se proto skládá ze dvou různých čísel oddělených lomítkem. [1, 2, 3, 4, 5]

Hodnoty krevního tlaku

Systolický i diastolický tlak jsou důležitými indikátory správné funkce krevního oběhu a hodně vypovídají o pacientově zdravotním stavu. U zdravého dospělého člověka se tedy krevní tlak posuzuje právě na základě těchto dvou hodnot, které se udávají v torrech nebo mmHg, což je označení pro milimetr rtuťového sloupce.

Tabulka: Hodnoty krevního tlaku (podle SZÚ)

Většina lidí za ideální krevní tlak považuje hodnotu 120/80 mmHg. Ve skutečnosti však toto číslo platí pouze pro dospělé pacienty, kteří se nepotýkají se žádnými zdravotními komplikacemi. U kojenců, diabetiků nebo třeba osob trpících onemocněním ledvin by naopak tato hodnota mohla být signálem, že je něco v nepořádku. Proto je vždy nutné hodnotit krevní tlak podle věku. [6, 7, 8, 9, 10]

Co je nízký krevní tlak?

Nízký krevní tlak, odborně hypotenzi, vám lékař diagnostikuje tehdy, pokud horní (systolická) hodnota klesne pod 100 a ta dolní (diastolická) bude nižší než 65. Ukazuje-li tedy tlakoměr číslo nižší než 100/65 mmHg, pravděpodobně trpíte nízkým tlakem. Opět zde ale hodně záleží na věku pacienta a svou roli hraje také pohlaví nebo zdravotní stav konkrétního jedince. Jaké má tedy nízký tlak hodnoty?

Nízký krevní tlak: hodnoty podle věku

Ačkoliv může být nízký tlak opravdu nepříjemný, často se na rozdíl od vysokého tlaku neuvádí žádné výrazné negativní důsledky pro pacientův život. Tento zdravotní problém způsobuje nedokrvování a nedostatečné okysličování mozku, které ovšem ve většině případů není život ohrožující. Objevit se však mohou obtíže v podobě závratí, omdlévání a někdy dokonce poškození orgánů.

Hypotenzí obvykle trpí hubení a vysocí mladí lidé, přičemž s přibývajícím věkem pak tlak spíše stoupá. Nejvíce ohroženi jsou obvykle dospívající chlapci a dívky nebo mladé dospělé osoby, u nichž se oběhový systém prozatím nestačil přizpůsobit vzrůstu. Nebezpečný ovšem může být nízký diastolický tlak i nízký systolický tlak také u těhotných žen, malých dětí nebo starších osob.

O život ohrožujícím stavu se pak hovoří až tehdy, kdy se u pacienta objeví velmi nízký systolický tlak, který klesne na hodnotu 70 mmHg. V tomto okamžiku začínají selhávat orgány, přičemž daný stav může být následkem masivního krvácení, rozsáhlejších popálenin, dehydratace nebo třeba rozvinutého anafylaktického šoku. [11, 12, 13, 14, 15]

Příčiny nízkého tlaku

Co způsobuje nízký tlak? Tímto problémem mohou lidé trpět z mnoha různých důvodů. Nejprve je však potřeba rozlišit, zda jde o akutní nebo chronický problém, protože příčiny mohou být pro každou verzi mírně odlišné.

Akutní hypotenze

Náhlý pokles krevního tlaku může být spojený například s krátkodobou ztrátou vědomí, ke které došlo vlivem nedostatku kyslíku nebo z důvodu podráždění periferního bloudivého nervu. Mezi další příčiny akutní hypotenze (nízký tlak a často i vysoký tep) se pak řadí šok, který představuje náhlý život ohrožující stav poruchy prokrvení tkání, který může vést k orgánovým změnám. Šokové stavy, které vyvolávají hypotenzi, mohou být:

• distribuční – sepse či anafylaktický šok,
• obstrukční – typ kardiogenního šoku (srdce se nemůže z mechanických příčin plnit),
• kardiogenní – selhání srdeční funkce,
• hypovolemické – nedostatek tekutin (dehydratace, popáleniny…).

Chronická hypotenze

Chronická hypotenze je důsledkem poruchy regulačních mechanismů, které řídí krevní tlak. To způsobuje, že jsou hodnoty krevního tlaku neustále snížené. Svou roli přitom mohou hrát genetické predispozice, fyzická kondice pacienta, nedostatečný příjem tekutin, malnutrice nebo třeba méně či více závažné zdravotní obtíže. Kdy se chronicky nízký krevní tlak objevuje?

• při cukrovce,
• při roztroušené skleróze,
• při Parkinsonově nemoci,
• při snížené funkci štítné žlázy,
• kvůli nedostatku vitamínů,
• u alkoholiků,
• při onemocnění mozku a míchy,
• při nádorech mozku,
• při poruchách endokrinních systémů,
• vlivem léků užívaných na hypertenzi,
• při těžké dehydrataci,
• při infarktu myokardu,
• při prudce probíhající infekci,
• při poruchách činnosti srdce,
• při poruchách cévního řečiště.

