Proč dochází ke zvracení?
Zvracení (latinsky vomitus, řecky emesis) představuje důležitý obranný reflex, který chrání pacientův organismus před působením potenciálně škodlivých látek. Jde o nervově řízenou, koordinovanou reakci lidského organismu na podráždění, kdy dochází k vyprázdnění žaludečního obsahu ústy (přes jícen a hltan), což doprovází křečovité stahy břišního a bráničního svalstva.
Zvracením se tedy organismus brání nebezpečným látkám či narušení rovnováhy. Občas s sebou však přináší nebezpečné komplikace, a proto byste opakované zvracení u dospělých nebo zvracení dětí nikdy neměli podceňovat. Může se sice jednat o banální problém, ale v některých případech tyto zdravotní obtíže signalizují závažnější stav, který je nutné včas řešit. [1, 2, 3]
Co se v těle při zvracení děje?
Zvracení je reakcí organismu na potenciálně škodlivé látky, které by mohly pacienta nějakým způsobem ohrozit, a zároveň může být symptomem různých zdravotních obtíží. Řídí ho mozkové centrum pro zvracení, které se nachází v prodloužené míše (v oblasti spodiny čtvrté mozkové komory). Neurony tohoto centra přitom mohou dostávat signály z různých míst, kam se řadí:
- mozková kůra,
- gastrointestinální trakt (při dráždění stěny trávicí trubice nebo zánětech břišních orgánů),
- statocysta (při onemocnění vestibulárního systému nebo při kinetóze),
- chemoreceptory area postrema na spodině IV. mozkové komory (vlivem léků, toxinů, neurotransmiterů či hypoxie).
Na přenosu informací se v tomto případě podílí celá řada neurotransmiterů, k nimž patří například histamin, serotonin, dopamin nebo také acetylcholin. Vyšší nervová centra pak mohou reagovat na různé podněty, konkrétně třeba na ty čichové, zrakové i emoční. Kromě toho svou roli někdy hraje také očekávání pacientů (anticipační zvracení při chemoterapii).
Samotné zvracení je pak souhrou několika svalových stahů, které vedou k vypuzení tráveniny z pacientova žaludku přes jícen a hltan ven ústní dutinou. Na začátku přitom pacient obvykle cítí nepříjemný pocit na zvracení (nauzea) a dochází u něj k intenzivnímu slinění, které slouží k ochraně zubní skloviny před žaludečními kyselinami. Nadměrné zvracení totiž může chrup poškodit.
Následuje hluboký nádech a uzavření dýchacích cest (glottis), což by mělo zabránit tomu, že pacient vdechne zvratky a začne se dusit. Nejdříve se pak stáhne bránice a břišní svalstvo, což způsobí zmenšení žaludečního objemu a vlivem silných kontrakcí také zvýšení intraabdominálního tlaku. Poté se uvolní dolní jícnový svěrač a dojde k vytlačení žaludečního obsahu z těla ven.
Uvolnění tlaku a vyplavení endorfinů do krevního řečiště po vypuzení zvratků obvykle přináší pacientovi alespoň částečnou úlevu. Ještě během několika dnů poté, kdy zvracení odezní, ovšem může pacient pociťovat bolest břišních svalů. Trápí-li pak dávicí reflex pacienta delší dobu, ale již bez vypuzování žaludečního obsahu, hovoříme o neproduktivním zvracení, což je bolestivé a vysilující. [4, 5, 6, 7]
Jaké jsou příčiny zvracení?
Příčiny zvracení je možné rozdělit do dvou hlavních kategorií, a to na gastrointestinální (zvracení způsobené poruchami přímo v trávicím ústrojí) a non-gastrointestinální (zvracení vyprovokované centrálně v mozkovém kmeni či vestibulárním ústrojí). Někteří pak tyto příčiny označují jako periferní (žaludečního a střevního původu) a centrální (podráždění centra zvracení v prodloužené míše).