Ortostatická hypotenze

Jedná se o nadměrný pokles krevního tlaku způsobený vstáváním z postele nebo ze sedu. To obvykle následuje po delším období klidu, kdy pacient zachovává stejnou pozici, jako je například spánek nebo také dlouhé sezení v autě, autobuse nebo v zaměstnání. Nejvíce si na tyto obtíže přitom stěžují dospívající dívky a mladé ženy, ale nevyhýbají se ani ostatním pacientům. [16, 17, 18, 19, 20, 21]

Přečtěte si také:

Únavový syndrom není výmysl lenochů, ale skutečná nemoc. Jak se projevuje?

Jaké má nízký tlak příznaky?

Pacienty většinou nejvíce zajímá, jak poznat nízký tlak a jaké doprovodné komplikace mohou v rámci těchto obtíží očekávat. Zatímco některé pacienty trápí nízký tlak a únava, jiní si stěžují na nízký tlak a dušnost nebo nepříjemné bušení srdce. To znamená, že se může objevit celá řada různých zdravotních problémů, které jsou značně individuální.

Nízký krevní tlak sice nebývá tak nebezpečný jako ten vysoký, ale pacientům může v mnoha ohledech znepříjemňovat život. Většinou si lidé stěžují na to, že se jim vlivem nedostatečného okysličování a prokrvování mozku motá hlava, trápí je závratě a vidí mžitky před očima, což postupem času může vést až ke kolapsu. Typické jsou pak také neustále studené ruce a nohy.

Pokud jde o další projevy nízkého tlaku, lidé, kteří se s tímto problémem potýkají, často trpí sníženou výkonností, celkovou únavou a slabostí. Vyskytují se u nich také poruchy koncentrace, ráno bývají nevrlí a neustále působí pobledlým nebo vyčerpaným dojmem. Jelikož je krev pumpována pomaleji, zpomaluje se také metabolismus a organismu trvá delší dobu, než se přizpůsobí novým situacím.

 Charakteristické příznaky nízkého tlaku:

• silné bušení srdce,
• silné pocení,
• závratě, motání hlavy,
• hučení v uších,
• zrakové problémy,
• nevolnost,
• zvýšená únava,
• spavost, zívání,
• studené končetiny,
• nápadná bledost,
• poruchy koncentrace,
• nižší pracovní výkonnost.

Pacienti potýkající se s nízkým tlakem jsou náchylní k omdlévání, a to hlavně při delším stání a na místech, kde je vydýchaný vzduch. Může se to tedy stát například v městské hromadné dopravě, na koncertě, ve škole či v zaměstnání. Kromě toho, že je omdlévání samo o sobě nepříjemné, může být také nebezpečné, a to obzvláště tam, kde se člověk může praštit nebo si jinak ublížit. [22, 23, 24, 25, 26]

Následky hypotenze

Zejména u pacientů, kteří pozorují příznaky nízkého tlaku především při vstávání nebo při změně chladných a teplých prostor, klesá během poruchy tlak v srdci. Srdce současně bije podstatně rychleji a mezi jednotlivými tepy se nemá čas řádně naplnit krví, kterou by mohlo vhánět do oběhu.

Rychlé snížení tlaku tak může vést až k oběhovému kolapsu, kdy pacient upadá do bezvědomí. Ve stáří pak může být hypotenze příčinou závratí a nebezpečných pádů a nemocným také hrozí poškození orgánů vlivem nedostatečného okysličení. [27, 28, 29, 30]

Nízký tlak v těhotenství

Nebezpečná může být hypotenze hlavně u těhotných žen. Mohou jí navíc trpět i ženy, které ji dříve nikdy nezaznamenaly. Krev se v době gravidity soustředí do oblasti, kde se nachází plod, a dá se říct, že zbytek těla funguje v „úsporném režimu“. Ohroženy jsou tak zejména ty budoucí matky, které jsou náchylné k omdlévání a závratím. Během pádu by mohly zranit nejen sebe, ale také samotný plod. [31, 32, 33, 34]

Nízký tlak u dětí

Ačkoliv u malých pacientů není hypotenze příliš častá, může se objevit v důsledku různých zdravotních komplikací. Na vině bývá například nepřiměřený stres nebo prodělaný úraz. Výjimkou pak nejsou obtíže v podobě celkové únavy a ospalosti, přičemž další projevy zahrnují mdloby, závratě, mžitky před očima, bledost a studené končetiny.