Na vině tak může být celá řada různých faktorů, jako je otrava jídlem nebo přemíra alkoholu, ale i závažné onemocnění, migréna, těhotenství nebo podráždění chemickými látkami. V závislosti na příčině, rychlosti nástupu a intenzitě obtíží pak navíc rozlišujeme zvracení akutní a chronické. K nejčastějším příčinám se řadí:
- záněty trávicího traktu,
- další onemocnění trávicího traktu,
- roztažení části trávicího traktu,
- rozvrat vnitřního prostředí,
- dráždění rovnovážného ústrojí,
- kontakt s chemickými látkami,
- onemocnění mozku,
- těhotenství,
- další obtíže. [8, 9, 10, 11]
Záněty trávicího traktu
Mezi nejčastější příčiny zvracení se řadí zánět žaludku (gastritida), což je označení pro skupinu stavů, pro které je typické výrazné podráždění žaludeční sliznice. Podle toho, co gastritidu způsobilo, pak lékaři dělí tyto obtíže na akutní, které se rozvíjejí náhle a většinou také poměrně rychle odezní, a chronické, které jsou o něco častější, mají pozvolnější nástup a někdy bývají asymptomatické.
V souvislosti se zvracením pak lidé nejčastěji zmiňují akutní zánět žaludku a střeva, který je známý také jako gastroenteritida nebo střevní chřipka. Za jeho rozvoj přitom bývají zodpovědné především viry a bakterie, toxiny nebo případně střevní parazité. Nakazit se tedy člověk může různými způsoby, kam se řadí:
- otrava jídlem – prostřednictvím toxinů ze zkažených potravin,
- konzumace kontaminované vody,
- konzumace neumyté zeleniny a ovoce,
- fekálně-orální cesta – přímý kontakt s infikovanou stolicí,
- kontakt s nakaženou osobou.
Střevní chřipka se projevuje nevolností, bolestmi břicha, zvracením, průjmy, slabostí, zvýšenou teplotou a bolestmi svalů či kloubů. Ačkoliv tyto příznaky bývají pro pacienta velmi nepříjemné, při dostatečném odpočinku a dodržování režimových opatření během několika dní odezní. Nebezpečí však může hrozit oslabeným jedincům, dětem, starším pacientům nebo těhotným ženám.
Za rozvoj žaludečního zánětu pak mohou být zodpovědné také další faktory, které dráždí žaludeční sliznici (léky, alkohol, kouření, urémie, stres, šok). Kromě toho mohou zvracení způsobit i jiné záněty v gastrointestinálním traktu (GIT), konkrétně pankreatitida (zánět slinivky břišní), cholecystitida (zánět stěny žlučníku), apendicitida (akutní zánět appendixu, který je nejčastější náhlou příhodou břišní), obstrukce tenkého střeva nebo hepatitida (zánět a poškození jater). [12, 13, 14, 15, 16]
Další onemocnění trávicího traktu
Ačkoliv za rozvoj zvracení velice často bývají zodpovědné různé záněty, tento stav může vyvolat i jiný zdravotní problém, který souvisí s gastrointestinálním traktem. Jedná se především o chronické obtíže, jako je refluxní choroba jícnu, gastroduodenální vřed nebo funkční dyspeptický syndrom. Kromě toho mohou mít zvracení na svědomí také nádorová onemocnění GIT, tedy například rakovina slinivky břišní. [17, 18]
Roztažení části trávicího traktu
Zvracení může vyvolat také přejídání, které vede k distenzi (roztažení) žaludku, o čemž je následně informován také desátý hlavový nerv. Ten zajistí, aby se u pacienta objevil pocit nechutenství či nevolnosti, což by mělo zabránit konzumaci další potravy. Pokud se stav neupraví, dojde k podráždění zvracecího centra. Prostřednictvím zvracení se pak organismus snaží trávicí trakt uvolnit.
Dalším problémem v tomto případě může být neprůchodnost trávicího traktu způsobená přítomností nějaké mechanické překážky (spolknuté cizí těleso, žlučový kámen), vrozenou vadou trávicí trubice (například stenóza neboli patologické zúžení), pozánětlivým zúžením trávicího traktu nebo třeba pooperačními srůsty. Vlivem krvácení do horních částí trávicí trubice pak může dojít také ke zvracení krve. [19, 20, 21]
Rozvrat vnitřního prostředí
Ke vzniku nevolnosti a následně i ke zvracení může u pacienta dojít také vlivem výraznějších odchylek v koncentraci základních minerálů. Na vině pak samozřejmě bývá i hromadění škodlivých látek v pacientově organismu při selhání jater nebo při akutním a chronickém selhání ledvin, což jsou stavy, které ohrožují člověka na životě. [22, 23]
Dráždění rovnovážného ústrojí
Hlavním orgánem rovnovážného ústrojí je vnitřní ucho, v němž se nachází blanitý labyrint, jehož část je zodpovědná za udržování rovnováhy. Rovnovážné ústrojí se přitom skládá ze tří polokruhovitých kanálků a dvou komor (elipsovitý váček a kulovitý váček). Jeho receptorové buňky zaznamenávají pohyby hlavy a posílají impulzy do mozku, který dává tělu informace o tom, jak dosáhnout stability.
Rovnovážné ústrojí tedy zajišťuje člověku schopnost orientovat se v trojrozměrném prostoru, přičemž na zajištění rovnováhy se kromě mozkového kmene podílí také mozeček. Pokud ovšem dojde k podráždění tohoto ústrojí, důsledkem je nepříjemné motání hlavy, nevolnost a v některých případech také zvracení.
Za podráždění rovnovážného ústrojí je nejčastěji zodpovědná kinetóza, což je stav spojovaný třeba s cestováním v dopravních prostředcích (autobus, delší cesty autem), s jízdou na kolotočích nebo jiných pouťových atrakcích nebo třeba s pohybem ve výškách. Dalším faktorem, který zde hraje svou roli, je pak konzumace alkoholu a u starších osob může být na vině také Menièrova choroba. [24, 25, 26]
Kontakt s chemickými látkami
Nevolnost a zvracení může vyvolat také expozice chemickým sloučeninám (například pozření nebo jejich nitrožilní aplikace). Nebezpečné jsou z tohoto pohledu různé toxiny, některé léky a samozřejmě i drogy. Samostatnou kapitolu pak tvoří alkohol, který má na lidský organismus specifické účinky. Nejen že může přímo ovlivnit centrum zvracení, ale navíc dráždí rovnovážné ústrojí. Kromě toho se zvracení může dostavit i jako jeden z abstinenčních příznaků po náhlém vysazení těchto látek. [27, 28]
Onemocnění mozku
Za rozvoj zvracení může být v některých případech zodpovědné také přímé dráždění centra zvracení u pacientů, kteří se potýkají s mozkovým onemocněním. Problematická je v tomto ohledu například nitrolební hypertenze (přetlak v dutině lebeční), který doprovází například těžké úrazy hlavy, krvácení do mozku, mozkový edém nebo mozkové nádory.
Další příčinou zvracení bývá relativně banální problém, kterým je otřes mozku. K žádnému trvalému poškození tkáně zde obvykle nedochází, ale stejně je nutné mít se na pozoru. Zvracení pak může doprovázet také encefalitidu (infekční zánět mozkové tkáně) či meningitidu (zánět mozkových blan), což jsou nebezpečné stavy, které mohou mít závažné dlouhodobé následky a v nejhorším případě končí smrtí pacienta. [29, 30]
Těhotenství
Mezi důvody zvracení, které asi nikoho nepřekvapí, se samozřejmě řadí také těhotenství. Hormonální změny, jež se s tímto stavem pojí, totiž mohou vést k typickým ranním nevolnostem, a to hlavně během prvního trimestru. Zatímco u některých žen jsou spíše slabší, u jiných je doprovází i neustálý pocit na zvracení nebo i zvracení samotné. [31, 32]
Další možné příčiny
Ačkoliv velice často pacienty trápí zvracení z jídla, těhotenská nevolnost nebo zvracení, které se pojí s nějakým problémem v gastrointestinálním traktu, tyto obtíže mohou mít i celou řadu dalších příčin. Sem se řadí třeba:
- léčba pomocí chemoterapie či radioterapie,
- psychické problémy – bulimie, deprese, úzkosti,
- migrény – způsobují tlak v hlavě, bolest a zvracení,
- stresové situace – například tréma před veřejným vystoupením,
- reakce na různé nepříjemné pachové a chuťové vjemy,
- infekce mimo GIT – záněty močových cest,
- úpal nebo úžeh,
- potravinové alergie,
- konzumace dráždivých pokrmů,
- endokrinopatie – nemoci štítné žlázy, Addisonova choroba. [33, 34, 35, 36]
Průběh zvracení
Samotnému zvracení obvykle předchází další obtíže, kam patří především nevolnost, což je označení pro subjektivně vnímané nepříjemné pocity na zvracení (či nutkání na zvracení), které mohou být velmi intenzivní. Kromě toho se mohou objevit také další příznaky, jako je:
- motání hlavy,
- celková slabost,
- zvýšené slinění,
- třesavka,
- ztráta chuti k jídlu,
- pokles krevního tlaku,
- bradykardie (zpomalení srdeční frekvence).