V případě, že tyto symptomy přetrvávají dlouhodobě a nepříjemně ovlivňují život malého pacienta, je nutné konzultovat problém s pediatrem, který obvykle doporučí režimové změny nebo jiný způsob léčby. Problémy pak mohou nastat také u hubených a vysokých dospívajících dětí, které si často stěžují na motání hlavy nebo omdlévání. [35, 36, 37, 38]

Diagnostika

Že se pacient opravdu potýká s nízkým tlakem, se dá zjistit pomocí opakovaného měření hodnot krevního tlaku. To je v domácím prostředí vhodné provádět pomocí kvalitního tlakoměru, nejlépe dvakrát ráno a dvakrát večer. Před měřením byste měli být alespoň pět minut v klidu, přičemž tlak následně měřte vsedě, s nataženou paží na úrovni srdce a oběma nohama na zemi.

Ještě než se vydáte k lékaři, měli byste svůj tlak alespoň sedm dní v kuse zaznamenávat, aby mohl porovnat dané hodnoty s tím, co naměří u sebe v ordinaci. Potvrdí-li se následně diagnóza nízkého tlaku, lékař vám doporučí, co na nízký tlak pomáhá, jaká režimová opatření je nutné dodržovat a případně jaké léky na nízký tlak užívat. [39, 40, 41, 42, 43]

Léčba hypotenze

Léky na hypotenzi se užívají jen ve výjimečných případech, zejména pokud hrozí poškození některých orgánů, které jsou citlivé na nedostatek krve. Jedná se hlavně o mozek a ledviny. Lékařskou pomoc by však měl vyhledat každý, kdo pociťuje časté mdloby a mžitky před očima nebo má problémy s viděním.

Jak zvýšit tlak?

Ještě než lidé začnou své problémy s nízkým tlakem řešit, obvykle je zajímá, jak vyrovnat krevní tlak bez toho, aby museli hned navštívit doktora. Tlak se totiž dá často zvýšit i bez pomoci léků. Mějte ovšem na paměti, že léčba nízkého tlaku je hodně individuální a v první řadě závisí na tom, co tyto zdravotní komplikace vyvolalo.

Zásadní je většinou úprava životosprávy, celkové zlepšení kondice a dodržování některých režimových opatření. Nemocný by měl častěji větrat, aby měl dostatek čerstvého vzduchu, a samozřejmě pomáhá také pravidelný pohyb. Obecně se pak doporučuje přestat s kouřením nebo tento zlozvyk alespoň omezit na minimum.

Pokud jde o jídelníček, důležité je dodržovat pitný režim a jíst pravidelně, spíše po menších porcích. Dále se doporučuje zvýšit přísun vitamínu C, hlídat si objem sodíku v konzumovaných potravinách a případně zvýšit příjem soli. Oběhový systém je pak možné rozproudit také díky otužování. Kromě toho by si pacienti měli dát pozor na rychlé změny polohy i dlouhé stání na místech s vydýchaným vzduchem.

Přemýšlíte, zda káva a nízký tlak představují dobrou kombinaci? Obecně se tento nápoj sice považuje za spolehlivý prostředek, který by měl krevní tlak úspěšně zvýšit, ale ve skutečnosti by si měl člověk dát na jeho konzumaci pozor. Káva opravdu krevní tlak rychle zvyšuje, ale má také močopudné účinky a stejně skokově tlak poté snižuje, a to dokonce pod původní hladinu.

Léky na nízký tlak

Jaká je u hypotenze léčba, pokud žádná režimová opatření nepomáhají? V takovém případě je na místě co nejdříve vyhledat lékaře, který pacienta vyšetří a doporučí vhodnou terapii. Pokud se jedná o akutní hypotenzi a člověk upadl do šokového stavu, je nutné okamžitě situaci řešit. Pomoci mohou léky na zvýšení tlaku podávané nitrožilní cestou, což krevní tlak dočasně stabilizuje.

Prokáže-li se, že je za nízký tlak zodpovědné jiné onemocnění, léčba by se měla soustředit především na tuto prvotní příčinu obtíží. Léky na nízký tlak se předepisují spíše výjimečně u pacientů se závažnějšími zdravotními komplikacemi, přičemž mezi tyto medikamenty patří například lék zvyšující odpor tepen na periferii. [44, 45, 46, 47, 48, 49, 50]

Prevence

A jak nízkému tlaku předejít? Obecně se doporučuje dostatek pohybu, vhodný je zejména běh, aerobic nebo plavání. Při dlouhém sezení je dobré křížit nohy, aby se do mozku dostalo více krve. Z bylinek je pak dobré užívat ginkgo bilobu, zázvor a kokošku pastuší tobolku. [51, 52, 53, 54]

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Zdroje: lekarnahartmann.cz, tlakomery.cz, stefajir.cz, nzip.cz, nemoci.vitalion.cz, lekarna.cz, ordinace.cz, wikiskripta.eu, my.clevelandclinic.org, healthline.com, mayoclinic.org, medicalnewstoday.com