Žaludeční šťávy i samotné zvratky jsou vysoce kyselé. Typicky pak mívají zvratky lehce žlutý odstín (vlivem refluxu malého množství žluči do žaludku). Pokud jsou nazelenalé, znamená to, že je zde přítomné větší množství žluči, což může být způsobeno střevní obstrukcí. Za varovný symptom lékaři považují hematemézu (příměs krve ve zvratcích nebo přímo zvracení krve).
Kromě toho se zvracení pojí s také nepříjemným zápachem, který může u pacienta opětovně vyvolávat pocit na zvracení a dávení. Někdy se pak hovoří také o projektivním zvracení, které má prudký nástup bez předchozí nevolnost, což je typické třeba pro nitrolební hypertenzi, hyperkalémii či stenózu pyloru u malých dětí. Zvláštním typem zvracení je pak miserere, kdy pacient zvrací střevní obsah. [37, 38, 39]
Rizika zvracení
Zatímco v některých případech zvracení během několika hodin či dnů samo odezní, jindy může trápit člověka opakovaně nebo způsobit další nepříjemné zdravotní komplikace. Stejně jako průjem může i časté zvracení vést k dehydrataci, a to hlavně u malých dětí, které nejsou schopné rozpoznat její projevy, nebo u pacientů důchodového věku. Typické příznaky přitom zahrnují:
- suchá ústa,
- lepkavé sliny,
- závrať,
- zapadlé oči,
- sytě žlutou moč,
- pocity extrémní žízně,
- zrychlený dech nebo puls.
Aby se předešlo rozvoji dalších komplikací, je nutné pravidelně doplňovat tekutiny nebo užívat rehydratační roztok, který při zvracení pomáhá doplnit potřebné množství vody, energie a minerálních látek. Zvláště při recidivách totiž zvracení způsobuje také hypochloremii, hyponatremii, hypochloremickou alkalózu a nutriční potíže, jelikož brání nemocnému v příjmu potravy.
Přestože při zvracení dochází k uzavření dýchacích cest, pacientům hrozí riziko vdechnutí zvratků. V takovém případě se kyselý obsah může dostat do plic a způsobit rozvoj pneumonie (zápal plic) a bronchitidy (zánět průdušek). Další hrozbou spojenou se zvracením je nebezpečí, že se pacient svými zvratky udusí. Proto je nutné menší děti a osoby v bezvědomí uvést do stabilizované polohy, vyprázdnit jim dutinu ústní a průběžně kontrolovat dýchání a srdeční funkce.
Opakované zvracení v těhotenství pak může způsobit stav označovaný jako hyperemesis gravidarum, kdy u matky dochází k vychýlení rovnováhy tekutin a minerálů, což ohrožuje její zdraví i život nenarozeného dítěte. Vzácně pak může nadměrné zvracení natrhnout výstelku jícnu, což se označuje jako Mallory-Weissův syndrom, nebo dochází k ruptuře stěny jícnu, čemuž se odborně říká Boerhaaveův syndrom. [40, 41, 42]
Zažili jste někdy zvracení v důsledku otravy zkaženými potravinami?
Jak zastavit zvracení?
V první řadě je potřeba poznamenat, že pokud člověka trápí silné nutkání na zvracení, neměl by se nutně snažit ho úplně zadržovat. Zvracením se totiž organismus zbaví všeho, co způsobuje podráždění žaludku, a v některých případech může vést ke zlepšení stavu. Pokud si ovšem pacient chce alespoň částečně ulevit, existuje řada věcí, které může vyzkoušet, aby mu bylo lépe.
Jedním ze způsobů, jak se zbavit pocitu na zvracení, je vypláchnutí úst čistou vodou nebo také vyčištění zubů, což odstraní nepříjemnou pachuť v ústech a palčivý, dráždivý kyselý zápach, který může opětovně vyvolávat nevolnost, dávení a zvracení. Kromě toho je dobré v pokoji pořádně vyvětrat, aby zmizel odér, který by mohl pacientův žaludek znovu dráždit.
Další věcí, co pomáhá na zvracení, je odpočinek. Pacient by si měl lehnout na záda, podložit si hlavu a pokrčit nohy, a to v místnosti bez rušivých zvuků, světel a pachů (tedy žádná televize ani mobil). Důležitá je pak i snaha o zklidnění dechu, přičemž někomu přináší úlevu také studený obklad přiložený na čelo nebo termofor přiložený na břicho. Kromě toho by měl pacient doplňovat tekutiny, i když se mu může zdát, že v sobě nic neudrží. [43, 44, 45, 46]
Co pomáhá proti zvracení?
Pacienti se většinou ptají hlavně na to, co proti zvracení pomáhá a jak zklidnit žaludek při zvracení, aby obtíže co nejrychleji ustoupily. Základem samoléčby je samozřejmě odpočinek, konzumace nedráždivé stravy a rehydratace (doplnění potřebného množství tekutin a minerálů). A co pít při zvracení? Vhodné jsou hlavně vlažné bylinkové čaje, minerální a rehydratační roztoky.
Pokud je zvracení opravdu intenzivní, pacienti by měli tekutiny přijímat pouze po velice malých dávkách (ideálně po lžičkách). Nápoje by zároveň měly být spíše chladné (maximálně o pokojové teplotě), protože ty teplé znovu dráždí ke zvracení. Hrozí-li člověku dehydratace, doporučuje se zařadit také rehydratační roztoky, které pomáhají doplnit tekutiny, ale i všechny důležité minerály, které se z těla během zvracení vylučují.
A co dělat při zvracení, pokud se vám znovu navaluje kvůli nepříjemnému pocitu v ústech? Vyzkoušet můžete třeba zázvorové kapky, které mohou v některých případech dráždivou pachuť přebít. Oblíbená jsou ovšem i zázvorová lízátka nebo zázvorové bonbony, které se doporučují hlavně dětem při delším cestování a vhodné jsou i pro těhotné ženy. Některé pacienty nicméně může zázvor dráždit.
Trápí-li časté zvracení nastávající maminky, doporučuje se především zavést režimová opatření. To znamená, že by těhotné ženy měly jíst potravu po menších dávkách a častěji, přičemž jídla by měla být nekořeněná, netučná a bez zápachu, který by mohl vyvolat nevolnost. U pacientů podstupujících chemoterapeutickou léčbu je pak důležité zaměřit se na potlačení zvracení hned od začátku, jelikož v pozdějších stádiích bývá léčba snášena ještě mnohem hůře. [47, 48, 49]
Co jíst při zvracení?
Zvracení obvykle samovolně vymizí během 1–2 dnů, takže není nutné kontaktovat lékaře. V každém případě je ale dobré odpočívat a doplňovat tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Kromě toho může podpořit léčbu zvracení dieta, která pomůže zklidnit pacientův žaludek. Dieta při zvracení přitom spočívá hlavně ve vynechání všech dráždivých a těžko stravitelných potravin.
Zpočátku je důležité hlavně dostatečně pít, jíst pomalu a v menších dávkách (6×-7× denně). Zkraje můžete začít do jídelníčku zařazovat obyčejné tukové rohlíky, starší housky, suchary nebo kukuřičné křupky. Jakmile se situace trochu zlepší, můžete vyzkoušet také nemastná jídla, která budete konzumovat v malých dávkách. Nejlepší je vařená rýže, nemastná bramborová kaše nebo ovesná kaše, dále pak vařená mrkev, nemastný vývar, libové kuřecí maso nebo dětské piškoty a banány. [50, 51, 52]
Léky na zvracení
Vyčistit žaludek od různých škodlivin pomáhá také aktivní uhlí, které je dostupné ve formě prášku nebo tablet. Mezi lidmi je pak známý i Kinedryl, který se hojně využívá jako prevence kinetózy. Tento lék by měl zabránit například nevolnosti při cestování, ale při zvracení po jídle nebo nadměrné konzumaci alkoholu vám úlevu nepřinese.
U těžších forem zvracení (například po chemoterapii nebo v případě nějakých jiných zdravotních obtíží a vestibulárních poruch) se pak přistupuje k léčbě pomocí antiemetik. Tyto medikamenty lze přitom rozdělit hned do několika skupin podle jejich účinků. Patří sem například:
- antihistaminika,
- fenothiaziny,
- prokinetika,
- antagonisté 5-HT3-receptorů,
- kortikosteroidy,
- benzodiazepiny,
- skopolamin [53, 54, 55].
Kdy vyhledat lékaře?
Původců zvracení je opravdu mnoho, a proto je důležité umět rozpoznat, kdy se jedná o běžnou obrannou reakci organismu, a kdy je naopak nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. V mnoha případech není diagnostika obtíží nutná, jelikož pacient sám dobře tuší, co u něj zvracení vyvolalo. Jedná se například o střevní chřipku, přemíru alkoholu nebo kinetózu.
U pacientek může pravidelná nevolnost doprovázená zvracením poukazovat na graviditu, zatímco osoby léčené chemoterapií či ozařováním zpravidla tuší, že se jejich zdravotní problémy pojí právě s daným způsobem terapie. Hlavně u starších lidí pak bývá dlouhodobé zvracení často způsobeno rozvratem vnitřního prostředí (a samo je původcem minerálového rozvratu).
Jednorázové zvracení obvykle neznačí žádný výrazný zdravotní problém, zejména pokud pacient zná příčinu obtíží a nejedná se o nic vážného (střevní chřipka, těhotenství, opilost). V ostatních případech je však nutné raději vyhledat lékařskou pomoc, a to především v těchto situacích:
- zvracení je velice intenzivní a neustává,
- člověk zvrací déle než 24–48 hodin,
- u pacienta se objeví známky dehydratace,
- zvracení doprovází silné bolesti břicha,
- objeví se také bolesti hlavy a ztuhlý krk,
- zvratky obsahují příměs krve,
- pacient je letargický a zmatený. [56, 57, 58]
Pokud se pacient vydá do ordinace, lékaře bude samozřejmě zajímat jeho anamnéza, která mu napoví, jaké další vyšetřovací postupy by měl zvolit. Na výběr má totiž celou řadu testů, které mohou odhalit příčinu obtíží. Patří sem například krevní testy, jaterní testy, neurologické vyšetření, CT vyšetření mozku, sonografické vyšetření, elektrogastrografie či endoskopické metody.
Pro lékaře může mít diagnostický význam řada faktorů, které mohou blíže poukázat na to, co zvracení u konkrétního pacienta vyvolalo. Proto ho pravděpodobně budou zajímat tyto věci:
- intenzita zvracení,
- charakter zvratků – především barva a obsah natrávené či nenatrávené potravy,
- závislost zvracení na jídle – zda se dostaví před jídlem či po jídle,
- úleva po zvracení – při zvracení ze žaludečních příčin (střevní chřipka, peptický vřed…) se typicky dostavuje úleva, na rozdíl od zvracení ze žlučníkových a pankreatických příčin,
- přítomnost bolesti – například u duodenálního vředu po vyzvracení bolest ustupuje,
- příměs krve (čerstvé či starší, která se podobá kávové sedlině) a příměs žluči.
Teprve v momentě, kdy se lékařům podaří odhalit příčinu zvracení, které během několika dnů samo neustoupilo nebo pacienta trápí opakovaně, je možné rozhodnout o dalším postupu. Léčba zvracení se tedy vždy odvíjí od vyvolávajících faktorů, které mají na vzniku obtíží svůj podíl. Je-li na vině nějaké onemocnění, je nutné, aby se terapie soustředila právě na tento zdravotní problém. [59, 60, 61]
Zvracení u dětí
Ačkoliv se jedná o poměrně častý jev, zvracení miminka může některé rodiče pořádně vystrašit, protože nevědí, zda je situace vážná a jak ji řešit. Zvracení kojenců je nicméně běžné, a pokud dítě přibývá na váze a obecně dobře prospívá, není nutné se hned znepokojovat. Tyto obtíže totiž nemusí signalizovat žádné závažnější zdravotní komplikace. Obvykle dítě zvrací z toho důvodu, že snědlo něco, co nemělo.
Častou příčinou zvracení dětí bývají různé infekce, a to jak gastrointestinální, tak i ty systémové. Doprovází-li zvracení také horečky nebo průjmy, jedná se zpravidla o akutní gastroenteritidu či dietní chybu. Náhle pak zvracení vzniká také vlivem intoxikace, léků, systémových infekcí nebo různých centrálních příčin. Problém zde nastává ve chvíli, kdy dítě stagnuje na váze (hmotnostní přírůstek neodpovídá normě pro daný věk) nebo se objeví další nepříjemné příznaky.
Ke zvracení dětí však vede i řada dalších příčin, jako je invaginace, apendicitida nebo náhlá příhoda břišní. Objeví-li se u dítěte ve věku 3–6 týdnů zvracení obloukem či projektilové zvracení, na vině může být také pylorostenóza. Zvracení pak může signalizovat i zácpu, alergii na bílkovinu kravského mléka či závažné neurologické nebo metabolické onemocnění.
U batolat, starších dětí a adolescentů může opakované zvracení způsobit solná krize kongenitální adrenální hyperplazie, chronické zánětlivé střevní onemocnění, zácpa nebo třeba centrální a metabolická příčina. Na vině ale bývají i funkční dyspeptické obtíže nebo poruchy příjmu potravy a objevuje se také cyklické zvracení (acetonemické) a psychogenní zvracení.
V novorozeneckém a kojeneckém věku je pak důležité odlišit zvracení od běžného ublinkávání. V tomto případě jde o vytékání malého množství potravy z úst, což je způsobeno nedostatečnou vyzrálostí trávicího traktu (může být projevem gastroezofageálního refluxu). Ublinkávání obvykle mizí na konci prvního roku věku. Rodiče mohou situaci ovlivnit zavedením režimových opatření, kam patří třeba šetrnější manipulace s dítětem, dostatečné odříhávání po jídle, polohování nebo masáže bříška. [62, 63, 64]
Co na zvracení u dětí pomáhá?
Terapie zvracení se i v případě dětí obvykle soustředí na vyvolávající příčinu, ještě větší důraz je zde ale kladen na dostatečnou rehydrataci a následnou realimentaci. U malých pacientů se totiž příznaky dehydratace většinou objevují rychleji než u dospělých, a proto je nutné mít dítě pod kontrolou a těmto komplikacím včas zabránit.
Při samotném zvracení je dobré dítěti držet hlavu, podpírat mu čelo a případně na zátylek přiložit studený obklad. Když zvracení ustane, opláchněte mu obličej a pomozte mu vypláchnout si ústa nebo vyčistit si zuby, aby nedošlo ke kažení zubní skloviny. Důležitý je pak samozřejmě odpočinek, a proto uložte dítě do postele, na hlavu mu dejte studený obklad a v pokoji vyvětrejte. Pacienta ale celou dobu hlídejte, aby nevdechl zvratky, a podkládejte mu hlavu.
Místo jídla se snažte do malého pacienta dostat co největší množství tekutin, jako je například bylinkový čaj s hroznovým cukrem. Někdy se doporučuje i vychlazená a bublinek zbavená Coca-cola (po lžičkách), která může pomoci nahradit ztracené kalorie. Později může začít také dieta po zvracení, kdy budete dítěti podávat potraviny, jako je banán, suché pečivo nebo vařená mrkev.
Kdy okamžitě vyhledat lékaře?
- Dítě zvrací opakovaně a intenzivně,
- rodiče pojmou podezření, že by se mohlo jednat o otravu,
- zvracení doprovází vysoké horečky, průjem, světloplachost či bolesti hlavy,
- dítě si stěžuje na velkou bolest břicha nebo na silné křeče v břiše,
- hrozí dehydratace – rodičům se nedaří přimět dítě ke konzumaci dostatečného množství tekutin,
- malý pacient začíná být malátný, spavý a silně vyčerpaný, má závratě nebo dokonce omdlévá, nebo se případně objevují i další příznaky, kam patří vpadlá velká fontanela, suché rty nebo vpadlé oči,
- zvratky mají nazelenalou barvu, což svědčí o přítomnosti žluči,
- ve zvratcích se objeví příměs krve. [65, 66, 67, 68, 69]
Zdroje: praktickelekarenstvi.cz, pediatriepropraxi.cz, wikiskripta.eu, stefajir.cz, linkos.cz, medicinapropraxi.cz, health.clevelandclinic.org, webmd.com, nhsinform.scot, healthline.com
